Chemap Agro s.r.o.

Choroby kukuřice (2): Houbové choroby kukuřice I.

19. 05. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 619x

Jednou z nejrozšířenějších chorob kukuřice je obecná snětivost kukuřice (starším názvem sněť kukuřičná), kterou způsobuje Ustilago maydis. Patogen je houbového původu z oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné). Choroba se vyskytuje ve všech oblastech, kde se kukuřice pěstuje.

Proseeds

Snětivosti kukuřice

Jednou z nejrozšířenějších chorob kukuřice je obecná snětivost kukuřice (starším názvem sněť kukuřičná), kterou způsobuje Ustilago maydis. Patogen je houbového původu z oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné). Choroba se vyskytuje ve všech oblastech, kde se kukuřice pěstuje.

Typickým příznakem je tvorba bílých nebo světlezelených hálek (nádorů) různé velikosti. Hálky se mohou tvořit na všech nadzemních částech rostliny. Z počátku, při slabém napadení se na listu (ve spodní části čepele) tvoří podél hlavní žilky řetězce malých nádorů nebo dlouhé zduřelé útvary. V průběhu růstu se mohou objevit další nádory na stonku nebo na generativních orgánech. Hálky jsou zpočátku bílé, později tmavnou, uvnitř se tvoří masa spor (chlamydospory), která je zpočátku mazlavá, později prášivá.

Chlamydospory jsou 8–14 µm velké, kulovité, hnědé a jemně osténkaté. Uvolněné spory jsou větrem přenášeny na další rostliny. Optimální teplota pro klíčení chlamydospor je 25–30 °C. Patogen proniká do rostliny přirozenými otvory nebo přes poranění. V místě infekce vyvolává hyperplazii (zmnožení buněk) a hypertrofii pletiv (zvětšení buněk). Při sklizni kukuřice chlamydospory kontaminují zrno a půdu, kde mohou v klidovém stadiu přetrvat do dalšího vegetačního období.

Sněť na kukuřici může způsobovat i další patogen Sporisorium reilianum (syn. Sphacelotheca reiliana, starší název Ustilago reiliana), který způsobuje snětivost palic a lat kukuřice. Vyvolává podobné příznaky jako Ustilago maydis, s tím rozdílem, že hálky se tvoří pouze na generativních orgánech. Chlamydospory jsou oválné až kulovité, jemně osténkaté, hnědé a 9–15 µm velké. Jsou přenášeny větrem, přežívají v půdě.

Nejdůležitějším ochranným opatřením proti snětím je šlechtění na rezistenci, důkladné zapravení posklizňových zbytků, střídání plodin, vysévání uznaného zdravého a mořeného osiva a omezení poškození rostlin.

Snětivost kukuřice - příznaky napadení
Snětivost kukuřice - příznaky napadení

Ustilago maydis - chlamydospory
Ustilago maydis - chlamydospory

Rzivost kukuřice

Častým patogenem v porostu kukuřice je i Puccinia sorghi, která způsobuje rzivost kukuřice. Patogen patří do stejného oddělení (Basidiomycota) jako sněti. Puccinia sorghi je dvoubytná rez, mezihostitelem jsou některé druhy šťavele (Oxalis sp.).

Příznakem jsou protáhlá rezavě hnědá ložiska (kupky) spor na listech kukuřice, kde se tvoří, letní výtrusy (uredospory). Kupky spor jsou zpočátku kryté, později pokožka praská a uvolňují se spory. Ke konci vegetace na listech vznikají tmavě hnědá ložiska teliospor, tzv. zimních výtrusů. Silně napadené listy usychají.

Při úplném vývoji se na mezihostiteli tvoří spermacie (na horní straně listu) a aecidiospory (na spodní straně). Aecidiospory jsou větrem unášeny na hlavního hostitele - kukuřici a vyvíjí se uredospory. Uredospory jsou jednobuněčné oválné až kulaté spory, mají během vegetace několik generací, slouží k namnožení a šíření patogena v porostu. Teliospory jsou kaštanově hnědé, dvoubuněčné, podlouhlé, na konci zaoblené, u přepážky slabě zúžené. Slouží k přežití nepříznivých podmínek. V našich podmínkách patogen nepotřebuje hostitele, může přežívat myceliovým vláknem uredospor.

Ochranná opatření spočívají hlavně v pěstování odolných odrůd kukuřice a v důkladné likvidaci napadených zbytků rostlin.

Puccinia sorghi - kupky letních a zimních spor
Puccinia sorghi - kupky letních a zimních spor

Příznaky napadení Puccinia sorghi a Ustilago maydis
Příznaky napadení Puccinia sorghi a Ustilago maydis

Puccinia sorghi - uredospora a teliospory
Puccinia sorghi - uredospora a teliospory

Související články

Možnosti ochrany obilnin proti snětím mazlavým bez použití fungicidů

07. 08. 2020 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 53x

Plíseň slunečnice v České republice

31. 07. 2020 Doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 205x

Povětrnostní podmínky pro pěstování brambor a prognóza plísně bramboru v roce 2019

28. 07. 2020 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 275x

Integrovaná ochrana luskovin proti houbovým chorobám

27. 07. 2020 Mgr. Eliška Ondráčková; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Choroby Zobrazeno 295x

Další články v kategorii Choroby

detail