Naslouchat přírodě 2026

04. 06. 2026 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Mgr. Dominik Bleša; Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Choroby Zobrazeno 1234x

Každodenní starost o růst a vývoj zemědělských plodin na našich polích je úkolem i posláním agronomů. Naše práce je zodpovědná, náročná na čas a je ovlivňována tak často vrtkavým průběhem počasí. Musíme se rozhodovat ze dne na den a každé rozhodnutí potřebuje mít racionální základ, při němž je třeba vycházet z různých vědních oborů. Zvolené postupy jsou v konečné bilanci posouzeny podle ekonomického výsledku. Pohybujeme se v tržním prostředí, které je navíc u vstupů, jako jsou hnojiva, pohonné hmoty a další produkty chemické výroby, vystaveno extrémnímu růstu cen. Je třeba hledat možnosti zpřesnění rozhodnutí o nutnosti základních pěstebních zásahů, které se nabízejí podle osvědčených metodik pěstování. Podstatná rozhodnutí vycházejí z jednoduchých zákonitostí přírodních dějů, zkusme jim tedy i my více naslouchat.

Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r.o. a jeho dceřiná společnost Agrotest fyto, s.r.o. zahajují v letošním roce dlouhodobou spolupráci s praktickými zemědělci pod názvem Naslouchat přírodě. Prvním řešeným zákrokem, na který se již v tomto roce zaměříme, je klíčové ošetření klasů fungicidy. Jako základ rozhodnutí vyhodnotíme již počáteční zdroj napadení, který teprve dává základ rozvoji jedné z nejzávažnějších houbových chorob:

Stanovení rizika epidemií klasových fuzarií a vhodné ochrany proti nim

Úspěšná ochrana proti fuzariím klasů je složitý úkol a dlouhodobý cíl generací agronomů, fytopatologů, epidemiologů, šlechtitelů i tvůrců a producentů fungicidů. V praktické fungicidní ochraně obilnin zůstávají stále povoleny k použití účinné látky, které fuzaria potlačují. Účinnost ochranného zákroku je však přímo závislá na jejím správném načasování a vyžaduje dobré znalosti celého patosystému choroby.

Základní podmínkou vzniku epidemie je, že se růst a vývoj klasu a uvolňování zralých infekčních zárodků časově protnou.

Infekce klasů probíhá převážně v období kvetení, pokud nastanou pro rozvoj patogenu příznivé kombinace vysoké vlhkosti a teploty mezi 13–22 °C. Infekční zárodky se vytvářejí především na posklizňových zbytcích kukuřice, ležících na povrchu půdy. Pro jejich dozrávání je nutná přítomnost světla. Rostlinné zbytky, které leží v povrchových částech ornice, se plodnicemi - perithecii pokrývají v pozdním jarním období.

Cílem programu je sledování tvorby infekčních struktur fuzarií na kukuřičných posklizňových zbytcích v období jejich vývoje a dozrávání a signalizace rizika šíření zárodků choroby do prostředí. Posouzení, zda epidemie hrozí a zda je správný okamžik (důvod) k použití účinné fungicidní ochrany.

V letech 2020–25 byl vyvinut postup hodnocení připravenosti infekčního zdroje klasových fuzarií. V období metání pšenice provádíme na pozemcích po předplodině kukuřici sběr zbytků slámy z minulého roku a převážíme je k laboratorním vyšetřením.

Hodnocena je přítomnost a zralost plodnic fuzarií - perithecií, vřecek a askospor. Kromě posouzení přítomnosti perithecií a zralosti vřecek je dále sledována i hojnost výskytu plodnic patogenu. Hodnotíme rovněž, zda vřecka s askosporami již nejsou vyprázdněna, tudíž infekce již nenastane.

Askospory fuzarií se šíří vzdušnými proudy na velké vzdálenosti - vyšetření stavu zralosti infekčního zdroje je platné pro široké okolí a porosty po různých předplodinách. Pro jedno středisko - farmu postačí vyhodnotit zbytky z jednoho pozemku!

Přejeme všem podnikům, které se k programu Naslouchat přírodě připojily, aby jim náš přístup k řešení klíčových problémů ochrany pěstování rostlin přinesl dobré výsledky. Čtenáře Agromanuálu budeme rádi o získaných výsledcích pravidelně informovat.

Více informací a kontakty pro zájemce na www.vukrom.cz

Perithecium a zralá vřecka s uvolněnými askosporami
Perithecium a zralá vřecka s uvolněnými askosporami

Perithecia na zbytku kukuřičné slámy
Perithecia na zbytku kukuřičné slámy

Klasy pšenice napadené fuzarii
Klasy pšenice napadené fuzarii

Související články

Prognóza výskytu alternariových skvrnitostí bramboru na základě meteorologických veličin

20. 07. 2026 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 273x

Mají se bramboráři bát karanténní hnědé hniloby bramboru?

10. 07. 2026 Ing. Michal Hnízdil; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Choroby Zobrazeno 1454x

Choroby jetelovin: Kořenové a krčkové choroby jetele

07. 07. 2026 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1774x

Maganic®: Pojistka úrody v obilí i cukrovce

02. 07. 2026 Ing. Jiří Vašek; ADAMA Choroby Zobrazeno 2148x

Další články v kategorii Choroby

detail