Chemap Agro s.r.o.

Choroby řepy (1): Virové choroby řepy (I.)

21. 07. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 143x

Virové choroby řepy se vyskytují ve všech pěstitelských oblastech řepy cukrovky. Výskyt virových chorob úzce souvisí s výskytem jejich přenašečů. Mezi nejzávažnější virové choroby řepy v současné době patří virová rizomanie řepy, dále v porostu řepy můžeme zaznamenat kadeřavost řepy, virovou žloutenku řepy, virové mírné žloutnutí řepy či mozaiku. Pokud jsou rostliny napadeny v raných fázích vývoje, může dojít ke snížení výnosu bulev o 30–50 % a snížení cukernatosti o 2–5 %.

Proseeds

Virová rizomanie řepy

Virovou rizomanii řepy způsobuje virus nekrotického žloutnutí žilek řepy - Beet necrotic yellow vein virus (BNYVV). Virus je řazen do rodu Benyvirus, čeledě Benyviridae a způsobuje onemocnění všech kulturních rostlin druhu Beta vulgaris (řepu cukrovku, krmnou řepu a červenou řepu) a špenátu (Spinacia oleracea).

Příznaky napadení řepy cukrovky se objevují od června, na nadzemní části chlorózou až žloutnutím listů, a to v ohniscích nebo v pásech ve směru kultivace půdy. U silně napadených rostlin dochází ke žloutnutí a nekróze žilek listů. Rostliny mohou vadnout i při dostatku vláhy v půdě vlivem špatné funkce postranních kořenů. Náchylné rostliny jsou zakrslé, odumírají. Typické příznaky se projevují na kořenech, a to nadměrnou tvorbou rychle odumírajících postranních kořínků na hlavním kořenu. Postranní kořínky vyrůstají po celém obvodu kořene a vytvářejí hustý propletenec (vousatost bulvy). Při pozdější infekci dochází k zmnožení postranních kořínků na vedlejších kořenech. Na řezu kořenem můžeme pozorovat tmavě zbarvené cévní svazky.

Virus nekrotického žloutnutí žilek řepy

Virus nekrotického žloutnutí žilek řepy (BNYVV) je přenášen půdním vnitrobuněčným parazitem Polymyxa betae (říše Protozoa, oddělení Plasmodiophoromycota). Virus přetrvává v trvalých sporách vektora v půdě 15–20 let. Pro vývoj a množení vektora je důležitá půdní vlhkost a teplota (20–25 °C). Z trvalých spor se uvolňují zoospory, které napadají drobné kořínky a vlášení hostitelských rostlin. Po namožení viru uvnitř kořene se začínají projevovat příznaky. K šíření viru dochází půdou kontaminovanou vektorem Polymyxa betae. Trvalé spory se mohou šířit kultivací, závlahovou vodou, větrem, navrácením zeminy z cukrovarů na pozemky a využitím odpadů při zpracování cukrové řepy.

Ochrana spočívá v pěstování rezistentních odrůd a dodržování agrotechnických opatření jako je střídání plodin, časné setí řepy cukrovky, regulace plevelných rostlin, vyvážená výživa rostlin, úprava vodního režimu půdy.

Kadeřavost řepy

Původcem kadeřavosti řepy je virus Beet leaf curl virus (BLCV). Virus je zařazen do rodu Nucleorhabdovirus a způsobuje onemocnění řepy a špenátu, může se také vyskytovat v plevelných rostlinách rodu AtriplexChenopodium.

Příznakem napadení je kadeřavý vzhled, který se vytváří zpomalením růstu některých částí listové čepele. Žilky a řapíky jsou sklovité a průsvitné, listy jsou křehké a starší listy postupně žloutnou, hnědnou a odumírají. Nově vytvořené listy zůstávají malé, svinují se směrem do středu a celá rostlina připomíná tak hlávku salátu. Růst napadené rostliny se zastavuje, ojediněle dochází i k celkovému úhynu rostlin.

Virus je přenosný sítěnkou řepnou (Parapiesma quadratum) z čeledi sítěnkovití, řádu polokřídlých. Vektor zajišťuje perzistentní přenos viru po celou dobu svého života, ale nepřenáší se na potomstvo. První příznaky napadení řepy cukrovky se objevují v druhé polovině června, šest týdnů po infekci.

Ochrana spočívá v dodržování agrotechnických opatření a pěstování rezistentních odrůd. Výskyt viru je vázán na výskyt sítěnky řepné. Přímá ochrana spočívá v použití insekticidů.

Kadeřavost řepy
Kadeřavost řepy

Příznaky kadeřavosti řepy
Příznaky kadeřavosti řepy

Související články

Kompletní fungicidní ochrana obilnin od společnosti UPL

19. 07. 2021 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 123x

Relenya® + Kinto® Plus - řešení všech chorob osiva včetně sněti zakrslé

03. 07. 2021 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 357x

Proč použít fungicidní mořidlo Systiva® v ozimých obilninách?

01. 07. 2021 Ing. Ondřej Klap, Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 422x

Ošetření obilnin proti listovým chorobám a klasu

01. 07. 2021 Ing. Pavel Egert; Belchim Crop Protection Czech Republic s.r.o. Choroby Zobrazeno 105x

Faktory snižující účinnost fungicidů vůči bílé hnilobě řepky

24. 06. 2021 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 585x

Další články v kategorii Choroby

detail