Chemap Agro s.r.o.

Choroby kukuřice

01. 05. 2021 Ing. Miroslava Strejčková, RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.; Zemědělský výzkum Troubsko, spol. s r. o. Troubsko Choroby Zobrazeno 454x

Kukuřice je jednoděložná tráva z čeledi lipnicovitých, původem z Jižní a Střední Ameriky. Původní obyvatelé Ameriky divokou, či chcete-li planou formu kukuřice, zvanou teosinta sbírali a jako pokrm využívali již před 12 000 lety. Kulturní plodinu pěstovali staří Mayové, Aztékové a Inkové před 4–3 tisíci lety, odvážnější prameny hovoří o době před 8,5–7 tisíci lety.

Proseeds

Vývoj této plodiny je spojen s určitým tajemstvím genetiky. Nejsou totiž známé mezistupně mezi divokým předchůdcem a kulturním typem kukuřice. Jedna z teorií mluví o jakési šťastné náhodě, která lidstvu dopomohla k současné podobě kukuřice. Do Evropy ji dovezl Kryštof Kolumbus ze své první výpravy koncem 15. století. Zde poměrně rychle zdomácněla a pro svůj vysoký výnos byla úspěšně pěstována nejprve v jižní Evropě, Africe a Asii. Do střední Evropy se dostala v 17. století z Turecka a Rumunska, proto se jí ještě mnohde říká turkyně.

Přestože její minulost není z genetického hlediska úplně známá, její budoucnost je víc než zřejmá. Kukuřice je velmi perspektivní plodina a její výměra na polích v celém světě stále stoupá, přestože nepatří zrovna pro půdu ke zlepšujícím plodinám. Kukuřice je plodina s velkým nárokem na dusík, tedy by měla být zařazována po plodinách zlepšujících, např. luskovinách, což se u nás prakticky neděje. Její význam dávno netkví jen v produkci zrna a jeho kvalitách. Dnešní vysoce užitkové dojnice musí být krmeny energetickým krmivem, jehož kritéria právě kukuřičná siláž dobře splňuje. A nakonec, kdo by si před pár desítkami let představil, že budeme kukuřičnou siláží krmit také krávy „betonové“. Díky typům FAO lze kukuřici pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Moderní kukuřičné hybridy splní očekávání každého pěstitele. Však také uběhlo hodně vody od roku 1961, kdy u nás byl povolen první liniový hybrid Čejčský raný. Jen tu půdní úrodnost si při tak velkém zastoupení v osevním postupu musíme hlídat a choroby je také nutné regulovat. Těmi se primárně zabývá tento článek.

Choroby, kterými kukuřice trpí a způsobují je patogeny, lze rozdělit na virózy, bakteriální onemocnění a mykózy.

Virózy kukuřice

U kukuřice je popsáno celkem pět viróz, kterými může být napadena. Jedná se o virovou drsnou zakrslost kukuřice (MRDV), virovou mozaiku kukuřice (SCMV), virovou zakrslou mozaiku kukuřice (MDMV), virovou žlutou zakrslost kukuřice (BYDV) a virovou žlutou zakrnělost obilnin (CYDV). Viry jsou nebuněčné organizmy, které jsou schopny se množit pouze v buňkách hostitele, narušují jejich metabolizmus a energetické zdroje buňky využívají ve svůj prospěch. Proto napadené rostliny zaostávají v růstu, jsou zakrslé. Ovšem ve střední Evropě jsou virózy kukuřice choroby málo významné, s výjimkou virové mozaiky kukuřice. Na listech se objevují chlorotické skvrny a pruhy, rostliny mají menší vzrůst a nezřídka bývají sterilní. Virus této choroby může napadat čirok, proso, různé trávy a výdrol obilnin.

Ochranou tedy je i boj proti plevelným rostlinám a setí hybridů s menší citlivostí k této viróze. Prevalenci virů v našich pěstebních podmínkách budou ovlivňovat globální změny počasí, jeho výkyvy a zejména další oteplování. Při vyšším napadení pak kontrola viróz v kukuřici spočívá v eliminaci vektorů (mšice, křisi, křísci).

Bakteriální onemocnění kukuřice

Mezi bakteriální onemocnění kukuřice patří bakteriální vadnutí kukuřice (Pantoea stewartii), bakteriální hniloba stébla kukuřice (Erwinia chrysanthemi) a bakteriální okrouhlá skvrnitost kukuřice (Pseudomonas syringiae). Ani jedna z výše uvedených chorob nemá prozatím na našem území velký význam.

Výčet houbových chorob, jimiž může kukuřice trpět, přesahuje možnosti tohoto článku. Je jich více než dvacet a lze zmínit pouze ty významnější. Ve své podstatě se dají houbové choroby rozdělit podle toho, kterou část rostliny napadají.

Různé hniloby kořenů a stébel kukuřice působí Fusarium, Pythium, Macrophomina, Diplodia, Glomerella a další patogeny. Dochází k mokvání a hnědnutí kořenů, případně k padání klíčních rostlin. V dalších vývojových fázích rostlin způsobují patogeny hnědé skvrny na bazích stébel a může dojít ke zlomení rostliny. Ochrana spočívá v dobrém zapravení posklizňových zbytků, na nichž původci těchto chorob přežívají.

Mezi choroby napadající list můžeme zařadit rzivost kukuřice (Puccinia sorghi). Je to dvoubytná rez, jejímž zimním hostitelem je oxalis (šťavel). Kolem hnědých kupek spor se tvoří prstenec, který později zasychá. Rez je parazit, tedy rostlině odčerpává živiny. Ochrana je možná, ovšem v praxi má choroba omezený význam.

Další, významnější listovou chorobou je obecná listová spála kukuřice. Způsobují ji houby rodu Helmintosporium, Drechslera a další. Hlavním příznakem jsou protáhlé skvrny různé velikosti na listech, silně napadené listy se mohou třepit a příznaky jsou viditelné i na pochvách listů. Choroba se obvykle více manifestuje v pozdním létě a časném podzimu.

Patogen Glomerela graminicola (nepohlavní stadium je známé Colletotrichum graminicola) způsobuje antraknózovou hnilobu stébelantraknózovou spálu kukuřice. Může napadat rostlinu v různých stadiích vývoje. Hypokotyl napadených rostlin bývá hnědý, kořeny černají. Na listech vznikají různé skvrnitosti, skvrny se zvětšují, vytvářejí se na nich koncentrické kruhy konidiových černých ložisek. Choroba postupuje do vyšších pater rostliny, může napadat i palice a zrno. Napadené rostliny jsou nižšího vzrůstu a mohou postupně usychat. Ochrana spočívá ve správné agrotechnice.

Významnou chorobou je obecná snětivost kukuřice. Způsobuje ji parazitická houba Ustilago maydis. Choroba je u nás, ale i po celém světě, poměrně rozšířená. Patogen je velmi životaschopný a na posklizňových zbytcích přežívá dlouhou dobu. Ke svému rozvoji potřebuje poměrně složitý pohlavní vývojový cyklus. Jeho výsledkem je hyfální stadium, vlákno, které proniká do rostliny kukuřice, uvnitř vlákno roste a vytváří typické hálky různé velikosti, které na rostlině nelze přehlédnout. Hálky se mohou vytvořit na kterékoli části rostliny, nejčastěji je lze nalézt na stéble. Přestože hálky této sněti obsahují alkaloidy (ustilagin a jiné), chemicky podobné těm v námelu, lidé ve Střední Americe tyto hálky sbírají a připravují jako pochutinu. V Mexiku je možno ochutnat pokrm huitlacoche, připravený právě z těchto hálek. Říká se mu též mexické lanýže, či aztécký kaviár. Pokrm má své příznivce, pro jiné chutná odpudivě. Mexičtí zemědělci mnohdy podporovali růst hálek na kukuřici, zatímco ti severoameričtí se snažili chorobu ze svých polí vymítit. Každopádně růst hálek rostliny oslabuje a v silážní kukuřici je ze zdravotního hlediska přítomnost hálek se sporami nežádoucí. Ochrana není jednoduchá, zatím připadá v úvahu zaorání zbytků po sklizni a na polích, kde byla kukuřice více napadena nepěstovat hned další rok kukuřici.

Závažnou skupinou jsou choroby palic kukuřice. V této souvislosti nás bude nejvíce zajímat bělorůžová hniloba obilek kukuřice. Způsobuje ji patogen Giberella fujikuroiG. zeae, což je název pohlavního stadia dobře známých hub rodu Fusarium. Tento patogen může napadat nejen palice, ale i stonek a kořen kukuřice. Tyto houby patří mezi saproparazity, což znamená, že jsou saprofyté, přežívající na odumřelé hmotě (posklizňových zbytcích). Jakmile dostanou příležitost (oslabená rostlina, poškození škůdcem, déšť a vlhko), využívají situace a napadají živou rostlinu během vegetace. Proto se v souvislosti s napadení fuzáriemi tak často mluví o napadení zavíječem či bázlivcem kukuřičným. Oba škůdci tvoří svým žírem na rostlině vstupní bránu infekce. Dalším nepříznivým faktorem je deštivé a vlhké počasí. Choroba se manifestuje růžovým až červeným myceliem na napadených částech rostlin. Hniloby palic se projevují obvykle od špičky, ale symptomy lze nalézt i na kterékoli části palice. Každý pěstitel dnes ví, o jak obávanou chorobu se jedná. Původci choroby produkují nebezpečné mykotoxiny, a to deoxynivalenol, T-2 toxin, HT-2 toxin, zearalenon a fumonisiny. Negativní dopady konzumace krmiva, které tyto mykotoxiny obsahuje, zná dnes každý zemědělec. Toxiny zatěžují metabolizmus parenchymatozních orgánů (játra a ledviny) a ve stádě dochází k různým příznakům od sníženého příjmu krmiva, průjmů, přes horší reprodukci až po celkovou sníženou užitkovost. Současně je nutné si uvědomit, že se takto dostávají mykotoxiny do potravního řetězce. Opakovanými pokusy bylo zjištěno, že množství mykotoxinů narůstá se zvyšujícím se obsahem sušiny rostliny. Z čehož plyne, že včasná sklizeň je jeden z eliminačních faktorů pro výskyt mykotoxinů. Ovšem v letošním roce, kdy na konci druhé dekády října republika bojuje s povodněmi a do pole se s technikou prakticky nedá vjet, je každá rada na včasnou sklizeň drahá. Naštěstí přišly vydatné deště v době, kdy byla silážní kukuřice již pod střechou.

Mezi další choroby, jež napadají palice kukuřic, patří modrozelená hniloba obilek, způsobuje ji Penicillium oxalicum. Penicillium je producentem mykotoxinů, jejichž hlavním představitelem je nebezpečný aflatoxin. Šedočerná hniloba obilek kukuřice (Khuskia oryzae), diplodiová hniloba palic (Diplodia maydis) a další jsou zatím méně významné choroby v naších pěstebních podmínkách.

Ochrana

Čtenář se samozřejmě bude ptát po dostupné chemické ochraně. Na trhu je celá řada přípravků na podporu zdravotního stavu porostu, aditiv, biopreparátů s parazitoidem (vosička rodu Trichogamma), účinné proti zavíječi kukuřičnému (Trichoplus, TrichoLet), insekticidy ze skupiny deltametrinů, triaklopridů účinkují proti bázlivci a zavíječi kukuřičnému (Byscaya, Decis Protech).

Skvrnitosti listů houbového původu lze eliminovat fungicidy ze skupiny azoxystrobinů (Azbany, Propulze), účinné látky ze skupiny ipconazol, prothioconazol, tebuconazol, jako např. Lumiflex, Maxim XL, Prosaro 250 EC, jsou účinné proti fuzariózám, rhhizoctoniové hnilobě a dalším houbovým chorobám. Některé fungicidy lze použít až do BBCH 69, což je konec kvetení, násada plodů. Chemická ochrana ovšem není všespásná, rostliny jsou napadány houbovými patogeny i v pozdějších vývojových fázích. Rozvoj fuzárií nastává zejména v létě a na podzim, kdy už ochrana není možná a byla by vzhledem k anatomii palic bezpředmětná.

V souvislosti s napadením kukuřice fuzariemi a dalšími houbovými patogeny nelze nezmínit význam Bt-kukuřice. Je známá jako geneticky upravená rostlina, kdy byl do dědičného materiálu rostliny vložen gen bakterie Bacillus thuringiensis. Gen v rostlině kóduje produkci proteinu toxického pro škůdce z řádu motýlů, kam patří zavíječ kukuřičný. Přes náklady spojené s vyšší cenou osiva a se splněním závazných pravidel pěstování má Bt-kukuřice nesporné výhody: nižší vstupy do porostů (insekticidy), snadná sklizeň (absence polámaných rostlin), vyšší výnos, kvalitnější produkt (nižší výskyt fuzárií). Nevýhodou jsou problémy s odbytem GM produktů v EU. Paradoxem je, že legislativní překážky odrazují zemědělce EU od pěstování GM kukuřice, ale dovoz krmiv a komodit pro jejich výrobu pochází ze zemí, které jsou hlavními pěstiteli GM rostlin (Argentina, Brazílie, USA). Tedy velká část dovozů těchto komodit do EU je geneticky modifikovaných.

Ohledně napadení porostů kukuřice nutno konstatovat, že co platí pro choroby dnes, nemusí platit zítra. Napadení jednotlivými chorobami se mění s intenzitou pěstování, agrotechnikou, průběhem počasí, mohou být také na naše území zavlečeni noví škůdci a patogeny. To vše může za několik let z nevýznamné choroby udělat obávaného nepřítele této plodiny.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1719.

Rostlina se láme po napadení zavíječem kukuřičným
Rostlina se láme po napadení zavíječem kukuřičným

Poškození palice zavíječem kukuřičným - vstupní brána pro infekce
Poškození palice zavíječem kukuřičným - vstupní brána pro infekce

Požerky bázlivce kukuřičného na palici
Požerky bázlivce kukuřičného na palici

Palice napadené houbami rodu Fusarium
Palice napadené houbami rodu Fusarium

Související články

Vliv chorob obilnin na výnos

28. 07. 2021 Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 218x

Choroby řepy (1): Virové choroby řepy (I.)

21. 07. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 287x

Kompletní fungicidní ochrana obilnin od společnosti UPL

19. 07. 2021 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 256x

Relenya® + Kinto® Plus - řešení všech chorob osiva včetně sněti zakrslé

03. 07. 2021 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 429x

Proč použít fungicidní mořidlo Systiva® v ozimých obilninách?

01. 07. 2021 Ing. Ondřej Klap, Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 496x

Další články v kategorii Choroby

detail