Choroby řepy: Listové choroby řepy (4)

18. 03. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1476x

V předešlých článcích jsem se zabývala patogeny způsobující listové skvrnitosti. Ke konci vegetace můžeme na listech řepy pozorovat příznaky napadení tzv. černěmi - houbami rodu Alternaria, Cladosporium a Stemphylium (říše Fungi, oddělení Ascomycota). Vyskytují se ve všech oblastech pěstování řepy, nezpůsobují závažné ztráty na výnosu. Houby Alternaria alternata a Cladosporium herbarum jsou polyfágní, kromě řepy mohou napadat široký okruh hostitelských rostlin.

Příznaky

Příznaky napadení houbou Alternaria alternata (syn. Alternaria tenuis) se projevují na starších listech řepy nebo na oslabených rostlinách. Na listech, především od okrajů listové čepele, se objevují zpočátku nažloutlé, později hnědé nekrotické skvrny nepravidelného tvaru o velikosti 3–10 mm. Na větších skvrnách můžeme pozorovat soustředné kruhy a později i tvorbu fruktifikačních orgánů - konidií. Konidie Alternaria alternata se tvoří v řetízcích na konci konidioforů, které se neliší od ostatních vláken. Spory jsou vícebuněčné, příčně a podélně přehrádkované, kyjovitého nebo hruškovitého tvaru, zužující se na vrcholu do krátkého výběžku. Zralé konidie jsou tmavě zbarvené, o velikosti 23–34 × 7–10 μm.

Patogen přežívá na posklizňových zbytcích napadených rostlin a na osivu. Během vegetace se šíří větrem a deštěm na okolní rostliny v porostu. Pro rozvoj choroby je optimální vysoká relativní vlhkost vzduchu a vyšší teplota 25–28 °C.

Houba Cladosporium herbarum (pohlavní stadium Mycosphaerella tassiana) tvoří na starších listech řepy drobné (1–2 mm), olivově zelené povlaky mycelia. Konidiofory Cladosporium herbarum vyrůstají ve svazečcích z průduchů, jsou tmavě zbarvené a řídce větvené, po odpadnutí konidií jsou na nich patrné jizvy. Konidie jsou světle hnědozelené, elipsovité až válcovité, s drobnými výběžky, převážně dvou i více buněčné, 8–15 × 4–6 µm velké.

Patogen přežívá na posklizňových zbytcích a na osivu, během vegetace se v porostu šíří větrem a deštěm. Pro rozvoj choroby je optimální vyšší relativní vlhkost vzduchu a teplota 18–28 °C.

Příznaky napadení houbou Stemphylium beticola se projevují malými (0,5–2 mm), nepravidelnými žlutými skvrnami na listech řepy. Následně skvrny od středu hnědnou, nekrotizují a zvětšují se do velikosti 1–3 mm. Na nekrotických skvrnách se tvoří konidie na konidioforech. Konidie jsou válcovitého tvaru 21–26 × 13–16 µm velké, příčně i podélně dělené, světle olivově hnědé barvy.

Optimální podmínky pro rozvoj choroby je teplota 13–28 °C a vysoká relativní vlhkost vzduchu. Podobně jako předchozí houby se v porostu šíří konidiemi a přežívá na napadených posklizňových zbytcích a také na osivu.

Škodlivost a ochrana

Při vyšším infekčním tlaku hub může docházet k snižování asimilační plochy rostlin, ale bez vyšších ztrát na výnosu.

Ochrana spočívá v likvidaci posklizňových zbytků, střídání plodin, vysévání zdravého a mořeného osiva a v rovnoměrné výživě. Přímá fungicidní ochrana se neprovádí.

Příznaky napadení listů řepy houbami rodu Alternaria, Cladosporium, Stemphylium

Konidie rodu Alternaria

Konidiofory rodu Cladosporium

Konidie rodu Cladosporium

Konidie rodu Stemphylium

Směs konidií rodů Alternaria a Stemphylium (a také dvě spory rodu Fusarium)