Choroby obilnin z hlediska načasování fungicidní ochrany

07. 05. 2026 Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 700x

Obilniny napadá široké spektrum houbových chorob, které zasahují prakticky všechny části rostlin. Podle těchto částí, choroby rozdělujeme na klasové, listové a choroby pat stébel. Přestože doba vegetace je zejména u ozimých obilnin delší než ¾ roku, fungicidní ochrana obilnin je téměř výhradně koncentrovaná do jarní části vegetace.

Některého z patogenů jsme sice schopni na rostlinách nalézt prakticky po celou dobu vegetace, odborně i ekonomicky odůvodněný fungicidní zásah má však smysl většinou pouze v jarních, případně časně letních měsících. V tomto období dochází k intenzivnímu růstu plodin a rovněž podmínky pro šíření patogenů jsou výrazně vhodnější než v jiných částech vegetace. Úkolem pěstitele je vhodným fungicidním zásahem ochránit klíčové části rostlin, které mají největší vliv na výnos.

Jako první, z hlediska časnosti, přichází na řadu zásah proti chorobám pat stébel. Paty stébel napadá komplex chorob od fuzarióz, přes Rhizoctonii cerealis až po nejdůležitějšího původce tzv. pravého stéblolamu Oculimacula yallundae (obr. 1). Pro rozvoj komplexu chorob pat stébel je klíčové vlhké počasí, zejména v předjaří a časném jaru. Nejvhodnější termín zásahu proti těmto chorobám je počátek sloupkování (BBCH 30–32). Pozdější aplikace má výrazně horší účinnost. Největším rizikem chorob pat stébel je, že často unikají pozornosti pěstitelů. Při časnější prohlídce porostů (na jaře) ve fázi odnožování ještě nejsou příznaky na patách stébel patrné a v pozdějších fázích vegetace již bývá často pěstitel zaujat jinými, lépe viditelnými, chorobami listů a klasů. Proto může mylně nabýt dojmu, že choroby pat stébel jsou pouze okrajovou záležitostí, které není třeba věnovat větší pozornost. Přitom ztráty na výnosu mohou při běžném napadení činit 5–15 %, a v silněji napadených porostech při vhodných podmínkách 20–40 %. Proto je důležité tento komplex chorob nepřehlížet, a v ročnících, ve kterých jsou pro vývoj těchto chorob vhodné podmínky, proti nim fungicidně zasahovat. Většina přípravků potlačujících choroby pat stébel má navíc i vedlejší efekt na další, např. listové choroby.

Obr. 1: Choroby pat stébel

Nejčastější, a také nejlépe viditelnou skupinou patogenů, které obilniny napadají, jsou listové choroby. V praxi se nesetkáme s ročníkem, ve kterém by se některá z listových chorob v porostech neobjevila. V klimatických podmínkách ČR je nejdůležitější listovou chorobou pšenice braničnatka pšeničná (septoriová skvrnitost pšenice) Mycosphaerella graminicola (obr. 2). Tato choroba bývá přítomna v porostech pšenice velkou část vegetace (často už na podzim) a bývá nejčastější cílovou chorobou fungicidních zásahů. Aplikační okno nejen na braničnatku pšeničnou, ale na většinu listových chorob, je podstatně širší než v případě chorob pat stébel a aplikaci můžeme provádět většinou od fáze počátku sloupkování až do poloviny kvetení.

Obr. 2: Braničnatka pšeničná - časná infekce

Hlavním cílem zásahu proti listovým chorobám je ochrana praporcového listu, a proto je tato aplikace nejčastěji prováděna ve fázi po objevení posledního listu (BBCH 37–39). V případě, že byla v porostu provedena aplikace na choroby pat stébel, a byl použit přípravek s účinkem i na braničnatku pšeničnou (případně jinou vyskytující se chorobu), je možné a běžné odsunutí další aplikace do pozdnější fáze vegetace (typicky po vymetání, BBCH 51–55). Jelikož fungicidní účinek většiny používaných přípravků trvá zhruba 3–4 týdny, může být, zejména v ročnících klimaticky příznivých pro rozvoj listových chorob, vhodné a žádoucí provést další fungicidní zásah proti pokračující infekci listových chorob a proti chorobám, které napadají klasy.

Třetí skupinou chorob, které napadají obilniny, a také z hlediska načasování zásahu skupinou poslední, jsou klasové choroby. Nejvýznamnějšími patogeny, které klasy napadají jsou fuzariózy (Fusarium culmorum, Fusarium graminearum atd. - obr. 3, 4). Fuzariózy klasů sice nemívají tak výrazné dopady na celkový výnos jako předchozí dvě skupiny, o to více však ovlivňují kvalitu sklizeného zrna. Vedle zhoršených pekařských vlastností je to zejména zvýšený obsah mykotoxinů (deoxynivalenol, zearalenon). Na rozdíl od listových chorob je aplikační okno pro fungicidní zásah výrazně kratší. Ideální vývojová fáze pšenice je počátek až plné kvetení. Zejména v ročnících, kdy panuje v tomto období zatažené, vlhčí počasí, je riziko napadení těmito chorobami zvýšené. Důležitou roli zde hraje i poloha pozemku (zastíněná místa s vyšší vlhkostí např. v blízkosti rybníků), předplodina (kukuřice) a také náchylnost odrůdy. Ostatně tyto faktory hrají roli téměř u všech patogenů, které obilniny napadají.

Obr. 3: Fuzarium - detail

Obr. 4: Fuzarium - napadení porostu

Na zkušební stanici v Klukách u Písku dlouhodobě zakládáme ve spolupráci s chemickými firmami fungicidní pokusy, ve kterých testujeme nejen jednotlivé přípravky, ale i načasování aplikací fungicidů a fungicidních sledů. Tyto pokusy prezentujeme na každoročním polním dni, který pořádáme pravidelně ve 2. polovině června. Z grafu 1 je patrné, že zatímco v letech 2016–21 byly ve výnose o něco úspěšnější varianty aplikované ve fungicidnícm sledu T2 + T4 (BBCH 37–39 + BBCH 61–65), tak v posledních letech byl naopak úspěšnější model T1 + T3 (BBCH 31–32 + BBCH 51–55). Žádný ročník však není stejný a nelze tak na základě trendu z předchozích let předpovědět jaká strategie bude vhodná pro ročník nadcházející. Obecně platí, že čím vlhčí je předjaří a 1. jarní měsíce, tím větší je předpoklad časnější aplikace fungicidů. Naopak, v případě suchých jarních měsíců (březen, duben) je většinou možné a vhodné využít nižšího tlaku houbových chorob a s 1. aplikací vyčkat až do chvíle, kdy se v porostech objeví praporcové listy.

Graf 1: Relativní zvýšení výnosu při různých fungicidních sledech (Kluky, 2016–25)

Průběh současného hospodářského ročníku je, pokud jde o teploty ke konci února nadnormální, nicméně ve srovnání s předchozími několika ročníky byla zima chladnější a téměř „normální“ (graf 2). Sněhová pokrývka byla přerušovaná, střídala se období se sněhem a bez sněhu. Mrazy nebyly na většině území extrémní (nejnižší teploty se pohybovaly kolem -15 °C), půda však byla v horní vrstvě promrzlá (s malými přestávkami) až do 2. poloviny února. Ozimé obilniny šly do zimy většinou v dobré kondici a až na výjimky bez výraznějšího napadení chorobami. Zima k datu psaní tohoto článku porosty výrazně nepoškodila, a naopak chladnější počasí přispělo k tomu, že choroby se v porostech příliš nevyskytovaly. Srážky však byly v 1. polovině vegetace nad normálem (graf 2) a pozemky byly v předjaří silně podmáčené, což by mohlo dávat dobré podmínky zejména chorobám pat stébel. Skutečný výskyt chorob však bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet počasí v dalším průběhu roku.

Graf 2: Teplota vzduchu a úhrn srážek (Kluky, 2025/26)

Ačkoliv se portfolio fungicidních přípravků, respektive účinných látek, stále snižuje a nové účinné látky se na trhu objevují spíše sporadicky, stále máme k dispozici řadu fungicidů s širokým spektrem účinku. Důležitý je však nejen správný výběr vhodného přípravku, ale i dobrá diagnostika a vhodné načasování aplikace. Se změnami klimatu se stále častěji objevují rychlé změny počasí, extrémnější výkyvy teplot či delší období suchého nebo naopak vlhkého počasí. Díky těmto změnám je velmi obtížné delší plánování chemických zásahů proti patogenům a je čím dál důležitější schopnost pružně reagovat na aktuální situaci.