Choroby jetelovin: Listové skvrnitosti vojtěšky

13. 04. 2026 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 917x

Na listových skvrnitostech vojtěšky seté (Medicago sativa L.) se podílí řada houbových patogenů. V minulém čísle jsme si popsali listové skvrnitosti způsobené plísní Peronospora aestivalis a houbou Uromyces striatus, která způsobuje rzivost vojtěšky. Dnes se zaměříme na houby rodu Pseudopezizaje, Leptotrochila a Phoma. Při vyšším infekčním tlaku těchto hub dochází k omezení asimilační plochy a případně i k opadu listů, čímž se snižuje kvalita výnosu sklizené píce.

Obecná listová skvrnitost vojtěšky

Chorobu způsobuje houba Pseudopeziza medicaginis. Patogen se běžně vyskytuje v oblastech, kde se vojtěška pěstuje. Kromě vojtěšky seté napadá i další druhy rodu Medicago, jako vojtěšku prostřední, tolici srpovitou nebo tolici dětelovou. Při optimálních podmínkách pro rozvoj patogenu dochází ke žloutnutí listů a následně k předčasné defoliaci.

Příznaky napadení se nejprve objevují na spodních listech a pak postupují směrem nahoru. Projevují se tvorbou jednotlivých malých okrouhlých, tmavě hnědých skvrn na listech o velikosti 1–3 mm. Jsou to stromata (útvary vzniklé z hustě nahloučeného mycelia), ve kterých se vyvíjejí plodnice houby. Plodnice jsou světle hnědé, vyvýšené a dosahují velikosti v průměru až 1 mm. Infikované listy nakonec zežloutnou a opadávají.

Houba Pseudopeziza medicaginis (obr. 1) přežívá na opadaných nerozložených listech na povrchu půdy. Na jaře, během teplého a vlhkého jarního počasí, jsou spory (askospory) uvolňovány z plodnic do vzduchu a infikují spodní listy vojtěšky. Askospory vznikají při pohlavním rozmnožování, jsou jednobuněčné, hyalinní, elipsovitého tvaru o velikosti 4–6 × 10–15 µm. Jsou uloženy ve vřeckách po osmi v otevřené plodnici, zvané apothecium (obr. 2). Nepohlavní stadium u této houby není známé. Pro rozvoj choroby je důležitá vysoká vzdušná vlhkost a nižší teploty, suché a teplé letní počasí omezuje rozvoj příznaků.

Žlutá skvrnitost vojtěšky

Chorobu způsobuje Leptotrochila medicaginis (syn. Pseudopeziza jonesii), patogen napadá vojtěšku ve všech oblastech jejího pěstování v mírném podnebí.

Příznaky napadení se projevují zpočátku malými chlorotickými skvrnami na horní straně listových čepelí. U náchylných jedinců mohou později skvrny splývat a vytvářet podlouhlé chlorotické skvrny podél žilek. Patogen napadá také řapíky a stonky. Barva skvrn se v průběhu vývoje mění ze žluté na oranžovožlutou–světle hnědou. Za zvýšené vlhkosti skvrny získávají tmavě hnědou barvu - vznikají stromata.

Podobně jako předešlý druh, i tento patogen přežívá v opadaných infikovaných listech. Na jaře ve stromatech dozrávají spory vzniklé při pohlavním rozmnožování - askospory (ve vřeckách a v apotheciích) a způsobují infekci. Askospory jsou jednobuněčné, hyalinní, elipsovitého tvaru o velikosti 3–6 × 7,5–11 µm. Apothecia jsou tmavé plodnice okrouhlé nebo eliptické, 0,2–1 mm široké. Houba tvoří i nepohlavní stadium, konidie, ale jejich funkce není známa. Rozvoj choroby podporují chladné teploty spolu s dlouhodobým vlhkým počasím. Příznaky choroby se projevují 10 dní po infekci.

Jarní černá skvrnitost vojtěšky

Chorobu způsobuje houba Phoma medicaginis var. Medicaginis (obr. 3). Na webových stránkách můžete tuto chorobu najít i pod novějším názvem Ascochyta medicaginicola var. medicaginicola. Patogen napadá především vojtěšku setou, může ale také infikovat jednoleté druhy rodu Medicago, Trifolium a další druhy z čeledi Fabaceae. Phoma medicaginis nejenže snižuje výnos píce a semen, ale také má stimulační účinek na produkci fytoestrogenů v rostlinách, které snižují ovulaci pasoucích se zvířat.

Příznaky napadení se projevují v podobě četných drobných černých skvrn na listech a protáhlých skvrn na stoncích. Při silnějším infekčním tlaku skvrny splývají, stonky zasychají a listy postupně vadnou a opadávají. Patogen se může za příznivého průběhu počasí spolupodílet i na vzniku krčkových a kořenových hnilob.

Houba přežívá na napadených stoncích a listech, je přenosná i osivem. Na infikovaných pletivech se tvoří konidie v pyknidách, které se během vegetace šíří větrem a deštěm v porostu. Konidie (pyknospory) jsou hyalinní, oválné–válcovité, rovné nebo slabě zakřivené spory o velikosti 4–15 × 2–4 µm. Rozvoj choroby podporuje teplota 18–24 °C a vysoká vlhkost.

Preventivní ochrana proti patogenům způsobujícím listové skvrnitosti spočívá ve výběru vhodné odrůdy, vysévání zdravého a mořeného osiva či vyrovnané výživě. V případě signalizace výskytu patogena pak v použití předčasné seče, aby se minimalizovaly ztráty infikovaných listů.

Obr. 1: Pseudopeziza medicaginis - příznaky napadení

Obr. 2: Pseudopeziza medicaginis - apothecia

Obr. 3: Phoma medicaginis - pyknidy na stonku a pyknospory