Možnosti fungicidní ochrany v obilninách

17. 05. 2025 Ing. Tomáš Fiala, Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 499x

Ačkoliv je řada fungicidů širokospektrálních, a je možné je aplikovat proti více chorobám, cílený zásah proti konkrétnímu patogenu a přesné načasování aplikace přináší vždy vyšší účinnost, a tím i ekonomickou návratnost.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

V polní praxi se zasahuje většinou proti chorobám houbového původu, které jsou lokalizovány na patách stébel a spodních listech, nebo na jednotlivých listových patrech, případně na klasech.

Na patách stébel je nejškodlivější rychlostí svého postupu a destrukcí jednotlivých obalů patogen Oculimacula yallundae, tj. pravý stéblolam, a dále velmi četně se vyskytující fuzaria spp. Z důvodu velmi vysokých podzimních srážek (2024) a nasycení půdního profilu vodou jsou v současnosti zaseté porosty ozimů udržovány dlouhodobě ve vlhku, což napadení chorobami pat stébel výrazně napomáhá. Riziko napadení je vyšší zejména u časně setých porostů (obr. 1)

Obr. 1: Stéblolam na odnožích pšenice

Listové choroby

Ačkoliv v únoru padaly teploty, zejména noční, hluboko pod bod mrazu, a došlo i k zámrazu půdy, podzim 2024 a leden 2025 byly celkově teplé. Letošní leden byl označen za nejteplejší leden v historii měření a v jeho průběhu docházelo ke střídavému mrznutí a roztávání povrchové vrstvičky půdy. Ozimé obilniny proto vegetovaly od podzimu až do začátku února. Doháněly zpoždění v setí a vytvořila se listová plocha, na které byla od podzimu na ozimých ječmenech hnědá skvrnitost až v ½ ploch a padlí travní do 10 % ploch (obr. 2). Podobně bylo napadení padlím travním zjišťováno i ve pšenici, braničnatka pšeničná se vyskytovala slabě z důvodu nižších vývojových fází pšenic.

Kromě současného napadení výše zmiňovanými chorobami, se v porostech pšenic každoročně vyskytují rzi. V teplejších oblastech to bývá rez pšeničná a ve všech polohách, zejména v posledních 4 pěstitelských ročnících, i rez plevová. Poslední jmenovaná choroba napadá hlavně citlivé odrůdy (Mocca), ale dokáže poškodit i odrůdy, které přicházely do praxe jako odolné (Julie, Patras aj.). V časných fázích napadení, mohou příznaky infekce rzi plevové připomínat deficit některých prvků (např. Mg), kdy se na listech objevují žluté podélné skvrny (pruhy), obrázek 3. Později se v těchto pruzích objevují typická žlutooranžová uredia a příznaky se rychle rozšiřují na další listová patra (obr. 4). Z jednotlivých napadených rostlin či menších ohnisek se tato choroba v krátké době rozšiřuje na velké plochy či celá pole a výrazně snižuje výnosový potenciál rostlin. Maximálně efektivní fungicidní zásah je při objevení se prvních příznaků, či ještě lépe preventivně. Pozdní aplikace fungicidu míru úspěšnosti zásahu výrazně snižuje.

V porostech ječmenů, ať už ozimých či jarních, se čím dál častěji setkáváme s ramuláriovou skvrnitostí (Ramularia collo-cygni, obr. 5) Tato choroba se stále rozšiřuje i do oblastí, kde se dříve nevyskytovala a pěstitelé s ní nemají zkušenosti. Příznaky jsou hnědé skvrnky na listech ohraničené nervaturou s typickým žlutým „haló“. Na rostlinách se objevují až po jejich vymetání, do té doby je infekce bezpříznaková. Hnědé skvrny se postupně objevují na celé rostlině včetně stébel, a dokonce i na osinách klasů.

Po objevení se příznaků probíhá rozvoj choroby velice rychle, a ta je zvláště za slunečných dní schopna ve velmi krátké době zlikvidovat prakticky celou listovou plochu, čímž výrazně snižuje schopnost asimilace rostlin. Fungicidně je nezbytné proti této chorobě zasahovat preventivně, zejména v oblastech, kde se pravidelně vyskytuje. Zásah by měl být proveden před vymetáním porostu, cca ve fázi objevení se praporcového listu. Druhá aplikace ve fázi kvetení pak může efektivnost zásahu ještě umocnit.

Obr. 2: Padlí travní a hnědá skvrnitost na listech ozimého ječmene

Obr. 3: Počátky napadení rzi plevovou na listech pšenice

Obr. 4: Rozvinuté napadení rzí plevovou na listech pšenice

Obr. 5: Napadení listů ozimého ječmene ramulariovou skvrnitostí

Klasové choroby

Nejškodlivější chorobou klasů se v posledních letech stala v praxi klasová fuzaria, způsobená hlavně patogeny Fusarium culmorum a Fusarium graminearum. Možnou ztrátu na výnosech, a hlavně snížení kvalitativních parametrů, způsobují zejména v ročníkách, kdy v době kvetení obilnin převládá vlhké, mírně teplé počasí bez slunečního svitu.

Účinné látky proti houbovým chorobám

Pro jaro 2025 je stále ještě zaregistrováno 23 účinných fungicidních látek ve více než 500 fungicidech. Z toho jsou nejpoužívanější azoly (bromuconazole, difenoconazole, mefentrifluconazole, metconazole, prothioconazole, tebuconazole a tetraconazole), strobiluriny (azoxystrobin, pyraclostrobin, trifloxystrobin), přípravky na bázi inhibitorů dýchání SDHI (fluxapyroxad) a dále síra. Většina fungicidů registrovaných pro použití v ČR má 2 a více účinných látek, které rozšiřují jednak spektrum i délku účinnosti, a také aplikační okno.

Výsledky demonstračních pokusů s fungicidy

K informacím o použití fungicidů můžeme přispět i my zkušenostmi s demonstračními pokusy, které provádíme každoročně na dvou lokalitách v Jižních a Středních Čechách.

Ve sklizňovém roce 2024 byl prováděn ve středočeské lokalitě v Poříčí nad Sázavou fungicidní pokus proti listovým a klasovým chorobám pšenice. Pokus měl 24 variant (včetně 2 neošetřených kontrol) a byly v něm zastoupeny fungicidní přípravky většiny společností, které dodávají přípravky na ochranu rostlin na český trh (tab.1).

Aplikačně varianty (tab. 2) byly rozděleny do bloků se dvěmi a třemi aplikacemi, pouze 2 varianty byly ošetřené jen 1×. U 2× ošetřených variant bylo pak velmi důležité načasování aplikací, které bylo buď cíleno na ochranu pat stébel + prvních listových chorob T1 a následně do vymetaných klasů T3, nebo bylo zaměřeno na ošetření praporcového listu T2 a kvetoucích klasů T4.

Lokalita, na které pokus probíhal je středně teplá, nadmořská výška cca 320 m. Předplodinou byla řepka ozimá, zpracování půdy minimální a setí bylo provedeno 6. 10. 2023. Odrůda Julie, na které byl pokus založen, je raná potravinářská pšenice, středně odnoživá. Velikost parcel byla 5×2 m a všechny varianty byly založeny ve 3 opakováních pro snížení náhodných vlivů (včetně vlivu pozemku) a pro možnost provést statistické vyhodnocení pokusu.

Srážky po zasetí pokusného porostu umožnily dobré vzejití a zapojení porostu. Zima byla mírná a pokusný porost přezimoval velmi dobře. Jaro se otevřelo brzy a vývojové fáze pšenice byly o 2-3 týdny časnější než v běžných pěstitelských ročnících. To byl také důvod, proč proběhla 1. fungicidní aplikace (po dosažení 1.–2. kolénka) již 18. dubna 2024. Po teplém suchém dubnu přišel vlhčí a teplejší květen a vegetační fáze pšenice (stejně jako ostatních obilnin) byla stále v předstihu. Všechny další pokusné aplikace (T2, T3 a T4) byly provedeny v květnu.

Teplejší a vlhčí průběh května s sebou přinesl i vhodné podmínky pro rozvoj houbových patogenú, hlavně braničnatky pšeničné (Septoria tritici) a v červnu i braničnatky plevové (Leptosphaeria nodorum).

Účinnost proti chorobám byla hodnocena 11. 6. 2024 na podpraporcových a praporcových listech a dále 25. 6. 2024 na praporcových listech F. Nejdůležitější bylo napadení praporcových listů braničnatkou plevovou koncem června a také zelený efekt (související s napadením), který byl dobře viditelný začátkem července. Tyto dva faktory měly vliv na výši výnosu (graf 1).

Sklizeň byla provedena maloparcelkovým kombajnem 25. 7. 2024. Průměrný výnos z fungicidně neošetřených kontrol byl poměrně vysoký a dosahoval 6,53 t/ha. Výnosy z parcel ošetřených v termínech T1 a T3 dosáhly 8,12 t/ha a v termínu T2 a T4 hodnoty 7,96 t/ha. 3× ošetřené varianty pak navýšily výnos na 8,36 t/ha. Z uvedených faktů vyplývá, že prodloužení vegetace v jednotlivých aplikačních blocích bylo přímo úměrné výši výnosu.

Graf 1: Vliv ošetření na výnos pšenice a green efekt (Poříčí nad Sázavou, 23. 7. 2024)

Tab. 1: Vyhodnocení účinnosti fungicidních aplikací v různých BBCH proti braničnatce plevové (Poříčí nad Sázavou, 25. 6. 2024)

Tab. 2: Souhrnný přehled aplikací v různých BBCH pšenice