Choroby jetelovin: Kořenové a krčkové choroby jetele

07. 07. 2026 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 572x

Kořenové a krčkové choroby jetelovin způsobují především houby rodu Fusarium a druh Sclerotinia trifoliorum. Napadení porostu se projevuje hnilobou kořenů a kořenového krčku, dochází k následnému vadnutí a odumírání rostlin, což vede k řídnutí porostů, ztrátám na výnosech a může vést i k zaorání porostů.

Bílou hnilobu jetele způsobuje houba Sclerotinia trifoliorum. Tento patogen má široké spektrum hostitelů z rodů Trifolium (jetel), Medicago (tolice), Lotus (štírovník), Melilotus (komonice), Onobrychis (vičenec) a další druhy z čeledi Fabaceae. Tato choroba je celosvětově rozšířena v oblastech, kde jsou mírné zimy nebo zimy se sněhovou pokrývkou. Obvykle se projevuje až ve 2. roce vegetace, napadeny bývají zejména porosty silně poškozené hrabošem polním nebo mechanicky.

Příznaky napadení se projevují v časném jaře jako malé hnědé skvrny na listech a řapících. Silněji napadené listy jsou šedohnědé, vadnou a později jsou pokryté bílým myceliem, které se šíří ke krčku a kořenům. Výsledkem infekce je postupné odumírání celé rostliny.

Sclerotinia trifoliorum přežívá nepříznivé podmínky (letní období) ve formě sklerocií. Jsou to černé útvary válcovitého až nepravidelného tvaru o rozměrech 6–10 mm, tvořené z hustě nahloučeného a propleteného mycelia. Nacházejí se na povrchu, nebo těsně pod povrchem půdy. Primární infekce je způsobena na podzim buď myceliovým vláknem, nebo askosporami tvořícími se v plodnicích (apothecia). Klíčení sklerocií je podporováno lehkou, dobře provzdušněnou půdou a teplotou mezi 10–20 °C. K uvolňování askospor a následnému vyklíčení dochází při vysoké vlhkosti vzduchu v porostu a teplotě 15–20 °C. Mycelium a askospory zůstávají životaschopné po dobu 7 měsíců, sklerocia v půdě 7 a více let.

Krčková a kořenová hniloba jetele je způsobována druhy rodu Fusarium (F. oxysporum, F. solani, F. fujikuroi (syn. F. moniliforme) a F. sambucinum). Houby se běžně vyskytují v půdě, napadají kořeny jetele lučního a dalších druhů rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae), způsobují vaskulární vadnutí, a především krčkové a kořenové hniloby, čímž snižují vytrvalost rostlin. V literatuře se uvádí, že nejvíce náchylnými rostlinami z čeledi bobovitých jsou štírovník růžkatý a jetel plazivý, středně náchylnými jetel luční a vojtěška setá.

Příznaky napadení se projevují na nadzemní části rostlin žloutnutím, vadnutím a posléze odumíráním rostlin, dochází k řídnutí porostu (obr. 1–3).

Obr. 1: Příznaky napadení houbami rodu Fusarium (symptomy podobné jako u Sclerotinia trifoliorum)

Obr. 2: Kořeny napadené houbami rodu Fusarium

Obr. 3: Odumřelé rostliny napadené houbami rodu Fusarium (foto: S. Hejduk)

Fusarium spp. přežívají na napadených posklizňových zbytcích rostlin, v půdě ve formě chlamydospor i v semenech. V půdě mohou přežívat až 10 let. Napadají rostliny již při vzcházení (mohou být příčinou padání klíčních rostlin) a po celou dobu vegetace. Rostliny infikují nejčastěji přes kořenové vlášení, které od špičky hnědne. Postupně pronikají do cévních svazků, které ucpávají. Místa napadení se zbarvují od červenohnědé po tmavohnědou až černou barvu. Mohou být napadány jak primární, tak sekundární kořeny i kořenový krček.

Rozvoj choroby podporuje vlhká půda a teplé počasí v květnu a červnu. Optimální teplota pro šíření je 20–30 °C.

Preventivní ochrana spočívá ve výběru vhodných lokalit, zařazování jetele v osevním postupu po 5 letech, volbě odolných odrůd, vysévání zdravého certifikovaného osiva a v případě Sclerotinia trifoliorum bez příměsi sklerocií a vyrovnané výživě. Je třeba také správným výběrem agrotechnických zásahů zamezit mechanickému poškození rostlin.