Choroby chmele: Plíseň chmele a šedá hniloba hlávek chmele

18. 09. 2026 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2522x

Chmel otáčivý Humulus lupulus je vytrvalá bylina z čeledi konopovitých (Cannabaceae). Během vegetace je napadán patogeny různého původu, mezi nejzávažnější patří Pseudoperonospora humuli, která způsobuje poměrně velké ztráty na výnosu i kvalitě sklizeného chmele. Na ztrátách výnosu a kvality hlávek se podílí i další patogen Botrytis cinerea.

Pseudoperonospora humuli způsobuje plíseň chmele (obr. 1). Tento patogen je zařazen do oddělení oomycota, patří do skupiny „houbám podobných organizmů“. Ohrožuje produkci chmele ve všech chmelařských oblastech, převážně pak ve vlhčích regionech. Největší hospodářské škody způsobuje patogen na květenstvích a hlávkách, snižuje účinnost hořkých látek pro pivovarské využití.

Obr. 1: Pseudoperonospora humuli - příznaky napadení

Příznaky napadení chmele pozorujeme na jaře na mladých výhonech. Napadené výhony jsou zakrslé se zkrácenými internodii a nahloučenými listy, které se označují jako klasovité. Napadené listy jsou chlorotické až žlutozelené, křehké a stočené dolů. Na spodní straně listů se tvoří šedofialové povlaky sporangioforů a sporangií. Během vegetace jsou infikovány terminální výhony a posléze i postranní výhony. Na listech se objevují drobné, nepravidelně ohraničené zpočátku žlutozelené skvrny, které se při vlhkém a teplém počasí rozšiřují, hnědnou a odumírají. Napadená květenství hnědnou a při silné infekci opadávají. Napadené hlávky v průběhu svého vývoje hnědnou, zastavují růst, krní a tvrdnou. Pokud jsou napadeny již vyvinuté hlávky, dochází k jejich zhnědnutí. Napadené hlávky se hůře uzavírají, jejich vůně je nevýrazná, dochází ke snížení obsahu hořkých látek.

Pseudoperonospora humuli přežívá myceliem v lýkové části nového dřeva nebo někdy i v pupenech rostliny. Napadení lýkové části nového a starého dřeva a kořenů může vést k postupné ztrátě vitality a odumření rostlin. Patogen přežívá také oosporami (spory vzniklé při pohlavním rozmnožování). Oospory jsou kulovité, silnostěnné spory o velikosti 38×36 μm. Do půdy se dostávají s infikovanými rostlinnými zbytky. Na jaře infikují rašící výhony a tvoří se klasovité výhony, které jsou hlavním zdrojem pro další šíření choroby. Během vegetace se na spodní straně listů tvoří dichotomicky rozvětvené sporangiofory se sporangii. Sporangia (obr. 2, 3) jsou zprvu světle šedá, později olivově hnědá, citronovitého tvaru o velikosti 17–36×14–25 µm. Sporangia se větrem šíří na další listy, květenství a hlávky, ze sporangií se pak uvolňují vejčité bezbarvé bičíkaté zoospory, které způsobují infekci. Výskyt choroby podporuje teplota (17–25 °C), relativní vlhkost vzduchu (nad 90 %) a četnost srážek.

Obr. 2: Pseudoperonospora humuli - povlaky sporangioforů a sporangií

Obr. 3: Pseudoperonospora humuli - sporangiofor a sporangia

Preventivní ochrana proti patogenům spočívá ve vysazování rezistentních odrůd, udržování chmelnic v bezplevelném stavu, vyrovnané výživě, včasném zavedení výhonů chmele na vodiče. Je třeba zajistit ozelenění meziřadí a po sklizni včasný podzimní úklid chmelnic. Přímá ochrana spočívá ve 4–5 ochranných zásazích v období od poloviny června do poloviny srpna na základě krátkodobé prognózy výskytu založené na denním sledování teploty, relativní vlhkosti vzduchu a úhrnu srážek.

Šedou hnilobu hlávek chmele způsobuje Botrytis cinerea, (teleomorfa Botryotinia fuckeliana). Ztráty na výnosu jsou způsobeny zejména sníženou kvalitou hlávek, která se projevuje různým stupněm zabarvení.

Příznaky napadení můžeme pozorovat převážně na hlávkách a pupenech. Napadené hlávky mají světle hnědé až hnědé skvrny na špičkách krycích a pravých listenů, po čase se skvrny mohou rozšířit na celé hlávky. Za suchého počasí nejsou skvrny zřetelné, za teplého a vlhkého počasí se na skvrnách tvoří šedé až šedohnědé povlaky mycelia fruktifikačních orgánů (konidioforů a konidií), které roste do středu hlávky.

Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích a v půdě. Ze sklerocií vyrůstá buď myceliové vlákno nebo se tvoří apothecia (plodnice), ve kterých vznikají vřecka s askosporami. Během vegetace se houba šíří nepohlavně konidiemi, které se tvoří na konidioforech. Botrytis cinerea infikuje především oslabená pletiva. Rozvoj choroby podporuje teplota 22–25 °C a vysoká vzdušná vlhkost. Inkubační doba za příznivých podmínek je 5–7 dní.

Preventivní ochrana spočívá ve snížení výskytu sklerocií v půdě, a to pravidelnou orbou, střídáním plodin, volbou odolných odrůd, vyséváním zdravého osiva a vyrovnanou výživou rostlin. Přímá ochrana se provádí preventivně na počátku kvetení.