Choroby brukvovitých olejnin: Fomové černání stonků řepky

04. 04. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 751x

Fomové černání stonků řepky patří spolu s bílou a šedou hnilobou mezi významné choroby řepky olejky ozimé. Ztráty na výnosu se v ČR zpravidla pohybují mezi 10–20 %, zvyšují se s vyšším zastoupením řepky v osevním postupu a průběhem počasí příznivým pro rozvoj choroby.

Fomové černání stonků řepky způsobují úzce příbuzné druhy Leptosphaeria maculans a Leptosphaeria biglobosa z oddělení Ascomycota, nepohlavní stadium se nazývá Phoma lingam. Obě houby se v porostu řepky vyskytují samostatně i společně. Na České zemědělské univerzitě v Praze prováděli v letech 2007–2012 na území ČR monitoring výskytu patogenů během podzimu na listových skvrnách a na jaře na bázi stonku. Na listových skvrnách na podzim převládal patogen L. maculans, na bázi stonku naopak L. biglobosa, ve společné infekci byl výskyt obou paotgenů na úrovni 30–40 %. (Ryšánek a kol., 2016).

Příznaky napadení patogenem se mohou projevit ve všech vývojových stadiích. Při vzcházení rostlin se na děložních listech tvoří drobné tmavě šedé skvrnky a na kořenovém krčku můžeme pozorovat tmavohnědé až černé skvrny, dochází k zaškrcení a odumření rostlin. Na pravých listech objevují okrouhlé, zpočátku nažloutlé skvrny, které později šednou, nekrotizují. Na starších rostlinách se objevují na kořenovém krčku nepravidelné, rozpraskané, hnědočerné až černé skvrny, posléze dochází k trouchnivění pletiv uvnitř stonku, které se může projevit nouzovým dozráváním rostliny. Na stoncích se napadení projevuje jako protáhlé skvrny s tmavohnědým okrajem, skvrny můžeme také pozorovat na bočních větvích i šešulích. Na všech skvrnách se tvoří tmavé pyknidy (plodnice vzniklé při nepohlavním rozmnožování), které můžeme pozorovat jako malé černé tečky.

Příznaky napadení na listech

Příznaky napadení na stoncích

Patogen přežívá v infikovaném osivu a v posklizňových zbytcích, ve kterých se formují plodnice pseudoperithecia s vřecky a askosporami (pohlavní stadium). Askospory jsou na velké vzdálenosti unášeny větrem, deštěm a způsobují primární infekci. Sekundární infekce vzniká uvolňováním konidií (syn. pyknospor) z pyknid. Pyknidy jsou kulaté, tmavě hnědé až černé plodnice o průměru 220–380 μm. Konidie jsou jednobuněčné, hyalinní, krátce válcovité spory o velikosti 1,25–2,36 × 2,60–5,70 μm. Patogen proniká do rostlin přes průduchy. Infekci a rozvoj choroby podporuje vysoká vlhkost vzduchu na podzim, mírná zima a chladné a deštivé počasí na jaře.

Preventivní opatření spočívá v zapravení posklizňových zbytků, střídání plodin, volbě odolných odrůd, vyséváním zdravého osiva a omezením poškození pletiv škůdci.

Přímá ochrana vzcházejících rostlin spočívá v moření osiva, dále se provádí ošetření preventivní a na počátku výskytu choroby. Optimální termín pro ošetření na podzim je ve fázi 4.–9. listu (BBCH 14–19) a na jaře na počátku prodlužovacího růstu (BBCH 30). Pro signalizaci ošetření je rozhodující přítomnost askospor v ovzduší. Pomocí lapače spor můžeme vyhodnotit četnost askospor za jeden den (metoda záchytu askospor). Na základě vyhodnocení denního letu askospor v dané lokalitě a podmínek pro infekci (dostatečná relativní vlhkost vzduchu a teplota vzduchu) porost ošetřujeme.

Phoma lingam - masa spor vytékající z pyknid (pod lupou)

Phoma lingam - pyknidy a spory pod mikroskopem