Možnosti ochrany porostů máku setého proti chorobám

07. 06. 2023 Ing. Matěj Satranský, Bc. Patrik Zimmer; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 941x

Intenzivní pozornost je třeba věnovat porostu máku setého v průběhu vegetace, především ve vztahu k ochraně vůči chorobám. Platí to pro produkci semen máku k potravinářským účelům, ale zejména pro porosty množitelské. K nejvýznamnějším chorobám máku patří plíseň máku (Peronospora arborescens) a pleosporová hnědá skvrnitost (Pleospora papaveracea).

Plíseň máku se projevuje buď lokální, nebo systémovou infekcí na rostlinách. Infekce se šíří pomocí velkého množství krátce žijících sporangií a oospor. Ty se mohou pohybovat vzdušnými proudy až na vzdálenost stovek kilometrů. Nejčastěji je primárním zdrojem inokula půda, v níž se oospory nacházejí a napadené osivo, kterým se choroba šíří do porostů. Závažnost napadení a celkový rozvoj choroby na rostlinách máku závisí především na vhodných klimatických podmínkách. Optimálním prostředím pro rozvoj plísně máku je vysoká relativní vlhkost spolu s nižšími teplotami. Plíseň máku se nejčastěji projevuje ve fázi přízemních růžic a v období dlouživého růstu.

Mezi příznaky napadení rostlin pleosporovou skvrnitostí patří spála vzcházejících rostlin, v případě silně napadeného osiva, kdy hypokotyl vzešlých rostlinek zhnědne, a rostliny uhynou. Při výskytu na vzrostlých rostlinách máku - projevuje se v období kvetení a po odkvětu rostlin, tedy v druhé polovině června a především v průběhu července se objevují skvrny na listech a v případě silného napadení proniká choroba do makovic, kde napadá semena. Účinnost a nebezpečnost této choroby může demonstrovat fakt, že byla testována jako možný biologický herbicid máku - ať pro regulaci makových plevelů v kulturních plodinách, tak pro regulaci nelegálních ploch opiového máku.

Velkým úskalím současné rostlinné výroby je bezesporu zvýšený tlak na celkovou „ekologizaci“ zemědělství, se kterou je spojena celá řada zákazů a omezování účinných látek, které obsahují přípravky na ochranu rostlin. Stejně jako v případě ostatních plodin je i v případě máku setého nutné testovat různé alternativní možnosti ochrany rostlin, zahrnující využití biologických přípravků, které jsou do budoucna perspektivnější, resp. riziko jejich zákazu je mnohonásobně nižší.

Pokusy s fungicidní ochranou 2020–2022

Agrotechnika pokusů

Polní pokusy byly založeny na lokalitě Červený Újezd 18. března 2020, 30. března 2021 a 28. března 2022. Výsevek byl 1,75 kg osiva/ha. Pokusy byly preemergentně (Callisto 480 SC - 0,2 l/ha + Command 36 CS 0,25 l/ha) i postemergentně (Laudis WG - 0,5 kg/ha + Tomahawk - 0,5 l/ha) ošetřeny proti plevelům. Do pokusů bylo aplikováno celkem 100 kg N/ha v dělené dávce; 50 kg N bylo aplikováno před setím, 50 kg pak v růstové fázi BBCH 16-20 (185+185 kg LAD/ha). Ve všech pokusných letech byly v druhé polovině května pokusy ošetřeny insekticidně (Karate 5 CS - 0,125 l/ha). Sklizeň proběhla 11. srpna 2020, 19. srpna 2021 a 16. srpna 2021 pomocí maloparcelkové sklízecí mlátičky Wintersteiger upravené pro sklizeň máku. V pokusu s různými fungicidními ošetřeními během vegetace (tab. 1) bylo použito osivo jednotně namořené přípravkem Cruiser OSR.

Tab. 1: Přehled sledovaných variant

Stanovení úrovně napadení porostu chorobami

Pro hodnocení úrovně napadení porostu chorobami, resp. sledování účinnosti zkoumaných fungicidních přípravků, byl použit bodový systém pro hodnocení chorob řepky olejné (PP 1/78 (4) 2022), který byl mírně modifikován pro hodnocení úrovně napadení rostlin máku setého. Z každé pokusné parcely bylo náhodně vybráno 20 rostlin, u kterých bylo podle stupně napadení uděleno bodové hodnocení:

0: rostlina bez zjevného napadení,

1: 0–20 % rostlinné plochy vykazuje napadení,

2: 20–40 % rostlinné plochy vykazuje napadení,

3: více než 40 % rostlinné plochy vykazuje napadení.

Poté byl vypočítán „Disease index“ (DI), který nabývá hodnot od 0 do 100 a kde 0 znamená, že sledované varianty nevykazují žádné známky napadení a 100 znamená, že sledované varianty jsou zcela napadené. Disease index byl vypočítán podle následujícího vzorce:

Hodnocení napadení porostů máku chorobami bylo provedeno vždy cca 2–3 týdny po aplikaci sledovaných přípravků; (v BBCH 31–39 fáze stonkování) 11. června 2020, 18. června 2021 a 13. června 2022 a (v BBCH 71–79 fáze vývoje tobolky) 12. července 2020, 14. července 2021 a 10. července 2022.

Úroveň napadení chorobami po časnějším ošetření

Ošetření proti chorobám v časnější fázi vegetace bylo provedeno v BBCH 14–21, tedy ve fázi pravých listů až listové růžice. Úroveň napadení pak byla hodnocena v období první až druhé dekády června, v BBCH 31–39 (fáze stonkování). V tomto období šlo především o výskyt plísně máku, jejíž projevy můžeme pozorovat především ve fázi přízemní růžice a stonkování (BBCH 19–39).

Nejnižší míra napadení porostu (v rozmezí DI 14,4–24,1) byla v průměru tří let (graf 1) zjištěna u variant, které zahrnovaly ošetření přípravkem Dithane, přičemž úroveň napadení u kontrolní varianty dosahovala DI 38,5. Dithane je fungicid, který byl v ochraně máku proti chorobám používán řadu let a jeho účinná látka mancozeb se, zejména v časnějších termínech ošetření, velmi osvědčila. V době, kdy probíhaly naše pokusy, však došlo k zákazu používání tohoto přípravku. V našich pokusech jsme ho však ponechali, abychom se mohli pokusit najít alternativu, která by dokázala Dithane nahradit. Také proto byl do našich experimentů zařazen přípravek Tilmor (tebuconazole, prothionazole), který je do porostů máku registrován proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotinium). Tento přípravek je možno aplikovat v širokém aplikačním intervalu; proto byl zařazen do našeho pokusu jako alternativa přípravku Dithane pro časnější termín ošetření, neboť jeho efekt v tomto období nebyl dostatečně prověřen.

Zjištěný efekt přípravku Tilmor byl oproti variantě ošetřené přípravkem Dithane nižší. U varianty ošetřené přípravkem Tilmor se úroveň napadení pohybovala v rozmezí DI 20,0–23,7, a došlo i tak i v tomto případě k určitému snížení úrovně napadení oproti neošetřené kontrolní variantě (DI - 38,5).

Z použitých biologických přípravků se, při časnější aplikaci v BBCH 14-21, více osvědčil přípravek Polyversum (DI 21,1–27,0). V případě dalšího biologického přípravku Fix H+N (DI 30,1–31,1) rovněž došlo k určitému poklesu úrovně napadení oproti neošetřené kontrole.

Graf 1: Průměrná úroveň napadení máku chorobami v závislosti na ošetření 2020–2022

Úroveň napadení chorobami po pozdějším ošetření

Ošetření proti chorobám v pozdnějším období vegetace bylo provedeno ve fázi plné butonizace až ve fázi počátku kvetení (BBCH 59–61). Hodnocení pomocí indexu napadení DI bylo provedeno v BBCH 71–79 (fáze tvorby tobolek, graf 1). Jednalo se především o výskyt pleosporové hnědé skvrnitosti.

V případě hodnocení úrovně napadení u kombinovaných aplikací nelze vyloučit, že se do pozdnějšího ošetření nepromítaly i případné efekty ošetření časnějšího. Jedná se především o přípravek Tilmor, který obsahuje účinné látky na bázi DMI (demethylation inhibitors), které pronikají do rostlinných pletiv, a tedy působí systémově. Tyto látky mají jednak přímý fungicidní efekt, ale také mohou ovlivňovat enzymatickou aktivitu a různé další mechanizmy v rostlinách, které jsou pak zodpovědné za růst rostlin, antioxidační aktivitu nebo obsah chlorofylu.

Pokud jde o samostatné fungicidní aplikace v pozdnější fázi vegetace, nejnižší míra napadení byla v průměru zjištěna u variant, které byly ošetřeny konvenčními fungicidními přípravky (Amistar Xtra - azoxystrobin, tebukonazol; Pictor Active - boscalid,). O něco vyšší míra napadení byla zjištěna u varianty ošetřené přípravkem Propulse (fluopyram, prothiokonazol) (DI 42,9), nicméně v kombinaci s přípravkem Tilmor, který byl aplikován v časnější fázi vegetace, bylo napadení nejnižší (DI 32,9). U neošetřené kontrolní varianty byla v pozdnějším období vegetace zaznamenána nejvyšší míra napadení (DI 55,5).

Z biologických přípravků byla v průměru tří let zaznamenána v pozdnější fázi vegetace nejnižší úroveň napadení chorobami u varianty s dvojím ošetřením pomocí přípravku Polyversum (DI 42,6). V případě přípravku Fix H+N se úroveň napadení v pozdní fázi vegetace pohybovala v rozmezí DI 48,1–51,9.

Vliv ošetření na výnosotvorné prvky a výnos

Přehled vlivů fungicidní ochrany na vybrané výnosotvorné parametry a výnos je uveden v tabulce 2.

Nejvyšší průměrný počet rostlin na 1 m² v době sklizně byl zjištěn u varianty s kombinovaným chemickým ošetřením Tilmor + Pictor Active (63,2 rostlin/m²). Nejnižší průměrný počet rostlin pak byl zjištěn u kontrolní neošetřené varianty (49,6 rostlin/m²).

Z našich výsledků jsou dále patrné poměrně značné rozdíly mezi jednotlivými variantami v případě průměrné hmotnosti semen v makovici a hmotnosti tisíce semen. Nejnižší hmotnost semen v makovici byla zjištěna u varianty ošetřené přípravkem Polyversum (pouze jedna aplikace v časném termínu) - 2,89 g/makovici. Nejvyšší hmotnost semen v makovici pak byla zaznamenána u varianty ošetřené přípravkem Pictor Active (3,82 g/makovici).

Nejnižší průměrný výnos byl zjištěn u neošetřené kontrolní varianty (1,30 t/ha). Pozitivním zjištěním je, že všechny sledované varianty, z hlediska průměrného výnosu, neošetřenou kontrolní variantu předčily. Z variant, u kterých byl přípravek aplikován pouze v časnějším termínu, byl nejvyšší výnos zjištěn u varianty ošetřené přípravkem Dithane (1,54 t/ha). Průměrné navýšení výnosu činilo, oproti neošetřené kontrolní variantě, 19 %.

Z biologických variant, použitých v našem pokusu, dosáhla nejlepšího výsledku varianta s kombinovanou časnou a pozdní aplikací přípravku Fix H+N (1,59 t/ha). V našich pokusech došlo k navýšení výnosu v případě dvojí aplikace přípravku Fix H+N o 25 % oproti neošetřené kontrolní variantě. Nepatrně nižší výnos byl v průměru zaznamenán u varianty s dvojím ošetřením přípravkem Polyversum (1,54 t/ha). Přesto je průměrné navýšení výnosu při použití biologických přípravků znatelné. V případě dvojí aplikace přípravku Polyversum se průměrné navýšení výnosu pohybovalo na úrovni 21 %. Obě tyto varianty s dvojím ošetřením během vegetace z hlediska průměrného výnosu dokonce předčily varianty s chemickým ošetřením v časnější části vegetace (Dithane, Tilmor). Současně výsledky naznačují, že v případě použití biologických přípravků jedno ošetření během vegetace (časnější či pozdnější) nebude dostačující. Pro dosažení výraznějšího efektu je třeba počítat s vícenásobným ošetřením.

Velmi dobrých výsledků dosáhly varianty, u kterých bylo použito chemické fungicidní ošetření v pozdnější části vegetace (Amistar Xtra - 1,81 t/ha; Pictor Active - 1,87 t/ha; Propulse - 1,74 t/ha). Nejlépe ovšem z hlediska výnosu vycházejí kombinované aplikace konvenčních fungicidů, kde byly porosty ošetřeny jak v časnější, tak i v pozdnější části vegetace. Celkově nejvyšší výnos byl zjištěn u varianty Dithane + Propulse (1,94 t/ha).

Tab. 2: Vliv fungicidní ochrany na vybrané výnosotvorné prvky a výnos

Závěry

Při časnějším termínu ošetření byla nejnižší úroveň napadení porostů chorobami v době hodnocení zaznamenána u varianty ošetřené přípravkem Dithane (mancozeb). Vzhledem k tomu, že uvedený přípravek je v současné době již zakázán, dobrou alternativou z konvenčních fungicidů se zdál být pro tento časnější termín ošetření přípravek Tilmor (tebuconazole+prothioconazole). Na základě aktuálních informací má však v průběhu následujících 3–4 let dojít k zákazu použití všech přípravků na bázi azolů (minimálně tebuconazolu); pak by bylo nezbytné hledat pro časnější termín ošetření fungicidní přípravky na bázi účinných látek, které by ještě přicházely v úvahu (strobiluriny, fluoropyram aj.).

Avšak tlak na celkovou „ekologizaci“ zemědělství je značný a v nejbližších letech pravděpodobně dojde k zákazu i dalších typů konvenčních fungicidů.

Při pozdnějším termínu ošetření dosáhla nejvyššího efektu v době hodnocení úrovně napadení chorobami varianta ošetřená přípravkem Amistar Xtra (azoxystrobin + cyproconazole). Dvojí ošetření (v časnějším i pozdnějším termínu) přineslo dle očekávání nejvyšší efekt.

Nejvyšší výnosy byly v průměru tří let zaznamenány u variant s dvojí aplikací přípravky Dithane + Propulse (1,94 t/ha) a Tilmor + Amistar Xtra (1,92 t/ha), které výrazně překonaly neošetřenou kontrolní variantu (1,30 t/ha), a překonaly rovněž i varianty s dvojí aplikací biologických přípravků (Polyversum 1,54 t/ha, Fix H+N 1,59 t/ha). Navýšení výnosu u výnosnějších variant spočívalo ve vyšším počtu rostlin na 1 m² na konci vegetace, vyšší HTS, ale především ve vyšší hmotnosti semen v makovici.

Ve vztahu k výnosu se ukázalo být výrazně efektivnější pozdnější ošetření oproti ošetření časnějšímu. Svědčí to o tom, že v našich pokusech bylo napadení chorobami v pozdnější části vegetace ve vztahu k výnosu významnější.

Při časnějším termínu aplikace přípravků, kdy šlo především o výskyt plísně máku, byl ve vztahu k úrovni napadení porostů chorobami (Disease Index) zaznamenán oproti neošetřené kontrolní variantě určitý pozitivní efekt aplikace biologických přípravků Polyversum a Fix H+N, byť jejich účinek byl nižší ve srovnání s konvenčními fungicidy. V případě variant s pozdnějším termínem ošetření (především výskyt pleosporové hnědé skvrnitosti) přípravky Polyversum a Fix H+N nevykázaly výraznější efekt a blížily se neošetřené kontrole. Co se týče výnosu, výraznější efekt (oproti neošetřené kontrole) byl zaznamenán dle předpokladu v případě dvojí aplikace biologických přípravků - v časnějším i pozdnějším termínu. V průměru tří let dosáhla neošetřená kontrola výnosu 1,30 t/ha; varianta s dvojí aplikací přípravku Polyversum 1,54 t/ha, tedy navýšení výnosu o 18 %; varianta s dvojí aplikací přípravku Fix H+N 1,59 t/ha, tedy na výšení výnosu o 22 % ve srovnání s kontrolou.