Choroby luskovin: Choroby cizrny beraní

28. 05. 2025 Ing. Jana Víchová, Ph.D., Ing. Michaela Vachunová Choroby Zobrazeno 313x

Cizrna beraní (Cicer arietinum), známá také jako římský hrách, je teplomilná a poměrně nenáročná plodina, která se u nás pěstuje převážně v teplých a sušších polohách. Je to luskovina s vysokým obsahem proteinů, využívá se na zrno pro potravinářské účely nebo v menší míře i jako pícnina. Pro velkou odolnost proti suchu a schopnost fixace vzdušného dusíku je vhodná k zúrodnění půd či zvýšení výnosů následných plodin. Zdravotní stav této plodiny ovlivňují patogeny vyskytující se i na ostatních luskovinách nebo k nám mohou být zavlečeny osivem.

Zdravá rostlina

Z virových patogenů můžeme na rostlině cizrny beraní pozorovat příznaky polyfágních virů: např. virus žluté mozaiky fazolu (BYMV) se na listech projevuje žlutou–zelenou mozaikou, zakrslostí rostlin či deformací lusků. Přenáší se neperzistentně mšicemi, mechanicky a částečně i semenem. Virus svinutky hrachu (PSbMV) se projevuje mírnou chlorózou a svinováním listů směrem dolů, při silnějším napadení zakrslostí rostlin. Virus se přenáší převážně osivem, a také neperzistentně mšicemi. Virus svinutky fazolu (BLRV) se na listech projevuje chlorózou, mozaikou, svinováním listů směrem nahoru a zakrslostí rostlin, přenáší se mšicemi.

Na cizrně beraní můžeme pozorovat i příznaky napadení bakterií Xanthomonas campestris, která způsobuje bakteriální skvrnitost a hnilobu. Na listech se většinou projevují jako hranaté skvrny s úzkým žlutavým lemem nebo jako skvrny směřující od okraje do středu listové čepele. Může také docházet k popraskání stonků. Na luscích se zpočátku objevují vodnaté, sytě zelené skvrny, které později od okrajů hnědnou. Bakterie rodu Xanthomonas tvoří hladké, lesklé, žluté kolonie, přežívají v posklizňových zbytcích a v infikovaném semeni. Pro rozvoj bakteriální choroby je optimální teplota 25–30 °C a déle trvající srážky.

Kořenovou spálu, hnilobu kořenů a vadnutí rostlin cizrny způsobuje komplex patogenů Pythium spp., Rhizoctonia solani, Fusarium solani a Fusarium oxysporum. Jsou to polyfágní původci chorob kulturních a planých rostlin, běžně se vyskytují v půdě, a na těžkých a zamokřených půdách mohou rostliny oslabit. Rostliny mohou být infikovány ve všech růstových fázích. Infikované klíčící rostliny se projevují vadnutím a padáním rostlin, kdy dochází k zaškrcení kořínku a rostlinka padá na povrch půdy. Dalším příznakem je žloutnutí a vadnutí listů, posléze pak odumírání celých rostlin. Kořenový systém bývá špatně vyvinutý, často je v rozkladu. U starších rostlin se infekce projevuje zpomaleným růstem, rostliny mají nižší výnosy, zrna jsou menší a špatně vyzrálá.

Příznaky vadnutí rostlin a hniloby kořenů

Druhy rodu Pythium přežívají v půdě 6–9 let jako trvalé spory, z nich se uvolňují zoospory, které se ve vlhkém půdním prostředí pomocí bičíků pohybují směrem k osivu či klíčící rostlině, kde způsobují infekci. Chorobu podporuje chladné a deštivé počasí v průběhu vzcházení a před květem. Rhizoctonia solani přežívá myceliovým vláknem a sklerocii na napadených posklizňových zbytcích a v půdě. Myceliová vlákna houby rostou velmi rychle, zvláště za chladnějšího a vlhčího počasí. Sklerocia se tvoří spíše za sucha a mohou v půdě dlouhodobě přežívat. Fusarium oxysporum a Fusarium solani přežívají na napadených posklizňových zbytcích rostlin v půdě (tvorba chlamydospor) i myceliem v semenech. V půdě mohou přežívat až 10 let. Rostliny infikují nejčastěji přes kořenové vlášení, které od špičky hnědne. Postupně pronikají do cévních svazků, které ucpávají. Rozvoj choroby podporuje vlhká půda a teplé počasí v květnu a červnu. Optimální teplota pro šíření je 20–30 °C.

Přítomnost hub rodu Fusarium

Preventivní ochrana obecně spočívá v zapravení posklizňových zbytků, střídání plodin, volbě odolných odrůd a vysévání zdravého certifikovaného osiva. Proti virům je navíc důležité dodržet prostorovou izolaci od trvalých zdrojů infekce (jetelovin) a izolační vzdálenost mezi semenářskými a produkčními porosty. Ochrana proti půdním patogenům spočívá v dosažení optimálního poměru živin v půdě, neutrálního pH půdy a zlepšování půdní struktury výsevem meziplodin.

Přímou ochranu používáme u semenářských porostů cizrny beraní. Proti přenašečům virů použijeme insekticidy a proti bakteriím mědnaté přípravky s bakteriocidním účinkem.

Ing. Jana Víchová, Ph.D.¹, Ing. Michaela Vachunová²;
¹Mendelova univerzita v Brně, ²Ústřední kontrolní a zkušební ústav
foto: M. Vachunová