Možnosti ochrany obilnin proti snětím mazlavým bez použití fungicidů
07. 08. 2020 Choroby Zobrazeno 2122x
U nás se na obilninách vyskytují celkem tři druhy snětí mazlavých. Mazlavá sněť pšeničná (Tilletia caries syn. T. tritici) a mazlavá sněť hladká (Tilletia laevis syn. T. foetida) jsou původci mazlavé snětivosti pšenice. Sněť zakrslá (Tilletia controversa) je původcem zakrslé snětivosti pšenice a zakrslé snětivosti žita. Navzájem jsou si velice blízce příbuzné, ale jsou mezi nimi některé důležité rozdíly.
Rozdíly mezi mazlavými sněťmi
- Průběh infekce: U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké pochází infekce především ze spor přímo na povrchu obilek, u sněti zakrslé ze spor v půdě.
- Doba infekce: U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké nastává infekce krátce po vyklíčení pšenice, ještě pod povrchem půdy, u sněti zakrslé mohou být rostliny infikovány v průběhu celé zimy.
- Podmínky pro klíčení spor: Klíčení sněti zakrslé vyžaduje nízké teploty (15 °C maximum), je stimulováno světlem, trvá 3–6 týdnů a podporuje ho dlouhodobě nepřerušovaná sněhová pokrývka (cca 2 měsíce). Klíčení mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké může probíhat i za vyšších teplot, bez přítomnosti světla a trvá jen několik dnů.
- Životnost spor: Spory sněti zakrslé mohou přežívat v půdě až 10 let, spory mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké v přírodních podmínkách přežívají 2–3 roky.
Moření osiva
Moření osiva je sice široce využívaný a efektivní prostředek ochrany proti těmto houbám, ale choroby, které sněti mazlavé působí, přesto nebyly zcela vymýceny. V prostředí stále zůstává určitá zásoba spor. Hrozí tak výskyty choroby, kdykoliv není správně provedeno moření osiva. Zejména musí být dodržena dávka přípravku, je třeba dbát na rovnoměrné pokrytí obilek mořidlem a musí být zvolen přípravek obsahující správnou účinnou látku. Proti sněti zakrslé se používají speciální systémová mořidla s dlouhodobým účinkem až několik měsíců obsahující difenokonazol, jinak mohou být účinné látky v rostlině naředěny a metabolizovány ještě než nastane doba infekce. U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké infekce probíhá již krátce po vyklíčení rostlin a uplatní se proto širší spektrum mořidel.
Příslušná mořidla, účinná proti konkrétnímu druhu snětí mazlavých je možné vyhledat na agromanual.cz a na eagri.cz v registru přípravků nebo na rostlinolékařském portálu.
Možnosti ochrany bez využití fungicidů
Tento článek je však zaměřen na možnosti ochrany bez využití fungicidů. V podmínkách ekologického zemědělství, ale i v pásmech ochrany vod, to není možné už dnes. V poslední době se navíc diskutuje o omezování možnosti používání některých fungicidů. Jakým způsobem bychom mohli postupovat, kdyby opravdu nastal zákaz, který by se dotkl např. difenoconazolu?
Preventivní opatření v situaci, kdy problém s výskytem snětí mazlavých zatím nenastal
Pokud není možné využít fungicidy, základním bodem ochrany proti snětím mazlavým je prevence.
Doporučuje se používání zdravého certifikovaného osiva, jehož výhodou je i rychlejší vzcházení, které má vliv na snížení výskytu mazlavých snětí.
Důležitá je kontrola osiva. Výskyt snětí mazlavých prozradí někdy znatelný zápach po slanečcích. Přítomnost snětivých hálek lze rozpoznat pouhým okem, přítomnost spor a druh sněti je možné určit pod mikroskopem.
Výskyt mazlavých snětí je možné odhalit také během kontroly porostu. I zde může být přítomen typický zápach. Snětivé odnože mívají kratších stéblo, klasy mají neuspořádaný, rozvolněný vzhled. Zpočátku jsou snětivé klasy tmavěji zeleně zbarvené. Ve zralosti mohou být patrné černé spory, uvolňující se působením deště z rozvolněných hálek, což je ale možné snadno zaměnit s výskytem obilních černí. Místo obilek se v napadených klasech vyskytují hálky sněti. Symptomy v klasech mohou být poměrně nenápadné. U sněti zakrslé k nenápadnosti přispívá i výrazné zkrácení napadených odnoží, některé mohou mít jen 10–15 cm a snětivé klasy navíc bývají skryté v listové pochvě. S jistotou lze přítomnost snětí mazlavých určit po rozmáčknutí snětivých hálek, které zpočátku obsahují černošedou mazlavou hmotu, později černý prášek.
Přínos je přikládán péči o okrajové partie. Doporučuje se trávy jako možné rezervoáry infekce před zralostí požnout. Mnohé druhy trav ale byly přiřazeny mezi hostitele snětí mazlavých na základě pokusů za umělých podmínek a je možné, že v přirozených podmínkách jsou hostiteli pouze vzácně. Je vhodné zbavit se výdrolu, který může být infikovaný snětí.
K prevenci výskytu snětí mazlavých patří i kontroly sklízecí techniky, skladovacích prostor apod. na přítomnost spor snětí.
Jak postupovat po nálezu snětí mazlavých v porostu
Napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.
Napadenou partii sklízet jako poslední.
Před sklízením množitelských porostů by mělo proběhnout sklízení alespoň 5 porostů bez známek přítomnosti sněti.
Zvolit způsob nakládání s infikovanou sklizní, tak aby nedošlo ke zbytečné kontaminaci dalších skladů a techniky.
Sklizeň přečistit.
Zkontrolovat počet spor na obilku. Běžný limit pro riziko infekce je 10 spor na obilku, ale už při výskytu 1 spory na obilku se doporučuje osivo ošetřit.
Při překročení limitů připravit strategii, jak s kontaminovaným obilím naložit. Zkrmování se s ohledem na zdravotní stav hospodářských zvířat nedoporučuje, jako krmivo není vhodné používat kontaminované zrno ani slámu. Spory mohou zůstat po projití trávicím traktem hospodářských zvířat životaschopné a být zdrojem další infekce. Optimální postup není snadné najít. V úvahu připadá výroba bioetanolu, bioplynu, případně zkrmování rybami.
Zbavit se posklizňových zbytků. Na povrchu půdy zůstávají ležet v napadených klasech hálky sněti a kontaminovaná sláma. Kontaminace slámy je velmi pravděpodobná, obzvláště u sněti zakrslé, kde zkrácení snětivých stébel vede k tomu, že klasy plné spor jsou přímo ve výšce lišt kombajnu.
Na vliv orby na výskyt snětí mazlavých existují různé názory. Jeden z přístupů je první rok po výskytu zaorat spory co nejhlouběji a další roky provádět jen mělkou orbu. To by mohlo snížit výskyt sněti zakrslé. Klíčivost jejích spor je totiž stimulována světlem, neměly by proto zůstávat ležet v blízkosti povrchu půdy. Z jiného pohledu se však spory při nižší aktivitě mikrobiálních půdních organizmů hluboko v půdě lépe zakonzervují a zůstávají déle klíčivé.
Dezinfikovat sklady, sklízecí techniku.
Možnosti postupu při zjištění výskytu snětí mazlavých v osivu
Podobně jako při nálezu v porostu zabránit kontaminaci dalšího zařízení, osiva, půdy a provést dezinfekci, najít způsob, jak se zbavit kontaminované sklizně.
Počítat s přítomností spor v půdě. Spory snětí mazlavých uchovávané v laboratoři přežívají i 20 let. V půdě zůstávají spory mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké životaschopné 2–3 roky. Přestože nejdůležitějším zdrojem infekce u mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké jsou spory na povrchu obilek, k infekci může dojít i z půdy. Záleží zde na průběhu počasí, sucho podporuje přežívání spor mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké v půdě. Spory sněti zakrslé mohou v půdě sice přežívat i 10 let, ale k napadení nedochází každý rok ve stejné míře. Rizikové jsou roky s podmínkami vhodnými pro klíčení spor, tj. zejména s dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Na snížení počtu klíčivých spor snětí mazlavých v půdě má vliv mikrobiální aktivita, kterou podporují organická hnojiva.
Volit delší osevní postup. Doporučovány jsou 3–4leté osevní odstupy mezi pšenicí, špaldou, dvouzrnkou, jednozrnkou a tritikale.
V našich infekčních pokusech s ozimým tritikale však byly napadené sněťmi mazlavými pouze některé odrůdy a jen mírně.
Také v našich pokusech s jarní pšenicí se oproti pšenici ozimé vyskytovalo relativně méně mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké. Sněť zakrslá se na jarní pšenici nevyskytuje, nemá zde vhodné podmínky pro vyklíčení a její spory jsou po zimním období v klidovém stadiu. Sněť zakrslá se v našich experimentech s jarní pšenicí objevila, jedině pokud byla vysévána na podzim a dokázala přezimovat.
Špalda může být méně napadená mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou, protože nevyloupané obilky jsou mechanicky chráněny před infekcí z osiva, ale semenné obaly špaldu nechrání před infekcí z půdy.
Kulturní ječmen je považován za hostitele, ale jen velmi málo genotypů je náchylných a i ty nejagresivnější rasy jsou na ječmeni jen slabě patogenní. V našich pokusech infekce ječmene zatím úspěšná nebyla.
Vybrat odrůdu s nižší citlivostí. Vysoké rezistence vůči snětím mazlavým lze dosáhnout, ale většina našich registrovaných odrůd je náchylná. Přítomnost genů rezistence při testování našich registrovaných odrůd pozorujeme jen málokdy (odrůda Genius). Evropských odrůd s odolností vůči snětím mazlavým je zatím rovněž málo. V poslední době ale v Evropě údajů o odrůdách s nižším napadením přibývá, často jde o produkty ekologického šlechtění (např. odrůdy Achat, Aristaro, Butaro, Florian, Genius, Graziaro, Hellmond, Jularo, Philaro, Pireneo, Roderik, Sarastro, Spontan, Tamaro, Thomaro, Tillexus, Tilliko, Tillstop, Trebelir, Wiwa). Některé z nich je možné v rámci Společného katalogu odrůd pěstovat i u nás a projevily i v našich infekčních pokusech odolnost, ale bohužel zatím není známá reakce jejich genů rezistence proti virulenci širšího spektra našich patotypů snětí mazlavých.
Provést ošetření osiva mikroorganizmy nebo přírodními látkami. Mnohé přírodní látky jsou vysoce účinné proti klíčení snětí mazlavých, ale při aplikaci na osivo mohou u některých látek vznikat problémy s fytotoxicitou. U nás je registrovaný jeden biopreparát a dvě základní látky.
Pro ekologické zemědělství je určen biopreparát Polyversum. Obsahuje Pythium oligandrum M1 a má registrovaný účinek na mazlavou sněť pšeničnou na pšenici, ječmeni, žitě a tritikale v dávce 0,5–1,0 kg/t.
Základní látka prášek z hořčičných semen je registrovaná proti mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké na pšenici. Používá se 1,5 kg prášku z hořčičných semen s 4,5 l vody na 100 kg osiva.
Základní látka ocet je registrovaná proti mazlavé sněti hladké a mazlavé sněti pšeničné na pšenici. Moření osiva se provádí roztokem vody a octa (o maximální koncentraci kyseliny octové 10%) v poměru 1 : 1. Používá se 1,0 l na 100 kg osiva.
Doporučována je podpora klíčení setím zdravého uznaného osiva v optimální době. Vitálnější rostliny infekci snáze uniknou a rychlejšímu vzcházení napomáhá i dobrá kvalita osiva.
Spolehlivost vlivu termínu setí na omezení výskytu snětí mazlavých je diskutabilní. Optimální teplota půdy pro infekci mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou je 5–10 °C. Mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké vyhovuje pomalejší vývoj rostlin, ke kterému zpravidla dochází při pozdějším setí. Setí do teplé půdy (22 °C) snižuje výskyt mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké. Ke snížení výskytu sněti zakrslé se ale naopak doporučuje velmi časné nebo velmi pozdní setí, aby se infekce vyhnula nejnáchylnějším fázím vývoje rostliny. Posouvání termínu setí tak sice může mít vliv na výskyt některého druhu snětí mazlavých, ale zároveň zvýšit rizika jiných chorob a dalších nežádoucích jevů.
Na výskyt snětí mazlavých má vliv také hloubka setí. Význam hloubky setí pro ochranu je však v praxi rovněž nejistý. Výskyt mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké totiž podporuje hlubší setí (cca 7cm), výskyt sněti zakrslé naopak podporuje mělké setí (1cm).
Aplikace fyzikálních metod, jako je například ošetření osiva metodou e-ventus, nízkoteplotní plasmou, horkou párou, horkou vodou. Ošetření osiva fyzikálními metodami bohužel nemá vliv na infekci z půdy a nemá tedy využití proti sněti zakrslé. Dále je u fyzikálních metod potřeba technicky zvládnout ozařování větších objemů osiva, případně vysušování po ošetření horkou vodou nebo párou.
Při klíčení teliospor snětí mazlavých dochází k tvorbě promycelií a primárních i sekundárních sporidií
Snětivé klasy obsahující hálky mazlavé sněti pšeničné (Tilletia caries)
Závěr
Mnoho způsobů opatření proti snětím mazlavým použitelných v podmínkách, kde nelze uplatnit fungicidy, je teprve ve fázi experimentů a ověřování. Jejich nevýhodou je často účinnost pouze na spory na povrchu obilek, na infekci pocházející z půdy nepůsobí.
Dostupné registrované přípravky výskyt snětí mazlavých omezují, ale u silnějších výskytů jejich účinnost nemusí být vždy stoprocentní.
Dokud nebudeme mít k dispozici kvalitní odrůdy s ověřenou odolností proti převládajícím patotypům snětí mazlavých, nejzásadnější roli v ochraně proti snětím mazlavým bude stále hrát prevence.
Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.
Rozdíly mezi mazlavými sněťmi
1) Průběh infekce: U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké pochází infekce především ze spor přímo na povrchu obilek, u sněti zakrslé ze spor v půdě.
2) Doba infekce: U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké nastává infekce krátce po vyklíčení pšenice, ještě pod povrchem půdy, u sněti zakrslé mohou být rostliny infikovány v průběhu celé zimy.
3) Podmínky pro klíčení spor: Klíčení sněti zakrslé vyžaduje nízké teploty (15 °C maximum), je stimulováno světlem, trvá 3–6 týdnů a podporuje ho dlouhodobě nepřerušovaná sněhová pokrývka (cca 2 měsíce). Klíčení mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké může probíhat i za vyšších teplot, bez přítomnosti světla a trvá jen několik dnů.
4) Životnost spor: Spory sněti zakrslé mohou přežívat v půdě až 10 let, spory mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké v přírodních podmínkách přežívají 2–3 roky.
Moření osiva
Moření osiva je sice široce využívaný a efektivní prostředek ochrany proti těmto houbám, ale choroby, které sněti mazlavé působí, přesto nebyly zcela vymýceny. V prostředí stále zůstává určitá zásoba spor. Hrozí tak výskyty choroby, kdykoliv není správně provedeno moření osiva. Zejména musí být dodržena dávka přípravku, je třeba dbát na rovnoměrné pokrytí obilek mořidlem a musí být zvolen přípravek obsahující správnou účinnou látku. Proti sněti zakrslé se používají speciální systémová mořidla s dlouhodobým účinkem až několik měsíců obsahující difenokonazol, jinak mohou být účinné látky v rostlině naředěny a metabolizovány ještě než nastane doba infekce. U mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké infekce probíhá již krátce po vyklíčení rostlin a uplatní se proto širší spektrum mořidel.
Příslušná mořidla, účinná proti konkrétnímu druhu snětí mazlavých je možné vyhledat na eagri.cz v registru přípravků nebo na rostlinolékařském portálu.
Možnosti ochrany bez využití fungicidů
Tento článek je však zaměřen na možnosti ochrany bez využití fungicidů. V podmínkách ekologického zemědělství, ale i v pásmech ochrany vod, to není možné už dnes. V poslední době se navíc diskutuje o omezování možnosti používání některých fungicidů. Jakým způsobem bychom mohli postupovat, kdyby opravdu nastal zákaz, který by se dotkl např. difenoconazolu?
Preventivní opatření v situaci, kdy problém s výskytem snětí mazlavých zatím nenastal
Pokud není možné využít fungicidy, základním bodem ochrany proti snětím mazlavým je prevence.
Doporučuje se používání zdravého certifikovaného osiva, jehož výhodou je i rychlejší vzcházení, které má vliv na snížení výskytu mazlavých snětí.
Důležitá je kontrola osiva. Výskyt snětí mazlavých prozradí někdy znatelný zápach po slanečcích. Přítomnost snětivých hálek lze rozpoznat pouhým okem, přítomnost spor a druh sněti je možné určit pod mikroskopem.
Výskyt mazlavých snětí je možné odhalit také během kontroly porostu. I zde může být přítomen typický zápach. Snětivé odnože mívají kratších stéblo, klasy mají neuspořádaný, rozvolněný vzhled. Zpočátku jsou snětivé klasy tmavěji zeleně zbarvené. Ve zralosti mohou být patrné černé spory, uvolňující se působením deště z rozvolněných hálek, což je ale možné snadno zaměnit s výskytem obilních černí. Místo obilek se v napadených klasech vyskytují hálky sněti. Symptomy v klasech mohou být poměrně nenápadné. U sněti zakrslé k nenápadnosti přispívá i výrazné zkrácení napadených odnoží, některé mohou mít jen 10–15 cm a snětivé klasy navíc bývají skryté v listové pochvě. S jistotou lze přítomnost snětí mazlavých určit po rozmáčknutí snětivých hálek, které zpočátku obsahují černošedou mazlavou hmotu, později černý prášek.
Přínos je přikládán péči o okrajové partie. Doporučuje se trávy jako možné rezervoáry infekce před zralostí požnout. Mnohé druhy trav ale byly přiřazeny mezi hostitele snětí mazlavých na základě pokusů za umělých podmínek a je možné, že v přirozených podmínkách jsou hostiteli pouze vzácně. Je vhodné zbavit se výdrolu, který může být infikovaný snětí.
K prevenci výskytu snětí mazlavých patří i kontroly sklízecí techniky, skladovacích prostor apod. na přítomnost spor snětí.
Jak postupovat po nálezu snětí mazlavých v porostu
Napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.
Napadenou partii sklízet jako poslední.
Před sklízením množitelských porostů by mělo proběhnout sklízení alespoň 5 porostů bez známek přítomnosti sněti.
Zvolit způsob nakládání s infikovanou sklizní, tak aby nedošlo ke zbytečné kontaminaci dalších skladů a techniky.
Sklizeň přečistit.
Zkontrolovat počet spor na obilku. Běžný limit pro riziko infekce je 10 spor na obilku, ale už při výskytu 1 spory na obilku se doporučuje osivo ošetřit.
Při překročení limitů připravit strategii, jak s kontaminovaným obilím naložit. Zkrmování se s ohledem na zdravotní stav hospodářských zvířat nedoporučuje, jako krmivo není vhodné používat kontaminované zrno ani slámu. Spory mohou zůstat po projití trávicím traktem hospodářských zvířat životaschopné a být zdrojem další infekce. Optimální postup není snadné najít. V úvahu připadá výroba bioetanolu, bioplynu, případně zkrmování rybami.
Zbavit se posklizňových zbytků. Na povrchu půdy zůstávají ležet v napadených klasech hálky sněti a kontaminovaná sláma. Kontaminace slámy je velmi pravděpodobná, obzvláště u sněti zakrslé, kde zkrácení snětivých stébel vede k tomu, že klasy plné spor jsou přímo ve výšce lišt kombajnu.
Na vliv orby na výskyt snětí mazlavých existují různé názory. Jeden z přístupů je první rok po výskytu zaorat spory co nejhlouběji a další roky provádět jen mělkou orbu. To by mohlo snížit výskyt sněti zakrslé. Klíčivost jejích spor je totiž stimulována světlem, neměly by proto zůstávat ležet v blízkosti povrchu půdy. Z jiného pohledu se však spory při nižší aktivitě mikrobiálních půdních organizmů hluboko v půdě lépe zakonzervují a zůstávají déle klíčivé.
Dezinfikovat sklady, sklízecí techniku.
Možnosti postupu při zjištění výskytu snětí mazlavých v osivu
Podobně jako při nálezu v porostu zabránit kontaminaci dalšího zařízení, osiva, půdy a provést dezinfekci, najít způsob, jak se zbavit kontaminované sklizně.
Počítat s přítomností spor v půdě. Spory snětí mazlavých uchovávané v laboratoři přežívají i 20 let. V půdě zůstávají spory mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké životaschopné 2–3 roky. Přestože nejdůležitějším zdrojem infekce u mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké jsou spory na povrchu obilek, k infekci může dojít i z půdy. Záleží zde na průběhu počasí, sucho podporuje přežívání spor mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké v půdě. Spory sněti zakrslé mohou v půdě sice přežívat i 10 let, ale k napadení nedochází každý rok ve stejné míře. Rizikové jsou roky s podmínkami vhodnými pro klíčení spor, tj. zejména s dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Na snížení počtu klíčivých spor snětí mazlavých v půdě má vliv mikrobiální aktivita, kterou podporují organická hnojiva.
Volit delší osevní postup. Doporučovány jsou 3–4leté osevní odstupy mezi pšenicí, špaldou, dvouzrnkou, jednozrnkou a tritikale.
V našich infekčních pokusech s ozimým tritikale však byly napadené sněťmi mazlavými pouze některé odrůdy a jen mírně.
Také v našich pokusech s jarní pšenicí se oproti pšenici ozimé vyskytovalo relativně méně mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké. Sněť zakrslá se na jarní pšenici nevyskytuje, nemá zde vhodné podmínky pro vyklíčení a její spory jsou po zimním období v klidovém stadiu. Sněť zakrslá se v našich experimentech s jarní pšenicí objevila, jedině pokud byla vysévána na podzim a dokázala přezimovat.
Špalda může být méně napadená mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou, protože nevyloupané obilky jsou mechanicky chráněny před infekcí z osiva, ale semenné obaly špaldu nechrání před infekcí z půdy.
Kulturní ječmen je považován za hostitele, ale jen velmi málo genotypů je náchylných a i ty nejagresivnější rasy jsou na ječmeni jen slabě patogenní. V našich pokusech infekce ječmene zatím úspěšná nebyla.
Vybrat odrůdu s nižší citlivostí. Vysoké rezistence vůči snětím mazlavým lze dosáhnout, ale většina našich registrovaných odrůd je náchylná. Přítomnost genů rezistence při testování našich registrovaných odrůd pozorujeme jen málokdy (odrůda Genius). Evropských odrůd s odolností vůči snětím mazlavým je zatím rovněž málo. V poslední době ale v Evropě údajů o odrůdách s nižším napadením přibývá, často jde o produkty ekologického šlechtění (např. odrůdy Achat, Aristaro, Butaro, Florian, Genius, Graziaro, Hellmond, Jularo, Philaro, Pireneo, Roderik, Sarastro, Spontan, Tamaro, Thomaro, Tillexus, Tilliko, Tillstop, Trebelir, Wiwa). Některé z nich je možné v rámci Společného katalogu odrůd pěstovat i u nás a projevily i v našich infekčních pokusech odolnost, ale bohužel zatím není známá reakce jejich genů rezistence proti virulenci širšího spektra našich patotypů snětí mazlavých.
Provést ošetření osiva mikroorganizmy nebo přírodními látkami. Mnohé přírodní látky jsou vysoce účinné proti klíčení snětí mazlavých, ale při aplikaci na osivo mohou u některých látek vznikat problémy s fytotoxicitou. U nás je registrovaný jeden biopreparát a dvě základní látky.
Pro ekologické zemědělství je určen biopreparát Polyversum. Obsahuje Pythium oligandrum M1 a má registrovaný účinek na mazlavou sněť pšeničnou na pšenici, ječmeni, žitě a tritikale v dávce 0,5–1,0 kg/t.
Základní látka prášek z hořčičných semen je registrovaná proti mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké na pšenici. Používá se 1,5 kg prášku z hořčičných semen s 4,5 l vody na 100 kg osiva.
Základní látka ocet je registrovaná proti mazlavé sněti hladké a mazlavé sněti pšeničné na pšenici. Moření osiva se provádí roztokem vody a octa (o maximální koncentraci kyseliny octové 10%) v poměru 1 : 1. Používá se 1,0 l na 100 kg osiva.
Doporučována je podpora klíčení setím zdravého uznaného osiva v optimální době. Vitálnější rostliny infekci snáze uniknou a rychlejšímu vzcházení napomáhá i dobrá kvalita osiva.
Spolehlivost vlivu termínu setí na omezení výskytu snětí mazlavých je diskutabilní. Optimální teplota půdy pro infekci mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou je 5–10 °C. Mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké vyhovuje pomalejší vývoj rostlin, ke kterému zpravidla dochází při pozdějším setí. Setí do teplé půdy (22 °C) snižuje výskyt mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké. Ke snížení výskytu sněti zakrslé se ale naopak doporučuje velmi časné nebo velmi pozdní setí, aby se infekce vyhnula nejnáchylnějším fázím vývoje rostliny. Posouvání termínu setí tak sice může mít vliv na výskyt některého druhu snětí mazlavých, ale zároveň zvýšit rizika jiných chorob a dalších nežádoucích jevů.
Na výskyt snětí mazlavých má vliv také hloubka setí. Význam hloubky setí pro ochranu je však v praxi rovněž nejistý. Výskyt mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké totiž podporuje hlubší setí (cca 7cm), výskyt sněti zakrslé naopak podporuje mělké setí (1cm).
Aplikace fyzikálních metod, jako je například ošetření osiva metodou e-ventus, nízkoteplotní plasmou, horkou párou, horkou vodou. Ošetření osiva fyzikálními metodami bohužel nemá vliv na infekci z půdy a nemá tedy využití proti sněti zakrslé. Dále je u fyzikálních metod potřeba technicky zvládnout ozařování větších objemů osiva, případně vysušování po ošetření horkou vodou nebo párou.
Závěr
Mnoho způsobů opatření proti snětím mazlavým použitelných v podmínkách, kde nelze uplatnit fungicidy, je teprve ve fázi experimentů a ověřování. Jejich nevýhodou je často účinnost pouze na spory na povrchu obilek, na infekci pocházející z půdy nepůsobí.
Dostupné registrované přípravky výskyt snětí mazlavých omezují, ale u silnějších výskytů jejich účinnost nemusí být vždy stoprocentní.
Dokud nebudeme mít k dispozici kvalitní odrůdy s ověřenou odolností proti převládajícím patotypům snětí mazlavých, nejzásadnější roli v ochraně proti snětím mazlavým bude stále hrát prevence.
Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS