Fungicidní ochrana ozimé pšenice v měnících se podmínkách

22. 06. 2022 Ing. Alena Bezdíčková PhD.; Ditana spol. s r. o., Velká Bystřice Choroby Zobrazeno 1185x

Fungicidní ochrana porostů (nejen ozimé pšenice) je samozřejmou a nedílnou součástí agrotechnických opatření a představuje důležitý intenzifikační faktor. V současné době zajímavých realizačních cen komodit bude správné zvládnutí zajištění dobrého zdravotního stavu porostů důležitým předpokladem dobré ekonomiky pěstování.

Cílem fungicidní ochrany je zajištění dobrého stavu porostů s cílem eliminovat výskyty chorob se současnou minimální zátěží životního prostředí a dosažení odpovídajícího výnosu v potřebné kvalitě. Výskyty chorob nebývají ve všech letech stejné; k důležitým faktorům, ovlivňujícím aktuální výskyty chorob, patří průběh počasí, promítá se sem i změna sortimentu pěstovaných odrůd s vyšší odolností k houbovým chorobám. Výraznou měrou ovlivňuje fungicidní ochranu i tlak veřejnosti a s tím související omezování používání přípravků na ochranu rostlin, s následnými omezeními a zákazy používání určitých účinných látek. I když počet registrovaných přípravků roste, počet registrovaných účinných látek se neustále snižuje, takže pěstitelé mají stále omezenější možnosti pro ošetřování porostů a pro střídání účinných látek.

Tyto omezené možnosti střídání účinných látek výrazně zvyšují riziko vzniku rezistence nejen houbových chorob, ale i například škůdců nebo plevelů vůči účinným látkám, které na daného škodlivého činitele ještě nedávno dobře fungovaly.

Proměnlivost a variabilita počasí

Výrazným a velmi proměnlivým faktorem, který ovlivňuje nejen stav porostů, ale i výskyty škodlivých činitelů, je počasí. Jako příklad je názorně vyjádřeno velké kolísání teplot a srážek v pěstitelské sezoně 2019/20 a 2020/21 v grafu 1.

Vidíme, že z pohledu teplot zaznamenáváme téměř stabilní trend měsíců teplejších než je dlouhodobý Normál. Jediným výrazně chladnějším měsícem v daném období byl duben 2021 (o -1,8 °C chladnější než N). Naopak významné kladné teplotní odchylky od Normálu jsou daleko častější a větší (např. +4,4 °C v listopadu 2019, +5,2 °C v únoru 2020, +3,8 °C v prosinci 2020 na lokalitě Velká Bystřice).

Daleko větší kolísání zaznamenáváme při vyhodnocení srážek. Např. v dubnu 2020 spadly na lokalitě Velká Bystřice pouze 3 mm, naopak v červnu 2020 spadl více než dvojnásobek měsíčního úhrnu. Takové kolísání samozřejmě výrazně ovlivňuje stav porostů i výskyty chorob a škůdců.

Graf 1: Průběh teplot a úhrn srážek na lokalitě Velká Bystřice (8/2019–7/2021)

Výskyt houbových chorob v jednotlivých letech a vliv na výnos

Výskyty houbových listových chorob na ozimé pšenici jsou v různých letech různé. Výrazně jsou ovlivněny podmínkami v konkrétním ročníku, zejména průběhem počasí a rozložením srážek.

V grafu 2 jsou znázorněny výskyty tří hlavních listových chorob ozimé pšenice v letech 2016–2021 na lokalitě Velká Bystřice (na průměrně náchylných odrůdách sortimentu). Vidíme, že některé ročníky, zejména s teplým červnem, byly vhodné pro rozvoj a šíření rzi pšeničné Puccinia recondita (např. v letech 2018 a 2019), v jiných letech byly zaznamenány vysoké výskyty septoriové skvrnitosti pšenice Septoria tritici (především v letech 2020 a 2021, se srážkově bohatým květnem a červnem). Ve vhodných podmínkách mohou výskyty uvedených chorob na listech dosahovat hodnot 30 % i vyšších, což se samozřejmě projeví výrazným negativním dopadem na výnos.

Na grafu 3 vidíme, jak se pohybovaly průměrné výnosy ozimé pšenice v odrůdových pokusech firmy Ditana (obr. 1) v letech 2016–2021 (zastoupeno přibližně 45 nejpěstovanějších odrůd sortimentu). Zajímavé je zejména srovnání fungicidně neošetřené části pokusu (2 opakování) s částí pokusu ošetřenou shodně systémem dvou fungicidních ošetření. Provedené cílené fungicidní ošetření zvyšovalo výnos v různých letech (a samozřejmě u různých odrůd) různě, v závislosti na aktuálním výskytu chorob. Průměrné zvýšení výnosu ve fungicidně ošetřené části se pohybovalo od 1,0 t/ha v roce 2017 do 3,1 t/ha v roce 2016 (do nízkého výnosu na neošetřené kontrole se v tomto roce promítlo vysoké napadení septoriovou skvrnitostí pšenice, u některých odrůd i rzí plevovou). V průměru těchto šesti let zvýšilo cílené fungicidní ošetření výnos o 1,64 t/ha, tj. o 18,67 % k průměru neošetřené části pokusu.

Na obr. 2 a–c vidíme rozdíl ve zdravotním stavu odrůdy RGT Ponticus bez fungicidního ošetření a po cíleném fungicidním ošetření v BBCH 32–37 Soligor 0,7 l/ha + Talius 0,1 l/ha, následně v období metání Mizona 1,0 l/ha (model fungicidního ošetření v roce 2021).

Použité fungicidní modely v jednotlivých letech byly založeny na dvou ošetřeních: první v období sloupkování proti padlí travnímu a prvním výskytům listových skvrnitostí, druhé ve fáze metání až kvetení (v závislosti na ranosti jednotlivých odrůd). Modely fungicidní ochrany v jednotlivých letech se zpravidla lišily pouze ve volbě konkrétních fungicidů v závislosti na aktuálně povolených přípravcích. Model použitý v roce 2020 je znázorněn ve schématu 1. Provedené fungicidní ošetření zvýšilo výnos v roce 2020 o 14,31 %, což představovalo o 1,33 t/ha více, než kdyby fungicidní ochrana nebyla provedena.

Schéma 1: Model fungicidního ošetření odrůdového pokusu

Graf 2: Intenzita napadení ozimé pšenice houbovými chorobami (2016–2021, Ditana Velká Bystřice, náchylné odrůdy)

Graf 3: Průměrné výnosy v odrůdových pokusech 2016–2021 (Ditana Velká Bystřice)

Obr. 1: Odrůdové pokusy firmy Ditana

Obr. 2: a - odrůda pšenice RGT Ponticus v pokusech; b - bez fungicidního ošetření; c - fungicidně ošetřeno v BBCH 32–37 Soligor 0,7 l/ha + Talius 0,1 l/ha, následně Mizona 1,0 l/ha (foto 29. 6. 2021)

Uplatňování expertních systémů a nových technologií

Z pohledu úspěšnosti fungicidní ochrany je nejobtížnější zajistit eliminaci septoriové skvrnitosti pšenice (dříve braničnatky pšeničné). Původce této skvrnitosti, Septoria tritici, patří mezi fakultativní parazity, navíc má velmi dlouhou inkubační dobu (i více než 28 dní) a dlouhou latentní periodu, tj. období, kdy ještě nejsou na pletivech viditelné příznaky onemocnění. Navíc již existují rezistentní rasy uvedeného patogena. Proto je načasování fungicidního ošetření u tohoto onemocnění klíčové a musí být provedeno preventivně. Při aplikaci přípravků na ochranu rostlin je nezbytné dodržovat zásady integrované ochrany rostlin a ošetření provádět při dosažení prahů hospodářské škodlivosti, což je v případě Septoria tritici vzhledem k biologii patogena obtížné.

Nejpřesnější informace pro správné stanovení termínu ošetření proti skvrnitostem mohou poskytovat expertní systémy, které jsou dobře propracované např. pro skvrnatičku řepnou Cercospora beticola na cukrovce, nikoli však pro jiné choroby a plodiny.

V roce 2021 jsme v rámci maloparcelkových pokusů ověřovali prognostický model ošetření proti septoriové skvrnitosti pšenice Septoria tritici společnosti Croptech, který je založen na vyhodnocování dat (teploty, vlhkosti a srážek), naměřených přímo v porostu inteligentní meteostanicí (viz obr. 3). Využitím výstupů tohoto modelu jsme byli upozorněni na vhodné podmínky pro Septoria tritici ve dnech 13.–17. 5. 2021, 22.–23. 5. 2021 a 10.–11. 6. 2021. Na základě této signalizace byla prováděna fungicidní ošetření, která velmi úspěšně eliminovala konečné napadení septoriovou skvrnitostí pšenice: zatímco napadení podporaporcového listu na neošetřené kontrole 2. 7. 2021 se pohybovalo kolem 29 %, na cíleně ošetřených variantách (jediná aplikace) bylo napadení pouze kolem 3 %, což bylo doprovázeno výrazným zvýšením výnosu (120 %, resp. 121 % k neošetřené kontrole při použití fungicidu Mizona 1,0 l/ha).

Na upřesnění interpretace výsledků použitého prognostického modelu pracujeme, získané výsledky však naznačují jeho dobrou využitelnost agronomickou praxí. Tyto expertní systémy a moderní technologie by mohly být důležitým zdrojem přesných informací pro správné načasování fungicidního ošetření.

Obr. 3: Inteligentní stanice Croptech měří a vysílá data přímo z porostu

Ubývání účinných látek

Efektivní fungicidní ochranu začíná komplikovat i fakt, že v důsledku postupných restrikcí ubývá účinných látek vhodných k eliminaci jednotlivých chorob. S menším počtem účinných látek je problematické dodržovat zásady antirezistentní strategie a střídat jednotlivé účinné látky tak, abychom nevytvářeli tlak na vznik nových rezistentních (odolných) ras např. Septoria tritici.

V grafu 4 je zobrazen podíl nejpoužívanějších 20 fungicidů v ozimé pšenici v roce 2020. Růžovou barvou jsou označeny fungicidy s účinnou látkou epoxiconazole (uvádění na trh i používání ukončeno), červenou barvou pak fungicidy obsahující tebuconazole (dle aktuálních informací ukončení používání nejpozději 31. 8. 2023 v závislosti na konkrétní registraci). V grafu názorně vidíme, jak výrazně se zákaz jedné nebo 2 účinných látek promítne do každodenní agronomické praxe. Nové účinné fungicidní látky se objevují velmi ojediněle, takže možností pro jejich střídání jsou velmi omezené, a je třeba hledat vhodná řešení. Nové odrůdy s vyšší odolností vůči listovým chorobám se sice v sortimentu objevují, ale i ty vyžadují určité, i když možná redukované fungicidní vstupy.

Graf 4: Nejpoužívanější fungicidy v ozimé pšenici (ČR, 2020, Kinetec KleffmannGroup)

Shrnutí

Fungicidní ochrana polních plodin se neustále mění s měnícími se podmínkami prostředí, a vyvíjí se v závislosti na nových poznatcích a technologiích. Celospolečenský tlak na omezování klasických přípravků na ochranu rostlin vede k rostoucímu významu sofistikovaných informací, kvalitních poradenských služeb, monitoringu výskytu škodlivých činitelů, využívání odolnějších odrůd i moderních technologií, což by mělo pomoci k zajištění úspěšné, efektivní a rentabilní fungicidní ochrany porostů s minimální zátěží životního prostředí.