Chemap Agro s.r.o.

Fungicidní účinné látky

25. 07. 2019 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 578x

Obecně jsou fungicidy jednou skupinou z pesticidů. Pojem pesticid je používán jako souhrnné označení látek používaných k potlačování a zabíjení pro člověka nežádoucích organizmů.

Agronutrition

Dle nařízení EP a Rady (EU) č. 649/2012 zahrnuje pojem pesticidy: a) „přípravky na ochranu rostlin“, tak jak jsou definovány nařízením č. 1107/2009, b) biocidní přípravky (biocidy*), definované podle směrnice č. 98/8/ES jako: „účinné látky a přípravky obsahující jednu nebo více účinných látek ve formě, v níž jsou dodávané uživateli, určené k hubení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku či jinému regulačnímu účinku na jakýkoliv škodlivý organizmus chemickým a biologickým způsobem“ a dále dezinfekční prostředky, insekticidy a paraziticidy podle směrnic 2001/82/ES a 2001/83/ES.

Chemické, ale i některé biologické prostředky na ochranu rostlin spadají tak pod pojem pesticidy, ale pesticidy nejsou jen přípravky na ochranu rostlin, což např. zjevně nevědí autoři slovníku cizích slov dostupného na: slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/pesticid, kde se uvádí, že pesticid je: „chemický prostředek v zemědělství proti biologickým škůdcům, škodlivým organizmům“ a navíc - co je biologický škůdce? A pro zaryté odmítače „chemie“ (obvykle z řad laiků) - povšimněme si, že do pesticidů patří i biologické přípravky.

Chemické prostředky na ochranu rostlin jsou definovány v nařízení č. 1107/2009/ES jako: „přípravky v podobě, v níž jsou dodávané uživateli, které obsahují účinné látky, safenery nebo synergenty nebo jsou z nich složeny a které jsou určeny pro ochranu rostlin, ovlivňování životních procesů rostlin, uchovávání rostlinných produktů, ničení nežádoucích rostlin a regulaci růstu“.

Fungicidy jsou jednou ze skupin pesticidů a jsou určeny k likvidaci a potlačování hub, resp. hub a houbám podobných organizmů**. Všichni o nich běžně mluvíme, prakticky všichni profesionální pěstitelé a řada drobných pěstitelů je používá. Ale umíme správně definovat, co vlastně fungicidy jsou? Např. Wikipedie uvádí: „Fungicid je pesticid používaný k hubení hub, které napadají rostliny a působí na nich ekonomické škody, respektive působí škody na výnosu. Jak už název napovídá jejich úlohou je usmrcení daného organizmu. Nasazení fungicidů a jiných pesticidů je v současnosti nejen v rozvinutých zemích výraznou součástí integrované ochrany rostlin“. Z toho je jasně vidět že ani informace na Wikipedii nemusí být tak úplně v pořádku, protože fungicidy jsou sice určeny k hubení hub, ale určitě ne jen těch, které napadají rostliny. Fungicidy jsou používány např. i v humánní a veterinární medicíně, ve stavebnictví (ochrana dřeva, nátěrové hmoty). Správně definovat pojem fungicid nemusí být vzhledem k výše uvedenému úplně samozřejmé ani pro odbornou veřejnost, ale asi nikdo z profesionálů by na otázku: „Co jsou fungicidy?“ neodpověděl jako jeden adept na inženýrský titul na zemědělské univerzitě: „chemické látky proti houbovým bakteriím a virům“.

Přípravky na ochranu rostlin včetně fungicidů se dělí podle několika kritérií:

a) podle účinku na necílové organizmy: zvláště nebezpečný, nebezpečný, jedovatý, škodlivý, relativně neškodný;

b) podle rizika pro znečištění vod: uvádí se omezení (ochranná pásma vod, ochranné vzdálenosti).

Podrobné informace k bodům a), b) jsou k dispozici v e-verzi (nebo tištěné verzi) Seznamu povolených přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin (dále registr) pro daný rok. Ke dni odevzdání článku dostupné na:

Názornou, jednoduchou pomůckou pro výběr fungicidu podle míry rizika jeho vedlejších účinků je Rostlinolékařský portál - semafor přípravků, který najdeme u jednotlivých plodin a jejich chorob. Velkou výhodou je, že u konkrétní plodiny a choroby je seznam aktuálně povolených fungicidů.

c) podle místa působení na/v rostlině: kontaktní (dotykové), hloubkové (lokálně systémové), systémové.

d) podle principu působení na patogenní organizmus.

Složení fungicidů

  • účinná látka/y (ú. l.);
  • plnidlo - pro prostředí a necílové organizmy obvykle inertní látka;
  • adjuvant  - anorganická či organická chemická látka, která zesiluje účinnost ú. l.,
  • safener - látka, která zvyšuje toleranci plodiny k ostatním složkám přípravku,
  • synergent - látka zajišťující vyváženost přípravku, synergismus působení jeho složek
  • rozpouštědla, stabilizátory.

Současné pesticidy, tedy i fungicidní přípravky na ochranu rostlin, obsahují 16–20 látek, jejich přesné složení není veřejně známé, jde o know-how výrobců. Složení přípravku a poměr jednotlivých složek ovlivňuje jak účinnost přípravku, tak jeho chování vůči necílovým organizmům, chování ve vodním prostředí, může se lišit i perzistence v prostředí a ošetřených rostlinách.

Jedna věc jsou účinnost a sledované parametry samotné účinné látky a něco jiného je hodnocení konečného produktu - přípravku. Pro zájemce o přesnější informace o jednotlivých účinných látkách uvádím odkaz na jednu ze stránek s těmito informacemi, která je přehledná a stručná: sitem.herts.ac.uk/aeru/ppdb/en/Reports/191.

Pro potřeby registračního řízení a následného uvedení na trh jsou testovány finální přípravky. Právě vliv dalších látek obsažených v přípravku je důvodem toho, proč několik přípravků, které obsahují stejnou účinnou látku, je řazeno do různých kategorií z hlediska vlivu na necílové organizmy a složky životního prostředí. Jako příklad mohou posloužit některé fungicidy s ú. l. azoxystrobin (viz tab. 1). Sice konkrétně v případě fungicidů s touto účinnou látkou mi není jasné jejich zařazení do kategorie “zelených“ - s minimálním rizikem nebo „žlutých“ - s přijatelným rizikem pro vodní organizmy vzhledem k tomu, že na etiketách dotčených přípravků se můžeme dočíst, že: „H věty - H410 - Vysoce toxický pro vodní organizmy, s dlouhodobými účinky.“ Nicméně pro zařazení do příslušných kategorií měli kompetentní pracovníci jistě svůj důvod. Možná změna účinnosti a vlivu na necílové organizmy a životní prostředí se samozřejmě týká i kombinací účinných látek, což už je v povědomí pěstitelů zakotveno více. V tabulce 1 jsou uvedeny některé příklady přípravků s obsahem epoxiconazole.

V každém případě znamená jakákoli změna jak složení přípravku (což pěstitel neovlivní), tak také smíchání více přípravků značné riziko zvýšení nežádoucích účinků výsledného produktu. U nás jsou tank-mixy velmi oblíbené, jednotliví pěstitelé jsou v tomto směru hodně kreativní. Zvláště u fungicidů, u kterých se tak nějak předpokládá, že je lze míchat téměř s čímkoli dalším.

Dovoluji si upozornit, že to zdaleka není pravda, ani fungicidy nejsou tak neškodné. V legislativě na to pamatuje systém předběžné opatrnosti - na každou směs je nutno pohlížet jako na přípravek s o řád vyšším rizikem než je nejvyšší riziko v příslušných kategoriích uvedené u jednotlivých přípravků. Tank-mixům se z různých důvodů nelze vyhnout, ale je potřeba je volit velmi pečlivě, nejlépe používat jen ty, které jsou přímo deklarované jako vhodné. A to máme na mysli pouze legální přípravky. Falšování přípravků na ochranu rostlin a jejich pronikání na nejen náš trh je téma na samostatný článek a pro mnohem kvalifikovanějšího autora.

Pokud jde o vlastní účinnost fungicidů, resp. přípravků na ochranu rostlin, aktuálně není v ČR zajišťováno zcela nezávislé hodnocení přípravků. Demonstrační (i registrační) pokusy zajišťují pouze soukromé subjekty. V tomto směru je orientace možná pouze na základě kombinace deklarované účinnosti, vlastních znalostí, zkušeností a případně návštěvou demonstračních pokusů ve svém regionu. Podívat se „k sousedům“ určitě není na škodu, ale výslednou účinnost ošetření ovlivňuje řada faktorů - průběh počasí, půdní podmínky, výživa rostlin, odrůda a termín aplikace. Ve vlastním regionu jsou tak většinou alespoň částečně eliminovány rozdíly v půdních podmínkách a průběhu počasí. V grafu 1 uvádím příklad vedlejšího výsledku již starého pokusu zaměřeného na hodnocení obsahu DON (deoxynivalenol - fuzarotoxin, pro který je stanoven maximální možný obsah v potravinářských obilninách). Na stále stejné lokalitě byly po tři roky hodnoceny tři odrůdy ozimé pšenice, na počátku kvetení byly klasy uměle inokulovány Fusarium spp. a po 2 dnech byly parcely ošetřeny fungicidně. Je zjevné, že přípravek B měl v různých letech (různé množství a rozložení srážek) hodně různé výsledky.

Tab. 1: Řazení přípravků se stejnou účinnou látkou do různých kategorií z hlediska vlivu na necílové organizmy a složky životního prostředí (převzato z Rostlinolékařského portálu)
Tab. 1: Řazení přípravků se stejnou účinnou látkou do různých kategorií z hlediska vlivu na necílové organizmy a složky životního prostředí (převzato z Rostlinolékařského portálu)

Graf 1: Počet kolonií Fusarium spp. na 20 zrn (izolace na umělé živné půdě)
Graf 1: Počet kolonií Fusarium spp. na 20 zrn (izolace na umělé živné půdě)

Dělení fungicidů podle principu působení na houby

Houbová buňka je eukaryotická (má pravé jádro, obalené jadernou membránou, to obsahuje genetickou informaci, tvořenou řetězcem nukleové kyseliny), dále obsahuje: mitochondrie (zabezpečují proces dýchání), endoplazmatické retikulum (hlavní organela v procesu tvorby proteinů), lysozomy (zajišťují rozklad nadbytečných, odpadních látek buňky), Golgiho aparát (zabezpečuje transport látek, především proteinů, lipidů), vakuoly, zásobní látky. Vše je v cytoplasmě, ta je krytá cytoplazmatickou membránou, nad ní je buněčná stěna. Narušení činnosti některé organely vede ve svém důsledku k odumírání buňky a následně celé (části) houby. Fungicidy mají právě tuto funkci, jednotlivé látky ovlivňují různé funkce houbové buňky - viz tab. 2.

Některé účinné látky jsou si chemicky podobné, pak jsou řazeny do stejné skupiny, některé nelze do žádné popsané skupiny zařadit. Tato informace je důležitější spíše pro pracovníky ve vývoji přípravků. Pro pěstitele je podstatná informace o účinnosti na konkrétní patogeny a stále důležitější informace o principu působení.

Pokud jde o účinnost proti původcům houbových chorob, většina přípravků má širší spektrum účinnosti, než je udáváno u konkrétního povoleného fungicidu. Obvykle je přípravek doporučován proti konkrétním patogenům na základě vysoké účinnosti proti nim, vedlejší účinnost na jiné houby, která může být nižší, se obvykle neudává. Navíc jedním ze základních momentů, které mají vliv na to, proti kterým patogenům a do kterých plodin bude přípravek povolen, je marketingová strategie příslušné firmy, společnosti - vlastníka přípravku.

Získání informací o tom, které fungicidy jsou proti konkrétní chorobě té které plodiny aktuálně povolené, je nejjednodušší na webu ÚKZÚZ - Rostlinolékařském portálu v části Metodiky IOR - ochrana proti chorobám plodiny - choroby. Dále je možné použít odkaz „vyhledávání v registru“, to je ale velmi zdlouhavé a je lépe tento odkaz použít až pro získání podrobnějších informací o vybraném přípravku.

Tab. 2:  Princip působení fungicidů na houby a houbám podobné organizmy
Tab. 2:  Princip působení fungicidů na houby a houbám podobné organizmy

Tab. 3: Fungicidní účinné látky povolené v ČR (k 10. 2. 2019)
Tab. 3: Fungicidní účinné látky povolené v ČR (k 10. 2. 2019)

Proč to nezabralo?

Příčin je několik, uvádíme nejčastější.

1) Základním předpokladem úspěchu a očekávané účinnosti ošetření je samozřejmě správné určení příčiny choroby. Právě v tomto směru máme stále ještě co dohánět. Ono to někdy opravdu není tak jednoznačné, jak se může podle jednoho obrázku zdát a pokud není správně stanovena příčina (např. záměna fyziologické a houbové listové skvrnitosti), bude účinnost ošetření určitě podstatně nižší oproti očekávání.

2) Nepodaří se dodržet optimální termín aplikace (nedostatek informací o začátku infekčního tlaku, nevhodné povětrnostní podmínky). Fungicidy do většiny plodin mají poměrně široká aplikační okna, ale to zaručuje pouze dostatečnou, nikoli špičkovou účinnost. Tady bohužel hraje roli doslova štěstí. Někdy se ten zázrak stane, jindy je to jen na hranici rentability.

3) Subjektivní chyba - nepovedená vlastní směs v tank-mixu (viz výše).

4) Nevhodně zvolený přípravek. Určitě nelze očekávat, že fungicid vyvinutý a doporučovaný třeba proti rzím bude účinný i proti pravým plísním (např. plísni bramboru, cibule, brukvovitých aj.), nejspíš nebude ani moc úspěšný proti vřeckatým mikroskopickým houbám (většina původců listových skvrnitostí). Nebude ani nijak moc účinný proti listovým skvrnitostem fyziologického původu. S tímto důvodem bychom se u profesionálních pěstitelů vůbec neměli setkat - není možné experimentovat, pěstitel je povinen používat přípravek výhradně v souladu s registrací.

5) K pěstiteli se dostal falešný přípravek. V posledních letech se na území EU včetně ČR i přes veškeré úsilí jak pesticidních firem, tak jednotlivých států, falešné přípravky dostávají. V tomto směru je největší riziko u tzv. souběžných dovozů a nákupu levnějších přípravků u neprověřených distributorů. Tady může být úspora velmi kontraproduktivní, v krajním případě může dojít k poškození porostu, necílových organizmů a složek životního prostředí.

6) V porostu se objevil kmen patogenu rezistentní vůči použité účinné látce.

Rezistence vůči QoL fungicidům (údaje z roku 2012)

Blumeria graminis f. sp. triticihordei -  padlí ječmene, pšenice

Botrytis cinerea - plíseň šedá na jahodách

Erysiphe necator- padlí révy vinné

Mycosphaerella graminicola- braničnatka pšeničná

Phaeosphaeria nodorum - braničnatka plevová

Phyrenophora teres- hnědá (síťovitá) skvrnitost ječmene

Ramularia collo-cygni - ramulariová (tmavohnědá) skvrnitost ječmene

Rhynchosporium secalis - rynchosporiová skvrnitost (spála) ječmene

Venturia inaequalis - strupovitost jabloní

Rezistence vůči SDHI fungicidům (údaje z roku 2018)

Mycosphaerella graminicola - braničnatka pšeničná (v ČR nepotvrzeno)

Phyrenophora teres - hnědá (síťovitá) skvrnitost ječmene (v ČR potvrzeno)

Monilinia spp. – moniliová hniloba (v ČR riziko v hlavních pěstitelských oblastech)

Rezistence vůči SBI fungicidům (údaje z roku 2018)

Ramularia collo-cygni - ramulariová (tmavohnědá) skvrnitost ječmene (monitoring v ČR není ukončen)

Antirezistentní strategie

Termín rezistence je definován jako získaná a dále dědičná redukce nebo ztráta citlivosti houby ke specifickému antifungálnímu agens (fungicidu). Ke vzniku rezistentních populací fytopatogenních hub dochází v důsledku selekčního tlaku vyvolaného opakovaným, častým používáním jedné fungicidní látky - jde o klasické přizpůsobení se organizmu novým podmínkám. Při aplikaci fungicidu pak dochází k zahubení původní populace, ale zmutovaní jedinci se dále množí a šíří. Ke vzniku odolnosti výrazně přispívá dlouhodobé nebo opakované používání snížených dávek přípravků. V případě, že látka, vůči které byla zjištěna odolnost, není nadále v daném regionu používána, mohou někdy rezistentní populace po čase vymizet.

Problematice rezistence fytopatogenních hub se na mezinárodní úrovni věnuje Fungicide Resistance Action Committee (FRAC). Na webových stránkách této organizace je možné sledovat aktuální situaci a  doporučení, jak vzniku rezistence předcházet (http://www.frac.info/home). Z tohoto zdroje jsou převzaty některé příklady potvrzeného výskytu rezistentních populací původců houbových chorob, jde však o lokální výskyty, tyto populace nebyly potvrzeny ve všech státech Evropy (rámeček).

Obecně příslušné komise FRAC konstatují, že v posledních letech je situace stabilizovaná, nebylo zjištěno další šíření rezistentních populací uvedených patogenů a současné výskyty je sice třeba evidovat, ale aktuálně nepředstavují vysoké riziko.

Podmínkou samozřejmě je důsledné uplatňování antirezistentní strategie, tzn. nepoužívat víckrát za sezonu fungicidy s účinnou látkou se stejným principem působení, a to ani v tank-mix směsích. Některé přípravky obsahují více účinných látek, v tom případě je na výrobci, aby se jednalo o látky s různým principem působení na patogeny. Současně trvá snaha snižovat potřebu pesticidního, v tomto případě fungicidního ošetření.

V obecné rovině je jedním z principů integrované ochrany rostlin aplikace přípravků pouze na základě potřeby. Pro fungicidy to samozřejmě platí také, ale je to trochu obtížnější - nelze čekat na jednoznačné projevy choroby, protože při pozdní aplikaci výrazně klesá účinnost ošetření. Fungicidní postřik je třeba provádět preventivně nebo nejpozději při projevu primárních příznaků, které ale bývají velmi nenápadné a dají se snadno přehlédnout.

A jak aplikovat preventivně a současně pouze na základě potřeby? I to jde - ale vyžaduje to znalost místních podmínek, vlastností pěstovaných odrůd a hlavně znalost nároků původců chorob na průběh teploty a množství a rozložení srážek. Pomaličku se začínají i u nás uplatňovat systémy prognózy a hlavně signalizace. Pokud je takový systém již k dispozici, je to nejjednodušší způsob, jak dodržet pravidla integrované ochrany rostlin a neošetřovat zbytečně. Dále se domnívám, že vzhledem ke snaze omezit jak počet nutných ošetření, tak minimalizovat riziko vzniku rezistentních populací patogenů by neměly být používány snížené dávky přípravků.

V tabulce 3 je uveden seznam u nás povolených fungicidních účinných látek a jejich princip působení. Pro srovnání je uveden také počet států, ve kterých je příslušná účinná látka povolena. Z tohoto údaje je zřejmé, že přes veškeré nářky (do určité míry oprávněné) nad omezováním dostupných přípravků na tom v případě fungicidů nejsme zase tak zle. Poznámka: Názvy účinných látek jsou uvedeny v mezinárodně používané formě, nikoli v české verzi. Osobně se domnívám, že snaha za každou cenu je „počeštit“ vede jen k nepřesnostem a nedorozuměním a zvláště v době, kdy je čeština zahlcena často nesmyslnými amerikanismy je takové úsilí opravdu zbytečné.

 

Pozn.: * biocid - nezaměňovat ani s biologickým přípravkem na ochranu rostlin = biopřípravek/biopreparát (obsahuje mikroorganizmus), ani s bioagens (obsahuje makroorganizmus);

** houby - říše Fungi; naproti tomu Oomycota (tzv. „pravé plísně“ - Peronospora, Phytophthora, Bremia, Plasmopara, Pythium …. nejsou řazeny do říše Fungi, ale do říše Chromalveolata (podle BioLib - https://www.biolib.cz), která je už dnes ale opět překonaná a  taxonomové navrhují další rozčlenění organizmů dané říše.

Související články

Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 147x

Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v povrchových vodách v roce 2018

07. 10. 2019 Ing. Lenka Wasserbauerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Havlíčkův Brod Choroby Zobrazeno 236x

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (4): Voškovníky

30. 09. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Choroby Zobrazeno 260x

Choroby a škůdci tymiánu

02. 09. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 361x

Další články v kategorii Choroby

detail