Chemap Agro s.r.o.

Hospodářsky významné choroby řepky

25. 06. 2020 Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 371x

Řepka ozimá je podle dat Českého statistického úřadu druhou nejpěstovanější polní plodinou v České republice. Plocha osetá touto plodinou zaujímala v roce 2019 přibližně 380 tisíc ha, což je 15,4 % celkové osevní plochy u nás. Vyšší podíl v osevním postupu a frekvence pěstování s sebou nese, stejně jako v jiných plodinách, i vyšší riziko napadení škodlivými činiteli. Ať už se jedná o škůdce, či širokou škálu chorob, jež mohou různé, převážně houbové patogeny vyvolat.

Polní dny Sója 2020

Některé choroby se v porostech vyskytují pravidelně, jiné ojediněle, některé mají výskyt plošný, další pouze lokální. Bez výjimky však platí, že výskyt a zejména vývoj houbových patogenů je velmi úzce vázán na průběh počasí, zejména srážek. Houby obecně vyžadují vlhké a přiměřeně teplé prostředí.

Počasí

Asi málokdo dnes již zpochybňuje, že dochází k oteplování klimatu. Jak vyplývá z grafu 1 (zdroj ČHMI), od roku 2005, tedy za posledních 15 let byl v České republice zaznamenán pouze jeden ročník, jehož průměrná teplota byla nižší, než je dlouhodobý normál (rok 2010). Oteplování pociťujeme zejména ve větším množství dní s extrémními teplotami a rovněž teplým zimním počasím, čehož důkazem je i letošní „nezima“. Druhou důležitou složkou klimatu jsou dešťové či sněhové srážky. Graf 2 (zdroj ČHMI) ukazuje, že z posledních 15 ročníků, bylo 8 srážkově nadnormálních a 7 podnormálních. V posledních letech však začínají převažovat srážkově chudší ročníky a deficity bývají hlubší. Navíc prosté roční úhrny srážek nic nevypovídají o rozložení srážek během roku. Velká část celkového srážkového úhrnu připadá na přívalové deště, které jsou spojené s tropickými letními dny, kdy za krátkou dobu spadne velké množství srážek, ale suchá půda jej není schopná absorbovat a většina vody tak bez užitku odteče. Prodlužují se suché periody v hospodářsky důležitých měsících (duben až červen) a v neposlední řadě chybí vláha z absentující sněhové pokrývky, kterou se vyznačují poslední zimy.

Z uvedených skutečností by se mohlo zdát, že klimatické podmínky posledních let jsou pro vývoj houbových chorob nepříznivé a jejich význam se snižuje. Většina patogenů, je však schopna vývoje i ve značně variabilních, a ne zcela ideálních podmínkách.

Zkušební stanice Kluky provádí od roku 2006 plošný monitoring chorob a škůdců v polních plodinách na celém území Čech a pravidelně (1× týdně) informuje spolupracující podniky o aktuálním stavu. Díky tomu máme k dispozici údaje z velkého území a jsme schopni objektivně zhodnotit výskyt a hospodářský význam škodlivých činitelů v konkrétním roce.

Graf 1: Teplotní odchylka od dlouhodobému normálu v jednotlivých letech v ČR
Graf 1: Teplotní odchylka od dlouhodobému normálu v jednotlivých letech v ČR

Graf 2: Odchylka úhrnu srážek proti dlouhodobému normálu v jednotlivých letech v ČR
Graf 2: Odchylka úhrnu srážek proti dlouhodobému normálu v jednotlivých letech v ČR

Graf 3: Výskyt hlízenky obecné na pozorovacích bodech v Čechách
Graf 3: Výskyt hlízenky obecné na pozorovacích bodech v Čechách

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum)

Bílá hniloba řepky je hospodářsky nejvýznamnější chorobou řepky, jejíž nekontrolovaný výskyt může způsobit značné škody na výnosu. Výskyt této choroby podmiňuje vlhké, deštivé počasí v průběhu kvetení řepky. Z tohoto důvodu se vyšší, hospodářsky významné výskyty neobjevují každoročně, ale jsou ročníkovou záležitostí.

Z grafu 3 je patrné, že za posledních 14 let byly vyšší výskyty hlízenky obecné zaznamenány 4×, a to v letech 2008, 2010, 2016 a 2017. V těchto ročnících byl index napadení 10 a více %, přičemž extrémní výskyt v roce 2008 byl zapříčiněn dvěma hlavními faktory: 1. dlouhé období před tímto kritickým ročníkem bylo bez vyšší infekce hlízenkou, což zapříčinilo podcenění choroby a z toho plynoucí absence v aplikaci fungicidů v kritickém období (nutná preventivní aplikace); 2. vlivem půdní zásoby sklerocií z předchozích ročníků a ideálních klimatických podmínek byla velká část porostů zasažena primární infekcí choroby (mycelium z vyklíčených sklerocií prorůstá přímo do kořenů rostlin řepky), proti které se velmi obtížně zasahuje (obr. 1).

V následných letech už k podcenění této choroby většinou nedocházelo a aplikace fungicidů byly prováděny. Přes fungicidní zásahy se i v dalších letech choroba vyskytovala a v některých letech se intenzita napadení dostala ke zmiňovaným 10 %. Z toho je zřejmé, že ani použití kvalitních fungicidů není zárukou stoprocentní ochrany před touto chorobou. I v ošetřených porostech se proto mohou vyskytovat napadené rostliny, z nichž se dozrálá sklerocia dostanou do půdy a mohou být zdrojem infekce v dalších letech, když v půdě mohou zůstat životaschopná až 8 let.

Ideální ochranou je tak kombinace likvidace sklerocií v půdě a preventivní aplikace fungicidu v době kvetení řepky v případě větších srážek a vlhčího prostředí v porostech během tohoto kritického období. Nejvhodnější dobou aplikace je první polovina kvetení, kdy začíná docházet k opadu prvních korunních plátků. Jelikož kvetení ve většině ročníků trvá 4–5 týdnů a doba, kdy je po aplikaci porost fungicidně chráněn, by měla při dodržení doporučených dávek dosahovat 4 týdnů, jeví se jako ideální aplikace cca po prvním týdnu kvetení.

Obr. 1: Sklerocia hlízenky obecné
Obr. 1: Sklerocia hlízenky obecné

Fomová hniloba (Leptoshaeria maculans, anam. Phoma lingam)

Na rozdíl od bílé hniloby řepky je fomové černání stonku řepky chorobou, se kterou se v porostech řepky setkáváme každoročně. Dříve se vyskytovala prakticky od začátku vegetace a nezřídka bylo možné nalézt první příznaky již na děložních listech. V posledních ročnících, které jsou výrazně teplejší a srážkově ne tak bohaté, nacházíme první příznaky infekce většinou až později na podzim, nejčastěji koncem října či začátkem listopadu. V tuto dobu se na listech objevují typické skvrny, v nichž se později vyskytují černé pyknidy (obr. 2). V průběhu zimy a následně během jarní vegetace se infekce přesunuje na stonky a kořenové krčky, kde působí největší škody (obr. 3). Tato choroba je měnícím se průběhem počasí ovlivněna více než bílá hniloba řepky, protože delší periody suššího počasí zapříčiňují její stagnaci a zasychání infekce. Přesto se v porostech vyskytuje poměrně hodně i v pozdnějších fázích vegetace na již zmiňovaných stoncích a kořenových krčcích. Vlivem ne zcela příznivých podmínek však většinou nedosahuje větší intenzity, pletiva zasažených rostlin nejsou poškozena do hlubších vrstev a hospodářské škody tak v posledních ročnících nebývají významné.

Její škodlivost rovněž výrazně snižují fungicidní zásahy, které jsou během vegetace v porostech řepky aplikovány. Prvním takovým zásahem bývá morforegulace řepky. Pokud je pro tento účel použit přípravek, který má zároveň fungicidní účinnou látku, významně může přispívat k redukci této choroby. Ve vlhkých ročnících bývá žádoucí cílený zásah proti fómové hnilobě na začátku prodlužovacího růstu a v neposlední řadě tuto chorobu částečně redukuje i zásah cílený na hlízenku obecnou, jelikož většina běžně používaných účinných látek potlačuje oba původce chorob choroby.

Obr. 2: Pyknidy fomy na listech řepky
Obr. 2: Pyknidy fomy na listech řepky

Obr. 3: Foma na kořenovém krčku a stonku
Obr. 3: Foma na kořenovém krčku a stonku

Verticiliové vadnutí řepky (Verticilium longisporum)

Proti předcházejícím dvěma chorobám, je verticiliové vadnutí řepky méně známou chorobou, jejíž význam se však vzhledem ke změnám v průběhu počasí zvyšuje. Její výskyt není tak plošného charakteru, jako v případě fomového černání stonku, avšak počet lokalit s výskytem této choroby roste. Její diagnostika v polních podmínkách (zejména v počátečních fázích vývoje) je velmi obtížná, spolehlivě identifikovatelná je pouze s použitím laboratorních metod (např. PCR). V určitých fázích vývoje řepky je možné zaměnit některé příznaky této choroby s příznaky fomového černání stonku, či bílé hniloby řepky. Typickým, nejčasnější projevem choroby je podélné žloutnutí nejstarších listů většinou v době, kdy porost řepky kvete, či se začínají tvořit šešule. Později se příznaky projevují rovněž na stoncích. Stonek se barví do šeda, později se začínají tvořit černá mikrosklerocia. Kořeny napadené rostliny jsou málo větvené, v pozdějších fázích infekce lze rostlinu lehce vytáhnout z půdy. Rostoucí mycelium houby ucpává cévní svazky rostliny a dochází k nouzovému dozrávání.

Jelikož zatím prakticky nejsou možnosti přímé chemické ochrany, jsou k eliminaci této choroby důležitá preventivní ochranná opatření, např. dodržování osevního postupu a agrotechnických termínů setí, volba odolnějších odrůd atd. Důležitou možností eliminace přenosu choroby by mohlo být rovněž použití přípravků na bázi biologických agens, podobně jako v případě hlízenky obecné. Použité mykoparazitické houby aplikované a zapravené do půdy napadají a likvidují mikrosklerocia pomocí nichž dochází k šíření choroby.

Monitoring výskytu

Jak bylo řečeno v úvodu, řepka je napadána celou řadou dalších chorob, které díky plošnému monitoringu zaznamenáváme na různých lokalitách či pozemcích ať už jde např. o plíseň zelnou (zejména v časnějších fázích vegetace ve vlhčích podmínkách), padlí řepkové, či plíseň šedou. Tyto choroby jsou však na rozdíl od výše zmíněných chorob zaznamenávány spíše lokálně, či na jednotlivých, specifickými podmínkami odlišných stanovištích. Nejsou zaznamenávány plošně a nezpůsobují tak hospodářsky významnější škody.

Monitoring chorob a signalizace k ošetření ve vhodném termínu daného ročníku by tak měly být důležitou složkou v rozhodovacím procesu každého agronoma, který chce vynakládat finanční prostředky v boji za udržení zdravého porostu účelně a efektivně.

Související články

Choroby kukuřice (4): Houbové choroby kukuřice III.

08. 07. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 147x

Fungicidní ochrana a stimulace sóji v roce 2019

04. 07. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 281x

Všechno začíná osivem

02. 07. 2020 Ing. Matúš Czakó; BASF Choroby Zobrazeno 188x

Použití a vlastnosti Systivy

02. 07. 2020 Ing. Václav Pavelka, Ing. Matúš Czakó; BASF Choroby Zobrazeno 205x

Kompletní ochrana porostů brambor

01. 07. 2020 Ing. Jan Herman; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 277x

Houba Verticillium longisporum na řepce ozimé

20. 05. 2019 Ing. Eva Zusková, Mgr. Veronika Konradyová, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 1239x

Další články v kategorii Choroby

detail