Choroby rozchodníků
06. 06. 2023 Choroby Zobrazeno 1523x
Rozchodník (Crassulaceae L.), zahrnující více než 400 druhů, je považován za taxonomicky obtížný druh, který je známější pod starším vědeckým názvem - Sedum. Z rodu rozchodník byly vyčleněny tři, nyní samostatné rody, dudleja (Dudleya), rozchodnice (Rhodiola) a rozchodníkovec (Hylotelephium), který je oblíbený v zahradách jako okrasná rostlina.
Rozchodníky jsou rozšířeny především na severní polokouli a v České republice se vyskytuje šest původních druhů. Suchomilné rostliny s dužnatými listy rostou např. na skalách, zdech, kamenitých či písčitých plochách, v křovinatých mezích či travnatých plochách na skalách. Jsou využívány i jako léčivé rostliny, především v homeopatii a zejména v tradiční čínské medicíně např. Sedum erythrostictum proti hepatitis, průjmům, herpes a otokům.
Rozchodníky obsahují piperidinalkaloidy, flavonoidy, třísloviny, slizy aj. Rozchodník ostrý se považuje za jedovatý a po požití většího množství vyvolává zvracení a průjem. V léčitelství se používal proti vysokému tlaku, hemoroidům, na rány a popáleniny. V lidovém léčitelství jsou využívány čerstvé listy rozchodníku nachového k hojení ran a zastavení krvácení, při otocích a kožních vyrážkách.
Stejně jako u jiných rostlin se i u rozchodníků mohou vyskytovat patogeny a škůdci.
Choroby
Zatímco u planě rostoucích druhů je poškození jen ojedinělé, u zahradních druhů se s nimi lze setkat častěji.
Původcem listových skvrnitostí je např. houba Septoria sedi. Napadení se projevuje především na bazálních listech šedo-hnědými, kulatými, mírně vkleslými skvrnami, v jejichž středu jsou viditelná ústí rozmnožovacích orgánů - pyknid jako černé tečky. Pletivo listů kolem skvrn žloutne a listy předčasně opadávají. Léze či hnědé skvrny na listech se objevují nejčastěji za vlhkého počasí, a kromě uvedeného druhu jejich původcem mohou být i Cercospora sp., Botrytis cinerea nebo padlí.
Původce listové skvrnitosti houba Septoria sedi
Za vlhkého počasí způsobuje B. cinerea na listech, případně květech, tmavě zelené, vodnaté, postupně zahnívající skvrny, případně se vytvoří typický hustý šedohnědý, prášivý povlak konidioforů s konidiemi. Napadení se může velmi rychle rozšířit na celou rostlinu a postupně ji zničit.
Symptomy napadení padlím se mohou u jednotlivých druhů značně lišit. Kromě charakteristického bělavého až šedivého povlaku na infikovaných částech může být infekce atypická a projevit se povrchovým korkovatěním buněk, kdy jednotlivé hyfy je nutné hledat pod lupou, případně zbarvení listů se mění na červené.
Na rozchodnících se může objevit i rez. Na líci listů jsou nejprve viditelné tmavší skvrny se žlutým lemem, postupně se tvořící praskající puchýřky, z nichž se uvolňují oranžové, hnědé nebo černé spory. V ojedinělých případech představují rzi vážný problém, a mohou vést k uhynutí celé rostliny.
Příčinou nekrózy stonku bývá i houba rodu Colletotrichum. Báze jednotlivých stonků hnědnou až šednou a svrašťují se, listy na poškozených stoncích žloutnou nebo hnědnou, svrašťují se a opadávají. Na odumřelém pletivu se tvoří černé acervuli, z nichž uvolňované konidie zajišťují další šíření houby.
Půdní patogen Rhizoctonia solani je původcem hniloby kořenů a báze stonků, které hnědnou, černají a rozkládají se. Podobné symptomy mohou být vyvolány i Fusarium sp., ale v tomto případě se poškození se šíří z vnitřní části kořene na povrch.
Škůdci
Z živočišných škůdců se občas objevují mšice, které poškozují výhonky a stonky sáním rostlinné šťávy. Poškozené části ztrácejí charakteristické zbarvení, žloutnou nebo hnědnou, deformují se a na slunci vadnou.
Nápadné bělavé chodbičky v listech vykusují larvy vrtalek, zatímco plži vykusující v listech a stoncích drobné otvory, především za vlhkého počasí a na zastíněných stanovištích.
Další články v kategorii Choroby