Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Choroby řepy: Bakteriální choroby řepy (II.)

26. 10. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 341x

V podmínkách České republiky nemají bakteriální choroby řepy hospodářský význam. V porostech se objevují jen zřídka, častější výskyty jsou zaznamenávány v zamokřených půdách v období s optimálními teplotami pro rozvoj bakterie.

Proseeds

Bakteriální měkká hniloba řepy

Původcem bakteriální měkké hniloby řepy je bakterie Pectobacterium carotovorum (syn. P. c. subsp. carotovorum, Erwinia carotovora subsp. carotovora). Bakterie má široký okruh hostitelských rostlin, napadá všechny druhy řepy, brambor, kořenovou zeleninu a další plodiny. Zástupci rodu Pectobacterium jsou pektinolytické bakterie, mají schopnost rozpouštět střední lamely buněk rostlin, a tím vzniká kašovitá hmota - měkká hniloba.

Příznaky napadení na nadzemní části rostliny nejsou zpočátku zjevné, ale uvnitř kořene dochází k rozkladu pletiv, který je doprovázen nepříjemným zápachem. Později rostliny žloutnou, vadnou a odumírají.

Pectobacterium carotovorum je gramnegativní, pektinolytická, fakultativně anaerobní tyčinka. Po celém povrchu má umístěné bičíky, které umožňují pohyb ve vlhkém půdním prostředí. Kolonie jsou hladké, krémové barvy. Optimální teplota pro růst a množení bakterie je 26–30 °C. Bakterie přežívá v půdě, v napadených posklizňových zbytcích rostlin, šíří se závlahovou vodou, odstřikujícími kapkami, mechanizací.

Bakteriální vaskulární nekróza a hniloba řepy

V porostu řepy se může vyskytnout i další druh rodu Pectobacterium, a to bakterie Pectobacterium betavasculorum způsobující bakteriální vaskulární nekrózu a hnilobu řepy.

Příznaky napadení na nadzemní části rostliny se většinou neprojevují, pouze může docházet k černání řapíků, a pokud je kořen silně napaden k vadnutí listů. Na příčném řezu kořenem můžeme pozorovat zhnědlé až černé nekrotické cévní svazky a načervenalé pletivo kolem nich. Později dochází k změknutí špiček kořenů a nakonec celého hlavního kořene.

Pectobacterium betavasculorum je podobně jako P. carotovorum gramnegativní, fakultativně anaerobní, pektinolytická bakterie tyčinkovitého tvaru s peritrichálně umístěnými bičíky. Bakterie se do rostlin odstává přes mechanická poranění kořenů řepy. Přežívá v půdě v posklizňových zbytcích.

Aktinobakteriální strupovitost řepy

Aktinobakteriální strupovitost řepy způsobují bakterie rodu Streptomyces, především Streptomyces scabiei. Tento rod byl dříve zařazen do Aktinomycetes a tvořil přechod mezi bakteriemi a houbami. Bakterie rodu Streptomyces jsou běžnou součástí půdní mikroflóry, druh S. scabiei má široký okruh hostitelů, kromě řepy napadá brambor, ředkev setou a kořenovou zeleninu. Bakterie S. scabiei vytváří mnoho kmenů, které se vyznačují především rozdílnou patogenitou (agresivitou) vůči hostiteli.

Příznaky napadení se projevují strupovitým povrchem kořene (bulvy) řepy. Strupovitost se tvoří jako následek obranné reakce na napadení patogenem. Po napadení méně patogenními kmeny se tvoří pouze korkovitý povrch na napadených částech. Při silném napadení se však mohou tvořit hluboké praskliny, které jsou vstupní branou pro sekundární patogeny bakteriálního či houbového původu způsobující hnilobu kořene.

Zástupci z rodu Streptomyces jsou grampozitivní, vláknité, aerobní bakterie, kolonie na agaru tvoří zpočátku malé, hladké, později se vytváří vzdušný povlak mycelia. Vyskytují se především na lehčích, písčitých a sušších půdách. Optimální teplota pro růst se liší podle druhu 17–25 °C.

Ochrana

Bakteriální choroby řepy nemají v ČR velký hospodářský význam. Přímá ochrana se proti nim neprovádí. Hlavní důraz je kladen na vysévání odolných odrůd a dodržování agrotechnických opatření.

Příznaky napadení bakterií Pectobacterium betavasculorum
Příznaky napadení bakterií Pectobacterium betavasculorum

Pectobacterium carotovorum - test pektinolytické aktivity
Pectobacterium carotovorum - test pektinolytické aktivity

Kolonie bakterií Pectobacterium carotovorum
Kolonie bakterií Pectobacterium carotovorum

Související články

Choroby řepy: Choroby vzcházejících rostlin - spála řepy

22. 11. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 139x

Možnosti využití a choroby druhů lupiny

18. 11. 2021 Ing. Irena Bačová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 221x

Houbové choroby chmele

10. 11. 2021 Ing. Markéta Trefilová; Chmelařský institut s. r. o. Žatec Choroby Zobrazeno 267x

Nové druhy houbových patogenů na dřevinách a okrasných rostlinách (I.)

23. 10. 2021 Mgr. Karel Černý, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 369x

Choroby řepy: Bakteriální choroby řepy (I).

11. 10. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 400x

Další články v kategorii Choroby

detail