Choroby obilnin (15): Sněti obilnin (II.)

23. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2781x

Mazlavé sněti (rod Tilletia) napadají pšenici, žito, tritikale a trávy. Kontaminace obilnin mazlavými sněťmi znamená pro zemědělské podniky značné ekonomické ztráty. Při zvýšeném výskytu snětí nelze zrno použít k potravinářskému zpracování ani jako krmivo. Trimethylamin obsažený ve sporách způsobuje nepříjemný zápach a půda je nadlouho silně zamořena sporami.

Mazlavá sněť pšeničná Tilletia caries (syn. T. tritici) a mazlavá sněť hladká Tilletia laevis (syn. T. foetida) způsobují mazlavou snětivost pšenice. Obě sněti vyvolávají stejné příznaky napadení a mají i stejný biocyklus.

Zřetelné příznaky napadení můžeme pozorovat až ve fázi metání. Klásky mají modrozelené zabarvení, pluchy jsou rozevřenější a jednotlivé klásky více odstávají od osy. V kláscích se místo obilek vyvíjí kulovité snětivé hálky. Hálky jsou kratší, buclatější než zdravá zrna a vyčnívají více z plev. V době mléčné zralosti se při rozmáčknutí hálky objeví mazlavá hnědočerná zapáchající masa spor (chlamydospory). Později, v době zralosti porostu, jsou hálky pevné, tvrdé. V době sklizně při mlácení dochází k uvolnění chlamydospor z hálek. Uvolněné spory kontaminují zdravá zrna, půdu a slámu. Na povrchu zdravých obilek a v půdě přetrvávají spory v klidovém stadiu do dalšího vegetačního období.

Zdrojem infekce jsou spory na povrchu obilky. Současně s klíčením rostlin vyklíčí chlamydospory v basidii s basidiosporami, infikují klíček a prorůstají až do klasu. Chlamydospory T. caries jsou kulaté, o velikosti 16–24 µm se síťovitou strukturou. Chlamydospory T. laevis jsou hladké, tvarem velmi proměnlivé (kulaté, oválné, hranaté), o velikosti 14–22 µm. Spory klíčí při vyšší teplotě (optimum 16 °C a doba klíčení cca 4–5 dní). Protože podmínky pro klíčení obilky a pro klíčení chlamydospor jsou podobné, bývá mazlavá sněť pšeničná poměrně pravidelně rozptýlená v porostu.

Tilletia controversa, která způsobuje zakrslou snětivost pšenice, se vyskytuje především v chladnějších oblastech ve vyšších polohách. Výskyt choroby podporuje dlouhá a mírná zima.

Příznaky způsobené snětí T. controversa jsou podobné jako u mazlavé sněti pšeničné. Napadené rostliny navíc silně odnožují a bývají více zkrácené. Klasy mají typický vzhled pro mazlavé sněti. Viditelné příznaky napadení klasu se u jednotlivých druhů snětí neliší a mohou se vyskytovat i současně. V jednom klasu mohou, ale nemusí být všechny obilky přetvořeny v hálky, a také nemusí být napadeny všechny klasy na jedné rostlině.

Zdrojem infekce u T. controversa jsou chlamydospory, které se nacházejí na povrchu půdy nebo na mělce vysetých obilkách. Spory potřebují ke klíčení (na rozdíl od T. caries) světlo a nízké teploty kolem 1–8 °C po dobu 3 až 5 týdnů. Chlamydospory T. controversa jsou kulaté, 19–24 µm velké s výraznou síťovitou strukturou.

Životnost chlamydospor u T. caries se uvádí 4–5 let, chlamydospory T. controversa zamořují půdu 7 a více let. K zvýšenému výskytu snětí rodu Tilletia přispívá minimalizace přípravy půdy, časté výsevy pšenice po pšenici a výsev infikovaného nemořeného osiva.

Jediným účinným opatřením proti snětím je moření. Mořidla proti T. caries a T. laevis působí kontaktně na klíčící chlamydospory na povrchu obilky (působí toxicky v době klíčení spory). Účinnost může být krátkodobá, protože spory klíčí během několika dnů. Mořidla proti T. controversa musí mít dlouhodobé systémové působení (4–6 týdnů). Mořidlo na povrchu obilky musí ochránit pletiva koleoptile vyrůstající na povrch půdy, kde dochází k infekci.

Tilletia caries - příznaky napadení

Chlamydospory Tilletia caries

Chlamydospory Tilletia controversa