Možnosti využití a choroby druhů lupiny

18. 11. 2021 Ing. Irena Bačová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 2946x

Semena druhů pěstovaných lupin jsou velmi hodnotná a využívají se do krmných směsí pro hospodářská zvířata a také se využívají pro potravinářské účely.

Využití lupin

Semena jsou využívána jako potravina nejen ve Středomoří, ale více než 6 tisíc let v oblasti And. Pro odstranění hořčin a alkaloidů se semena na relativně dlouho ukládala do tekoucí vody. Teprve pak byla semena uvařena nebo upečena. Největší rozdíl je v tom, že dnešní zemědělské odrůdy jsou vyšlechtěny jako „sladké“ lupiny s velmi nízkým obsahem hořce chutnajících alkaloidů. Dle dostupných literárních materiálů má lupina bílá velmi pozitivní vliv na lidské zdraví a dá se použít k přímé konzumaci jako ostatní luskoviny.

Zelená hmota této plodiny se využívá jako pícnina a je vhodná také pro konzervaci silážováním. Jedním z velmi důležitých způsobů jejího využití je pěstování na zelené hnojení.

Nelze opomenout, že lupina, jakožto luskovina, má i další nezanedbatelné vlastnosti. Je ceněna pro její vysokou předplodinovou hodnotu, zejména proto, že je vhodná jako přerušovač obilních sledů. Její kořenový systém obývají hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík a obohacuje tak půdu pro následné plodiny. Její mohutný a hluboký kořenový systém zlepšuje půdní strukturu, dále přispívá k omezování zhutnění půdy a vynáší živiny z půdní hloubky zpět do orniční vrstvy, které mohou být využity následnými plodinami. V neposlední řadě je nutné vzpomenout velmi důležitou rhizosférní vrstvu kořenů - tedy povrch jejich kořenů osídlený velkým množstvím různých druhů hub a bakterií mnohonásobně zlepšujících uvolňování a příjem živin z půdy (Kaštovská, 2020). Vlastností jejích kořenů se s úspěchem využívá při zlepšování půdní mikrobioty, a to je valnou součástí její hodnoty jako předplodiny. Zejména její opakované pěstování má velmi výrazný účinek na kvalitu mikrobioty půdy.

Lupiny patří do rodu bobovitých (Fabaceae), které pocházejí z oblasti Severní a Jižní Ameriky a z okolí Středozemního moře. Významnými druhy pro zemědělské účely jsou lupina bílá (Lupinus albus L.), lupina žlutá (Lupinus luteus L.) a lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius L.).

Ve státní odrůdové knize je v této chvíli zaregistrováno 6 odrůd lupin, z toho 2 odrůdy lupiny bílé (Amiga, Zulika) a 4 odrůdy lupiny úzkolisté (Kurant, Probor, Rumba, Tango). Odrůdy lupin se zkoušejí na 7 zkušebních lokalitách v republice. Během registračního řízení odrůd Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v rámci zkoušek užitné hodnoty provádí sledování významných hospodářských znaků podle metodik ÚKZÚZ. Ze sledovaných znaků se hodnotí i odolnost odrůd proti chorobám.

Choroby lupin

Rostliny jsou během vegetace často napadány různými virovými, bakteriálními a houbovými patogeny. Ty mají negativní dopad na zdravotní stav rostlin, který ovlivňuje výnos i kvalitu produkce. V pěstebních pokusech ÚKZÚZ se právě pro zjištění jejích problematických vlastností nebo naopak ke zjištění odrůdových předností nepoužívá fungicidní ošetření.

Nejpodstatnějšími chorobami jsou stonková antraknóza lupiny (Colletotrichum gloeosporioides, teleom. Glomerella cingulata) a antraknózová vrcholová spála lupiny (Colletotrichum lupini). Jedná se o nejzávažnější choroby lupin. Jimi jsou nejvíce postiženy lupina bílá a žlutá. Lupina úzkolistá je napadána méně. První viditelné příznaky napadení se začínají objevovat v porostu začátkem kvetení. Rozvoj choroby závisí na stavu počasí, kdy vyšší vlhkost šíření infekce podporuje. Patogeny napadají listy, lodyhy, lusky i semena. Na napadených částech vznikají světle hnědé oválné skvrny s tmavohnědým okrajem, navíc za vlhka povrch lézí bývá pokrytý světle lososově oranžovým povlakem mycelia s ohromnou masou oválných spor (konidií). V místě napadení se pletivo kroutí, lodyhy se typicky stáčejí a vegetační vrcholy zasychají.

V letošním roce na zkušební stanici ÚKZÚZ v Chrlicích se příznaky onemocnění vyskytovaly zejména na luscích lupiny bílé (obr. 1).

Komplex kořenových a krčkových chorob způsobuje fuzáriové vadnutí lupiny (Fusarium oxysporum f.sp. lupini), fuzáriová kořenová hniloba lupiny (Fusarium solani), hnědá kořenová hniloba lupiny (Rhizoctonia solani), černá kořenová hniloba lupiny (Thielaviopsis basicola) a Verticillium albo-atrum. Jedná se o další velmi závažné choroby. Jde o komplex půdních hub, které napadají kořenový systém rostlin a znemožňují tak příjem a transport látek v rostlině. Jejich vizuální odlišení je velmi obtížné, proto je potřeba je hodnotit pod mikroskopem. Symptomy napadení většinou bývají nejdříve viditelné v době kvetení, kdy zelené části rostlin nejdříve zavadají nebo žloutnou (obr. 2), později zasychají a celá rostlina nakonec odumírá (obr. 3). Po vyjmutí takovéto rostliny z půdy jsou na kořenech a kořenových krčcích vytvořené nejprve tmavě zbarvené skvrnky, později se kořen zbarvuje celý do tmavě hněda a odumírá. Za vlhka dochází k pokrytí napadeného pletiva myceliem původce (obr. 4). Za nepříznivých podmínek, při vysoké vlhkosti začátkem léta na těžších půdách, kdy rostliny trpí nedostatkem vzduchu, se může objevit silné napadení kořenů a kořenových krčků.

Ve vysoké míře se v letošním roce onemocnění vyskytlo na zkušební stanici v Chrlicích. Symptomy napadení se nejprve objevily na kořenech a kořenových krčcích, které se rychle rozšiřovaly po lodyhách směrem vzhůru a docházelo k postupnému odumírání větví a pak celých rostlin. U náchylných odrůd docházelo k zvýšenému poléhání nebo lámání porostu. Z napadených kořenů se podařilo izolovat a následně identifikovat Verticillium spp. a Fusarium spp.

Dalším onemocněním, které se může vyskytovat v porostu, je bílá plísňovitost lupiny, která je způsobena půdní houbou Sclerotinia sclerotiorum. Jedná se o polyfágního patogena, který napadá celou řadu plodin, nejvýznamnější je u řepky a slunečnice. Na lupině se nejčastěji vyskytuje v druhé polovině vegetace. Napadá zejména lodyhy, ale může se vyskytovat i na listech, řapících a luscích (obr. 5). Na infikovaném pletivu se vytváří bělavá, koncentricky zónovaná skvrna, na které se za vlhkého počasí vytváří husté bílé mycelium a později šedá postupně tmavnoucí sklerocia, která mohou v půdě přetrvávat až 10 let. V místech napadení může dojít k lámání lodyh.

Velmi obdobnými příznaky napadení se může projevovat i šedá plísňovitost lupiny (Botrytis cinerea, teleom. Botryotinia fuckeliana). Na lodyhách je prvním příznakem mokvavá skvrna, která vyběluje nebo se může zbarvovat i do hněda. Za vlhkého počasí se na napadených částech rostliny vytváří šedý nebo šedohnědý prášivý povlak mycelia a konidioforů houby (obr. 6). Houba může napadat kterékoliv nadzemní části rostlin. Jedná se opět o širokého polyfágního patogena, který napadá především oslabená a odumírající pletiva.

V porostech lupin je možno objevit i padlí lupiny (Erysiphe polygoni, Microsphaera diffusa). Patogen napadá všechny nadzemní části, na kterých vytváří charakteristické řídké, bělavé moučnaté povlaky mycelia a konidioforů.

Závěr

Z hlediska ochrany lupin proti chorobám je zásadní předcházet jejich rozvoji využitím komplexu preventivních opatření (výsevu zdravého uznaného osiva, pěstování odrůd s vyšším stupněm odolnosti, vyrovnané výživě, nepřehoustlém porostu, dodržování víceletého odstupu pěstování na daném pozemku a vyvarování se těžkým slévavým půdám). Dále ve veřejném registru přípravků na ochranu rostlin lze vyhledat fungicidní přípravky, které jsou registrovány proti antraknóze, bílé plísňovitosti lupiny (hlízenka obecná) a plísni šedé. Nemusí vždy jít o chemické pesticidy.

Proti omezení rozvoje bílé plísňovitosti (hlízenky) v plodinách lze využít houbu Coniothyrium spp. (přípravek Contans). Houba napadá sklerocia patogenu (na nich se množí), a tím velmi silně omezuje jeho šíření. Proto se doporučuje aplikace Contans těsně před zapracováním posklizňových zbytků z nemocné kultury (většinou řepka, slunečnice). Podle patentu Bayer dokáže (ale při jiném časování ošetření - těsně před setím s mělkým zapravením secími prvky) velmi výrazně omezit i Verticillium spp. a dokonce i houby rodu Phoma. Velmi zajímavá jsou i použití jiných bakterií v ochraně, např. v přípravcích typu Prometheus a Hirundo (použití se liší podle pH půdy). I tímto způsobem je možné snížit zatížení půdy jinak intenzivně se množícími zdroji některých z výše uvedených chorob.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty jsou dostupné na internetovém portálu ÚKZÚZ.

Obr. 1: Lusky poškozené antraknózou

Obr. 2: Žloutnutí rostliny po napadení komplexem chorob kořenů

Obr. 3: Odumírání rostliny po napadení houbou Verticillium spp.

Obr. 4: Bílý povlak houby na kořenu lupiny bílé

Obr. 5: Napadení lodyhy houbou Sclerotinia sclerotiorum

Obr. 6: Napadení lodyhy houbou Botrytis cinerea