Fungicidy v jarním ječmeni

31. 05. 2017 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky, s.r.o. Choroby Zobrazeno 3027x

U jarního ječmene došlo v posledních několika létech k posunu v oblastech pěstování. Zatímco ještě v roce 1990 byla tato plodina pěstována na 552 tis. ha téměř ve všech oblastech, v roce 2016 to bylo pouze na 325 tis. hektarech a v některých oblastech se ječmeny téměř nepěstují. Zároveň se změnilo zaměření pěstování, a to směrem ke sladovnickému ječmeni a k vysoké intenzitě. Vysoká koncentrace na malé ploše a intenzita pěstování s sebou nesou řadu negativních dopadů, z nichž v oblasti ochrany rostlin je to hlavně vyšší výskyt houbových chorob.

V posledních letech byly v České republice jako hlavní listové choroby v ječmenech monitorovány hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres) a padlí travní (Blumeria graminis). „Skokanem“ ve významu četnosti a škodlivosti se stala ramulariová skvrnitost (graf).

Graf: Napadení ozimého a jarního ječmene chorobami v letech 2014–2016 v Čechách, zdroj MSD, ZS Kluky

Pokusy s fungicidy - rok 2015

V roce 2015 probíhal pokus s fungicidy v ječmeni jarním na odrůdě Malz, což je odrůda vyžadovaná a podporovaná pivovary. Jaro 2015 bylo od zasetí do sklizně teplé. Teploty stoupaly nad dlouhodobý normál v průměru o 1°C, výrazně tepleji ale bylo v červenci (3,8 °C nad normál). Srážkově byl průběh jara sušší, s výjimkou vlhkého března. Vlhko a teplo v březnu pomohlo nejen rychlému vzejití, ale i stoprocentnímu zapojení pokusného porostu.

V hustém porostu se tak drželo dlouhodobé ovlhčení kvůli horizontálním srážkám - mlze a rose. Časná infekce padlí travního se objevila v porostech již koncem dubna, ale nedostala se do vyšších pater. Větší význam tak měla hnědá skvrnitost, která převažovala v druhé polovině května a v červnu. Napadení podpraporcového listu dosahovalo začátkem června až 40 %, a praporcového listu až 20 % (obr. 1, 2). Koncem června a začátek července napadla porost také rez ječná, ale index jejím napadením byl nižší (do 5%) a nezpůsobil hospodářsky významnou škodu.

Obr. 1: Fungicidně neošetřeno

Obr. 2: Dvojí fungicidní ošetření

Hlavní vliv na výnos tak mělo napadení hnědou skvrnitostí (tab.). Na neošetřených kontrolách bylo dosaženo pouze 3,9 t/ha, zatímco v ošetřených parcelách došlo při jedné aplikaci fungicidu ke zvýšení o 20 % a při dvou fungicidních ošetřeních byl zvýšen výnos o 26 %.

Jaké konkrétní fungicidy byly použity a jaký termín/termíny aplikace byly nejúspěšnější? V pokusu byly provedeny 4 termíny ošetření, označené jako:

T1 aplikace v převažující fázi BBCH 27 - 14. 5.

T2 aplikace v převažující fázi BBCH 31 - 22. 5.

T3 aplikace ve fázi BBCH 37–39 - 3. 6.

T4 aplikace ve fázi BBCH 55–61 - 11. 6.

Při prvním hodnocení účinnosti dne 19. června (tab.) bylo zjištěno nejnižší napadení hnědou skvrnitostí (a tudíž nejvyšší účinnost fungicidů) u T3 aplikace, tj. aplikace na vytvořený praporcový list. Účinnost přípravků byla při cca 9% napadení na kontrole v průměru 86 %, u ostatních fungicidů byla o cca 30 % nižší. Dobře se tak jevilo ošetření Operou Top, Delarem nebo Adexarem Plus. Tyto fungicidy však byly aplikovány pouze jedenkrát začátkem června, a pokud by vegetace trvala déle, nemusela by účinnost za silného tlaku hnědé skvrnitosti (a nastupující rzi ječné) být dostatečná.

První červencový týden v roce 2015 vystupovaly teploty nad 30 °C a horké dny byly beze srážek. Docházelo tak k předčasnému fyziologickému dozrávání porostu. V lepší kondici tak byly parcely ošetřené v termínu T4 (11. června do klasu) a při hodnocení 8. července u nich bylo zjišťováno také nejnižší napadení hnědou skvrnitostí. Průměrná účinnost se v těchto variantách pohybovala přes 91 %, v ostatních pouze v průměru 84 % (vysoce nad průměrem dříve ošetřených variant byla Arena 1,6 l/ha + Bounty 0,5 l/ha + Evoque 0,3 l/ha).

Sklizeň pokusných parcel proběhla 11. srpna 2015. Celkově byly nejvýnosnější fungicidní varianty ošetřované podruhé v termínu T4 - 11. června, v průměru dosahovaly navýšení o 29 % proti neošetřeným kontrolám.

Ekonomicky nejziskovější byly nejvýnosnější varianty dvojího ošetření. Navýšení se pohybovalo od 1013 Kč/ha až 1462 Kč/ha. Přes hranici tisícikorunového zisku se dále dostaly i varianty s jedním fungicidním ošetřením Opera Top, Adexar Plus a Hutton.

Tab.: Účinnost fungicidních ošetření proti hnědé skvrnitosti, rok 2015

Pokusy s fungicidy - rok 2016

V dalším ročníku byl proveden podobný pokus a stejně jako v roce 2015 byla pro pokusné účely zvolena odrůda Malz. První polovinu roku 2016, která byla pro vývoj jarního ječmene podstatná, můžeme v pokusné lokalitě Kluky hodnotit z hlediska meteorologické charakteristiky jako teplotně i srážkově nadnormální. Při bližším pohledu však zjistíme, že toto konstatování je velmi zjednodušené a nepřesné. Období od ledna do dubna bylo srážkově podnormální a nad normál se srážky dostaly až díky silným dešťům ve druhé polovině května a v červenci. Teplotně byly zimní a první jarní měsíce silně nad normálem (např. únor 4,7 °C), zatímco období od května do července se více přibližovalo normálu. Absence sněhové pokrývky a celkově podnormální srážky v prvních měsících roku 2016, umožnily včasné zasetí jarního ječmene (30. 3. 2016). Porost dobře vzešel a díky silnější intenzitě srážek v období května až července byl v dobré kondici po celou dobu vegetace.

V průběhu pokusu se v porostu objevily tři choroby, které měly vliv na kondici porostu a jeho výnos.

První chorobou, která se v porostu objevila a na jejíž infekci je odrůda Malz náchylná, bylo padlí travní. To bylo dominantní chorobou v první polovině vegetace ječmene jarního a bylo v porostu přítomno až téměř do období fyziologického zrání. Intenzita napadení v neošetřené kontrole se pohybovala většinou kolem 5 - 10 % a s postupující vegetací se infekce přesunovala z nižších listových pater až na podpraporcové listy, kde na neošetřené kontrole dosáhla intenzity 10 %.

Patogen Pyrenophora teres, který je původcem hnědé skvrnitosti ječmene, bývá na naší lokalitě nejčastějším a nejdůležitějším patogenem napadající ječmen jarní. V roce 2016 však dosahoval výskyt tohoto patogena na pokusném pozemku velmi nízkých úrovní v průběhu celé vegetace. Intenzita napadení se pohybovala do 1 % v nižších listových patrech a na kondici a výnos tak měl tento patogen minimální vliv.

Ke konci června byl porost napaden poměrně silnou infekcí ramuláriové skvrnitosti, která rychle obsadila zbývající živá listová patra a během 14 dní prakticky ukončila vegetaci jarního ječmene.

V pokusu byly zastoupeny jak varianty vhodné pro méně intenzivní pěstování, tak varianty pro intenzivnější podmínky. Celkově bylo v pokusu zařazeno 23 variant, z toho 3 neošetřené kontroly, 6 variant s jedním ošetřením, 12 variant dvojího ošetření s různým načasováním jednotlivých zásahů a 2 varianty tří ošetření pro velmi intenzivní pěstování ječmene jarního. Termíny ošetření byly stejné jako v předchozím ročníku.

Při hlavním hodnocení, které bylo provedeno začátkem července na podpraporcových a praporcových listech, byla hodnocena účinnost na dva hlavní patogeny, které se v porostu vyskytovaly.

Padlí travní bylo na neošetřené kontrole zjištěno v průměrné intenzitě 10 %. Účinnost v ošetřených variantách se pohybovala většinou od 50 % do 90 % v závislosti na použitém fungicidu, či fungicidním sledu.

Ramuláriová skvrnitost (obr. 3) byla v porostu zjištěna přibližně týden před hlavním hodnocením. Za tuto krátkou dobu však její intenzita dosáhla na horních listech 20–25 %. Účinnost v téměř všech ošetřených variantách se jevila jako velmi dobrá a dosahovala kolem 90 % na podpraporcových a 75–80 % na praporcových listech. Po dalším týdnu však došlo k prudkému zhoršení stavu. Infekce na praporcových listech se zvýšila na 50 % a účinnosti ve většině variant klesly na cca 50–55 %. Výjimkami byly varianty s přípravky Mandarin, Treoris a Bontima, kde se účinnost i při takto silném infekčním tlaku pohybovala nad 80 %.

Rozdíly ve výnosu byly výrazné proti kontrole. Zatímco v neošetřené kontrole dosáhl výnos 4,6 t/ha, ve variantách ošetřených jedním fungicidem došlo k průměrnému navýšení výnosu o 18 % a ve variantách se dvěma ošetřeními o 22 %. Menší rozdíly mezi jedním a dvěma ošetřeními byly způsobeny dvěma faktory:

1. Infekce padlí travního, která byla v porostu dominantní nejdelší část vegetace (od raných fází porostu), dosahovala maximálního infekčního tlaku 10 %, a ve většině případů byla fungicidy kontrolována na velmi dobré úrovni.

2. Ramuláriová skvrnitost se v porostu objevila až krátce před koncem vegetace a rozdíly variant s nižší a vyšší účinností fungicidů se nestihly projevit.

Obr. 3: Ramuláriová skvrnitost

Souhrn

Jak potvrdily výsledky pokusů v obou ročníkách testování, účinnost většiny registrovaných fungicidů proti chorobám v ječmeni jarním je na velmi dobré úrovni. Stejně důležité jako výběr vhodného fungicidu je však rovněž správné načasování aplikace, ať už provádíme jedno či více ošetření během vegetace. Modelové příklady z pokusů nám mohou poskytnout určité vodítko, vždy je však nejefektivnější reagovat na konkrétní odrůdu a podmínky daného ročníku, tj. vývoj počasí, napadení patogeny a stav porostu. Na základě všech těchto informací a poznatků pak můžeme vybrat fungicidní ošetření či jejich sled, který bude vyhovovat právě našemu konkrétnímu porostu.

Fungicidy v jarním ječmeni