Novinky v ochraně cukrovky proti škodlivým organizmům

04. 06. 2025 Ing. Vít Bittner, DLF Beet Seed ApS CZ Choroby Zobrazeno 503x

Cukrovka je náročnou plodinou na pěstování a během vegetace je vystavena působení mnoha škodlivých organizmů. S ohledem na zákaz některých účinných látek přípravků na ochranu rostlin v cukrovce hrozí nebezpečí, že u vybraných škodlivých organizmů bude obtížné zabránit hospodářským škodám. Při úzkém spektru účinných látek může také dojít k nárůstu rezistentních populací určitých škodlivých organizmů cukrovky. Při mírných změnách klimatu v našich podmínkách ovšem narůstá i nebezpečí výskytu a škodlivosti nových škůdců a chorob cukrovky.

Budoucnost některých pesticidů v cukrovce

Dlouhé roky neznali pěstitelé cukrovky poškození škůdci v raných fázích vývoje, jako jsou dřepčíci, květilka řepná a maločlenec čárkovitý. Nebyl problém také s přímými škodami sáním od mšice makové a broskvoňové, a prakticky jsme zapomněli na kalamitní výskytu virových žloutenek z konce 80. let 20. století. Tato situace se dramaticky změnila rozhodnutím Evropského soudního dvora o zákazu moření semen cukrovky neonikotinoidy na počátku roku 2023. Moření semen insekticidy se obecně jeví jako velmi šetrný zásah z hlediska ochrany životního prostředí a v případě systémově působících neonikotinoidů také jako velmi účinný ochranný faktor cukrovky proti škůdcům v raných fázích vývoje.

Důsledkem tohoto zákazu je v praktickém pěstování cukrovky pravý opak. Cukrovka je vystavena tlaku škůdců, hrozí velké nebezpečí poškození a k ochraně je nutné použít častější aplikaci insekticidů, především na bázi neselektivních pyretroidů a látky acetamiprid. Proti mšicím je třeba postřikem na list možné použít zatím flonicamid. Účinná látka spirotetramat bohužel již na trhu také dlouho nevydrží a další specialista na mšice, účinná látka sulfoxaflor, již byla zakázána a její možný návrat nebude určitě dříve než v roce 2030. Naštěstí je zatím v podmínkách ČR každoročně povolena výjimka moření semen cukrovky přípravkem Buteo Start (úč. l. flupyradifuron), který škodlivost škůdců v raných fázích vývoje cukrovky snižuje.

U houbových chorob, kde nejvážnější chorobou je stále cerkosporová listová skvrnitost (Cercospora beticola), je spektrum účinných látek fungicidů zatím relativně bohaté. V roce 2025 zřejmě dojde i k rozšíření o zcela novou fungicidní látku fenpicoxamid (spolu s prothiconazolem ve fungicidu Queen). Nicméně u některých používaných látek jako je azoxystrobin, tetraconazole či difenoconazole již existují podezření výskytu rezistentních kmenů C. beticola vůči těmto látkám.

U plevelů v cukrovce snad hrozí největší nebezpečí. Zákazem látky triflusulfuron methyl od roku 2025 bez možnosti použití na výjimku, ztratili pěstitelé cukrovky možnost účinně bojovat proti výdrolu řepky, mračňáku a další plevelům. V některých zemích EU (Maďarsko, Slovensko, Polsko a další) chtějí údajně pěstitelé cukrovky požádat oficiální národní autority o výjimečné použití i v roce 2025. Ve velmi vážném ohrožení je ovšem i základní herbicidní látka používána proti plevelům v cukrovce, a to phenmedipham (PMP). Hodnocení tohoto přípravku a jeho zařazení jako nebezpečného endokrinního disruptoru ještě není ukončeno, na jaře 2025 je možné PMP stále použít a všichni věří, že se podaří tuto látku zachránit. Nicméně i zde je jedna pozitivní zpráva - zřejmě na jaře 2026 by po mnoha desetiletích mohla být zaregistrována do cukrovky v České republice nová účinná látka rinskor - florpyrauxifen-benzyl (herbicid Rinpode) s velmi dobrou účinností na merlíky a laskavce (včetně rezistentních vůči sulfonyllmočovinám). Nový herbicid bude účinkovat i na některé obtížně hubitelné plevele (mračňák, tetlucha) a byl by vhodným nástrojem antirezistentní strategie proti plevelům v cukrovce.

Obr. 1: Rezistentní laskavce v cukrovce na podzim 2024

Udržitelnost Conviso Smart technologie pěstování cukrovky

Od roku 2019 známe v České republice novou technologii pěstování cukrovky. Jedná se o pěstování Smart odrůd cukrovky rezistentních vůči herbicidu Conviso One ze skupiny sulfonylmočovin. Postupně se tato technologie objevuje i v dalších zemích EU, kde je pěstována cukrovka. Ovšem nástup zde je pomalejší, protože odborníci a pěstitelé se obávají neúčinnosti tohoto herbicidu vůči některým plevelům, které v těchto zemích již delší dobu vykazují rezistenci vůči herbicidům ze skupiny sulfonylmočovin. Bohužel podobný vývoj se dal a dá předpokládat i v České a Slovenské republice, kde podíl pěstovaných Smart odrůd cukrovky je ze všech zemí EU suverénně nejvyšší.

Již v roce 2023, a ve větší míře v roce 2024, se potvrdily lokality v ČR i SR, kde herbicid Conviso One nedostatečně účinkoval na laskavce a následně došlo k potvrzení rezistence těchto rostlin (obr. 1). Nyní je potřeba udělat maximum pro udržitelnost této technologie pěstování cukrovky, a to nasazením do postřikových schémat i další účinné herbicidní látky, jako je například dimethenamid P (Outlook, Campus, Topkat).

Problémovými pleveli v této technologii jsou také merlík bílý, heřmánkovce a další. U merlíku bílého jde především o správné načasování 1. aplikace herbicidu Conviso One s dostatečnou dávku oleje. Merlíky totiž nesmí výrazně přerůst, a aby se tomu zabránilo, je nutné použít při velkém tlaku merlíků v rané fázi i klasický phenmedipham a ethofumesate. Obecně lze říci, že pěstitel Smart odrůd cukrovky se nesmí bát v případě potřeby použít i další klasické herbicidy v cukrovce (metamitron aj.). Naději na udržitelnost Conviso Smart technologie přináší již zmíněny nový herbicid Rinpode, který je již povolen k aplikaci proti plevelům v roce 2025 v Německu a Polsku.

Obr. 2: Silná retrovegetace cukrovky po napadení Cercospora beticola

Cerkosporová listová skvrnitost

Stále nejvýznamnější a nejškodlivější choroba listů cukrovky, kdy nezvládnutí ochrany znamená silnou retrovegetaci (obr. 2), a tím i dramatické ztráty na cukernatosti a na celkovém výnosu cukru. Revoluční přínos v pěstování cukrovky a v ochraně proti C. beticola přineslo pěstování odrůd se zvýšenou tolerancí až rezistencí, označované dle šlechtitelských firem jako Cerco+ nebo CercoTECH. Tyto odrůdy mohou mít rezistenci vůči patogenu založenou monogenně či multigenně. Bohužel odrůdy s monogenní rezistencí za krátkou dobu pěstování v některých oblastech ČR naznačují, že došlo k prolomení genu rezistence vůči C. beticola. Tyto odrůdy je často nutné chránit postřiky fungicidy stejně intenzivně jako odrůdy cukrovky se střední tolerancí k patogenu. Původní doporučení, že u tohoto typu odrůd „postačí 1 fungicid“, selhávají a je nutné i tyto odrůdy chránit fungicidy dle kvalitní prognózy a signalizace (systém CropTech atd.). Co je u těchto odrůd, ale stále cenné, je udržení primárního chrástu a nízké nebezpečí retrovegetace.

Nové choroby cukrovky

Syndrom nízké cukernatosti (SBR)

Tato choroba je relativně nové onemocnění cukrovky, způsobené proteobakterií Candidatus Arsenophonus phytopathogenicus, která se vyskytuje ve floému. Hlavní přenašeč je žilnatka rákosní (Pentastiridius leporinus), patřící mezi křísy. Poprvé se napadení cukrovky objevilo ve Francii v oblasti Burgundska v roce 1991. Choroba se rozšiřuje dále do Německa, Švýcarska, nově do Rakouska, Maďarska a další země jako Česká republika, Slovensko či Itálie mohou být v ohrožení.

Napadení snižuje cukernatost před sklizní až o 5 %, dochází ke ztrátě výnosu kořenů až 25 % a celková ztráta výnosu polarizačního cukru činí až 50 %. Příznaky napadení lze pozorovat prakticky po celém poli. Listy bývají zcela žluté, posléze nekrotizují, napadení lze také zaměnit s napadením virovými žloutenkami řepy. Rostliny mohou regenerovat a obrůstat malými a deformovanými listy (odtud SBR - le syndrome des basses richesses, obr. 3). Kořen bývá deformovaný a na řezu je viditelné poškození cévních svazků, které jsou nahnědlé (obr. 4). Škodlivost SBR je hlavně v zemích, kde se žilnatka rákosní přizpůsobila migraci mezi pšenicí a cukrovkou. Většinu života tráví v nymfálním stádiu, dospělci vylétávají z pšenice (červen, červenec) a kolonizují kořeny cukrovky, kde se páří, kladou vajíčka a líhnou se nymfy, které sají na kořenech řepy. U nás se vektor vyskytuje zatím pouze v mokřadech na rákosu. Diagnostika je možná pomocí PCR.

Z hlediska ochrany je nutné sledování lokalit s nebezpečím výskytu, monitoring křísů za vegetace (průhledné lepové desky, smýkání v porostu) a cílená aplikace insekticidů proti křísům obvykle od měsíce června. V posledních letech byly pozitivní selekcí zjištěny odrůdy cukrovky, které velmi dobře tolerují napadení SBR a nedochází u nich k dramatickému snížení cukernatosti a výnosu (např. Fitis, Xerus, FD Alpinist a další). Velmi intenzivně probíhá šlechtitelská práce s cílem nalezení rezistentních zdrojů.

Obr. 3: Zmnožení listů cukrovky v srdéčku po napadení SBR

Obr. 4: Řez kořenem cukrovky napadené SBR

Fytoplasma stolburu na cukrové řepě

Fytoplasma stolburu (Candidatus phytoplasma solani) je dobře známou chorobou na řadě plodin a plevelů. Velkým překvapením posledních let pro vědeckou obec, a také pěstitele i cukrovary je dramaticky škodlivý výskyt také na cukrové řepě. Začalo to zcela nevinně před několika lety v Srbsku, kdy se ve větší míře na kořenech cukrovky začala ve 2. polovině vegetace objevovat patogenní houba Macrophomina phaseolina. Pak se ale zjistilo, že je to zřejmě až sekundární patogen a prvotní příčinou vadnutí a odumírání rostlin je fytoplasma stolburu, přenosná sáním různými druhy žilnatek (čeleď Cixiidae). Mezi hlavní vektory se uvádí Reptalus quinquecostatus (žilnatka pětikýlná) jako hlavní vektor v Srbsku a Pentastiridius leporinus (žilnatka rákosní) jako hlavní vektor v Německu. Dále zřejmě stolbur mohou přenášet i Reptalus panzeri (žilnatka travní) a Hyalesthes obsoletus (žilnatka vironosná). Patogen je přenosný křísy na přelomu června a července, v Srbsku již na počátku června.

Od konce července jsou zřetelné příznaky napadení. Rostliny vadnou, odumírají a ztrácejí listovou plochu, kůlový kořen ztrácí turgor, je gumový. Řepa se těžko řeže v cukrovaru, může ucpávat difuzi a cukr hodně odchází do melasy. Stolbur napadá řadu kulturních plodin (brambory, zelenina, vinná réva, plevele - např. svlačec aj.). Patogen se vyskytuje ve floému a při silném poškození cévní svazky ucpává.

V roce 2023 se napadení fytoplasmou stolburu projevilo velmi škodlivě na mnoha polích především v jihovýchodní Evropě, ale také v Bavorsku. Ve 2. polovině vegetace se objevily příznaky vadnutí a odumírání listů (obr. 5) a gumovitost kořene (obr. 6). Nově byl výskyt zjištěn na rostlinách cukrovky s příznaky v roce 2023 v ČR a v roce 2024 dokonce i na bezpříznakových rostlinách. Napadení v roce 2023 bylo v některých zemích jihovýchodní Evropy tak silné, že řepu nebylo možné v cukrovaru zpracovat (Rumunsko, Slovensko).

Stolbur je velkou výzvou pro vědu a výzkum, a je třeba přesně identifikovat hmyzí vektory patogena i jejich bionomii. V oblastech pěstování cukrovky je nutné poznat rezervoár hostitelů, a to u kulturních plodin i plevelů. Pro šlechtitele cukrovky začíná náročná práce ve screeningu odrůd a hodnocení jejich úrovně odolnosti vůči patogenu a hledání zdrojů rezistence pro nové odrůdy. Zatím se ukazuje, že některé genetické materiály cukrovky ze skupiny VYtech (zvýšená odolnost vůči virovým žloutenkám), mohou napadení stolburu lépe vzdorovat, zřejmě kvůli vyšší odolnosti vůči sání hmyzu.

Obr. 5: Vadnutí a odumírání listů po napadení stolburem

Obr. 6: Gumovitost kořene cukrovky po napadení stolburem

Závěr

Pěstování cukrovky čelí v oblasti ochrany rostlin novým výzvám - zákaz některých účinných látek přípravků na ochranu rostlin a chybějící možnosti účinné ochrany, možný nástup rezistence některých škodlivých organizmů vůči pesticidům a nástup škodlivosti nových škůdců a chorob. Velkým příslibem se jeví také vývoj nových odrůd cukrovky tolerantních až rezistentních vůči patogenům, škůdcům, a případně i novým účinným herbicidním látkám. Toho všeho by bylo možné v relativně krátké době dosáhnout, kdyby se politikové v Evropské unii rychle dohodli na použití nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin. Je tedy potřeba odvaha, rozum a vůle něco změnit.