Choroby jetelovin: Cévní vadnutí vojtěšky

22. 12. 2025 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 506x

Jeteloviny patří do stejné čeledi jako luskoviny (bobovité - Fabaceae). Díky bohatému kořenovému systému a biologické fixaci dusíku přirozeně ovlivňují úrodnost půdy. Využívají se pro krmení hospodářských zvířat v podobě čerstvé, silážní i sušené píce. Svůj velký význam mají v revitalizaci krajiny, ozeleňování výsypek atd. Další možností je využití jetelovin jako meziplodiny zejména v po sobě jdoucích obilninách a na zelené hnojení. Nejznámějším kulturním druhem je víceletá tolice setá (Medicago sativa L.), více známá jako vojtěška setá nebo také tolice vojtěška.

Cévní vadnutí vojtěšky je polyetiologické onemocnění, jehož původcem mohou být houby nebo také bakterie. Projevuje se předčasným řídnutím porostů vojtěšky, zvlášť ve 2.–3.roce.

Bakteriální vadnutí vojtěšky způsobuje bakterie Clavibacter insidiosus (syn. Clavibacter michiganensis subsp. insidiosus). Nápadným příznakem je zakrslost rostlin a zmnožení stonků. Stonky mají zkrácená internodia, listy a postranní stonky jsou nahloučené (obr. 1, 2).

Počáteční příznaky napadení se projevují okrajovou chlorózou listů, které se později šroubovitě stáčejí a usychají. Usychání a pozdější opad listů postupuje nejčastěji od spodních pater k vrcholovým. Na kořenech můžeme pozorovat zežloutnutí–zhnědnutí cévních svazků. Symptomy jsou výraznější ve 2.–3.užitkovém roce. Napadené rostliny špatně kvetou nebo vůbec nevytvoří květenství. Pokud se vytvoří semena, jsou většinou scvrklá.

Obr. 1: Příznaky napadení Clavibacter insidiosus

Obr. 2: Kolonie Clavibacter insidiosus na misce

Bakterie přežívá v semeni nebo na rostlinných zbytcích. Do rostlin vojtěšky se dostává přes poranění především při sečích, poškození mrazem a žírem hmyzu. Během vegetace se může šířit žací lištou při sklizni, na šíření se může podílet i háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) a kořenové (Meloidogyne hapla). Clavibacter insidiosus je grampositivní, aerobní, nepohyblivá bakterie kyjovitého tvaru. Bakteriální kolonie je charakteristická modrošedým zbarvením, optimální teplota pro množení je 20–25 °C.

Bakterie Clavibacter insidiosus je karanténní, v současné době se u nás díky šlechtění na rezistenci nevyskytuje (obr. 3).

Obr. 3: Porovnání rezistentní a náchylné odrůdy vůči Clavibacter insidiosus

Fuzariové vadnutí vojtěšky způsobuje patogen Fusarium oxysporum (obr. 4, 5). Tento fytopatogenní druh je celosvětově rozšířený. Je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších druhů rodu Fusarium, velmi variabilní a produkuje mykotoxiny. Na rozdíl od bakteriálního vadnutí se neprojevuje krněním rostlin. Příznaky napadení patogenem Fusarium oxysporum (obr. 6) se projevují vadnutím výhonů a rostlin během dne, přes noc se zdánlivě zotaví. Vadnou vrcholy stonků, listy a stonky napadených rostlin zežloutnou a mohou mít načervenalý nádech. Může být napadena jen část rostliny a další část až v průběhu několika měsíců. Na příčném řezu kořenem jsou viditelné červenohnědě zbarvené cévní svazky.

Obr. 4: Příznaky napadení, vadnutí způsobené houbami rodu Fusarium a Verticillium

Obr. 5: Fusarium oxysporum

Obr. 6: Hodnocení míry poškození

Patogen přežívá myceliovým vláknem v živých pletivech nebo rostlinných zbytcích, může také přežívat v půdě formou chlamydospor. Rozmnožuje se nepohlavně makro- i mikrokonidiemi. Makrokonidie jsou vřetenovité a mírně zakřivené, tvoří se ve sporodochiích. Pohlavní stadium dosud není známo. V porostech se šíří především žací lištou při sečích.

Verticiliové vadnutí vojtěšky způsobuje houbový patogen Verticillium alfalfae (syn. Verticillium albo-atrum, obr. 7). Patogen je polyfágní, napadá řepu, chmel, rajče, okurky, plevele aj.

Počáteční příznaky napadení se projevují žloutnutím jednotlivých horních listů od špičky ve tvaru písmene V a postupně vadne a usychá celá rostlina (obr. 8). Na příčném řezu kořenem můžeme pozorovat žlutě–hnědě zbarvená pletiva cévních svazků.

Patogen přetrvává myceliem v rostlinných zbytcích. Rozmnožuje se konidiemi, které se tvoří na konidioforech s typickým přeslenitým větvením. Konidie jsou jednobuněčné, elipsovité, v porostu se šíří větrem, deštěm nebo sečením.

Obr. 7: Verticillium alfalfae

Obr. 8: Příznaky napadení - Verticillium alfalfae

Preventivní ochrana proti cévnímu vadnutí vojtěšky seté spočívá především v agrotechnice, jako je výběr vhodného pozemku, zařazení v osevním postupu, výběr rezistentní odrůdy a používání zdravého a certifikovaného osiva. Přímá ochrana se neprovádí.