Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)
16. 10. 2019 Choroby Zobrazeno 4028x
Sněti, stejně jako rzi, řadíme do říše houby (Fungi), oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota). Patří mezi významné choroby obilnin, velmi závažné jsou především sněti prašné a mazlavé. Výskyt prašných snětí může ohrozit výrobu certifikovaného osiva, neboť infekce zrna není na první pohled zjevná.
Pšenici, žito, tritikale a některé trávy napadá prašná sněť pšeničná Ustilago tritici a způsobuje prašnou snětivost pšenice, žita a tritikale.
Na ječmenu se vyskytuje prašná sněť ječná Ustilago nuda, která způsobuje prašnou snětivost ječmene.
Oves je napadán prašnou snětí ovesnou Ustilago avenae a vyvolává prašnou snětivost ovsa. Všechny jmenované druhy rodu Ustilago mají podobné příznaky napadení i životní cyklus.
První příznaky napadení se na rostlinách objevují v období metání. Napadené rostliny dříve vymetají, místo kvetoucího klasu se v porostu obilnin a trav objevují klasy snětivé.
Vývojový cyklus prašné sněti je dvouletý, zdrojem infekce je napadené osivo. Jakmile napadené osivo vysejeme, zrno začne klíčit, čímž se aktivuje i patogen a prorůstá postupně rostlinou až do základů klásků. Rostlina z infikovaného osiva se vyvíjí rychleji než rostliny ze zdravého osiva. Všechny části klasu, kromě klasového vřeténka, jsou přeměněny na masu spor (chlamydospory). Někdy je klas snětivý jen částečně, a napadení pak můžeme pozorovat ve spodní části klasu. K infekci rostlin dochází v době kvetení. Chlamydospory jsou zpočátku kryté stříbřitou blankou, která po dozrání spor praská, spory se větrem a deštěm uvolňují a jsou prouděním vzduchu, popř. hmyzem přenášeny do kvetoucích klásků. Spory dopadají na bliznu květu, vyklíčí v infekční vlákno, které pak prorůstá čnělkou do semeníku. Nastává klidové stadium až do dalšího vegetačního období. Na infikovaných zrnech nejsou patrné žádné symptomy napadení a po vysetí se celý cyklus opakuje.
Častější výskyt choroby lze pozorovat u odrůd s otevřeným kvetením, zatímco odrůdy s uzavřeným kvetením jsou napadány výrazně méně. Teplotní optimum pro růst houby se pohybuje v rozmezí 18–25 °C. Vyšší teploty při klíčení zrn podporují růst houby v rostlině a delší kvetení má za následek vyšší napadení. Pro infekci je potřeba vysoká vzdušná vlhkost.
Do rodu Ustilago patří i další patogen, a to Ustilago hordei, který způsobuje krytou (tvrdou) snětivost ječmene. K infekci dochází v době klíčení, houba prorůstá rostlinou a obilky jsou přeměněny v masu spor. Typickým znakem je trvalá membrána obalující spory až do úplné zralosti rostliny. Plucha a pluška jsou zachovány a kryjí přeměněné obilky. Ke kontaminaci osiva dochází při mlácení obilí.
Ochrana proti patogenům přenosným osivem spočívá v agrotechnice, jako je zpracování půdy, vyrovnaná výživa, likvidace plevelů, které mohou zvyšovat vlhkost v porostu. Důležité je však vysévání zdravého a mořeného certifikovaného osiva. Mořidla proti prašným snětím působí na zárodek patogena poblíž vegetačního vrcholu a jsou rozváděna systémově do klíčící rostliny z povrchu obilky.
Další články v kategorii Choroby