Mykotoxiny v obilninách - souhrn informací roku 2024

30. 07. 2025 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Choroby Zobrazeno 2014x

Obilniny, stejně jako ostatní zemědělské komodity, mohou být kontaminovány některými nežádoucími látkami. Mezi jinými také mykotoxiny, což jsou produkty mikroskopických hub, které na obilninách vegetují a využívají je jako svůj zdroj živin. Nejčastější příčinou kontaminace mykotoxiny je napadení klasů houbami rodu Fusarium, zejména, pokud jsou k tomu v období kvetení příznivé podmínky, jako je vlhko a teplo. Protože mykotoxiny jsou látky toxické pro lidi i pro zvířata, je obsah nejvýznamnějších z nich limitován, a to v potravinářských i krmných obilninách.

Změny v limitech pro deoxynivalenol (DON)

V roce 2024 došlo ke změně v limitech pro obsah fuzariových mykotoxinů v potravinářských obilninách. Byl o něco zpřísněn limit pro obsah deoxynivalenolu (DON) - maximální povolený obsah v pšenici, ječmeni a žitě pro potravinářské účely je nyní 1 000 μg/kg, místo původních 1 250 μg/kg. V kukuřici a pšenici tvrdé (T. durum) je to nyní 1 500 μg/kg, původně 1 750 μg/kg. Limity pro obsah zearalenonu (ZEA) zůstávají v platnosti tak, jak byly zavedeny v roce 2006, tj. pro potravinářské obilniny (pšenice, ječmen, žito, oves) platí max. 100 μg/kg, pro kukuřici max. 350 μg/kg.

T-2 a HT-2 toxiny patří nyní mezi limitované

Nově byly po dlouhých diskusích zavedeny limity pro obsah T-2 a HT-2 mykotoxinů, ve formě jejich sumy. Limit je různý pro různé druhy obilnin, a to ve velkém rozmezí od 50 do 1 250 μg/kg. O jaké mykotoxiny se vlastně jedná a proč se limity pro jednotlivé druhy obilnin tolik liší? T-2 a HT-2 toxiny jsou, podobně jako DON, mykotoxiny fuzariové, tj. jsou důsledkem napadení klasů patogeny rodu Fusarium. Avšak na rozdíl od DON, který je produkován zejména druhem F. graminearum, za kontaminaci obilnin T-2 a HT-2 toxiny jsou zodpovědné hlavně druhy F. sporotrichioides a F. langsethiae, které jako hostitelskou obilninu preferují oves, a také ječmen, zatímco pšenici, žito a kukuřici napadají méně. Odpovídají tomu i nově stanovené maximální limity, nejvíce benevolentní je limit pro oves (max 1250 μg/kg), nižší je pro sladovnický ječmen (max. 200 μg/kg; ostatní ječmen max. 150 μg/kg), ještě nižší pro kukuřici a pšenici tvrdou (100 μg/kg), a nejpřísnější požadavky jsou v tomto ohledu kladeny na pšenici a žito (50 μg/kg). Druhy F. sporotrichioides a F. langsethiae mají raději vlhčí a chladnější podmínky, proto je výskyt T-2 a HT-2 toxinů častější v zemích severní Evropy, vyskytují se ale i u nás.

Sklerocia námele obsahují námelové alkaloidy

Mezi mykotoxiny patří také námelové alkaloidy, obsažené ve sklerociích houby paličkovice nachové (Claviceps purpurea), která způsobuje běžnou chorobu obilnin - námelovitost. Maximální obsah sklerocií námele v nezpracovaných potravinářských obilninách je 0,2 g/kg (0,02 %). Pro žito platilo určité přechodné období, do 30. 6. 2025 je možná vyšší hodnota (max. 0,5 g/kg) a přísnější limit 0,2 g/kg, stejný jako pro ostatní obilniny, platí od 1. 7. 2025.

Žito je námele ze všech obilnin napadáno nejčastěji, příznaky a průběh ochoření jsou však u všech rostlinných druhů stejné. Spory houby infikují kvetoucí obilniny a trávy. V infikovaných klasech se následně místo zrn vyvíjí sklerocia, což jsou purpurově-fialovo-černé tvrdé útvary, ve kterých je přítomná houba v klidovém stadiu.

Obsah sklerocií v obilninách se hodnotí vizuálně a vyjadřuje se jako hmotnost sklerocií v g/kg zrna. Laboratorní stanovení se provádí ze vzorku zrna o hmotnosti alespoň 1 kg. Nejprve se na obsah sklerocií vyšetří 1 podvzorek o hmotnosti 0,5 kg a pokud je obsah menší nebo roven 50 % maximálního limitu, je vzorek v souladu s maximálním limitem a nemusí se provádět rozbor 2. podvzorku. Je-li výsledek vyšší než 50 % maximálního limitu, je třeba vyšetřit další podvzorek a pro kontrolu souladu s maximálním limitem se použije průměr výsledku z těchto dvou podvzorků.

Pro úplnost je třeba uvést, že byly zavedeny limity i pro námelové alkaloidy, a to v mlýnských výrobcích. V nezpracovaných potravinářských obilninách určených pro další zpracování limity pro námelové alkaloidy stanoveny nejsou. Analýza námelových alkaloidů je prováděna ve specializovaných laboratořích, používá se metoda kapalinové chromatografie.

Námel

Palice kukuřice napadená houbovými chorobami

Sledování výskytu fuzariových mykotoxinů v ČR

Sledování výskytu fuzariových mykotoxinů je součástí celorepublikového hodnocení sklizňové kvality potravinářských obilnin, které je prováděno v laboratoři Agrotestu v Kroměříži a je podporováno Ministerstvem zemědělství. Obsah fuzariových mykotoxinů, deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA), je každoročně hodnocen u 100 vzorků pšenice, 60 vzorků ječmene a 20 vzorků kukuřice. V roce 2024 byl v těchto vzorcích poprvé hodnocen také obsah nově limitovaných T-2 a HT-2 toxinů.

Úroveň kontaminace není možné popsat jen jedním číslem, pro zhodnocení celkové situace je třeba vzít v úvahu podíl kontaminovaných vzorků, podíl vzorků nad maximální přípustný limit, a také hodnotu mediánu (hodnota obsahu u prostředního vzorku v řadě, tj. kdy 50 % vzorků má obsah nižší, než je tato hodnota) a 90 % percentilu (tj. 90 % vzorků má hodnotu nižší, než tato hodnota). Informativní hodnotu má také průměrná, minimální a maximální hodnota. Obsahy jsou uváděny v mikrogramech/kilogram (μg/kg = ppb). Podílem kontaminovaných vzorků se rozumí podíl vzorků s obsahem daného mykotoxinu nad limit detekce analytické metody používané v dané laboratoři, v našem případě je to pro DON 20 μg/kg, pro ZEA 2 μg/kg a pro sumu T-2 a HT-2 10 μg/kg.

Mykotoxiny ve sklizni obilnin 2024 - deoxynivalenol (DON)

Ze sklizně 2024 bylo mykotoxinem DON kontaminováno 61 % vzorků pšenice, 50 % vzorků ječmene a 100 %, tj. všechny, vzorky kukuřice (graf 1). U pšenice a ječmene je to ve srovnání s lety 2023 a 2022 více (2023: pšenice 14 %, ječmen 10 %; 2022: pšenice 43 %, ječmen 28 %). U kukuřice je podíl kontaminovaných vzorků stabilně vysoký - ve všech třech letech byl DON zjištěn u všech vzorků. Maximální limitní hodnoty jsou zejména u ječmene a pšenice překračovány jen zřídka (tab. 1). U ječmene k překročení nedošlo v žádném ze tří hodnocených let, u pšenice a kukuřice vždy ve dvou letech ze tří, a to u pšenice v letech 2022 a 2024 (shodně u 3 % vzorků), u kukuřice v letech 2022 a 2023 (shodně u 5 % vzorků).

Kukuřice měla obecně vyšší úroveň kontaminace než pšenice a zejména ječmen. Potvrzují to zejména hodnoty mediánu a 90 % percentilu. Medián se u kukuřice v jednotlivých letech pohyboval mezi 91–707 μg/kg, zatímco u pšenice od <20 po 26 μg/kg a u ječmene nepřekročil 20 μg/kg. Hodnoty 90 % percentilu se u kukuřice pohybovaly mezi 492–1 006 μg/kg, u pšenice 26–358 μg/kg a u ječmene <20–208 μg/kg. Podle těchto ukazatelů je možné seřadit úroveň kontaminace DON v hodnocených letech pro jednotlivé plodiny v pořadí: ječmen<pšenice<kukuřice. Nižší úroveň kontaminace pšenice ve srovnání s kukuřicí, a naopak vyšší ve srovnání s ječmenem, je uváděna i v průzkumech z jiných zemí. Neznamená to však, že by v tomto ohledu nemohly být výjimky. Výsledky se také mohou lišit v závislosti na ročníku. Důvodem je, že pro napadení klasovými fuzarii má význam hlavně počasí v období kvetení a následně pak v období dozrávání a vegetační fáze kukuřice jsou oproti pšenici a ječmeni výrazně posunuté.

Z hodnocených 3 let byla u pšenice a ječmene nejvyšší úroveň kontaminace v roce 2024, zatímco u kukuřice v roce 2022. U pšenice byly v některých letech nalezeny vyšší maximální hodnoty obsahu DON než u kukuřice, důvodem může být skutečnost, že u pšenice je analyzováno výrazně více vzorků (100) než u kukuřice (20), a je proto vyšší pravděpodobnost záchytu vysokých hodnot, které jsou ojedinělé.

Tab. 1: Obsah DON v pšenici, ječmeni a kukuřici v ČR (2022–24)Pozn.: ¹Průměr z pozitivních vzorků, tj. vzorků s obsahem DON vyšším než limit kvantifikace (LOQ = 20 μg/kg)

Graf 1: Podíl vzorků pšenice, ječmene a kukuřice s pozitivním obsahem DON (>20 μg/kg, 2022–24, ČR)

Mykotoxiny ve sklizni obilnin 2024 - zearalenon (ZEA)

Zearalenon se vyskytoval u všech obilnin méně často a v nižších koncentracích než DON. Podíl vzorků pšenice kontaminovaných ZEA ze sklizně 2024 byl 11 %, ječmene 2 % a kukuřice 38 % (graf 2). Rozdíl mezi úrovní kontaminace jednotlivých obilnin byl zřejmý ve všech třech letech - nejvíce byla vždy kontaminována kukuřice, nejméně ječmen. U ječmene nebyl ZEA v letech 2022 a 2023 vůbec zjištěn, v roce 2024 pouze ojediněle a hodnoty byly nízké. U pšenice se vyskytoval v letech 2022 a 2023 sporadicky (u 3 a 6 % vzorků) a hodnoty nepřekročily limitní hodnotu 100 μg/kg, v roce 2024 byl zjištěn u přibližně 1/10 vzorků a u 1 % byl obsah nadlimitní (179 μg/kg) (tab. 2). U kukuřice je ZEA častým kontaminantem - v roce 2023 byl nalezen u 68 % a 2022 u 86 % vzorků. Limitní hodnota, která je u kukuřice vyšší (350 μg/kg) než u pšenice však překročena nebyla, nejvyšší zjištěná hodnota byla 312 μg/kg (2022). Rok 2022 byl rokem s nejvyšší úrovní kontaminace kukuřice mykotoxiny DON i ZEA, což odpovídá tomu, že oba tyto mykotoxiny jsou produkovány stejnými druhy Fusarium.

Tab. 2: Obsah zearalenonu (ZEA) v pšenici, ječmeni a kukuřici v ČR (2022–24)

Graf 2: Podíl vzorků pšenice, ječmene a kukuřice s pozitivním obsahem ZEA (>2 μg/kg,2022–24, ČR)

Mykotoxiny ve sklizni obilnin 2024 - T-2 a HT-2 toxiny

Sledování T-2 a HT-2 toxinů bylo prováděno poprvé v roce 2024, jako reakce na zavedení limitů. Ze sklizně 2024 byly tyto mykotoxiny zjištěny u 23 % vzorků pšenice, 53 % vzorků ječmene a 29 % vzorků kukuřice (graf 3). Limit nesplnily u pšenice a ječmene shodně 3 % vzorků, u kukuřice 5 % (tab. 3).

Rozdíly v četnosti kontaminovaných vzorků a v hodnotách obsahu u jednotlivých plodin odpovídají přibližně rozdílům se výši limitů. U pšenice, která má limit pro maximální obsah nejpřísnější (50 μg/kg), byla kontaminována necelá čtvrtina vzorků a hodnoty se pohybovaly do max. 71 μg/kg, u kukuřice s dvojnásobným limitem (100 μg/kg) byla kontaminována přibližně třetina vzorků s hodnotami max. 162 μg/kg a u ječmene s nejvyšším maximálním limitem (200 μg/kg) byla kontaminována více než polovina vzorků a hodnoty dosáhly až 258 μg/kg. Zatím jsou však k dispozici výsledky pouze z 1 roku, a proto na obecnější závěry o výskytu těchto mykotoxinů u nás bude nutné počkat na výsledky z dalších sklizní.

Tab. 3: Obsah T-2 a HT-2 toxinů vyjádřených jako jejich suma v pšenici, ječmeni a kukuřici v ČR (2024)

Graf 3: Úroveň kontaminace pšenice, ječmene a kukuřice s pozitivním obsahem T-2 a HT-2 toxinů (>10 μg/kg, 2024, ČR)

Pšenice tvrdá je náchylná ke kontaminaci mykotoxiny

V současné době se v teplejších oblastech ČR, zejména na jižní a střední Moravě, začíná stále více pěstovat pšenice tvrdá (Triticum durum). Ačkoliv na poli je porost tvrdé pšenice na první pohled těžko k rozeznání od pšenice seté (Triticum aestivum), jedná se o dva rozdílné botanické druhy pšenice. Jméno pro tvrdou pšenici pochází z latiny, ve které „durum“ znamená „tvrdý“. Zrna jsou ve srovnání s pšenicí setou o něco větší, jsou jantarově zbarvená a jejich typickým rysem je sklovitost endospermu. Hlavním způsobem využití je výroba těstovin. Pšenice tvrdá má vyšší nároky na teplo, proto se jí nejlépe daří v oblastech s dlouhým, teplým a suchým létem.

V Evropě je pěstována hlavně ve Středomoří, odkud také pochází a kde její pěstování převládá nad pěstováním pšenice seté. Jinak má podobné nároky, jako pšenice setá, pěstovaná pro potravinářské účely. Není příliš vhodná pro extenzivní technologii pěstování - vyžaduje vyšší dávku dusíku, regulaci porostu a dobré fungicidní ošetření klasů. Pšenice tvrdá je ve srovnání s pšenicí setou náchylnější na napadení patogeny Fusarium a v důsledku toho může být více kontaminována fuzariovými mykotoxiny. Proto je vhodné, pokud možno, neset tvrdou pšenici po předplodině kukuřici.

Obsah DON v kroměřížských pokusech s pšenicí tvrdou

Limit pro maximální obsah DON v pšenici tvrdé je 1 500 μg/kg, stejně jako v kukuřici, zatímco v pšenici seté je to max. 1 000 μg/kg. Také limit pro T-2 a HT-2 toxiny je u pšenice tvrdé a kukuřice shodný (100 μg/kg) a vyšší, než u pšenice seté (50 μg/kg). Naopak limit pro obsah ZEA se u pšenice tvrdé a seté neliší (100 μg/kg), zatímco u kukuřice je vyšší (350 μg/kg).

Výskyt mykotoxinů v pšenici tvrdé nebyl u nás zatím systematicky sledován, ale vyšší náchylnost pšenice tvrdé ke kontaminaci mykotoxiny se každoročně projevuje v našich pokusech. Např. v roce 2024 byly v Kroměříži založeny pokusy se 16 ozimými a 17 jarními odrůdami pšenice tvrdé spolu s kontrolními odrůdami pšenice seté, u ozimů byly jako kontroly zařazeny odrůdy Bohemia, Tybalt a Tobak, u jařin Registana a Vánek. U ozimých odrůd pšenice tvrdé se obsah DON pohyboval mezi 96–583 μg/kg, s průměrem 304 μg/kg. Z kontrolních odrůd pšenice seté byl DON zjištěn pouze odrůdy Tobak, která je známá svou náchylností, a to 105 μg/kg, u odrůd Bohemia a Tybalt DON zjištěn vůbec nebyl (graf 4a). U jarních odrůd pšenice tvrdé byl průměrný obsah 768 μg/kg, a to od 204 po 2090 μg/kg, u kontrolní odrůdy pšenice seté Registana 419 μg/kg, u odrůdy Vánek 75 μg/kg (graf 4b).

Pokusy nebyly fungicidně ošetřeny do klasů, předplodinou byla řepka. I když však průměrný obsah u odrůd pšenice tvrdé byl ve srovnání s pšenicí setou vyšší, limit 1 500 μg/kg u ozimů překročen nebyl vůbec a u jařin pouze u 1 odrůdy. Výsledky však vyšší náchylnost pšenice tvrdé jednoznačně potvrdily a je zřejmé, že u pšenice tvrdé je potřeba věnovat patřičnou pozornost fungicidní ochraně klasů a následně po sklizni kontrole obsahu mykotoxinů v zrnu.

Graf 4: Obsah DON v různých genotypech pšenice tvrdé ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté

Souhrn

Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje napadení klasů obilnin patogeny Fusarium a následnou kontaminaci zrna mykotoxiny, je průběh počasí v konkrétním vegetačním ročníku. Příznivé je zejména vlhké počasí v období kvetení, kdy jsou klasy vůči infekci nejcitlivější. Jednotlivé obilniny se v úrovni kontaminace mezi sebou liší. Dlouhodobě nejčastěji jsou u nás mykotoxiny nacházeny v kukuřici, a to zejména DON a ZEA. První výsledky ukazují, že nově limitované T-2 a HT-2 toxiny by mohly být problémem spíše u ječmene, toto však bude teprve předmětem dalšího sledování. I když je u nás výskyt fuzariových mykotoxinů poměrně častý, maximální limitní hodnoty dané legislativou jsou překračovány jen ojediněle.

Článek vznikl s využitím institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Agrotest fyto, s.r.o. (MZE-RO1123) a projektu QK22010029. Získávání údajů o kontaminaci obilnin v ČR mykotoxiny je podporováno MZe ČR (Smlouva č. (DMS) 270-2024-13121), poděkování patří také všem pěstitelům obilnin poskytujících dobrovolně vzorky pro účely tohoto sledování.