Listové skvrnitosti jarních obilnin

03. 06. 2025 Mgr. Jana Palicová, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 449x

Jarní obilniny jsou v České republice nedílnou součástí osevních postupů. Podle přihlášených množitelských ploch jarních obilnin v ČR v roce 2024 jsou nejvýznamnějšími ječmen jarní (8 906,64 ha), oves setý jarní (2 100,21 ha), pšenice setá jarní (1 869,81 ha), oves nahý (952,19 ha) a tritikale jarní (513,76 ha). Houbové choroby, které postihují jarní a ozimé obilniny, se liší nejen v závislosti na druhu obilniny, ale i na klimatických a agronomických podmínkách. Obecně lze říci, že jarní i ozimé obilniny čelí podobným patogenům, ale rozdíly v jejich pěstování ovlivňují intenzitu a typ houbových infekcí.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Řada původců houbových chorob obilnin přežívá na posklizňových zbytcích několik let. Během zimního období zpravidla tvoří pohlavní stadium, které je zdrojem variability populace patogenu a nositelem primární infekce. Obecně platí, že teplý podzim a mírná zima podporují produkci spor a dostatečně namnožené inokulum je hrozbou pro porosty jarních obilnin. Zvlášť nebezpečné jsou choroby přenosné osivem, mezi které patří také řada listových skvrnitostí, které bývají často opomíjeny. Pěstitelé mnohdy aplikují fungicidní přípravky bez předchozí laboratorní diagnostiky patogenů, což snižuje účinnost chemické ochrany.

Ječmen

Nejvýznamnějšími původci listových skvrnitostí na ječmeni jsou Pyrenophora teres, Pyrenophora graminea, Rhynchosporium secalis, Ramularia collo-cygni a Bipolaris sorokiniana. Při vhodných podmínkách pro rozvoj choroby mohou způsobit až 50% ztráty na výnosech.

Pyrenophora teres přežívá na posklizňových zbytcích, může se však přenášet i osivem. P. teres se vyskytuje ve 2 formách a vytváří 2 typy skvrn na listech. Pyrenophora teres f. teres, net typ, způsobuje vznik tmavohnědých, síťovitě uspořádaných skvrn s ojedinělou chlorotizací pletiv (obr. 1) a Pyrenophora teres f. maculata, spot typ, tvoří tmavohnědé kruhové nebo eliptické skvrny pravidelně provázené chlorózami ohraničujícího listového pletiva (obr. 2).

Pyrenophora graminea (pruhovitost ječmene) je choroba téměř výhradně přenosná osivem a vytváří na listech dlouhé světlé pruhy podél listové žilnatiny (obr. 3). Spory vytvářející se na napadených listech jsou roznášeny větrem do klasů, kde dochází k napadení zrn. Při klíčení zrna proniká mycelium houby do koleoptile a způsobuje systémovou infekci rostliny. Napadené rostliny bývají kratší a zakrslé, mohou mít i hluché klasy.

Rhynchosporium secalis (spála ječmene) je patogen přenosný osivem i z posklizňových zbytků. Napadá také žito a tritikale a choroba se může začít šířit pomocí konidií již od 4 °C při vysoké vlhkosti. Na listech a listových pochvách se tvoří zpočátku vodnaté bledé skvrny, které se mění do slámově žluté barvy s hnědým lemováním (obr. 4), mohou být napadeny také pluchy.

Ramularia collo-cygni (tmavohnědá skvrnitost ječmene) se na rozdíl od jiných původců skvrnitostí ječmene objevuje až v pozdních růstových fázích a je významná zejména u sladovnických ječmenů, neboť dochází ke snížení výnosu i kvality zrna. Typické jsou nekrotické skvrny obdélníkového tvaru podél listové žilnatiny, obvykle ohraničené žlutým halo (obr. 5). Patogen napadá především praporcové listy a vysoká intenzita slunečního záření může zhoršit projevy choroby, která je přenosná osivem a napadá také žito, tritikale, pšenici a oves.

Bipolaris sorokiniana je kosmopolitní patogen přenosný osivem, spíše teplomilnější, ale byl zaznamenán i v chladnějších oblastech světa. Objevuje se již v době vzcházení infikovaného osiva. Na listových pochvách a bázích stébel mladých rostlin jsou patrné hnědé podlouhlé skvrny. Při silném napadení jsou infikovány i kořeny a rostliny mohou odumřít již v rané fázi vývoje. Na listech se tvoří tmavě hnědé až černé skvrny, které jsou za vlhka hustě pokryté konidiemi (obr. 6). Bipolaris sorokiniana se vyskytuje pravidelně v porostech jarního ječmene, někdy může být zaměňována za jiné původce listových skvrnitostí.

Obr. 1: Pyrenophora teres f. teres - net typ

Obr. 2: Pyrenophora teres f. maculata - spot typ

Obr. 3. Pyrenophora graminea

Obr. 4. Rhynchosporium secalis

Obr. 5. Ramularia collo-cygni

Obr. 6. Bipolaris sorokiniana

Pšenice

Komplex listových skvrnitostí jarní pšenice zahrnuje především 3 patogeny: Zymoseptoria tritici, Phaeosphaeria nodorum a Pyrenophora tritici-repentis.

Zymoseptoria tritici (braničnatka pšeničná) je v ČR i v jiných evropských státech nejrozšířenějším původcem listových skvrnitostí pšenice. Způsobuje na listech hnědé skvrny podél listové žilnatiny s množstvím černých pyknid, viditelných i pouhým okem (obr. 7).

Phaeosphaeria nodorum (braničnatka plevová) se může objevit již u klíčních rostlin v podobě zahnědlých klíčků se zakrnělým růstem nebo v podobě nekrotických skvrn na spodních listech během odnožování a infekce se může postupně šířit až na praporcové listy, plevy a pluchy (obr. 8). Konidie, zajišťující šíření choroby, vznikají ve světlehnědých pyknidách na listech i v klasech.

Pyrenophora tritici-repentis(DTR) na rozdíl od braničnatek netvoří pyknidy, ale spory vyrůstají volně na listech, jsou tedy snadno přenosné větrem na delší vzdálenosti. DTR většinou dominuje v sušších ročnících. Typické kosočtverečné skvrny mají tmavý střed a chlorotický okraj (obr. 9).

Obr. 7. Zymoseptoria tritici

Obr. 8. Phaeosphaeria nodorum

Obr. 9. Pyrenophora tritici-repentis

Oves

Pyrenophora avenae (hnědá skvrnitost ovsa) se vyskytuje zejména ve vlhkých chladnějších polohách ČR. Je přenosná osivem i posklizňovými zbytky. Na listech se vytvářejí chlorotické skvrny, které postupně získávají hnědou až rezavě hnědou barvu a často tvoří pásy podél listové žilnatiny.

Leptosphaeria avenaria (feosferiová skvrnitost ovsa) se projevuje zprvu tmavohnědými až fialovými oválnými skvrnami na listech, které se postupně vyvíjejí ve větší světle nebo tmavě hnědé skvrny s okolními žlutými plochami, v jejichž středu jsou patrné černé pyknidy tvořící spory. Infekce může postoupit až do klasu.

Ochrana

Ochrana proti houbovým chorobám jarních obilnin spočívá v první řadě v pěstování odolných odrůd a setí kvalitního certifikovaného osiva. Dodržování osevních postupů a zapravení posklizňových zbytků může významně snížit množství počátečního inokula na pozemcích. Moření osiva je efektivní proti houbovým chorobám přenosným osivem, fungicidní ochrana od fáze sloupkování po metání se zpravidla provádí opakovaně podle průběhu počasí a postupu choroby do horních listových pater. Výběr přípravků je doporučeno provádět až po určení původce listové skvrnitosti dle Registru přípravků na ochranu rostlin. Pro diagnostiku původců houbových chorob lze využít např. mykologické laboratoře CARC (dříve VÚRV) Praha-Ruzyně.

Odolnost odrůd

Odrůdy jarních obilnin se liší v náchylnosti/odolnosti k infekci jednotlivými patogeny působícími listové skvrnitosti. Informace o odrůdách lze dohledat v přehledu Seznam doporučených odrůd, vydávaném každoročně ÚKZÚZ. Většina jarních odrůd obilnin je středně odolných vůči komplexu listových skvrnitostí.

V letech 2022–24 byla v polních podmínkách VÚRV Praha-Ruzyně testována odolnost 52 odrůd jarního ječmene k síťovité skvrnitosti ječmene při inokulaci původcem onemocnění Pyrenophora teres. Mezi nejodolnější patřily 2 polopozdní sladovnické odrůdy Kangoo a Overture. Overture je po odrůdě Bojos 2. nejpěstovanější odrůdou jarního ječmene v ČR podle přihlášených množitelských ploch v roce 2023 (ÚKZÚZ - Obilniny 2024).

Závěr

Mezi nejvýznamnější houbové choroby jarních obilnin patří především choroby přenosné osivem, mezi které patří i většina listových skvrnitostí. Základem úspěšné ochrany obilnin je především jejich včasné rozpoznání. Při podezření je nutné zaslat vzorky na mykologický rozbor a zjistit původce, aby mohla být přesně zacílena ochrana. Diagnostické laboratoře jsou dostupné po celé republice, např. v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, Praha-Ruzyně.

Seznam literatury je k dispozici u autora článku.

Příspěvek vznikl za podpory institucionálního příspěvku MZe RO0423.