Chemap Agro s.r.o.

Choroby kukuřice (3): Houbové choroby kukuřice II.

08. 06. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 637x

Choroba obecná listová spála kukuřice může být způsobena patogeny Setosphaeria turcica, Cochliobolus carbonum a Cochliobolus heterostrophus.

Polní dny Sója 2020

Listové skvrnitosti kukuřice

Choroba obecná listová spála kukuřice může být způsobena patogeny Setosphaeria turcica, Cochliobolus carbonum a Cochliobolus heterostrophus. Vyskytují se především v teplých oblastech, napadají kukuřici a čiroky. V České republice jsou poměrně málo významné. Příznaky napadení jsou variabilní, neboť patogeny se vyskytují většinou na listech společně, a také často unikají naší pozornosti, neboť v době výskytu je můžeme zaměnit za poškození mrazem.

Původce Setosphaeria turcica (an.: Exserohilum turcicum, syn. Helminthosporium turcicum) na listech způsobuje eliptické až protáhlé, zpočátku vodnaté, později světlešedé skvrny velikosti 7–10 cm, které se rozšiřují a splývají. Skvrny mohou být částečně ohraničené zelenošedým lemem. Napadené pletivo listu postupně od středu zasychá. Při časném a silném napadení se list roztřepí na úzké pruhy. Příznaky napadení můžeme pozorovat i na listových pochvách. Konidiofory Exserohilum turcicum jsou šedohnědé, vznikají jednotlivě nebo ve skupinkách po dvou až pěti. Konidie jsou průhledné až šedohnědé barvy, dlouhé rovné nebo mírně zakřivené, uprostřed mírně rozšířené - fusiformní (vřetenovité), o velikosti 112–127×22–23 µm. Mají dvě až osm přehrádek.

Původce Cochliobolus carbonum (an. Bipolaris zeicola, syn. Helminthosporiun carbonum) vytváří fyziologické rasy. Příznaky rasy 1 jsou malé 1,22,5 cm oválné až okrouhlé skvrny se soustřednými zónami. Zpočátku jsou skvrny světlezelené až žluté, později tmavě žluté až hnědé s červenohnědým okrajem. Rasa 2 vytváří podlouhlé, čokoládově hnědé skvrny velikosti 0,5–2,5 cm. Rasa 3 vytváří šedohnědé úzké (0,5–2mm) skvrny o délce 1,5–2 cm, lemované tmavohnědým okrajem. Konidiofory Bipolaris zeicola jsou jednoduché, válcovité, vznikají jednotlivě nebo ve skupinkách. Konidie jsou rovné nebo mírně zakřivené, olivově hnědé až tmavé s tři až deseti přehrádkami. Konidie jsou 65–90 × 15–19 μm velké, obvykle zakřivené, někdy rovné, elipsoidní, nejširší uprostřed, zužující se směrem k zaobleným koncům, se šesti až dvanácti přehrádkami.

Původce Cochliobolus heterostrophus (an. Bipolaris maydis, syn. Helminthosporiun maydis) vytváří na listech hnědé skvrny, někdy s purpurovým nádechem nebo načervenalým hnědým okrajem. Zpočátku jsou vřetenovité, 2,5 cm dlouhé, později se prodlužují. Při silném napadení mohou splývat, listy zasychají a odumírají. Konidiofory Bipolaris maydis vznikají jednotlivě nebo ve skupinkách, jsou jednoduché zřídka rozvětvené. Konidie jsou světle hnědé až tmavě hnědé, hladké, mírně zakřivené, fusiformní s pěti až jedenácti přehrádkami.

K infekci dochází na jaře za vlhkého a teplého počasí, oproti tomu chladné a suché počasí brzdí vývoj patogenu a zpomaluje napadení. Zdrojem infekce jsou napadené posklizňové zbytky kukuřice, na nichž houba přetrvává myceliovým vláknem. Konidie jsou přenášeny na rostliny dešťovými kapkami. První příznaky napadení můžeme pozorovat na spodních listech. Na napadených pletivech se za příznivého počasí tvoří fruktifikační orgány (konidiofory a konidie), které se sekundárně šíří větrem a deštěm na horní listová patra a na velké vzdálenosti v porostu.

Chladné a vlhké počasí prospívá patogenu Kabatiella zeae způsobující listovou skvrnitost „eyespot“. Houba vytváří drobné světlé až průsvitné skvrny s červenohnědým okrajem a chlorotickým lemem (hallo). Skvrny jsou okrouhlé až oválné o průměru 0,1–0,4 cm, uspořádané podél listové žilky. Postupně středy skvrn zasychají. Kabatiella zeae přežívá myceliem na rostlinných posklizňových zbytcích. Na jaře se tvoří konidie, které se odstřikujícími kapkami deště nebo větrem šíří na mladé rostliny. Konidie se tvoří v acervulích (ložiska spor), jsou jednobuněčné, elipsoidní, mírně zakřivené, velikosti 2,5–5,0 x 12–22 um.

Ochrana proti houbovým patogenům, které způsobují listové skvrnitosti, spočívá především v agrotechnice; zapravením posklizňových zbytků hlubokou orbou, střídáním plodin, vyséváním rezistentních odrůd a mořením osiva.

Příznaky napadení patogenem Bipolaris sp.
Příznaky napadení patogenem Bipolaris sp.

Příznaky napadení patogenem Bipolaris sp.
Příznaky napadení patogenem Bipolaris sp.

Příznaky napadení patogeny Kabatiella zeae a Bipolaris sp.
Příznaky napadení patogeny Kabatiella zeae a Bipolaris sp.

Příznaky napadení patogeny Puccinia sorghi a Kabatiella zeae
Příznaky napadení patogeny Puccinia sorghi a Kabatiella zeae

Související články

Choroby kukuřice (4): Houbové choroby kukuřice III.

08. 07. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 148x

Fungicidní ochrana a stimulace sóji v roce 2019

04. 07. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 281x

Všechno začíná osivem

02. 07. 2020 Ing. Matúš Czakó; BASF Choroby Zobrazeno 189x

Použití a vlastnosti Systivy

02. 07. 2020 Ing. Václav Pavelka, Ing. Matúš Czakó; BASF Choroby Zobrazeno 205x

Kompletní ochrana porostů brambor

01. 07. 2020 Ing. Jan Herman; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 278x

Další články v kategorii Choroby

detail