Choroby řebříčku

11. 09. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3582x

Řebříček obecný, Achillea millefolium L. (Asteraceae) je vytrvalá bylina hojně se vyskytující podél cest, na loukách, pastvinách a v suchých trávnících. Z původních míst výskytu (Evropa, Asie) se rozšířil téměř kosmopolitně, včetně Severní Ameriky a Austrálie. Název řebříčku je odvozen z řeckého Achillés - lékař, který řebříčkem léčil krvavé rány, a latinského mille = tisíc a folium = lístky.

Řebříček byl v Číně považován za magickou rostlinu, která, pokud ji držíte v ruce, chrání nositele, zbavuje ho strachu a dodává mu odvahu. Využití řebříčku obecného ale je mnohem širší. Jako léčivá rostlina, která obsahuje éterické oleje (více než 100 sloučenin), hořčiny, flavonoidy, fenolkarbolové kyseliny aj., má podobné účinky jako heřmánek. Uvolňuje křeče, působí protizánětlivě a ničí mikroby, podporuje vylučování žaludečních šťáv a žluče, působí proti nechutenství a trávicím potížím. V homeopatii se používá k léčení křečových žil, proti křečím a svědění kůže aj. U citlivých jedinců mohou čerstvé listy vyvolat svědění kůže až tvorbu puchýřků. Využíván je i v kuchyni, kde se mladé listy přidávají do polévek, salátů a tučných jídel. Vysazuje se i jako okrasná rostlina do výsadeb trvalek či k sušení, vyšlechtěny byly kultivary např. s červeno-fialovými květy. Při výběru stanoviště je vhodné zohlednit i jeho schopnost akumulovat kadmium.

Choroby

Výskyt patogenů a škůdců řebříčku není příliš častý, ale při pěstování na větších plochách se občas může vyskytnout např. padlí rodu Golovinomycetes. Většinou se na líci listů tvoří bělavý souvislý až vločkovitý povlak tvořený povrchovým myceliem a konidiofory s konidiemi. Za příznivých podmínek pro rozvoj patogena, tj. za teplého počasí s kolísající vzdušnou vlhkostí, se postupně rozšíří i na stonky a květy.

Naopak za deštivého počasí, v období od června do srpna, se vyskytuje plíseň řebříčku Paraperonospora leptosperma. Napadení se projevuje na rubové straně lístků šedobílým povlakem tvořeným stromečkovitě větvenými konidiofory s elipsoidními konidiemi, trvalé spory (oospory) nejsou známy.

Na listech a stoncích se vyskytují i polštářkovitá, rezavě hnědá až černohnědá ložiska rzi Puccinia millefolium. Zatímco na listech se tvoří roztroušená jednotlivá ložiska, na stoncích bývají seskupena do větších celků. Jednobytná rez tvoří teliospory, které mohou bezprostředně vyklíčit.

Ojediněle se vyskytuje i vadnutí rostlin, jehož původcem je Cercospora achillae.

Popsán byl i výskyt bradavčitých či perličkovitých nádorků menších než 1 mm, objevující se na listech a na stonku v blízkosti půdy. Jejich původcem je patogen rodu Synchytrium.

Škůdci

Řebříček má jen minimální požadavky na půdu, avšak na vlhkých stanovištích se rostlinám příliš nedaří a často jsou poškozovány plži.

Pro škůdce ale není příliš atraktivní. Občas se květy a vrcholové části stonků deformují, případně mohou zasychat, následkem posátí mšicemi (např. Macrosiphoniella millefolii, Aphis fabae, Aulacorthum solani, Brachycaudus cardui, Brachycaudus helichrysi, Myzus persicae aj.).

Kořeny řebříčku poškozují larvy obaleče kopretinového (Dichrorampha petiverella), což může vést vede k předčasnému stárnutí či odumření rostlin.