Choroby luskovin: Choroby cizrny beraní (II.)

09. 07. 2025 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1517x

Na nadzemních částech rostlin cizrny (obr. 1) můžeme pozorovat listové skvrnitosti způsobené houbami Ascochyta rabiei, Alternaria alternata a Alternaria tenuissima, dále šedou hnilobu způsobenou Botrytis cinerea a rzivost způsobenou Uromyces ciceris-arietini. Patogeny se mohou na rostlinách vyskytovat společně, čímž dochází k výraznému snížení výnosu a kvality semen.

Strupovitost cizrny způsobuje nekrotrofní houba Ascochyta rabiei (t. Dydimella rabiei - obr. 2), která se vyskytuje všude, kde se cizrna pěstuje. Napadá nadzemní části rostliny včetně listů, řapíků, stonků, lusků a semen, což vede k velkým ztrátám na výnosu.

Příznaky choroby se nejprve projevují jako vodnaté okrouhlé léze na listech a luscích a protáhlé skvrny na stoncích, které se zbarvují do hněda. Ve středu skvrn můžeme pozorovat v soustředných kruzích tmavohnědé–černé pyknidy (plodnice vzniklé při nepohlavním rozmnožování). Napadené listy odumírají, lusky jsou deformované a tvorba semen je redukována, napadená semena jsou scvrklá s hnědými skvrnami.

Patogen přežívá na posklizňových zbytcích a v infikovaném osivu. Během zimy se za vysoké vlhkosti a nízké teploty (5–10 °C) na posklizňových zbytcích vyvíjejí pseudothecia (plodnice vzniklé při pohlavním rozmnožování). Plodnice jsou ponořené v pletivu hostitele. Zralá pseudothecia jsou tmavě hnědá–černá, obsahují vřecka a askospory, které uvolňují do vzduchu a ty jsou větrem roznášeny na vzdálenost až 10 km. Během vegetace se patogen šíří konidiemi (syn. pyknosporami), které se tvoří v pyknidách. Konidie jsou hyalinní, podlouhlé–oválné a 6–12 × 4–6 μm velké. Optimální teplota pro rozvoj choroby je 20–24 °C.

Hnědou skvrnitost na cizrně způsobuje houba Alternaria alternata a Alternaria tenuissima (obr. 3). Jsou to všudypřítomné a kosmopolitně rozšířené druhy produkující mykotoxiny.

Příznaky choroby se zpočátku na listech projevují jako malé vodnaté okrouhlé léze obklopené chlorotickým pletivem, které později hnědnou, černají a rozšiřují se. Na stoncích se tvoří léze podlouhlé, na luscích jsou léze okrouhlé, mírně propadlé a nepravidelně rozptýlené, zrna jsou menší nebo scvrklá. Patogen přežívá myceliovým vláknem na posklizňových zbytcích a osivu. Během vegetace se šíří konidiemi. A. alternata tvoří tmavě hnědé konidie s krátkým výrazným kuželovitým zúžením na apikálním konci. A. tenuissima tvoří světlé, zlatohnědé konidie s pozvolným zúžením na apikálním konci. Oba druhy tvoří konidie příčně i podélně přehrádkované, buď jednotlivě nebo v řetízcích. Optimální teplota pro rozvoj choroby je 25–30 °C.

Šedou hnilobu cizrny způsobuje polyfágní houba Botrytis cinerea (t. Botryotinia fuckeliana - obr. 4). Příznaky napadení se projevují jako šedobílé skvrny na všech nadzemních částech, na kterých se za optimálních podmínek tvoří šedé–šedohnědé povlaky mycelia. Infikované rostliny žloutnou a odumírají. Při napadení lusků dochází k poškození semen.

Patogen přežívá myceliovým vláknem v osivu nebo sklerocii v posklizňových zbytcích. Na jaře ze sklerocií vyrůstá buď myceliové vlákno nebo plodnice (apothecia), ve kterých se tvoří vřecka a askospory. Během vegetace se šíří konidiemi tvořícími se na konidioforech. Konidie jsou jednobuněčné, elipsovité, světle pigmentované spory, dlouhé 8–12 µm. Botrytis cinerea infikuje především jemná a oslabená pletiva. Rozvoj choroby podporuje teplota 22–25 °C a vysoká vzdušná vlhkost.

Rzivost cizrny beraní způsobuje Uromyces ciceris-arietini (obr. 5). Příznaky napadení se projevují tvorbou světle hnědých kupek letních výtrusů - uredospor. Po dozrání se uredospory uvolňují a šíří se na další listy či stonky nebo lusky, během vegetace mají několik generací. Ke konci vegetace se tvoří telia, kupky zimních výtrusů - teliospor. Silně napadené listy hnědnou a zasychají. Rozvoj choroby podporuje chladné a vlhké počasí.

Preventivní ochrana proti patogenům způsobujícím listové skvrnitosti spočívá v zaorání posklizňových zbytků, dodržování osevního postupu, vysévání zdravého a mořeného osiva a výběru odrůd s vyšší hladinou rezistence. Fungicidní ošetření provádíme na základě prognózy a signalizace před květem, u Botrytis cinerea na počátku kvetení.

Obr. 1: Cizrna beraní

Obr. 2: Ascochyta rabiei - pyknidy (vlevo) a konidie (pyknospory)

Obr. 3: Teliospory rzi a konidie rodu Alternaria

Obr. 4: Botrytis cinerea

Obr. 5: Uromyces ciceris-arietini

foto: M. Vachunová