Choroby luskovin: Strupovitost hrachu

15. 10. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1847x

Strupovitost hrachu způsobuje komplex tří patogenů rodu Didymella. Tato choroba je celosvětově rozšířena, projevuje se kořenovými a krčkovými hnilobami, skvrnitostí a strupovitostí nadzemních částí rostlin. Patogeny se mohou na rostlinách hrachu vyskytovat společně, dochází k předčasnému a nouzovému dozrávání rostlin, redukci tvořících se lusků, a tím i ke snížení výnosu a kvality semen.

Strupovitost hrachu

Strupovitost hrachu způsobuje houba z oddělení Ascomycota Didymella pisi (anam. Ascochyta pisi). Patogen byl poprvé popsán v roce 1830 ve Francii.

Příznaky napadení se projevují především na nadzemních částech rostlin jako světlehnědé nekrotické skvrny s tmavším červenohnědým lemem. Ve středu skvrn můžeme pozorovat tmavohnědé až černé tečky - pyknidy (plodnice vzniklé při nepohlavním rozmnožováním). Napadené listy odumírají, lusky jsou deformované a tvorba semen je redukována, na napadených semenech se tvoří hnědé skvrny.

Patogen je přenosný osivem, může přežívat na posklizňových zbytcích, ale zdrojem primární infekce je téměř vždy infikované osivo. Během vegetace se patogen za deště a větru rozšiřuje pyknosporami (konidiemi), které se uvolňují z pyknid. Spory v průběhu 6–10 hod. vyklíčí a proniknou do hostitelských pletiv. Za 5–12 dní můžeme pozorovat nové příznaky (inkubační doba). Semena jsou infikována prorůstáním mycelia stěnou lusku. Optimální teplota pro rozvoj choroby je 20–24 °C.

Pyknidy Ascochyta pisi jsou kulovité, smáčklé, 100–200 μm velké. Pyknospory jsou dvoubuněčné až tříbuněčné, bezbarvé, rovné nebo mírně ohnuté, na konci nepatrně zaoblené, 10–16 × 3–4,5 μm velké. Didymella pisi tvoří nepravidelná, kulatá, tmavohnědá pseudoperithecia, která jsou 200–400 μm velká. Vřecka mají váčkovitý tvar a obvykle obsahují 8 nepravidelně uspořádaných askospor. Askospory jsou bezbarvé, na obou koncích zakulacené a uprostřed zúžené.

Příznaky napadení strupovitostí hrachu

Pyknidy Ascochyta pisi s vytékající masou spor pyknospory)

Pyknospory Ascochyta pisi

Hnědá strupovitost hrachu

Hnědou strupovitost hrachu způsobuje Didymella pinodes, (syn. Mycosphaerella pinodes, anam. Ascochyta pinodes), v České republice byla tato choroba poprvé popsána v roce 1954.

Příznaky napadení se projevují zpočátku jako drobné tmavohnědé skvrny, které později splývají a nekrotizují. Napadené listy odumírají, lusky jsou deformované a tvorba semen je redukována. Na stoncích a listových stopkách bývají čárkovité nekrózy. Na odumřelém pletivu se tvoří pyknidy.

K primární infekci dochází zejména z napadeného osiva, infekcí epikotylu a spodních listů a palistů. Patogen může také přetrvávat v půdě, kde tvoří chlamydospory. Během vegetace se patogen v porostu hrachu šíří pyknosporami. První příznaky se po infekci objevují za 5–8 dní. Rozvoj choroby podporuje delší období srážek a teplota 15–18 °C. K rychlému šíření patogena ze spodních listových pater na horní části dochází nejčastěji v průběhu zelené zralosti.

Ascochyta pinodes tvoří pyknidy černohnědé barvy, téměř kulovitého tvaru o velikosti 40–115 × 36–103 μm. Pyknospory jsou dvoubuněčné, válcovité, bezbarevné, v místě

přepážky mírně zaškrcené a 8–16 × 3–4,5 μm velké. Pseudoperithecia (Didymella pinodes) se tvoří na stoncích a luscích, jsou hnědá, ale světlejší než pyknidy. Vřecka jsou válcovitá a mají osm askospor.

Příznaky napadení hnědou strupovitostí hrachu

Hnědá strupovitost a kořenová a krčková spála hrachu

Hnědou strupovitost a kořenovou a krčkovou spálu hrachu způsobuje Didymella pinodella, (anam. Ascochyta pinodella). Tento druh byl poprvé popsán v roce 1927 v USA, první záznam výskytu v České republice je z roku 1965.

Příznaky napadení se projevují jednak kořenovou a krčkovou hnilobou, kdy patogen způsobuje odumírání vzcházejících rostlin a jednak hnědou skvrnitostí palistů, listů, lusků i úponků. Na listech se objevují nepravidelně rozptýlené okrouhlé nebo oválné do 1 mm velké hnědé skvrny s tmavým středem. Napadené listy odumírají, lusky jsou deformované. Na luscích a semenech se choroba projevuje malými hnědými až černými skvrnami. Na skvrnách se tvoří pyknidy.

Patogen je přenosný osivem, k infekci semenáčků může dojít i z půdy, kde přežívá v podobě chlamydospor. Při klíčení semen napadá houba hypokotyl, na kterém se tvoří první pyknidy.

Pyknidy jsou kulovité, nepravidelně stlačené, světle až tmavě hnědě zbarvené plodnice. Pyknospory jsou hyalinní, jednobuněčné nebo dvoubuněčné 2–3 × 5–8 µm velké. Skvrny vznikají následkem sekundární infekce. Rozvoj choroby podporuje vlhké a deštivé počasí a teplota 20–24 °C.

Ochrana

Preventivní ochrana proti patogenům způsobujícím strupovitost hrachu spočívá ve vysévání zdravého a mořeného osiva, dodržování osevního postupu, pěstovaní odrůd s vyšší úrovní rezistence a zaorání posklizňových zbytků. Odolnost proti strupovitosti můžeme zvýšit pěstováním bezlistých typů hrachu.

Fungicidní ošetření provádíme na základě prognózy a signalizace ve fázi po odkvětu.