Choroby luskovin: Houbové choroby fazolu

19. 02. 2025 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 256x

K nejzávažnějším chorobám keříčkových odrůd fazolu patří antraknóza fazolu. Škodlivost se projevuje snížením klíčivosti semen, žloutnutím a usycháním listů, snížením jakosti zelených lusků. Podobné příznaky může vyvolat i komplex patogenů způsobující kořenovou spálu a vadnutí fazolu. K oslabení rostlin může také dojít při vyšším infekčním tlaku rzi fazolové.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Antraknóza fazolu

Antraknóza fazolu je způsobena patogenem Glomerella cingulata f.sp. phaseoli, nepohlavní stadium se nazývá Colletotrichum lindemuthianum, patogen napadá druhy rodu Phaseolus.

Příznaky napadení se projevují na všech nadzemních orgánech fazolu. První příznaky se objevují na děložních listech tvorbou hnědých nekrotických skvrn, při silném napadení dochází k odumírání rostlin. Při sekundární infekci se na listech objevují drobné hnědé skvrnky, které se postupně zvětšují. Patogen přechází na stonky, kde se tvoří skvrny protáhlé, a na lusky, kde se tvoří okrouhlé skvrny, následně proniká stěnou lusku a napadá semena. Středy skvrn jsou mírně propadlé s vyvýšeným červenohnědým okrajem. Za optimálních podmínek se na skvrnách tvoří konidie v acervulích, které můžeme pozorovat jako drobné hnědé tečky pokryté růžovou masou spor.

Zdrojem infekce je infikované osivo a napadené posklizňové rostlinné zbytky. V porostu se choroba šíří konidiemi větrem a deštěm. Vyšší vlhkost v porostu nebo zaplevelení zvyšuje napadení. Optimální podmínky pro rozvoj choroby je deštivé počasí a teploty okolo 18 °C.

Preventivní opatření spočívají ve střídání plodin, použití odolných odrůd, vysévání zdravého a mořeného osiva, rovnoměrné výživě a zapravení posklizňových zbytků.

Fungicidní ošetření se provádí při vývinu pravých listů a opakuje se 1–2 × v intervalu 10–14 dnů. U fazolu určeného na sklizeň zelených lusků, ošetřujeme do začátku kvetení.

Kořenová spála a vadnutí fazolu

Kořenovou spálu a vadnutí fazolu způsobuje komplex houbových patogenů běžně se vyskytujících v půdě: Thanatephorus cucumeris (nepohlavní stadium Rhizoctonia solani), Thielaviopsis basicola, Fusarium solani f.sp. phaseoli, Fusarium oxysporum f.sp. phaseoli.

Příznaky napadení rostlin se liší podle patogenů infikujících rostliny od padání klíčních rostlin po žloutnutí a vadnutí listů a posléze celých rostlin. Na kořenovém krčku napadených rostlin se tvoří hnědé skvrny, pletivo vodnatí, praská a kořeny hnijí. Rostliny mohou být infikovány ve všech růstových fázích. U starších rostlin se infekce projevuje zpomaleným růstem.

Rhizoctonia solani přežívá myceliem a sklerocii na napadených posklizňových zbytcích a v půdě. Myceliová vlákna houby rostou za vhodné vlhkosti a teploty velmi rychle. Sklerocia se tvoří spíše za sucha, mohou v půdě přežívat mnoho let. Thielaviopsis basicola přežívá v půdě, kde napadá kořeny rostlin, na napadených částech se tvoří bílý povlak konidioforů a konidií. Také houby rodu Fusarium přežívají v půdě ve formě myceliového vlákna a chlamydospor na posklizňových zbytcích.

Z preventivních opatření se nedoporučuje pěstovat fazol na těžkých a zamokřených půdách, je kladen důraz na vysévání zdravého a mořeného osiva.

Rzivost fazolu

Rzivost fazolu je způsobena houbou z oddělení Basidiomycota Uromyces appendiculatus.

Příznaky napadení se projevují na všech nadzemních částech fazolu - na listech, stoncích a luscích, kde se tvoří světlé, drobné 1 až 2 mm velké, hnědé kupky (uredia) letních výtrusů (uredospor) a o několik týdnů později tmavohnědé kupky (telia) zimních výtrusů (teliospor). Pletivo kolem těchto kupek žloutne. Silně napadené listy žloutnou, usychají a opadávají. Rozvoj choroby podporuje střídavá teplota a po určitou dobu ovlhčení rostlin.

Uromyces appendiculatus je jednobytná rez. Přežívá teliosporami na posklizňových zbytcích, na jaře vyklíčí v bazidii a bazidiospory, které infikují klíčící rostlinky. Posléze se na horní straně listů tvoří spermogonia se spermaciemi (žlutooranžové drobné puchýřky) a na spodní straně aecidia s aecidiosporami (žluté, zpočátku kulovité, po dozrání pohárkovité útvary). Spermogonia i aecidia většinou unikají naší pozornosti. Po infekci aeciosporami se na listech tvoří uredia. Uredospory se v porostu šíří větrem, během vegetace mají několik generací.

Preventivní opatření spočívají v pěstování odolných odrůd, časném výsevu zdravého osiva, rovnoměrné výživě a v důkladné likvidaci napadených zbytků rostlin. Fungicidní ošetření se většinou neprovádí.

Antraknóza fazolu (Colletotrichum lindemuthianum) - příznaky napadení

Rzivost fazolu (Uromyces appendiculatus) - příznaky napadení

Uromyces appendiculatus - teliospory a jedna uredospora