Choroby luskovin: Choroby lupiny (2)

26. 09. 2025 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 819x

K přínosům pěstování lupiny bílé, žluté či úzkolisté, patří velmi vysoký obsah bílkovin, který se pohybuje mezi 30–36 %, a také obohacení půdy o dusík (cca 40–60 kg N/ha). Lupina úzkolistá je na rozdíl od lupiny bílé odolná proti napadení Colletotrichum lupini, způsobující antraknózu lupiny. V minulém čísle jsme se věnovali právě tomuto patogenu, a také patogenům způsobujícím choroby kořenů. Další onemocnění, které můžeme pozorovat v porostu lupin, je bílá a šedá hniloba lupiny a padlí lupiny.

Bílá hniloba lupiny

Bílá hniloba lupiny je způsobena houbou Sclerotinia sclerotiorum. Jedná se o polyfágní patogen, který napadá celou řadu plodin, velmi významný je u olejnin a luskovin, zeleniny a okrasných květin.

Příznaky onemocnění se objevují zpravidla v 2. polovině vegetace. Patogen napadá zejména lodyhy, ale může se vyskytovat i na listech, řapících a luscích. Na napadených pletivech se objevují světlé protáhlé vodnaté skvrny, na kterých se tvoří bílé vatovité mycelium a posléze i sklerocia. Napadené rostliny předčasně odumírají.

Zdrojem infekce jsou sklerocia, která si v půdě zachovávají životaschopnost deset a více let. Infekce může být způsobena myceliovým vláknem vyrůstajícím ze sklerocií, která se nacházejí na povrchu nebo těsně pod povrchem půdy nebo askosporami, které se tvoří ve vřeckách a v plodnicích (apothecia).

Šedá hniloba lupiny

Dalším polyfágním patogenem, který se vyskytuje především v porostu lupiny bílé, je Botrytis cinerea, teleom. Botryotinia fuckeliana způsobující šedou hnilobu lupiny. Patogen napadá řadu kulturních i planě rostoucích rostlin.

Příznaky napadení se projevují zpočátku jako mokvavé, později šedobílé skvrny na listech a stoncích. Za optimálních podmínek, tj. teplého a vlhkého počasí, se na skvrnách tvoří šedé–šedohnědé povlaky mycelia a konidií na konidioforech. Na stoncích vznikají protáhlé skvrny, a pokud se skvrna rozšíří po celém obvodu stonku, rostlina se láme nebo vadne, žloutne a odumírá.

Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích a v osivu. Za příznivých podmínek se tvoří nepohlavní stadium houby - povlaky konidioforů a konidií, kterými se patogen šíří během vegetace. Pohlavní stadium představují plodnice apothecia s vřecky a askosporami, která vyrůstají ze sklerocií. Botrytis cinerea infikuje především jemná a oslabená pletiva. Rozvoj choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost. Inkubační doba za příznivých podmínek je 5–7 dní.

Preventivní ochrana u obou patogenů spočívá ve snížení výskytu sklerocií v půdě, a to pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem, vyséváním zdravého osiva bez příměsi sklerocií, pěstováním odolných odrůd, a také pomocí parazitické houby Coniothyrium minitans, která snižuje životnost sklerocií. Přímá ochrana proti Botrytis cinerea se provádí před květem nebo na začátku kvetení.

Padlí lupiny

V porostech lupin můžeme objevit i padlí lupiny, které způsobuje Erysiphe intermedia. Patogen napadá všechny nadzemní části. Silný infekční tlak může vést k potlačení tvorby květenství a zasychání rostlin.

Příznaky napadení se objevují na horní i spodní straně starších listů, kde se tvoří zpočátku malé paprsčité povrchové mycelium, které se rozrůstá v hustý moučnatý povlak bílého mycelia a konidioforů. Patogen se šíří směrem nahoru, napadá stonky a lusky. Ke konci vegetace můžeme na povrchu mycelia pozorovat kulaté plodničky (chasmothecia). Zpočátku jsou chasmothecia bezbarvá, postupně jak dozrávají, zbarvují se do žluta, oranžova a ve stavu zralosti mají tmavě hnědou–černou barvu.

Erysiphe intermedia je obligátní parazit, přežívající myceliem nebo chasmothecii na infikovaných posklizňových zbytcích a víceletých bobovitých rostlinách. Zdrojem infekce jsou askospory, které se na jaře uvolňují z vřecek v chasmotheciích. Během vegetace se patogen rozmnožuje konidiemi, které se tvoří na konidioforech a vzdušnými proudy se šíří v porostu. Pro rozvoj choroby je optimální teplota 20–25 °C a relativní vzdušná vlhkost kolem 40 %.

Preventivní ochrana proti padlí spočívá především v agrotechnice, v zaorání napadených posklizňových zbytků, vysévání zdravého osiva, používání odrůd s vyšší hladinou rezistence a vyrovnané výživě. Přímá ochrana se většinou neprovádí.

Padlí lupiny (Erysiphe intermedia)