Chemap Agro s.r.o.

Fuzariózy obilnin (růžovění klasů obilnin)

23. 06. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 620x

Houby rodu Fusarium jsou často se vyskytující původci onemocnění nejen obilnin, patří mezi tzv. fakultativní (příležitostné) patogeny. Častěji napadají oslabené rostliny, ale mohou být i primárními původci onemocnění i neoslabených rostlin.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

V současné době je popsáno přibližně 1000 druhů těchto mikroskopických hub. Fytopatogenní druhy se z rostliny na rostlinu, z místa na místo šíří výtrusy (sporami) roznášenými větrem, vodou, ale šíření je možné i na nářadím (kontaminované výsevní ústrojí, bubny kombajnů, radlice pluhů apod.) Výtrusy druhů Fusarium napadající obilniny byly izolovány i ze vzorků vody z řeky a dokonce i z vody Středozemního moře (Palmero a kol. 2009). Z obilnin je nejčastěji izolováno 8–10 druhů Fusarium, většina z nich jsou producenti mykotoxinů. Právě to a schopnost těchto druhů napadat klasy, resp. laty rostlin čeledi Poaceae včetně obilnin a kontaminovat zrna toxiny je důvodem, proč je této chorobě věnována taková pozornost.

Maximální limity kontaminujících látek v potravinách - z přílohy nařízení Komise (ES)

Deoxynivalenol

2.4.1 Nezpracované obilniny, jiné než pšenice tvrdá, oves a kukuřice: 1250 mg/kg

2.4.2 Nezpracovaná pšenice tvrdá a oves: 1750 mg/kg

2.4.3 Nezpracovaná kukuřice (18) kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím: 1750 mg/kg

Zearalenon

2.5.1 Nezpracované obilniny, jiné než kukuřice: 100 mg/kg

2.5.2 Nezpracovaná kukuřice (18) kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím: 350 mg/kg

Fumonisiny Suma B1 a B2

2.6.1 Nezpracovaná kukuřice (18) kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím 4000 mg/kg

2.6.2 Kukuřice určená k přímé lidské spotřebě, kukuřičné potraviny k přímé lidské spotřebě: 1000 mg/kg

Mykotoxiny

Mykotoxiny jsou sekundárně metabolické produkty hub toxické pro teplokrevné organizmy. Příznakem otrav mohou být bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, plicní otoky, poškození jater, ledvin, hyperestrogenismus, u březích samic (nejcitlivější z hospodářských zvířat jsou prasata) potraty, dále poruchy krvetvorby - hlavně srážlivosti krve, byla doložena souvislost s poruchami imunity a souvislost se vznikem některých typů karcinomů, docházet může i k úmrtí - to bylo prokázáno hlavně u zvířat (hlavně hospodářských).

Toxinogenní druhy rodu Fusarium produkují řadu významných mykotoxinů - jde především o skupinu trichothecenů, dále zearalenon, fumonisiny, moniliformin, fusarin C, ale i růstové látky gibereliny. U některých z těchto metabolitů byla potvrzena i jejich toxicita pro hmyz, je znám jejich negativní vliv i na klíčivost semen, proto také vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu v příloze 1 stanovuje limit pro výskyt choroby v porostu (3 % napadených klasů pro množitelské stupně SE, E a 5 % pro stupeň C) a mezní hodnotu 10 % napadených zrn ve vzorku pro všechny kategorie.

Studiu fuzáriových toxinů a jejich roli je celosvětově věnována pozornost již několik desetiletí, intenzivní výzkum započal v 70. letech 20. století poté, co byl prokázán fuzáriový toxin jako příčina choroby lidí. Do současné doby byly detekovány řádově stovky toxických látek produkovaných houbami rodu Fusarium a stále jsou objevovány další, včetně jejich tzv. vázaných forem. Přitom každý druh houby produkuje jen některé z toxinů, sama jejich produkce houbou je značně ovlivněna i podmínkami prostředí.

Nashromážděné poznatky o riziku kontaminace potravin a krmiv fuzáriovými toxiny vedly v EU k zavedení opatření ke snížení tohoto rizika pro konzumenty, a tím opatřením jsou stanovené limity obsahu vybraných toxinů ve vykupovaném obilí. Ty stanovuje nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1126/2007 (dusičnany, mykotoxiny, těžké kovy, dioxiny a PCB, polycyklické aromatické uhlovodíky atd. - rámeček).

Je důležité si uvědomit, že uvedené limity by měly být v zájmu zdraví zvířat (a tedy v důsledku v zájmu hospodářského zisku) dodržovány i pro suroviny pro výrobu krmiv. Problematika kontaminace krmiv mykotoxiny je neméně široká jako část zabývající se potravinami. A přesto, že existují pomocné přípravky, které snižují význam kontaminace krmiva mykotoxiny, je nutno konstatovat, že žádný z nich není „zázračný“. Mimo to v případě krmiv se vyskytuje častěji mnohem širší spektrum toxinogenních hub, než je obvyklé u surovin pro potravinářské zpracování. Jde např. o houby z rodů Stachybotrys, Alternaria, Myrothecium, Trichothecium, Penicillium, Aspergillus a další. Nejedná se vždy o fytopatogeny, ale i o běžné saprofyty. I v oblasti krmiv existují doporučené limity pro některé toxiny - např. doporučené limity pro zearalenon (Doporučení ES č. 2006/576/ES) a další toxiny.

Napadení obilnin

Obilniny mohou být fuzárii napadeny v průběhu celého vývojového cyklu - doslova od zrna po nové zrno. Infikovaná zrna buď vůbec neklíčí, nebo jsou klíčky oslabené, případně zcela odumírají. Dalším projevem napadení obilnin fuzárii je odumírání kořenů, hniloby bází stébel. Jak již bylo zmíněno výše, ne vždy je přítomné Fusarium primární příčinou odumírání pletiv, ale může být sekundárním patogenem, který celý proces vývoje choroby značně urychlí. Primární poškození rostlinných pletiv může být i abiotické - např. poškození suchem, přemokřením, mrazem, ale i herbicidy. Většinou nedojde k odumření celé rostliny, ale je redukován počet plodných odnoží. Příznaky na kořenech a bázích rostlin se objevují buď již v předjarním a časně jarním období, nebo až počátkem léta - často až v prvé dekádě června.

Největší důraz je kladen na napadení klasů, které může vést ke kontaminaci zrn mykotoxiny. První příznaky bývají zřetelně viditelné ve fázi zelené zralosti, kdy jednotlivé klásky zasychají (pšenice, žito, tritikale, oves) nebo hnědnou (ječmen). Jiným možným příznakem je zasychání horní třetiny klasu (pozor na záměnu s posátím škůdci, hlavně třásněnkami). V případě dlouhodobějšího ovlhčení klasů v období zrání a zralosti se na napadených klasech objevují povlaky mycelia hub, v případě Fusarium spp. jsou bělavé, narůžovělé či oranžové.

Kvůli závažnosti je této chorobě obilnin celosvětově věnována obrovská pozornost - jen článků týkajících se pouze možností ochrany je po zadání hesla Fusarium head blight control (ochrana klasů pře fuzariózami) do asi nejpoužívanějšího vyhledávače Google k dispozici téměř 4000. Přesto v některých letech, kdy jsou podmínky optimální pro vznik infekce a rozvoj choroby, má prováděná ochrana nižší účinnost.

Vhodné podmínky pro infekci a rozvoj fuzariózy klasů nastávají v případě, že od počátku kvetení (1–5 % kvítků je plně otevřených) jsou klasy ovlhčeny déle než 61 hodin a teplota se pohybuje v rozmezí 15–18 °C (Brustolin a kol., 2013). Přitom teplé a suché jaro podporuje tvorbu a zrání spor fuzárií, která přežívají na rostlinných zbytcích na pozemku (viz předplodina, zpracování půdy). Deštivé léto pak podporuje šíření choroby na další rostliny a porosty. K napadení klasů, které vede k významné kontaminaci zrn toxiny, může docházet až do fáze mléčné zralosti.

Schéma: Vývojový cyklus hub rodu Fusarium na obilninách
Houby rodu Fusarium (1) přežívají na osivu (2), na rostlinných zbytcích (3). Napadat mohou již vzcházející rostliny (4), u starších rostlin způsobují odumírání stébel (5), přecházejí do klasů, kde se příznaky postupně rozvíjejí (6, 7, 8, 9).
Schéma: Vývojový cyklus hub rodu Fusarium na obilninách

Ochrana proti fuzariózám klasů

Ochrana proti fuzariózám klasů (růžovění klasů) musí být komplexní, žádné ochranné opatření samo o sobě nemá dostatečnou účinnost. Z tohoto pohledu jsou fuzariózy klasů ukázkovým příkladem pro uplatňování systému integrované ochrany rostlin - IOR.

Střídání plodin - Houby rodu Fusarium přežívají především na rostlinných zbytcích, nejčastěji odumřelých hostitelských rostlin - v tomto případě hlavně obilnin a kukuřice. Houby ale mohou přežívat i na mrtvém rostlinném pletivu jiných plodin, třeba na chrástu cukrovky. Pokud jsou na pozemku opakovaně pěstovány hostitelské plodiny, dochází k růstu populace fuzárií, a tím se zvyšuje riziko napadení nového porostu. Řada studií dokladuje silný nárůst fuzarióz klasů po předplodině kukuřice. V aktuálních osevních sledech je častou předplodinou obilnin řepka - musíme konstatovat, že v současné době už neplatí, že je řepka v souvislosti s fuzariózami obilnin účinným „přerušovačem“. Jedním z důvodů je obměna odrůd řepky. Jedním ze základních principů odolnosti řepky proti fuzariózám je vysoký obsah glukosinolátů. Avšak u současných odrůd je však obsah těchto látek výrazně nižší. Důsledkem pak je osídlení poškozených, napadených kořenů a bází stonků (mráz, škůdci, foma aj.) řepky houbami rodu Fusarium spp. Hhouby jsou schopny přežít i na posklizňových zbytcích řepky. Aktuálně se téměř nekontrolovatelně šíří stavba bioplynových stanic i tam, kde jejich zásobování není zajištěno stávajícími zdroji. S tím souvisí zvyšování ploch kukuřice. Nárůst ploch kukuřice jako hostitelské rostliny druhů Fusarium napadajících Poaceae je významným rizikem pro další růst hospodářského významu fuzarióz obilnin.

Výběr odrůd - V současném sortimentu obilnin na našem trhu nejsou k dispozici plně odolné odrůdy, ale existují mezi nimi rozdíly v citlivosti k napadení Fusarium spp., resp. rozdíly ve schopnosti kumulovat v zrnu mykotoxiny. Právě toto hledisko je aktuálně používáno pro stanovení odolnosti odrůd vůči fuzariózám klasů. Je vhodné podle možnosti preferovat odolnější odrůdy - nejobjektivnější informace poskytují informace ÚKZÚZ, volně dostupné na web stránkách instituce. Ze seznamu doporučených odrůd pšenice ozimé pro rok 2016 lze vyčíst, že k odrůdám, které vykazovaly v testech nejvyšší hodnoty obsahu DON (deoxynivalenol), patřily Matchball, Tobak, Brokat, RGT Matahari, střední míru kontaminace vykazovaly odrůdy Evina, Gordian a nejméně byly kontaminovány odrůdy Rumor, Turandot, Bernstein, Athlon. Jako nejodolnější se jevily odrůdy Cimrmanova raná, Dagmar, Elly, Matylda, Bohemia, Balitus. Jde však o rané odrůdy a menší obsah mykotoxinů může souviset nejenom s jejich geneticky danou odolností, ale i s kratší dobou, po kterou se může napadení klasů rozvíjet, tj. s kratší dobou produkce toxinů fuzárii, která napadla klasy. Podle stejného zdroje pro jarní ječmen (doporučené odrůdy pro rok 2017) patří k mírně odolnějším odrůdám Bojos a Laudis, ale celkově je mezi doporučenými odrůdami v odolnosti proti fuzariózám klasů malý rozdíl - v hodnotící stupnici 1–9 (9 rezistentní) se stupeň napadení pohybuje u jarních ječmenů v rozsahu 6,7–7,8 bodů.

Dále je nutné si uvědomit, že deklarovaná vyšší odolnost je podmíněna tím, že rostliny nebudou vystaveny silným stresovým vlivům (nedostatečná, resp. nevyrovnaná výživa - deficit některého prvku, poškození herbicidem, špatně zpracovaná půda atd.). Méně je v obecném povědomí fakt, že také intenzívní herbicidní ochrana může ovlivnit četnost a intenzitu napadení rostlin původci chorob. Novější studie se často zabývají možným zvýšeným výskytem fuzarióz po aplikaci glyphosatu. Bylo zjištěno, že v in vitro podmínkách přidaný glyphosat do živných půd stimuluje růst Fusarium graminearumFusarium avenaceum (Fernandez a kol., 2009). Řada autorů také uvádí, že glyphosat nejen zvyšuje množství fytopatogenních hub v půdě, ale také výrazně potlačuje obranné reakce rostliny a zvyšuje náchylnost rostlin (Johal, Huber, 2009).

Dalším opatřením je výsev kvalitního osiva, v případě obilnin se každoročně potvrzuje v řadě pokusů různých subjektů pozitivní vliv kvalitního ošetření osiva.

Ve většině let je nezbytným opatřením fungicidní ochrana proti klasovým chorobám. Pro ošetření proti fuzariózám klasů je povoleno cca 12 účinných látek samostatně nebo v kombinacích. V současném průměrném přípravku na ochranu rostlin je kromě vlastní účinné látky také větší množství dalších chemických látek (plnidla, adjuvanty, safenery atd.). Jejich výběr a poměr může velmi významně snížit účinnost vlastní účinné látky. Právě tyto složky plně ovlivňuje výrobce přípravku a může se tedy stát, že máte dobrou zkušenost s nějakou účinnou látkou, ale rozhodnete se pro levnější přípravek, který ji obsahuje a zjistíte, že účinnost zdaleka není taková, jakou jste očekávali. Proto je třeba orientovat se na přípravky osvědčených dodavatelů. Velký pozor je třeba dávat u tzv. souběžných dovozů. Z hlediska termínu aplikace fungicidní ochrany proti růžovění klasů potvrzují dosavadní zkušenosti, že nejúčinnější aplikace je na začátku kvetení u pšenice a v plném květu u ječmene.

Intenzivně jsou v různých zemích studovány možnosti biologické ochrany a to i proti fuzariózám klasů. Např. Palazzini a kol. (2016) publikovali práci, kde uvádějí, že v jejich polních pokusech významně snížila obsah DON v zrnech aplikace bakterií Bacillus subtilis RC 218 a Brevibacillus sp. RC 263 v době kvetení. V ČR je pro ochranu rostlin proti téměř všem chorobám, včetně ochrany obilnin proti klasovým fuzariím registrován biologický přípravek Polyversum.

Citovaná literatura k dispozici u autora.

Související články

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy - Rezistence ječmene vůči padlí

19. 08. 2017 Doc. Ing. Antonín Dreiseitl, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Choroby Zobrazeno 208x

Fungicid nové generace představen na poli

16. 08. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Choroby Zobrazeno 256x

Choroby sóje

14. 08. 2017 Ing. Peter Mižík; Agrofert, o. z. Choroby Zobrazeno 207x

Rezistence obilnin vůči viru žluté zakrslosti ječmene

03. 08. 2017 Ing. Jana Chrpová, CSc. a kol. Choroby Zobrazeno 239x

Na které mořidlo byste měli letos vsadit?

02. 08. 2017 Ing Renata Salavová; Syngenta Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 228x

Další články v kategorii Choroby

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
14%
6%
2%
23%
4%
51%
detail