Choroby přenosné osivem a moření osiva ozimých obilnin
18. 08. 2022 Choroby Zobrazeno 1596x
Některé ekonomicky významné choroby obilnin jsou přenosné osivem. Původci houbových chorob mohou být ve formě spor nebo mycelia přítomni na osivu jako kontaminace povrchu, mohou být skryti pod semennými obaly nebo pronikat do vnitřních vrstev obilky. Může tak dojít k introdukci patogena s osivem na novou lokalitu, především se ale přítomnost osivem přenosného patogena promítne do klíčivosti osiva, zdravotního stavu rostlin a do výnosu. Ke snížení výskytu chorob přenosných osivem přispívají ošetření množitelského porostu fungicidními postřiky, kontroly zdravotního stavu osiva, vysévání zdravého uznaného osiva, moření osiva a dobře vedený porost.
Pro některé choroby přenosné osivem, snižující užitnou hodnotu a kvalitu osiva, jsou stanoveny mezní hodnoty výskytu. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, uvádí přípustné limity houbových patogenů v osivu obilnin: Pyrenophora graminea, Bipolaris sorokiniana, Fusarium spp., Ustilago nuda, U. hordei u ječmene; Parastagonospora nodorum, Fusarium spp., Ustilago tritici a Tilletia spp. u pšenice a Fusarium spp., Tilletia spp., Urocystis occulta u žita a tritikale.
Odolnost odrůd
Řadu osivem přenosných chorob sleduje ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) z hlediska odrůdových reakcí a výsledky každoročně zveřejňuje v publikacích „Seznam doporučených odrůd - Přehled odrůd“. U pšenice ozimé jsou uvedeny údaje o odolnosti proti patogenům Fusarium spp. v klasu, Parastagonospora nodorum a komplexu listových skvrnitostí Parastagonospora nodorum, Zymoseptoria tritici a Pyrenophora tritici-repentis; u ječmene ozimého proti Fusarium spp. v klasu, Rhynchosporium secalis a komplexu hnědých skvrnitostí Pyrenophora teres a Bipolaris sorokiniana; u ozimého žita proti komplexu listových skvrnitostí Rhynchosporium secalis, Septoria secalis a Parastagonospora nodorum; u ozimého tritikale proti Parastagonospora nodorum a komplexu listových skvrnitostí Rhynchosporium secalis, Septoria secalis a Parastagonospora nodorum. U některých chorob přenosných osivem je tedy možné v rámci prevence zvolit k pěstování méně náchylné odrůdy.
Ošetření osiva fungicidními přípravky
Běžně se proti chorobám přenosným osivem provádí ošetření osiva fungicidními přípravky. Ošetření osiva chrání před infekcí semen a vzcházejících rostlin. Moření chrání dvěma způsoby: potlačuje houbové patogeny na povrchu nebo uvnitř obilky a do určité míry působí proti houbovým patogenům v půdě nebo na rostlinných zbytcích v půdě.
Ošetření osiva fungicidy umožní plodině dobrý start, ale nezachrání špatnou partii osiva s vysokým podílem poškozených semen. Úroveň ochrany závisí na účinných látkách přípravku, dávce, výskytu patogenů přenosných osivem a půdou, podmínkách prostředí a rovnoměrnosti pokrytí osiva fungicidem. Rovnoměrné pokrytí je zvláště důležité u fungicidů s kontaktním účinkem. Aplikační dávku přípravku je potřeba dodržet, protože nadměrné ošetření může obilky poškodit a nedostatečné ošetření nemusí zajistit dostatečnou ochranu.
K ochraně proti patogenům přítomným v embryu, jako jsou Ustilago nuda a U. tritici, jsou nutné přípravky se systémovým účinkem. Účinné látky se v pletivech rostliny poměrně rychle zředí, jakmile obilka vyklíčí a rostlina začne růst. Některé účinné látky ochrání mladou rostlinu před časným napadením listů nebo kořenů, ale ve většině případů postačí pouze proti primární infekci a později po vzejití již ošetření není účinné. U některých chorob ale musí být systémový účinek dlouhodobý. Příkladem je osivem přenosná Tilletia controversa, u které je však pro vznik infekce zásadní inokulum pocházející z půdy a k infekci může dojít až několik měsíců po výsevu.
Účinné látky mořidel
K moření osiva je registrována řada účinných látek lišících se v mechanizmu působení.
Vliv na respiraci mají inhibitory sukcinátdehydrogenázy (SDHI), enzymatického komplexu zapojeného do respiračního řetězce v mitochondriích. Jejich působením dochází k inhibici klíčení spor, prodlužování, růstu mycelia a sporulace. Patří sem látky se širokospektrálním účinkem fluxapyroxad, sedaxane a fluopyram.
Vliv na respiraci má také silthiofam, selektivně účinný vůči černání pat stébel. Brání transportu energie vázané v ATP z mitochondrií a narušuje tak všechny procesy vyžadující energii, které probíhají mimo mitochondrie.
Mechanizmem účinku fludioxonilu je narušení signální transdukce, tedy přenosu specifických informací přes buněčné membrány, což ovlivňuje rychlost růstu mycelia. Fludioxonil je širokospektrální fungicidní látka s reziduálním účinkem, odvozená od přírodní antimykotické látky produkované půdními bakteriemi rodu Pseudomonas spp.
Největší skupinou účinných látek, používaných k moření osiva obilnin proti houbovým chorobám, jsou inhibitory demetylace sterolu (DMIs), systemické fungicidy poškozující houbovou buněčnou membránu narušením procesu tvorby sterolu. Patří sem imazalil a prochloraz (imidazoly), cyproconazole, difenoconazole, ipconazole, mefentrifluconazole, tebuconazole a triticonazole (triazoly) a prothioconazole (triazolinthiony).
Vyřazování účinných látek
V současné době přibývá restrikcí účinných látek. K uváděným důvodům patří škodlivý vliv na člověka, škody vzniklé nesprávným zacházením, nadměrné používání pesticidů vedoucí k vývoji rezistentních populací patogenů, znečištění vod, půdy a ovzduší a vliv těchto látek na necílové živé organizmy, snížení početnosti přirozených predátorů hmyzu a opylovačů.
Evropská komise zrušila například v roce 2021 platnost povolení účinných látek cyproconazole a prochloraz (databáze Evropské komise EU Pesticides database). Platnost povolení přípravku s obsahem cyproconazolu Maxim Star 025 FS pro ČR skončila 26. 8. 2021. Platnost povolení přípravků s obsahem prochlorazu Kinto Duo a S-Pronto TWO skončila 28. 2. 2022. Zásoby všech uvedených přípravků lze spotřebovat.
Využití biopreparátů a základních látek
V zemědělské půdě se společně vyskytuje mnoho druhů hub, z nichž některé jsou potenciálně patogenní na rostlinách. Tyto houby si mezi sebou konkurují o živiny a kolonizaci hostitelských rostlin. Do komplexní sítě faktorů a interakcí zasahují také další biotické faktory, včetně mykoparazitických hub a živočichů živících se houbami a zapojují se i přípravky určené pro ekologické zemědělství. Využití biopreparátů a základních látek pro potlačení rostlinných patogenů mořením osiva může být ekologicky i ekonomicky šetrnou součástí ochrany rostlin.
Na našem trhu je biopreparát Polyversum obsahující Pythium oligandrum M1, s registrovaným účinkem proti Fusarium spp. a Tilletia caries na pšenici, ječmeni, žitu a tritikale.
Další biopreparát, Invisible Helpers - Flora, je směsí probiotických mikroorganizmů s registrací na podporu zdravotního stavu obilnin.
Ke zvýšení odolnosti obilnin proti houbovým a bakteriálním chorobám je registrovaná základní látka chitosan hydrochlorid.
Základní látka ocet má registrovaný účinek na Pyrenophora graminea na ječmeni, Tilletia caries a T. laevis na pšenici.
Proti Tilletia caries a T. laevis na osivu obilnin má registrovaný účinek také základní látka prášek z hořčičných semen, která je zároveň účinnou látkou přípravku Tillecur s registrací na podporu zdravotního stavu a posílení odolnosti rostlin u pšenice a ječmene.
Na podporu zdravotního stavu obilnin je dále registrován přípravek Albit Max obsahující kyselinu poly-beta hydroxymáselnou.
Popis chorob přenosných osivem
Sněť mazlavá pšeničná - Tilletia caries a sněť mazlavá hladká - Tilletia laevis (mazlavá snětivost pšenice)
K infekci dochází krátce po vyklíčení. V napadených klasech se místo obilek tvoří hálky sněti obsahující černohnědé spory sněti. Chorobu provází zápach trimetylaminu. Spory ulpívají na povrchu obilek a mohou v omezené míře také kontaminovat půdu.
Ochrana je založena na vysévání uznaného zdravého osiva a moření. Některé odrůdy jsou méně citlivé k napadení.
Sněť zakrslá (zakrslá snětivost pšenice) - Tilletia controversa
Infekce probíhá u mladých rostlin v průběhu zimních měsíců, podporuje ji déletrvající sněhová pokrývka. V napadených klasech se místo obilek tvoří hálky sněti obsahující černohnědé spory sněti. Napadené odnože jsou zakrslé. Chorobu provází zápach trimetylaminu. Spory mají schopnost přežívat v půdě a být zdrojem infekce ozimých obilnin až 10 let.
Ochrana je založena na vysévání uznaného zdravého osiva a ošetření osiva mořidly s deklarovanou účinností na sněť zakrslou. Některé odrůdy jsou méně citlivé k napadení.
Sněť prašná ječná (prašná snětivost ječmene) - Ustilago nuda
K infekci dochází v době kvetení. Celý klas je přeměněn v prášivou masu spor, zachováno zůstává pouze vřeteno klasu. Mycelium přežívá nepříznivé období až do doby klíčení skryté uvnitř obilky.
Ochrana je založena na vysévání uznaného zdravého osiva a moření. Některé odrůdy jsou méně citlivé k napadení.
Další snětivosti
Na ozimých obilninách se mohou vyskytovat také další sněti přenosné osivem: sněť prašná pšeničná (prašná snětivost pšenice) - Ustilago tritici, sněť ječná tvrdá (krytá snětivost ječmene) - Ustilago hordei a sněť stébelná (stébelná pásová snětivost žita) - Urocystis occulta.
Fuzariózy - Fusarium spp. (obecná krčková a kořenová hniloba obilnin, choroby pat stébel obilnin, růžovění klasů obilnin)
K infekci houbami rodu Fusarium může dojít v kterékoli vývojové fázi rostliny. Pro napadení klasů je zásadní infekce v období kvetení. Napadené klásky zasychají, tvoří se růžovo oranžové mycelium, obilky jsou svraštělé a obsahují pro lidské zdraví nebezpečné mykotoxiny. Fusarium spp. je součástí také dalších komplexů chorob, které poškozují klíční rostliny, báze stébel a kořeny a působí listové skvrnitosti. Důležitým zdrojem infekce jsou rostlinné zbytky na povrchu půdy, zejména kukuřice. Infikované osivo je zdrojem časných infekcí.
Na ochranu proti fuzariózám jsou registrovaná mořidla i postřiky. Výskyt ovlivňuje osevní postup, přítomnost infikovaných posklizňových zbytků a odrůdová odolnost.
Plíseň sněžná (sněžná plísňovitost obilnin) - Microdochium nivale sensu lato
Infekci podporují nízké teploty a déletrvající sněhová pokrývka. Choroba může v chladnějších obdobích roku způsobovat hynutí větších ploch rostlin - vyzimování porostů. M. nivale neprodukuje mykotoxiny, škodlivost spočívá ve snižování výnosu a poškození kvality osiv. Patogen přežívá v půdě a na posklizňových zbytcích, omezeně se přenáší také osivem.
Moření je primárním opatřením pro omezení inokula přenášeného osivem a poskytuje ochranu vzcházejících rostlin.
Braničnatka plevová (feosferiová skvrnitost pšenice) - Parastagonospora nodorum (Phaeosphaeria nodorum, Stagonospora nodorum)
K infekci může dojít na podzim i v pozdějších vývojových fázích rostliny. Vznikají chlorotické a nekrotické skvrny na listech, na stéblech a na plevách. Na nekrózách se vyvíjejí plodničky - pyknidy.
Na ochranu proti braničnatce plevové jsou registrovaná mořidla i postřiky. Výskyt ovlivňuje přítomnost infikovaných posklizňových zbytků a odrůdová odolnost.
Hnědá skvrnitost ječmene (síťovitá skvrnitost ječmene) - Pyrenophora teres (Drechslera teres)
K infekci může dojít na podzim i v pozdějších vývojových fázích rostliny. Dochází ke vzniku listových chloróz a nekróz. Listové léze P. teres f. teres jsou často síťovitého vzhledu, u P. teres f. maculata se tvoří na listech oválné nebo elipsovité skvrny. Patogen přežívá na posklizňových zbytcích a osivu.
Moření omezuje primární infekci, jsou k dispozici i postřiky. Výskyt ovlivňuje osevní postup, přítomnost posklizňových zbytků, jarní ječmen v blízkosti ozimého, výdrol ječmene a odrůdová odolnost.
Pruhovitost ječmene - Pyrenophora graminea (Drechslera graminea)
K infekci myceliem dochází při klíčení obilky. Podél cévních svazků v listech vznikají chlorotické pruhy, které později nekrotizují. Listy se mohou třepit. Choroba je přenosná především osivem.
Ochrana spočívá v používání uznaného zdravého osiva a moření.
Ramulariová skvrnitost ječmene (tmavohnědá skvrnitost ječmene) - Ramularia collo-cygni
K infekci může dojít na podzim i v pozdějších vývojových fázích rostliny. K rozvoji viditelných symptomů ale dochází nejdříve až ve fázi metání. Na listech se tvoří množství drobných, hnědých skvrn. Může dojít k odumření celých listů během několika dnů. Šíří se osivem a přenosem mezi různými zástupci Poaceae (jarní a ozimý ječmen, výdrol, plané trávy).
Ochrana je založena hlavně na aplikaci postřiků. Výskyt ovlivňuje osevní postup, přítomnost posklizňových zbytků a různých druhů trav a obilnin.
Vřetenovitá hnědá skvrnitost ječmene - Bipolaris sorokiniana (Cochliobolus sativus)
K infekci může dojít na podzim i v pozdějších vývojových fázích rostliny. Na listech se tvoří oválné až vřetenovité skvrny, může dojít k černání špiček obilek. Šíří se osivem, zdrojem infekce mohou být také posklizňové zbytky a půda.
Ochrana je založena na moření, přípravky proti dalším původcům skvrnitostí ječmene omezují i výskyt této choroby. Výskyt ovlivňuje osevní postup, přítomnost posklizňových zbytků a odrůdová odolnost.
Rynchosporiová skvrnitost ječmene (spála ječmene) - Rhynchosporium secalis
K infekci může dojít na podzim i v pozdějších vývojových fázích rostliny. Skvrny na listech jsou tmavohnědě orámovány. Přežívá na posklizňových zbytcích, přenos osivem nebývá významný. Ochrana je založena především na aplikaci postřiků. Výskyt ovlivňuje přítomnost výdrolu, jarní ječmen v blízkosti ozimého a odrůdová odolnost.
Závěr
Ošetření osiva registrovanými mořidly se provádí zejména proti osivem přenosným chorobám, které se během vegetace dostávají do klasů (Tilletia caries, T. laevis, T. controversa, Ustilago tritici, U. nuda, U. hordei, Urocystis occulta, Fusarium spp., Parastagonospora nodorum, Pyrenophora teres, P. graminea, Ramularia collo-cygni, Bipolaris sorokiniana).
Kromě toho může mít moření v počátečních fázích vývoje rostliny účinek na řadu chorob, u kterých infekce přichází z půdy (Gaeumannomyces graminis, Rhynchosporium secalis, Typhula incarnata, Zymoseptoria tritici, Ceratobasidium cereale).
Existují dokonce mořidla s dlouhodobým účinkem, která mohou nahradit první postřik proti vzduchem přenosným patogenům (Blumeria graminis, Puccinia hordei, P.striiformis, P. triticina).
U některých novějších přípravků na moření osiva se kromě přímého působení proti chorobám uvádí dokonce i další příznivé vlastnosti, jako je rychlejší rozvoj kořenového systému, lepší vzcházení a zvýšená vitalita rostlin a ochrana před biotickými i abiotickými stresovými faktory.
Tab. 1: Registrované použití mořidel u ječmene (eagri.cz)
Tab. 2: Registrované použití mořidel u pšenice (eagri.cz)
Tab. 3: Registrované použití mořidel u tritikale (eagri.cz)
Tab. 4: Registrované použití mořidel u žita (eagri.cz)
Obilky pšenice kontaminované teliosporami sněti mazlavé pšeničné (Tilletia caries)
Klasy ječmene napadené snětí prašnou ječnou (Ustilago nuda)
Konidie a mycelium houby Fusarium culmorum
Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS