Houbové choroby obilnin - padlí

11. 04. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 4937x

Mezi hospodářsky nejvýznamnější listové choroby obilnin patří padlí. Původce padlí Blumeria graminis (syn. Erysiphe graminis) je obligátní parazit všech druhů obilnin a trav. Patogen vytváří osm specializovaných forem, z nich čtyři napadají obilniny. Specializovaná forma (forma species, f. sp). tritici napadá pšenici, f. sp. hordei napadá ječmen, f. sp. secalis napadá žito, f. sp. avenae napadá oves. Patogen vytváří také fyziologické rasy specializované na odrůdy.

Název choroby se liší podle napadení jednotlivých druhů plodin: padlí pšenice, padlí ječmene, padlí žita a padlí ovsa. Starší název „padlí travní“ je však stále vžitý.

Příznaky napadení se projevují na nadzemních částech rostlin. Patogen napadá z počátku spodní listová patra a báze stébel. Na listových pochvách, čepelích a později i stéblech patogen vytváří povrchové mycelium. Nejdříve se vytváří jednotlivé okrouhlé skvrny, později při silném napadení hustý moučnatý povlak bílého, později pak šedého až šedohnědého mycelia. Na pšenici můžeme pozorovat i napadení klasu. Zpočátku se objevují nevýrazné světlehnědé skvrny na okrajích pluch, později se vytváří povlak mycelia.

Symptomy napadení patogenem

Nepohlavní stadium

Pohlavní stadium

Patogen přežívá jako mycelium na živých pletivech ozimů nebo výdrolu, případně vytváří pohlavní stadium. Za příznivých podmínek se na myceliu tvoří konidiofory a na jejich koncích se odškrcují konidie (nepohlavní stadium). Vzniklé konidie jsou větrem šířeny do porostu na velké vzdálenosti a během vegetace způsobují další infekce. Na základě odolnosti odrůdy dochází k utváření kupek padlí. Kupky mohou být velké, drobné až nepatrné nebo se mohou vyskytovat chlorotické, později nekrotické skvrny se zbytky mycelia. Pro klíčení konidií a vzniku infekce je potřeba vyšší relativní vlhkost vzduchu. Výskyt choroby podporuje podmračené počasí s krátkou dobou přímého slunečního svitu a denní teploty vzduchu v rozmezí 15 až 23 °C. Při vyšších teplotách se netvoří kupky mycelia, ale pouze chlorotické až hnědé skvrny. Při zhoršených podmínkách pro vývoj patogena (vysoké teploty v červenci) se tvoří zpočátku světlé, později tmavohnědé až černé chasmothecia - plodničky vzniklé při pohlavním rozmnožování. Tyto plodničky se dříve nazývaly kleistothecia. Uvnitř plodniček se vytváří vřecka (lat. ascus), které obsahují osm spor - askospor. Na podzim askospory dozrávají a infikují podzimní výsevy, případně některé druhy trav.

Chasmothecium s vřecky

Škodlivost - U ozimého ječmene není napadení padlím v raných růstových fázích tak nebezpečné jako u jarního ječmene. Je však zdrojem infekce pro jarní ječmen. Na jarním ječmeni se padlí může vyskytnout poměrně brzo tj. koncem odnožování. Ozimá pšenice a žito jsou napadány později (od poč. sloupkování až poč. tvorby zrna). Vyšší výskyt padlí bývá v hustých porostech, v porostech přehnojených dusíkem, a také na vlhčích lokalitách s vyšší relativní vzdušnou vlhkostí a s častějším výskytem mlh. Napadené rostliny vykazují slabší kořenový systém a menší počet odnoží, rovněž počet zrn v klasu a jejich hmotnost je nižší.

Z agrotechnických zásad ochrany je důležitá prostorová izolace ozimých ječmenů od jarních, časná a důkladná podmítka (eliminace zralých askospor), hluboká orba (zaoraní rostlin z výdrolu), u jarních ječmenů je také důležitý včasný termín výsevu a vyrovnaná výživa. Významným preventivním opatřením je i šlechtění na rezistenci.

Chemická ochrana se provádí při prvních příznacích napadení, u ječmene během odnožování do vytvoření prvního kolénka, u pšenice od objevení posledního listu do konce metání.