Choroby slunečnice: Plíseň slunečnice

22. 07. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1260x

Slunečnice roční je napadána řadou patogenů způsobující listové a stonkové choroby. Většina patogenů je houbového původu, v dnešním čísle se však zaměříme na plíseň Plasmopara halstedii. Plísně byly dříve také řazeny do hub (říše Fungi), ale na základě molekulárních poznatků byly přeřazeny do skupiny „houbám podobných organizmů“.

Plíseň slunečnice

Choroba plíseň slunečnice je způsobena patogenem Plasmopara halstedii z říše Chromista, oddělení Oomycota. Plíseň poškozuje rostliny slunečnice již při vzcházení, dochází k systémovým infekcím, a tím i ke ztrátám na výnosu. Vyskytuje se celosvětově v oblastech, kde se slunečnice pěstuje. Napadá nejen kulturní i planě rostoucích druhy rodu slunečnice (Helianthus), ale také některé druhy z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) např. z rodů Ambrosia, Bidens, Centaurea, Coreopsis, Rudbeckia, Verbena a další. Plasmopara halstedii vytváří rasy, v české populaci byly v průběhu let 2007–2016 zaznamenány rasy 700, 704, 710 a 714.

Choroba se projevuje různými typy příznaků. Primární infekce z půdy se může projevovat padáním klíčních rostlin a systémovou infekcí lodyh, listů a květního úboru. Rostliny krní, dorůstají do výšky 20–30 cm, listy jsou deformované, za vlhkého počasí na horní straně listové čepele můžeme pozorovat podél hlavních žilek nažloutlé skvrny a na spodní straně bělavé povlaky sporangioforů a sporangií. Úbory se netvoří nebo jsou velmi malé, deformované. Sekundární infekce se projevuje nažloutlými hranatými skvrnami (ohraničenými žilkami) na listech a povlaky sporangií na spodní straně listů.

Plasmopara halstedii přežívá v půdě ve formě trvalých spor - oospor, které dlouhodobě zamořují pozemek. Zdrojem infekce mohou být také oospory či myceliové vlákno patogena v osivu. Primární infekci rostlinek slunečnice způsobují oospory klíčící v půdě, což se projeví systémovou infekcí s poruchami růstu a kvetení. Pro vznik systémových infekcí jsou příznivé nižší teploty, dlouhá doba vzcházení. Oospory vznikají při pohlavním rozmnožování, tvoří se ve všech vegetativních orgánech hostitele, zejména v kořenech a listech těsně pod pokožkou. Jsou žlutohnědé, kulovité o velikosti 15–30 μm v průměru. Oospory klíčí při teplotě kolem 15 °C buď přímo v myceliové vlákno, nebo se vytvoří sporangium.

Během vegetace dochází k sekundárním infekcím, na spodní straně listů z průduchů vyrůstají sporangiofory a tvoří se sporangia, ta jsou větrem unášena do porostu a za optimálních podmínek způsobí infekci (skvrny na listech). Sporangiofory jsou stromečkovité, laterálně větvené 300–450 (750) × 7–14 μm velké, nesoucí 3–5 krátkých (8–15 μm), špičatých větviček (sterigmata), na nichž se tvoří sporangia. Sporangia jsou vejčitá až elipsoidní, 18–30 × 14–20 μm velká a obsahují až 20 bičíkatých zoospor. Rozvoj sekundárních infekcí je podporován vyššími teplotami (15–18 °C) a vlhkým počasím zejména na počátku vegetačního období. Šíření sekundárních infekcí se zastavuje po polovině června, vysoké teploty a sucho zabraňují dalším infekcím.

Může také docházet k latentním infekcím, kdy rostlina je napadena, ale nevytváří se příznaky. Patogen prorůstá rostlinou až do úboru a infikuje nažky. Koncem léta se v infikovaných pletivech vytváří oospory, které slouží k přežití nepříznivých podmínek a mohou, při nesprávných agrotechnických opatřeních významně zamořit půdu.

Z hlediska ochranných opatření je třeba dodržet střídání plodin, pěstovat slunečnici na pozemcích, které nejsou podmáčené, vysévat zdravé certifikované a fungicidně mořené osivo odrůd rezistentních vůči Plasmopara halstedii, po sklizni zaorat posklizňové zbytky hlubokou orbou a následný rok likvidovat (herbicidně) rostliny z výdrolu.

Plíseň Plasmopara halstedii - sporangiofor

Příznaky napadení, systémová infekce

Při vyšším infekčním tlaku můžeme pozorovat sporangia i na horní straně listu

Příznaky napadení, sekundární infekce