Ječmen jarní, plodina s příběhem, který by měl pokračovat

12. 05. 2026 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D., Ing. Eva Horáková, Jiřina Kovalovská Agrotest fyto, s.r.o. a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Choroby Zobrazeno 529x

V následujícím textu se budeme zabývat problematikou pěstování ječmenů, a to především ječmenů pro výrobu sladu. Naším cílem však není dávat doporučení, jak k tomuto zodpovědnému úkolu přistupovat, ale spíše se podělit o řadu informací, které se nám podařilo za poslední desetiletí shromáždit.

Nevycházíme tentokrát z vlastních cíleně zakládaných experimentů a studií, ani z posuzování, jak se „ječmen dařil“ v různých částech naší republiky. Zdrojem je kroměřížský projekt „Soutěž pěstebních technologií“, který pro hlavní druhy obilnin - ozimou pšenici a jarní i ozimý ječmen, probíhá již 13. sezonu. Odborníci z různých sektorů obilnářství - poradenská služba, výrobci i prodejci hnojiv a pesticidů, šlechtitelé, agronomové z rodinných farem i velkých zemědělských podniků nebo týmy z univerzit, ti všichni se v průběhu let do akce zapojili. Zvolili odrůdu, zajistili osivo a naší úlohou bylo provádět technologické vstupy podle jejich pokynů. Po sklizni bylo vše zhodnoceno, a to nejen co se množství a kvality sklizené produkce týče, ale i „kolik co stálo“ a „co to přineslo“, neboli jaký ekonomický výsledek daná technologie dokázala vytvořit.

V následujících kapitolách se nezaměřujeme na ty části technologií, které jsou rutinně používány a bez nichž nelze intenzivně ječmeny pěstovat. Jedná se především o ochranu proti plevelům a proti hmyzím škůdcům typu kohoutků (Oulema sp.). Je paradoxem, že právě u těchto neměnných stavebních kamenů technologií tu nežádoucí zvýšenou pozornost přinášejí restrikce a omezení používání účinných látek, vedoucí často k patové situaci, jak dále postupovat.

Jak často můžeme v dnešní době předpokládat úspěšný ročník

Předpokladem úspěšného zpeněžení sklizeného zrna bylo vždy dosažení jeho vysoké kvality. Je jasné, že pokud je ječmen pěstován pro účely výroby krmiva, jsou celkové nároky na kvalitu postaveny zcela jinak než v případě sladovnického využití. Tím je myšlen především celým článkem se prolínající akcent na limitní obsahy bílkovin v zrně.

Podívejme se nyní zpětně na desetileté období, které popisujeme. Dva ročníky sklizeny vůbec nebyly, v roce 2019 porosty zničila populace hrabošů a v roce 2023 krupobití těsně před sklizní. Ano, je skutečností, že problém s hraboši se v podstatě vynořil až po zásadním omezení a regulaci používání efektivního pesticidního potlačování populací hlodavců již na jejich počátku. Významné regulace používání pesticidů jsou problémem, který nám ještě hodně zkomplikuje práci i v dalších plodinách a s dalšími škodlivými organizmy.

Zbývá tedy 10 ročníků, ve kterých byly ječmeny ve sledovaném období sklízeny. Podíl technologií, v nichž bylo dosaženo obou možných kvalitativních tříd, je uveden v grafu 1. Jen ve 3 letech byl podíl technologií se sladovnickou kvalitou produkce významný, v roce 2017 a 2021 se takto zařadila polovina technologií. Vůbec nejvyšší podíl sladovnické kvality pak byl prokázán právě v minulém roce 2025 a to přes 70 %. Celý ročník skutečně podpořil realizované záměry, oblasti, kde pokusy probíhaly, se vyhnuly i všechny přírodní katastrofy, pěstitelské operace byly provedeny ve správných termínech. Závěr tedy hovoří jasně - dosažení vysoké kvality není automatické a je spíše pravidlem, že bude některým z faktorů negativně ovlivněno.

Graf 1: Podíl technologií s dosaženou kvalitou zrna v jednotlivých letech

Co je dobrá cena?

I když vývoj výkupní ceny produkce jarních ječmenů prošel za dobu našeho hodnocení významným vývojem, dostali jsem se vloni na úroveň roku 2015, což neodpovídá vývoji ekonomických parametrů, cen vstupů a vůbec ne inflačním výkyvům (graf 2). Pokud máme dosáhnout ekonomicky alespoň přijatelného výsledku pěstování ječmene v daném hospodářském roce, musíme být schopni úspěšně použít různou úroveň vstupů, a tedy i operativně měnit jejich celkovou cenu. K tomu by měly přispívat všechny dostupné informační zdroje, aby naše rozhodování byla co nejpřesnější, opírající se o nejaktuálnější odborné informace.

Existuje nějaké významné zobecnění, které by bylo možné v průběhu času z našich výsledků vypozorovat? Klíčové pravidlo zní: rozhodující je sladovnická kvalita, bez ní je výkupní cena významně nižší. I když ceny krmných a sladovnických ječmenů kopírují stejný trend, rozdíl mezi nimi se v průběhu let měnil. Nejvyšší byl v letech 2022–24. To však neznamená, že krmné jarní ječmeny nemohou být cílem pěstování, je u nich však možné nastavit jiné kvalitativní cíle. Ovlivnit dosažení sladovnické kvality můžeme jen částečně, protože hlavní rizika spočívají ve výkyvech počasí, následném polehnutí a deštivém průběhu žní.

Rozdíl mezi výší produkce a ziskem (PU - příspěvek na úhradu v námi používané terminologii) ve vztahu k ceně pěstování je názorně uveden v grafech 3, 4. Zvyšující se náklady provázel také nárůst dosažených výnosů, vztah mezi oběma veličinami je spíše lineární až do hladiny okolo 7 500 Kč. Ziskovost však začíná klesat již nad úrovní 6 500 Kč (optimální úroveň nákladů), další nárůst již neměl ekonomický efekt. Jako příklad nejvyššího průměrného PU bylo dosaženo za celé období 2014–25 v roce 2021: průměrný výnos i náklady byly velmi podobné hodnotám z roku 2025, rozhodující rozdíl je v již diskutované výkupní ceně. Ta byla vloni významně nižší. Přesto i v roce minulém bylo díky mimořádnému výsledku (vysoké výnosy a obecně výborná kvalita) vyhodnocení pozitivní.

Graf 2: Vývoj výkupních cen v čase u jarního ječmene v regionu střední Moravy v letech 2014–25

Graf 3: Jarní ječmeny - průměrné vynaložené náklady ve vztahu k výnosu (2014–25, bez let 2019 a 2023)

Graf 4: Vliv výše nákladů na příspěvek na úhradu

Ceny vstupů v průběhu času s důrazem na hnojiva

Všeobecně známou skutečností, ovlivňující celý chod rostlinné výroby, je zásadní nárůst cen hnojiv v roce 2022, v roce začátku útočné války Ruska na Ukrajině. Téměř 100% zvýšení cen v tom roce u močoviny bylo dále ještě mnohem výraznější pro DASu, LAD i DAM 390 (graf 5). I když ceny částečně do roku 2024 poklesly, rok 2025 byl provázen jejich opětovným zvýšením o 3–4 tis. Kč/t u všech sledovaných typů hnojiva. Tato situace by mohla paradoxně částečně dostat do popředí zájmu plodiny, které na dávku dusíku (N) nejsou tolik náročné, popřípadě, u kterých je její horní hranice spíše limitující pro dosažení potřebné technologické kvality. Touto plodinou sladovnický ječmen bezesporu je. V grafu 6 je patrná významná změna v použitých dávkách N, které byly v technologiích za desetileté období aplikovány. Celkem výmluvná je prakticky identická hodnota průměrných dosažených výnosů v letech 2014 a 2025 (11,1 t/ha), přitom průměrná aplikovaná dávka N poklesla z 64 kg/ha na 38,5 kg/ha, což je téměř o polovinu nižší úroveň hnojení. Tímto se samozřejmě i kompenzuje změna ceny hnojiva. Pro konečný úspěch pěstování však má klíčový význam především to, jak ovlivní využití hnojiva počasí v daném roce, jeho vliv na proces mineralizace a zda nedojde k polehnutí.

Graf 5: Vývoj cen vybraných hnojiv v čase v Soutěži pěstebních technologií obilnin (Kroměříž, 2014–25)

Graf 6: Průměrné hodnoty dodaného dusíku v hnojivech a průměrné dosažené výnosy (2014–25, bez let 2019 a 2023)

Vliv množství dodaného dusíku na výnos jarních ječmenů

Ve sledovaném období let 2014–25 (bez 2019 a 2023) byl vyhodnocen výše uvedený vztah. Bylo analyzováno, jak se v rozpětí aplikovaného N v hnojivech různých forem, s hranicemi mezi jeho absencí až po 80 kg/ha, měnil výnos jarního ječmene. Trendy jsou souhrnně uvedeny v grafu 7 a lze říci, že jasné rozdíly je vidět mezi jednotlivými roky. V rámci jednotlivých let s hodnotami vysokých výnosů se stupňující dávka N projevila jen nekonzistentně, jednalo se v podstatě o neprůkaznou závislost ať již v kladném nebo záporném významu.

Právě toto potvrzení souvislostí ukazuje na možnost reálně dosahovat vysokých výnosových výsledků i při snížení úrovně N výživy, pokud je tento krok z ekonomických důvodů žádoucí, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, věnované cenám vstupů. U ročníků s výnosovou úrovní nízkou je vidět zřetelný pokles výnosů po překročení hranice přibližně 50 kg N/ha, což může souviset i s vyšší náchylností k polehnutí N více hnojených porostů a se souvisejícím následným snížením výnosu.

Graf 7: Vliv množství dodaného dusíku na výnos jarních ječmenů (2014–25, bez 2019 a 2023)

Fungicidní ochrana, počet aplikací a jejich cena

Jarní ječmen patří k plodinám, jejichž ochrana proti houbovým chorobám je koncentrována do velmi krátkého růstového období, tudíž i počet fungicidních vstupů je relativně konstantní. Ve většině případů se ošetřovalo fungicidy 2×, a to především v letech epidemických, jakými byl například rok 2024 s vlhkým obdobím nalévání zrna. Naopak v roce 2025 se ve většině technologií vystačilo s jednou aplikací. Důležitou, ne-li klíčovou roli v současném pěstování jarního ječmene sehrává použití mořidla typu Systiva (SDHI skupina úč. l.), jehož nasazení prakticky vylučuje problémy se zdravotním stavem porostů, především v období odnožování a sloupkování, tedy při potenciálním nástupu časných epidemií listových chorob.

Cenový vývoj na našem fungicidním trhu odpovídal trendům i u dalších nákladových segmentů. Jeho výrazný nárůst na příkladu tří přípravků, které byly po celou dobu hodnocení v technologiích používány, vidíme o rok později oproti trendu v cenách hnojiv (rok 2023, graf 8).

Sledování podílu fungicidní ochrany na dosaženém výnosovém výsledku je složitější, protože škála přípravků i jejich cenová a dávková variabilita mohou být různé. V grafu 9 jsme vyjádřili nasazení fungicidů v jednotlivých letech jejich cenou a vztáhli tyto hodnoty k výnosové odezvě. Byl to jediný rok (2024), ve kterém byla zjištěna průkazná korelace mezi těmito znaky, tedy nákladnější fungicidní ochrana zajistila odpovídající výnosovou odezvu. Tento rok byl rokem výrazně epidemickým, a to jak pro listové choroby, tak klasová fuzaria. Lze to interpretovat i tak, že se v roce 2024 podařilo fungicidní aplikace optimálně načasovat. Naopak nejnižší, prakticky nulová hodnota tohoto vztahu, byla vypočtena v minulém roce 2025.

Význam jednotlivých houbových patogenů se v čase změnil, a to z různých příčin. Pravidelnými se staly kombinované pozdní infekce rzí ječnou (Puccinia hordei - PUCCHD - tzv. Bayer kódy sjednocující zkratkou označování jednotlivých patogenů, pozn. autorů) společně s ramulariovou skvrnitostí (Ramularia collo-cygni - RAMUCC), a to na listech i klasech, pokud se tato v oblasti významně vyskytuje. Takovým případem může být právě náš region střední Moravy. RAMUCC je problematický patogen v rámci velké části Evropy díky své vysoké proměnlivosti a genetické variabilitě, spojené s rezistencí k fungicidům (např. nejvýrazněji QoI skupina účinných látek).

Původce padlí ječmene (Blumeria graminis - ERYSGR) je jedním z problémů, který je velmi dobře řešen, a to jak šlechtiteli (rozhodující podíl odrůd na trhu s genem rezistence mlo), tak i právě uvedeným používáním efektivních mořidel na bázi SDHI. Dalším patogenem, u kterého se v posledním desetiletí významně snížila četnost a intenzita výskytu, je původce hnědé skvrnitosti (Pyrenophora teres - PYRNTE). Příčin je více, včetně opakujících se trendů v počasí na jaře, významná úloha ale zůstává opět v segmentu moření.

Naproti tomu rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis - RHYNSE) si uchovává sice významný podíl rozšíření do značné míry i díky přenosu mezi ozimými a jarními ječmeny, jeho citlivost k současnosti používaným fungicidům je ale dostatečná. Nelze opomenout ani klasová fuzaria (Fusarium spp. - FUSASP), je však třeba zdůraznit, že otázka druhů, které se napadení účastní, je složitější než v případě pšenice. Vážnou roli hrají pozdní infekce v různých fázích zralosti zrna, poléhání, ale i předplodina. Je vhodné pamatovat na to, že fungicidní ošetření, která regulují zmíněný komplex RAMUCC - PUCCHD, se vztahují i na onemocnění klasů.

Graf 8: Vývoj cen vybraných fungicidů v čase v soutěži pěstebních technologií obilnin (Kroměříž, 2014–25)

Graf 9: Vztah mezi cenou za aplikované fungicidy a výnosem u jarních ječmenů v technologickém pokusu (2014–25, bez 2019 a 2023)

Poléhání a jeho důsledky

V každém ze sledovaných let bylo hodnoceno přibližně 20–30 technologií. Jedná se tedy za celé období o několik stovek technologických výstupů, u nichž jsme sledovali vše významné včetně stupně polehnutí. Z 10 ročníků polehly ve 3 letech úplně všechny technologie, bez ohledu na průměrný dosažený výnos (graf 10). Paradoxně v roce 2025 s největším počtem technologií dopěstovaných do sladovnické kvality zrna (uvedeno v kapitole Jak často můžeme v dnešní době předpokládat úspěšný ročník) bylo poléhání před sklizní dominantním stavem (přes 80 % technologií polehlo). Naproti tomu byl rok 2022, kdy nepolehla žádná z technologií z důvodu malého množství srážek během vegetace. Nedostatek vláhy však zároveň nepříznivě ovlivnil dosaženou kvalitu zrna a 3 1/4 mělo jen krmnou kvalitu. Je tedy zřetelné, že účinná ochrana proti poléhání je skutečná „věda“ a naráží celkem často na dopady extrémního průběhu povětrnosti. Pokud je polehnutí krátkodobé a není provázeno porůstáním již zralého zrna, může se konečný výsledek stát překvapivě lepším, než by se dalo očekávat.

Vývoj cen hlavních regulátorů růstu je pro názornost uveden v grafu 11. Cenový skok nastal v roce 2023, tedy s ročním zpožděním oproti cenám hnojiv. Byl sice mírnější než v jiných technologických prvcích, ale úroveň nákladů se obecně opět zvýšila. Patrné jsou ovšem zcela evidentně i rozdíly mezi jednotlivými přípravky, reprezentujícími různé typy účinných látek s různým způsobem účinku.

Graf 10: Polehlá a nepolehlá zadání a průměrné ročníkové výnosy v technologickém pokusu (2014–25, bez 2019 a 2023)

Graf 11: Vývoj cen vybraných regulátorů růstu v čase (2014–25)

Fenomén odrůdy

Odrůda je umělecké dílo, je syntézou lidského poznání, dovednosti, trpělivosti i tradice. Bez kvalitních odrůd by dnešní svět nemohl existovat, brzy by byly vyčerpány potravinové zdroje. Samozřejmě, že poptávku po vlastnostech odrůd určují zpracovatelé, ale hlavní priority určuje samotná doba v historickém kontextu: trendy a změny vidíme ve vývoji klimatu, požadavcích společnosti i ekonomickém prostředí. Ječmeny toho nejsou výjimkou.

Za období trvání tohoto projektu prošla odrůdová skladba jarních ječmenů významnou obměnou. Její změny se díky tomu, jak zapojené subjekty odrůdy vybírají, velmi dobře promítají do zkoušené kolekce, vedle dlouhodobě oblíbených odrůd se v předstihu objevují i úplné novinky, což napomáhá šíření informací, jak s kterou odrůdou nejlépe nakládat již v počátku jejich úspěšného rozšiřování. Tabulka 1 přináší zkrácený přehled kolekce odrůd, které byly za posledních 5 let použity.

Neuvěřitelnou stálicí českého sortimentu byla, a i nadále zůstává, odrůda Bojos. V technologiích byla zkoušena naposledy v roce 2023. Odrůda Bojos registrovaná v roce 2005 patří mezi sladovnické odrůdy doporučované Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu piva. Dlouhodobě jedna z nejvíce pěstovaných odrůd v ČR, preferovaná téměř všemi sladovnami, což se prokazuje i na množství oseté a přihlášené množitelské plochy v letech 2019–24, kdy nejvyšší množitelská plocha byla v roce 2020 a to 25,9 %. Rostliny jsou středně vysoké–vysoké, méně odolné proti poléhání. HTZ středně vysoká, nemá výrazná pěstitelská rizika, je neuvěřitelně plastická.

Ještě 2 další odrůdy byly zkoušeny po celé toto období - RGT Planet a LG Tosca. Technologie s prvně jmenovanou byla vůbec nejziskovější hned 2× - v roce 2023 a o stokoruny/ha druhá i v roce 2021. Odrůda RGT Planet, registrovaná v roce 2015, je velmi výnosná a plastická odrůda jarního ječmene s vynikající sladovnickou kvalitou, vhodná do všech pěstitelských oblastí ČR. Vyznačuje se silnou schopností odnožování, odolností proti přísuškům, velmi dobrým zdravotním stavem (zejména díky genu mlo proti padlí) a vysokým výnosem předního zrna. Ve sledovaném období se přihlášené množitelské plochy od roku 2019, kdy osetá plocha byla na 4,6 %, výrazně navýšily, v roce 2024 na 7,9 % oseté plochy.

Odrůda LG Tosca, registrovaná v roce 2020, je odrůda s výběrovou sladovnickou jakostí. Rostliny jsou nízké, méně odolné proti poléhání. Hodnota HTZ je středně vysoká, její předností je vynikající sladovnická jakost. Má menší odolnost proti napadení hnědou rzivostí ječmene. Co se týká přihlášení množitelské plochy, tak v letech 2023–24 hodnota zůstává stejná na 8,1 %. Odrůda se v roce 2022 projevila právě společně s druhou výše uvedenou odrůdou jako prakticky nejziskovější 2 odrůdy. V tomto roce však další 2 technologie, které ji využily, dosáhly velmi rozdílných výsledků, vždy však s nadprůměrně vysokým výnosem.

Opakovaně ve 2 ročnících bylo dosaženo velmi dobrých ekonomických výsledků i u odrůd KWS Irina (2018 a 2020) a LG Flamenco (2024 a 2025). Podíl 1. jmenované odrůdy na plochách poklesl na 0,1 %, u 2. se nacházíme na počátku jejího používání. Tato krmná odrůda se projevuje především vysokým výnosovým potenciálem a dobrou odezvou na provedené pěstitelské zásahy.

Tab. 1: Přihlášené množitelské plochy odrůd (elita + certifikované C osivo) jarních ječmenů v letech 2019–24

Tab. 2: Výsledky pěstování odrůdy LG Flamenco v roce 2025

Jedna odrůda a různé přístupy

Z provedených víceletých technologických pokusů je zřejmé, že existuje velká závislost výsledku pěstování na vlastnostech odrůdy, ale i na znalosti těchto vlastností při rozhodování o jednotlivých vstupech. Jako příklad si můžeme podrobněji popsat výsledek pěstování odrůd z roku 2025. Rozdílné technologie se v posledním roce setkaly právě na odrůdě LG Flamenco a to celkem 4 (tab. 2). Registrovaná v roce 2022 je s 1,5 % množitelských ploch v podstatě na počátku většího využití. Její vlastnosti, mezi něž patří i menší odolnost k poléhání, vysoká odnoživost a mimořádná výnosová úroveň ji činí vhodnou pro porovnání různě nastavených intenzit pěstování. Ve 3 případech bylo dosaženo shodně sladovnické kvality, kdy konečná rentabilita závisela na vynaložených nákladech. Vegetační charakteristiky porostů v těchto 3 technologiích byly rovněž podobné: počty klasů na jednotku plochy a konečná identická výška 78 cm. Výnosová odezva byla bez průkazných rozdílů (11,2–11,4 t/ha), obsah bílkovin, HTZ i objemová hmotnost byly podobné.

Co mohlo rozhodnout o ekonomickém výsledku, když zpětně víme, že to byl rok mimořádný s výbornými podmínkami pro dosažení maximálních výnosů? A byla tato znalost k dispozici, když realizátoři technologií o jednotlivých zákrocích rozhodovali? Dávka N se pohybovala od 40 do 50 kg/ha, avšak tento rozdíl již ve finančním vyjádření představoval výrazný nákladový skok. Podobně tomu bylo i u regulátorů růstu a fungicidů, kde jedna z technologií volila přípravky z vyšší cenové úrovně, v konečném součtu to představovalo náklady dvojnásobné oproti zbývajícím technologiím. Výsledkem byla nižší ziskovost, která se ale dokázala vyvážit lepší cenou za sladovnickou kvalitu zrna, tu však dosáhly všechny 3 uvedené technologie. Co však je možné nazvat lepší cenou, je rozebráno v příslušné kapitole. Co plyne z tohoto příkladu je možnost dosáhnout požadovaného cíle různými cestami, pokud se nedopustíme některé ze zásadních chyb, které by produkci vyřadily z výběrové kvality. Odrůdová plasticita je vysoká, podobně jako proměnlivost pěstebních podmínek, tedy půdně-klimatických regionálních rozdílů, vlivů předplodin nebo kvality zpracování půdy a přípravy k setí.

Závěr

Tradice pěstování jarních ječmenů má výraznou spojnici s historií a rozvojem kroměřížského regionu, kde náš výzkumný ústav působí již jubilejní 75. rok. My dnes ale pouze žijeme a rozvíjíme to, co naši předchůdci vybudovali. Historie ječmenářství v rozsahu celoevropském sahá do 19. století, kdy v našem blízkém okolí Emanuel von Proskowetz starší (1818–1909), významný rakousko-uherský průmyslník, cukrovarník a liberální politik, položil základy šlechtění zemědělských plodin, zejména cukrové řepy a ječmene. Působil jako poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, založil cukrovar v nedalekých Kvasicích a v roce 1884 byla předána do praxe jedna ze světově nejvýznamnějších odrůd sladovnického ječmene Proskowetz Hana Pedigree. Tradice zavazuje.

Pokusné plochy Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži

Testované odrůdy ječmene na pokusných plochách

Autoři děkují dlouhé řadě zapálených odborníků na pěstování ječmene, kteří měli odvahu a chuť porovnat své pěstitelské postupy s ostatními. Poděkování patří i těm, kteří neúnavně a precizně tyto technologické pokusy ošetřovali od zasetí po rozbory sklizeného zrna v laboratořích.