Jak se mění choroby řepky v posledních letech?

15. 02. 2026 RNDr. Jana Volková; MONAS Technology s.r.o. Choroby Zobrazeno 437x

O změnách klimatu se dnes hovoří napříč obory i kontinenty. V našich podmínkách se tyto změny projevují i ve spektru houbových chorob na řepce. Řepce se věnuji většinu svého života - jde o plodinu, která na poli zůstává dlouho, a tím poskytuje houbám dostatek času k napadení. Navíc se v průběhu šlechtění odrůdy s vysokým obsahem glukosinolátů postupně měnily na odrůdy chutné nejen pro hospodářská zvířata, ale i pro hmyz. V posledních letech se k tomu přidává vliv počasí.

Tradiční choroby

Fomová hniloba (Phoma lingam)

Phoma napadá rostliny v průběhu celé vegetace. Vytváří pohlavní stadium Leptosphaeria maculans, které se objevuje na posklizňových zbytcích stonků během podzimu a zimy a pěstitelům často uniká. Infekce může probíhat přes kořen z půdy, ale i prostřednictvím krytonosců, kteří při kladení vajíček přenášejí spory. Typickým znakem jsou pyknidy na stoncích či listech (obr. 1,  2).

Obr.1: Phoma lingam - stonek s pyknidami

Obr. 2: Phoma lingam - mikroskopický obraz části pyknid s tmavým ústím, z kterého se uvolňují pyknidy

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum)

Dříve velmi rozšířená choroba, dnes se objevuje jen sporadicky. Napadený stonek zbělá, přestává vést vodu i živiny a rostlina rychle zasychá. Ve stoncích se tvoří černá sklerocia, která na řezu bývají bílá (obr. 3). V další sezoně z nich vyrůstají plodničky připomínající trychtýř, šířící pohlavní spory. Infekce může probíhat i přímo z půdy přes kořen.

Obr. 3: Stonek se sklerocii hlízenky

Další choroby

Alternáriová skvrnitost (Alternaria spp.) se objevovala na mladých rostlinách z výdrolu i na listech, stoncích a šešulích. Cladosporium působilo jako saprofyt na dozrávajících šešulích. Plíseň zelná se vyskytovala při vysoké vlhkosti na podzim a jaře, plíseň šedá (Botrytis cinerea) za vhodných podmínek decimovala porosty podobně jako hlízenka.

Nové a aktuální choroby

Fuzariová hniloba kořenů (Fusarium avenaceum)

Významným fenoménem posledních 4 až 5 let je výskyt Fusaria. Dochází k výraznému snižování výnosů, rostliny předčasně zasychají, kořeny pod odumřelou pokožkou černají a cévní svazky jsou poškozené. Stonky mají světle hnědou až růžovou barvu. V mikroskopu se objevují drobné mikrokonidie, srpovité makrokonidie jen ojediněle (obr. 4). Druh byl potvrzen PCR metodou jako Fusarium avenaceum.

Možnosti ochrany jsou omezené - fungicidy nepronikají do kořenů. Určitou naději přináší využití antagonistických mikroorganizmů, například rhizosférních bakterií v přípravku Hirundo, které mohou zlepšit zdravotní stav kořenů o 20–60 % (obr. 5). Masivní výskyt byl zaznamenán v letech 2022–2024, v roce 2025 byl slabší.

Obr. 4 Fusarium avenaceum - mikrokonidie (kroužky) a makrokonidie (ovál)

Obr. 5: Vliv ošetření přípravkem Hirondo na omezení napadení kořenu fuzáriovou hnilobou

Verticiliové vadnutí (Verticillium longisporium)

Tato houba se v našich podmínkách neobjevovala posledních třicet let, ale v roce 2025 se rozšířila masově. Typickým příznakem jsou bílé stonky viditelné z dálky, černé kořeny a snadno se rozpadající pletiva plná mikrosklerocií (obr. 6, 7). Houba napadá rostliny přes kořen. Ochranu mohou poskytnout antagonistické bakterie v přípravcích Hirundo a Prometheus, nebo houby rodu Trichoderma, např. Kestom Forte.

Obr. 6: Stonek napadený Verticillium longisporium se snadno rozpadá do vláken

Obr. 7: Mikrosklerocia Verticillium longisporium se vyskytují na povrchu i uvnitř stonku a v kořeni

Alternáriová skvrnitost - nově významnější

Alternaria je teplomilná houba, které vyhovují vysoké teploty. V posledních letech dokáže decimovat celé porosty řepky. Problémem je načasování fungicidní ochrany - pokud se aplikuje příliš brzy, Alternaria se rozšíří až později a ochrana selhává. Doporučuje se proto posunout aplikaci co nejblíže období vysokých teplot. Houba navíc prorůstá ze šešulí do semen, což způsobuje skvrny už na mladých rostlinách (obr. 8).

Obr. 8 Alternaria sp. - zďovité spory s nožkou

Závěr

Spektrum houbových chorob na řepce se v posledních letech výrazně proměnilo. Zatímco některé tradiční patogeny ustupují, jiné - zejména Fusarium, Verticillium a Alternaria - nabývají na významu. Ochrana je složitá, protože fungicidy často nezasahují kořenové infekce. Naději přináší využití biologických prostředků, především antagonistických mikroorganizmů. Pěstitelé, kteří mají zájem o detailní diagnostiku chorob na svých porostech, nás mohou kontaktovat.