Choroby měsíčku lékařského

05. 06. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3761x

Měsíček lékařský (Calendula officinalis L., Asteraceae) údajně pocházející ze Středomoří a Východní Asie, se rychle rozšířil po celém světě jako léčivá i okrasná rostlina. Jeho léčivé účinky byly využívány již starými řeckými, indickými a arabskými kulturami.

V současné době je využíván ve farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském průmyslu a v lidovém léčitelství. Ke zpracování se sklízejí květy, případně kvetoucí nať, které obsahují triterpenalkoholy, triterpensaponiny, éterické oleje, flavonoidy, karotenoidy, polysacharidy a silice, dále hořčiny, slizy, kyseliny, pryskyřice a minerální látky. Přípravky z měsíčku vykazují antibakteriální, protivirové a protiplísňové účinky, urychlují hojení ran a popálenin, využívají se při jaterních a žlučníkových potížích, menstruačních a gynekologických problémech.

Choroby nadzemních částí

V produkčních porostech měsíčku je za nejvýznamnějšího patogena považováno padlí (Podosphaera fusca a Golovinomyces cichoracearum), které snižuje výnos (až o 30 %) i kvalitu drogy. Přítomnost padlí je obvykle zaznamenávána v červenci až srpnu. Po obou stranách listů se tvoří nejprve drobné bělavé skvrny, které se rychle zvětšují a slévají do souvislých ploch. Moučnatě bělavý povlak se rozšiřuje i na stonky a postupně povléká celou nadzemní část rostliny. Následkem napadení je potlačení růstu, menší počet květů, žloutnutí, zasychání a odumírání listů. Preventivní ochranná opatření proti padlí zahrnují optimální stanovištní podmínky, nepřehuštěné porosty, preventivní aplikace posilujících prostředků. Od prvních příznaků napadení lze proti padlí lze použít fungicidy, které obsahují síru, rostlinné oleje či hydrogenuhličitan draselný.

Za vlhkého počasí nebo v hustých porostech, se často vyskytuje houba Botrytis cinerea. Na infikovaných květech se tvoří drobné, tečkovité skvrny, na listech kulaté, hnědé, rychle se zvětšující skvrny. Z napadených listů mohou hyfy prorůstat do stonku, na nichž se tvoří vodnaté, později zahnívající skvrny. Za vysoké relativní vzdušné vlhkosti se na napadených částech vytváří charakteristický šedohnědý povlak konidioforů s konidiemi, případně černá sklerocia. Houba přežívá v infikovaných posklizňových zbytcích myceliem či sklerocii. Základem preventivních opatření jsou nepřehuštěné porosty umožňující proudění vzduchu a urychlení osychání povrchu pletiv. Na ochranu rostlin proti B. cinerea jsou sice registrovány fungicidy, ale bez možnosti použití pro léčivé rostliny. Pokud je měsíček pěstován jako okrasná rostlina, lze provést ošetření přípravky, které obsahují účinnou látku mancozeb, pyrimethanil či fenhexamid.

Skvrnitost listů mohou způsobit i další druhy hub, např. Cercospora calendulae, Alternaria calendulae či Colletotrichum spp., které ale nebývají tak časté. Napadení houbou C. calendulae se projevuje na listech tmavě hnědými, tečkovitými skvrnami, které se mohou slévat a velmi rychle rozšířit na celou rostlinu. Skvrny na listech způsobuje i A. calendulae, jsou však spíše šedobílé a nahloučené na části čepele. Napadeny mohou být i květy, pupeny a stonky. Ochranná opatření zahrnují dodržování širokého osevního sledu, přerušení pěstování měsíčku min. na 2–3 roky, dokonalé odstranění či zapravení napadených zbytků rostlin, zvýšení pH půdy, aplikace posilujících prostředků, v nezbytných případech aplikace fungicidů.

V posledních letech byla měsíčku zaznamenána tzv. bílá sněť Entyloma calendulae vytvářející na listech nejprve kulaté, až 5 mm velké, bělavé skvrny, které později hnědnou až černají a nekrotizují. Rostliny napadené ve stadiu klíčních rostlin mají na děložních lístcích drobné světlé skvrnky. Sněť přezimuje v posklizňových zbytcích v půdě, není přenosná osivem. Napadené části, či celé rostliny, je třeba z porostu odstranit a zlikvidovat.

K novějším patogenům měsíčku patří i rez Puccinia lagenophorae. Symptomy jsou velmi nápadné, tj. oranžově žlutá pohárkovitá aecia na listech, napadené stonky se nápadně deformují. Aecia se mohou tvořit na všech nadzemních částech. Zimní spory (teliospory) se tvoří jen zřídka, a v našich podmínkách nejsou klíčivé. Napadené části či celé rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat, fungicidní ošetření není povoleno.

Na měsíčku byl zaznamenán výskyt viru bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus) mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus) a fytoplazma žloutenky aster ´Candidatus Phytoplasma asteris´. Přímá ochrana proti těmto patogenům není k dispozici.

Choroby kořenů

Kromě nadzemních částí bývají poškozeny i kořeny, především houbami Rhizoctonia solani, Thielaviopsis basicola, Macrophomina phaseolina Verticillium dahliae, případně Pythium či Phytophthora. Napadené rostliny zaostávají v růstu, jsou hůře vybarvené, jednotlivé výhony či celé rostliny vadnou, zasychají a postupně hynou. Při vyjmutí z půdy kořeny a bazální část stonku bývají černé či hnědé, zahnívají a rozkládají se, většinou z nich zbývají pouze krátké pahýly. V úrovni půdy se na stonku mohou objevit vkleslé nekrotické léze. Identifikace původce pouze na základě symptomů na nadzemních částech není možná, je nezbytné mikroskopické vyšetření kořenů.

Měsíček lékařský

Padlí měsíčku

Bílá snětivost měsíčku

Bílá snětivost na listu měsíčku

Aecia rzi  Puccinia lagenophorae