Choroby slunečnice: Šedá plísňovitost a popelavá hniloba slunečnice

30. 09. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 785x

V předchozím článku jsme se zaměřili na polyfágního houbového patogena Sclerotinia sclerotiorum způsobujícího bílou hnilobu slunečnice. Poměrně vysoké ztráty na výnosu může způsobit i další polyfágní patogen Botrytis cinerea. Největší škody na slunečnici způsobuje za deštivého počasí během kvetení a dozrávání. Naopak za suchého a teplého počasí může být slunečnice napadána v pořadí třetím polyfágním patogenem Macrophomina phaseolina.

Šedá plísňovitost slunečnice

Houba Botrytis cinerea je původcem šedé plísňovitosti slunečnice, pohlavní stadium se nazývá Botryotinia fuckeliana. Je polyfágní, napadá více než 200 hostitelských plodin. Slunečnici napadá ve všech jejích vývojových fázích, výskyt je závislý na průběhu počasí. Největší škody působí nouzovým dozráváním (hniloba stonků) a hnilobou úborů.

Příznaky napadení se projevují mokvavou šedozelenou skvrnou, která později hnědne nebo tmavne. Napadené semenáčky a mladé rostliny většinou uhnívají a odumírají. Při napadení stonku dochází většinou k poškození vodivých pletiv, které se může projevovat lámáním stonku, zaschnutím vegetačního vrcholu nebo nouzovým dozráváním. Ve fázi tvorby květních poupat se příznaky projevují hnědnutím špiček listenů po obvodu květního pupenu. Za vlhkého počasí se může infekce projevit hnitím celého květního lůžka. K napadení úborů dochází zejména infekcí z odumírajících infikovaných špiček listenů a projevuje se jako suchá hnědá hniloba. Nažky napadených úborů se buď nevyvinou, nebo špatně klíčí. Za vlhkého počasí se na napadených částech objevuje typický šedý povlak fruktifikačních orgánů.

Botrytis cinerea přežívá myceliem nebo sklerocii na infikovaných posklizňových zbytcích a v osivu. Za příznivých podmínek se tvoří nepohlavní stadium - porosty konidioforů a konidií, kterými se patogen šíří. Konidiofory jsou různě dlouhé, na konci nepravidelně větvené. Konidie jsou jednobuněčné, hladké, bezbarvé až šedě pigmentované, eliptické až kulovité, 7–21 × 5–10 μm velké. Botrytis cinerea je fakultativní (příležitostný) patogen, infikuje především jemná pletiva, jako jsou korunní plátky a pletiva oslabená nebo poškozená (mechanicky, hmyzem, ptáky). Ze sklerocií, kromě konidioforů, mohou vyrůstat i plodnice - apothecia a uvnitř se tvoří vřecka a askospory (pohlavní stadium). Rozvoj choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost a teplota 22–25 °C. Inkubační doba za příznivých podmínek je 5–7 dní.

Popelavá hniloba slunečnice

Patogen Macrophomina phaseolina je půdní houba způsobující popelavou hnilobu slunečnice. Vyskytuje se především v subtropických oblastech, má široký okruh hostitelských rostlin, napadá více než 500 hostitelských plodin, u nás kromě slunečnice může infikovat kukuřici, řepu, světlici barvířskou, sóju a další plodiny. Vyskytuje se především na písčitých půdách v suchých oblastech, optimální teplota pro rozvoj choroby je 30 °C.

Příznaky napadení se objevují většinou až v začátku kvetení slunečnice. Na bázi stonku se objevují světlé šedo-stříbrné skvrny. Podobné příznaky vyvolává i houba Sclerotinia sclerotiorum, odlišuje se tím, že dochází k hnilobě a rozpadu parenchymatických pletiv a uvnitř stonku se tvoří velká černá sklerocia. Naproti tomu po napadení patogenem M. phaseolina nedochází k rozkladu pletiv. Napadené rostliny mírně zavadají a zastavují růst, dochází k nouzovému dozrávání a odumírání celých rostlin. Dřeň uvnitř stonku dostává šedé zbarvení, v důsledku tvorby velkého množství drobných černých mikrosklerocií o velikosti 50–150 μm v průměru. Ty se zprvu tvoří poblíž vodivých pletiv, později i na dřeni.

Zdrojem infekce je mycelium a mikrosklerocia v infikovaných posklizňových zbytcích v půdě. Sklerocia si v půdě zachovávají životaschopnost až 15 let. Za vhodných podmínek vyklíčí a infikují rostliny. V našich podmínkách vytváří pouze vegetativní stadium (mycelium a sklerocia), v teplejších oblastech tvoří nepohlavní (pyknidy) i pohlavní (perithecia) stadium.

Preventivní ochrana spočívá v zapravení posklizňových zbytků, moření osiva, vysévání odolných odrůd, optimální hustotě porostu a vyrovnané výživě rostlin. Proti Botrytis cinerea se přímá ochrana provádí ve fázi 4. až 6. listu a plného květu.

Příznaky napadení patogenem Botrytis cinerea

Patogen Botrytis cinerea pod lupou

Patogen Botrytis cinerea v mikroskopu

Patogen Botrytis cinerea - sklerocia

Patogen Macrophomina phaseolina - mikrosklerocia