Faktory snižující účinnost fungicidů vůči bílé hnilobě řepky

24. 06. 2021 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 2294x

Bílá hniloba řepky je onemocnění, jež se v ČR vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky s častými silnými výskyty a patří mezi klíčové choroby (Rimmer a kol. 2007). Je způsobena patogenem Sclerotinia sclerotiorum, který parazituje na více než 300 druzích rostlin.

Pro infekci řepky tímto patogenem a pro rozvoj choroby je nutné splnění několika kritérií. Zvýšené riziko napadení rostlin nastává u citlivých odrůd, při hnojení vysokými dávkami dusíku, když je velmi vlhké půdní prostředí, vysoká vzdušná vlhkost i teplota v porostech řepky (ideální teplota je mezi 20–25 °C), dlouhotrvající rosa v porostu, jemné opakující se krátkodobé deště, přehoustlý porost. Pěstování řepky v osevním postupu kratším než 4 roky nebo její pěstování ve zmíněném období jako následné plodiny po jiných hostitelích patogena S. sclerotiorum (zejména hořčice, mák, slunečnice, luskoviny, jeteloviny, kmín atd.) napadení porostů řepky zhoršuje.

Bílá hniloba řepky

S. sclerotiorum je patogen přežívající v půdě v podobě černých sklerocií i přes 10 let (Prokinová 2000). Právě ta jsou zdrojem primární a sekundární infekce řepky olejky ozimé, kdy dochází k infekci kořenů a báze stonků myceliem vyrostlým ze sklerocií (primární infekce) anebo askosporami patogena aktivně uvolňovanými z apotecií vyrostlých ze sklerocií nacházejících se na povrchu či ve vrchní vrstvě půdy (sekundární infekce, obr. 1). V tomto případě jsou příznaky napadení pozorovány na nadzemní části rostliny (stonek, listy, větve i šešule).

Pro vyklíčení a růst apotecií ze sklerocií a uvolňování askospor je důležitá teplota a vlhkost půdy. Ve vztahu k řepce olejce ozimé jsou tyto podmínky zpravidla splněny krátce před kvetením a v květu. K zachycení askospory na rostlině, jejímu vyklíčení a vniknutí do rostliny dochází při teplotě mezi 15–20 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 85 % a více, což musí být provedeno v průběhu životaschopnosti jednotlivých spor, tj. 17 hodin (Systém ScleroPro uvádí teplotu 7–11 °C, Koch a kol. 2007). Ke splnění podmínky vyšší vzdušné vlhkosti napomáhají zachycené spadlé petaly (květní plátky řepky) na rostlinách, které jsou současně zdrojem výživy pro klíčící askospory. První viditelné příznaky napadení jsou zaznamenány za 5 až 6 týdnů po infekci. Projevy napadení jsou nazvány bílá hniloba řepky.

Obr. 1: Apothecium Sclerotinia sclerotiorum v porostu řepky ozimé

Škodlivost patogena S. sclerotiorum

Patogen S. sclerotiorum způsobuje ztráty na výnosech v porostech řepky s optimálním počtem rostlin 40 až 60 rostlin na 1 m² v případě vyššího napadení než 10 % rostlin. Ztráty se zpravidla pohybují mezi 10 až 20 %, v případě silného napadení až 50 %. Nejvýraznější jsou ztráty, pokud je napadení viditelné v období tvorby šešulí již v první polovině června.

Jarní fungicidní ochrana řepky by měla ideálně být provedena alespoň ve dvou termínech.

Tím prvním termínem je časně jarní ošetření, které je cílené proti fomovému černání stonků řepky a dalším chorobám na listech a kořenovém krčku. Jedná se například o alternariovou skvrnitost, šedou plísňovitost brukvovitých. Ošetření se provádí na počátku prodlužovacího růstu až do počátku butonizace, zpravidla do výšky 30–40 cm. O přesnějším termínu ošetření rozhoduje zdravotní stav porostu, hustota porostu po přezimování a teploty, které jsou důležité pro účinnost zvoleného přípravku. Na základě těchto údajů se rozhodujeme, zda zvolíme ošetření fungicidní, morforegulační či jejich kombinaci.

Druhý termín jarního fungicidního ošetření je směrován do kvetení řepky. Toto ošetření je cílené proti bílé hnilobě řepky/hlízenka obecná (S. sclerotiorum) a chorobám šešulí šedé plísňovitosti brukvovitých (Botrytis cinerea), alternáriové skvrnitosti (Alternaria sp.), padlí brukvovitých a dalším. Jinými slovy je hlavní ošetření proti bílé hnilobě řepky směrováno do květu řepky. Jedná se o preventivní zásah v době, kdy nejsou viditelné příznaky napadení. Nejedná se ale o necílené ošetření vzhledem k tomu, že petaly jsou tou dobou již infikovány (obr. 2). Pro oprávněnost tohoto zásahu se rozhodujeme na základě vyhodnocení aktuálních podmínek podporujících vývoj patogena, které jsou popsány výše. Nepřímým ošetřením proti bílé hnilobě řepky jsou i opatření směřující k pevnosti pletiv. Jedná se o vyrovnanou výživu řepky s makro a mikroprvky v průběhu celé vegetace a ošetření pomocnými látkami.

O konkrétním termínu ošetření v období kvetení řepky se rozhodujeme dle již provedených zásahů na jaře a cíle ošetření: bílá hniloba řepky nebo choroby šešulí a vlastností použitého přípravku. Ošetření do květu proti bílé hnilobě by nemělo překročit období dokvétání řepky (BBCH 67–69).

Obr. 2: Sklerocia jsou útvary hrudkovitého či ledvinovitého charakteru v bílém myceliu při petal testech při růstu na agarovém médiu

Pokusy

Maloparcelními pokusy o rozloze pokusné parcely 25 m², které byly v letech 2016 a 2017 založeny na lokalitě Šumperk a Opava jsme demonstrovali účinnost vybraných fungicidů při postřiku v různých fázích kvetení. Vždy byly na každé lokalitě využity odrůdy Sherpa a PX104 a pokusy byly založeny ve čtyřech opakováních s plně znáhodněnými variantami pokusu.

V pokusu byly využity registrované fungicidy běžně využívané pro aplikace prováděné v období kvetení řepky. Šlo o přípravky: Amistar (azoxystrobin 250 g/l + cyproconazole 80 g/l), Pictor (boscalid 200 g/l + dimoxystrobin 200 g/l), Propulse (fluopyram 125 g/l + prothioconazole 125 g/l), Symetra (isopyrazam 125 g/l + azoxystrobin 200 g/l), Efilor (boscalid 133 g/l + metconazole 60 g/l), Prosaro 250 EC (prothioconazol 125 g/l + tebuconazol 125 g/l).

Termíny aplikací: 1) začátek květu (BBCH 61–63), 2) plné kvetení (BBCH 65–67), 3) konec kvetení (BBCH 69, pouze u přípravků Pictor a Amistar).

Z výsledků vyplývá prokazatelný vliv načasování aplikace ve vztahu k délce kvetení řepky v daném roce (tab. 1). Světle hnědě je znázorněn případ, kdy řepka kvetla pouze 3 týdny a aplikace v plném květu a později měla nízký dopad na omezení vývoje patogena. V roce 2016 odrůda Sherpa kvetla v Opavě i Šumperku dokonce 5 týdnu, zde se vyplatilo „vydržet s nervy“ a aplikovat do plného květu nebo při dokvétání, což neznamená rozpor s doporučením autorů tohoto článku. Při kvetení okolo 4 týdnů se vyplácelo nečekat a aplikovat při nakvétání anebo v plném květu (sezona 2016). Výnosy oproti neošetřené kontrole se v dobře načasovaných aplikacích (tab. 1) zvýšily od 0,5 do 1,33 t/ha. Nutno dodat, že výnosový zisk je ovlivněn i jinými faktory: hnojení, průběh počasí, napadení jinými chorobami a škůdci.

Tab. 1: Průběh kvetení porostů řepky na lokalitách Opava a Šumperk v letech 2016 a 2017

Signalizace fungicidního ošetření pomocí hodnocení kontaminace petalů a průběhu počasí

K signalizaci fungicidního ošetření je možné využít hodnocení kontaminace květních plátků petálů (graf 1) askosporami původce S. sclerotiorum. Z tohoto grafu je patrný průběh srážek a teplot na počátku vegetace až do tvorby šešulí, dále je uvedena úroveň kontaminace petalů askosporami hodnocena na 4 lokalitách na Opavsku a Šumpersku v roce 2020. V první polovině kvetení byly odebírány petaly za účelem stanovení kontaminace askosporami patogena S. sclerotiorum. Kontaminace byla stanovena kultivací petalů na pevné živné půdě a je zobrazena piktogramy. Hodnocení probíhala na fungicidně neošetřených plochách.

Graf 1: Průběh denních teplot a srážek (Opava) a kontaminace petalů: Chvalíkovice, Opava Předměstí, Kujavy, Zábřeh (ŠU), 1. 4.–31. 5. 2020

Spolehlivost přípravků na ochranu rostlin

V Zábřehu na Moravě na Šumpersku byl dne 6. 5. 2020 (BBCH 65) založen maloparcelkový pokus (rozloha parcely 25 m²) po období s týden trvajícími trvalejšími srážkami (∑ 18 mm). Jednalo se o plně znáhodněný pokus ve 4 opakováních s neošetřenou kontrolou v každém opakování. Smyslem bylo ověřit účinnost vybraných přípravků na ochranu rostlin. Metodicky byly vybrány produkty jako Amistar 250 EC, v dávce 1,0 l/ha (250 g/l azoxystrobinu - strobilurin s Qol inhibicí); Propatan - 0,5 kg/ha (boskalid 50 % reprezentující SDHI fungicidy); Pictor 0 0,5 l/ha (velice častá kombinace boskalidu se strobilurinem - dimoxystrobinem 200 + 200 g/l) a Proline - 0,7 l/ha (azol - prothiokonazol 250 g/l). Dávkování bylo provedeno ve 25 %, 50 % a 100 % registrované dávky. V pokusu bylo hodnoceno napadení v % na 25 stoncích na parcelu, což znamená 100 hodnocených rostlin za variantu.

Výsledky jsou zobrazeny v grafu 2, kde je patrný výrazný pokles napadení již po aplikaci poloviční registrované dávky přípravků. Mimo hodnocení napadení stonků bílou hnilobou řepky bylo provedeno výnosové hodnocení, které je v grafu 3 (průměry jsou přepočteny na 9% vlhkost). Z křivek ukazující nárůst výnosů po aplikaci fungicidů lze též vyvodit nárůst zisku oproti kontrole, který u nejziskovějšího fungicidního ošetření činí 8 277 Kč/ha (při ceně řepky 9 300 Kč/t sklizně).

Pro eliminaci nouzového dozrávání a rychlým rozvojem chorob (zejména fomového černání stonků a následným rozvojem saprofytických hub), které v posledních letech velice pravděpodobně souvisí s pravidelně silným poškozováním stonků larvami brouků, byly použity plošné insekticidní aplikace: 3× podzimní, 4× jarní a jednu proti bejlomorce kapustové.

Graf 2: Průměrné napadení stonků bílou hnilobou řepky v % za variantu vybraných přípravků aplikovaný v různých poměrech registrované dávky do řepky

Graf 3: Průměrný výnos za variantu (přepočet na 9% vlhkost) vybraných přípravků aplikovaný v různých poměrech registrované dávky do řepky

Může alespoň nepřímo existovat konkurenční vztah o pletiva mezi bílou hnilobou řepky a žírem larev stonkových krytonosců?

Pro nahlédnutí pod pokličku takto položené otázce byl vytvořen pokus s hodnocením a sběrem vzorků sklerocií na celkem 21 lokalitách Šumperska (12.–14. 7. 2017 a 2.–6. 7. 2018) ve vývojových fázích porostu mezi BBCH 79–81. Na každé lokalitě bylo náhodně uřezáno 50 rostlin napadených bílou hnilobou, které byly sesbírány pochůzkou porostem řepky úhlopříčně na daný tvar pole. U jednotlivých rostlin bylo hodnoceno procento napadení bílou hnilobou řepky z napadených stonků chorobou, průměrný počet sklerocií v jednotlivých napadených stoncích a průměrnou hmotností sklerocií na lokalitu. Další hodnocení se opírala o procento poškození stonků žírem larev krytonosců v pletivech stonků poškozených bílou hnilobou. V jednotlivých stoncích byly změřeny prožrané „dráhy“ larev stonkových krytonosců v místech s myceliem postiženým bílou hnilobou (délka požerku i délka napadení myceliem byly zaznamenány v cm a nezajímalo nás prožrání larvami mimo místa nepostižených myceliem). Tyto údaje byly za jednotlivé lokality zprůměrovány a dány do korelace s průměrem počtu a váhou odebraných sklerocií z rostlin za lokalitu. Korelační analýzy a jejich grafické znázornění byly vypočteny v programu Statistica 12.

Z analýz byly vypočteny statisticky významné pozitivní hodnoty korelační analýzy mezi průměrným počtem sklerocií v rostlinách a průměrnou délkou poškození žírem larev stonkových krytonosců (v %) v místech napadených bílou hnilobou (P <0,05; r = – 0,74), mezi průměrnou hmotností a počtů sklerocií (graf 4) na jednotlivých lokalitách (P <0,05; r = 0,47), mezi průměrným poškozením rostlin bílou hnilobou řepky a průměrným počtem sklerocií na jednotlivých lokalitách (P <0,05; r = 0,49). Korelace mezi průměrným poškozením stonků bílou hnilobou a průměrnou hmotností sklerocií nebyla významná na jednotlivých lokalitách.

Autoři této práce předpokládali, že mezi žírem larev stonkových krytonosců a růstem mycelií bílé hniloby řepky může existovat konkurenční vztah o pletiva rostlin. Tato hypotéza byla potvrzena zejména u vztahu mezi konkurencí žíru larev stonkových krytonosců v místech napadení pletiv bílou hnilobou řepky (graf 4), kdy napadení stonků stonkovými krytonosci vedlo ke snížení počtu a váhy sklerocií. Dále bylo prokázáno, že napadení ochořelých rostlin pozitivně koreluje se zvyšujícím se počtem sklerocií a zvyšující se počet sklerocií opět pozitivně koreluje se zvyšující se váhou sklerocií v rostlinách.

Graf 4: Znázornění korelační analýzy mezi žírem larev krytonosců v místě napadení bílou hnilobou a průměrným počtem sklerocií na jednotlivých lokalitách (P <0,05; r = - 0,74)

Závěr

Pracoviště v Šumperku a Opavě se dlouhodobě zabývají metodicky přesnými maloparcelovými i poloprovozními pokusy v řepce ozimé. Ošetření proti bílé hnilobě řepky dosud zahrnuje v registru přípravků na ochranu rostlin přes dvacet účinných látek, přesto je ochrana proti této chorobě velice problematická, jestliže jsou splněny půdní a klimatické podmínky prostředí, což je popsáno v odstavci o životním cyklu choroby. Více stanoví?/napoví? možné napadení patogenem na základě volně poletujících askospor aktivně uvolněnými/vystřelenými z plodnic patogena.

Dále bylo zjištěno, že urychlené kvetení, které bylo v posledních letech zapříčiněno vysokými teplotami, přesouvá cílení fungicidního ošetření spíše do počátku až plného kvetení řepky ozimé.

Jiným pokusem bylo demonstrováno, že i poloviční registrované dávky fungicidního ošetření mohou být účinné i při průměrném napadení stonků řepky okolo 15 %.

Autoři článku za pomoci korelačních analýz vypočítali statisticky významné výsledky potvrzující jistý kompetiční vztah o pletiva rostlin mezi bílou hnilobou a žírem larev stonkových krytonosců v místech výskytu bílé hniloby na stonku, což je mimo jiné vstupní branou pro fomové černání stonků a rychlým rozvojem saprofytických hub. Tento jev byl dosud znám u žíru larev krytonosců, jež je predispozicí k houbovým patogenům, konkrétně k fomovému černání stonků (Broschewitz a kol. 1993). Tento konkurenční boj, kdy napadení larvami stonkových krytonosců v místě napadení bílou hnilobou vede ke snížení počtu a váhy sklerocií patogena Sclerotina sclerotiorum. Posledním neméně významným faktorem vzhledem k ploše pěstování řepky v ČR (rozloha se pohybuje okolo 350 tis. ha) jsou možnosti technických a lidských zdrojů v deštivějších a vlhčích ročnících kvetení řepky.

Obr. 3: Poškození stonku, který byl v horní části napaden bílou hnilobou prodělává žír larev krytonosců, což vede k napadení saprofytickými houbami a v ranější fázi k fómovému černání stonků

Obr. 4: Stonek řepky se vlivem žíru krytonosců a následným napadením houbovými chorobami se postupně devastuje

Tato práce byla podpořena zdroji MZe NAZV: QK21010332 a při zpracování rukopisu institucionální podporou MZE-RO10/18, MZE-RO 18/18.

Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.¹; Ing. Eva Plachká, Ph.D.³; Ing. Jana Poslušná¹; Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.^2
1Agritec Plant Research, Šumperk; ²AGRITEC výzkum, vývoj a služby, s.r.o., Šumperk; ³OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava
foto: 1 E. Plachká, 2–4 J. Šafář