Choroby pivoňky

10. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 6314x

Pivoňky (Paeonia) se přirozeně vyskytují v oblastech jižní Evropy, od Portugalska až po Albánii, v Malé Asii a Arménii a na sever zasahující až k Alpám. V 19. století byla z Asie do Evropy dovezena pivoňka bělokvětá (Paeonia lactiflora Pall.), která ve své domovině - Číně byla známa již před rokem 540. Pivoňky jsou považovány za symbol jara, bohatství a štěstí.

Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) byla pro léčebné účely využívána již ve starověku a středověku, dnes se pěstují plnokvěté formy spíše k okrasným účelům. Květy obsahují antokyanová barvina paeonin, flavonoidy a třísloviny, kořeny monoterpenesterglykosidy (paeoflorin) a třísloviny. Jako farmaceutická droga se používají korunní lístky z plně rozkvetlých plných, červeně zbarvených květů zahradních pivoněk, sušené i čerstvé podzemní části. Všechny části pivoňky jsou mírně jedovaté, požití květů či semen může způsobit gastroenteritidu se zvracením, koliky a průjmy. V lidovém léčitelství se používá proti dně, revmatismu, onemocnění dýchacích cest aj., v homeopatii jsou přípravky z pivoňky určeny proti migréně, na křečové žíly aj. V poslední době se uvádějí i protinádorové účinky.

K nejčastějším onemocněním pivoněk, zejména za chladnějšího, deštivého jara, patří šedá stonková hniloba a zasychání pupenů pivoňky. První příznaky se objevují krátce po vyrašení, když stonky dosáhnou cca 15–20 cm výšky. I když je půda dostatečně vlhká, stonky vadnou a padají, báze hnědnou, zasychají či zahnívají. Na povrchu infikovaného pletiva se objevuje hustý, šedohnědý povlak rozmnožovacích orgánů (konidioforů s konidiemi). Pozdější infekce se mohou projevit hnědnutím a zasycháním poupat, případně hnědnutím stonku. Z napadených částí se konidie snadno přenášejí na listy, na nichž se tvoří velké, kruhovité, hnědé skvrny. Houba (Botrytis paeoniae) se šíří během vegetace konidiemi přenášenými větrem a vodou, přezimuje na napadených rostlinných zbytcích myceliem či sklerocii, která jsou primárním zdrojem infekce v následujícím roce. K ochraně rostlin většinou postačí odstranit poškozené části, při každoročním výskytu je vhodná aplikace fungicidu zálivkou před rašením, případně se za měsíc opakuje. Proti napadení květních poupat a listů se rostliny opakovaně ošetřují od objevení se prvních příznaků.

Většinou až ke konci vegetace se objevuje velmi nápadná skvrnitost listů, tzv. černá listová skvrnitosti pivoňky, jejímž původcem je houba Graphiopsis chlorocephala, syn. Cladosporium paeoniae. Převážně na okrajích a špičkách listů se tvoří nápadné hnědé, karmínové až modrofialové či černé skvrny, které se mohou velmi rychle slévat a listy zasychat. U vnímavých kultivarů se skvrnitost může objevit již počátkem léta. Na rubu je viditelný sametově hnědočerný až olivový povlak konidioforů s konidiemi. Vzhledem k výskytu až koncem vegetace se fungicidní ochrana se neprovádí, pouze je nutné odstranit opadlé listy.

Pivoňka je také hostitelem dvoubytné rzi Cronartium flaccidum, jejíž vývoj probíhá na druzích rodu Paeonia a Pinus silvestris. U pivoněk jsou napadány listy, jejichž rub je porostlý žlutohnědými „chloupky“ složenými ze zimních spor. Na líci listů je napadení viditelné v podobě hnědých, u některých odrůd karmínových skvrn s antokyanovým lemem. Na borovicích se objevují kmenu a větvích oranžové praskající puchýřky (aecia), z nichž uvolňované spory infikují listy pivoněk. Základním ochranným opatřením je podzimní likvidace infikovaných listů.

Kromě výše uvedených, častých patogenů je občas zaznamenáván na listech a stoncích i výskyt padlí (Erysiphe paeoniae), ale většinou až koncem léta a přímá ochrana se neprovádí. Pokud se padlí objeví již na počátku vegetace na listech, mladých stvolech a poupatech, z nichž se vyvíjejí deformované květy, pak je nezbytné provést fungicidní ochranu od prvních příznaků napadení.

Na pivoňkách se mohou objevit i nápadné symptomy virů v podobě žlutozelených až bělavých kroužků a mozaiky (Tobacco rattle virus - TRV, Paeony ring spot virus - PRSV), liniových vzorů, skvrnitosti či zkadeření, chlorózy (Alfalfa mosaic virus - AMV), případně potlačením růstu a snížením životnosti rostlin. Napadení viry může vést k potlačení tvorby květů, zmenšení jejich počtu i velikosti. Po přesazení symptomy viróz na listech často dočasně zmizí a objeví se až v druhém roce. Virózní rostliny nelze vyléčit a napadené rostliny je nutné při objevení se prvních příznaků na jaře odstranit.

Zasychání pupenů způsobené houbou Botrytis paeoniae

Černá listová skvrnitost - Graphiopsis chlorocephala

Rzivost pivoňky - Cronartium flaccidum