Chemap Agro s.r.o.

Ochrana jarního ječmene proti snětím

14. 02. 2020 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 706x

Na jarním ječmeni se u nás může vyskytnout především sněť prašná ječná, původce prašné snětivosti ječmene. Její latinský název je Ustilago nuda (C.N. Jensen) Kellerm. & Swingle, německý Flugbrand der Gerste a anglický loose smut of barley. Hostitelem sněti prašné ječné je hlavně pěstovaný ječmen a jeho příbuzné plané druhy. Dále se na ječmeni může vyskytnout sněť ječná tvrdá, původce kryté snětivosti ječmene. Její latinský název je Ustilago hordei (Pers.) Lagerh., německý Hartbrand der Gerste a anglický covered smut of barley. Hostitelé sněti ječné tvrdé jsou ječmen, oves a ovsík vyvýšený.

Proseeds

Jak rozlišit sněť prašnou ječnou od sněti ječné tvrdé?

Základní rozlišení sněti prašné ječnésněti ječné tvrdé je možné pod mikroskopem. Spory sněti prašné ječné jsou na povrchu jemně osténkaté, sněť ječná tvrdá má spory hladké.

U sněti prašné ječné dochází oproti sněti ječné tvrdé k podstatnější destrukci klasu, zachováno zůstává pouze vřeteno. U sněti ječné tvrdé jsou snětivé hálky trvalejšího charakteru a zůstávají až do sklizně obaleny stříbřitou blankou.

Důležitý rozdíl spočívá ve způsobu infekce. Spory sněti prašné ječné infikují hostitele v době květu. Spory sněti ječné tvrdé kontaminují povrch obilek až při mlácení a sklizni a k infekci hostitele dochází teprve při vzcházení.

Sněť ječná tvrdá se v současné době se u nás vyskytuje zřídka.

Výskyty sněti prašné ječné

Výskyt sněti prašné ječné je podle symptomů choroby možné při prohlídkách porostu určit teprve poté, co se objeví první klasy.

Infikované a zdravé obilky nejsou pouhým okem k rozeznání. Detekci přítomnosti mycelia sněti prašné ječné v obilkách je možné provést laboratorně. Houbová vlákna přítomná v obilkách jsou viditelná po obarvení pod mikroskopem.

Sněť prašná ječná v současnosti nepatří mezi hospodářsky významné původce onemocnění ječmene v ČR. Hlavním důvodem pro její nízký výskyt je běžně rozšířený a spolehlivý způsob ochrany mořením osiva. V posledních letech však výskyty sněti prašné ječné mírně stoupají. Nezvyklé zvýšení výskytu u certifikovaného i farmářského osiva bylo zaznamenáno v roce 2019 v některých oblastech Německa. K výskytům může přispět nekvalitní moření, průběh počasí, ztráta účinnosti fungicidních látek v mořidle a zvýšení podílu nemořeného osiva. Ochranu proti sněti prašné ječné je potřeba i nadále nepodceňovat.

Jak probíhá infekce

Infekce u sněti prašné ječné pochází z osiva. Jestli v roce 2019 došlo k infekci, zjistíme teprve, až se na jaře 2020 objeví první klasy. Rostliny napadené snětí prašnou ječnou metají o něco dříve než zdravé rostliny. Snětivé klasy jsou černošedé. Místo obilek se v nich tvoří ložiska, obsahující tmavohnědou nebo černou prášivou masu spor sněti. Ložiska spor sněti jsou zpočátku pokrytá jemnou stříbřitou blankou, která brzy mizí. Pletiva klasu zanikají. V době dozrávání je zachováno již jen holé klasové vřeteno. Spory působením deště a větru uvolňují do vzduchu, kde v době květu představují riziko pro příští vegetační sezonu. Vzdušnými proudy jsou spory zaneseny na blizny kvetoucích zdravých rostlin. Nejčastěji se spory šíří na krátké vzdálenosti několika málo metrů, ale vítr může spory zanést i na vzdálenější místa. Výrazně méně jsou napadány odrůdy s uzavřeným kvetením. Delší trvání kvetení, vyšší vlhkost vzduchu a teploty v rozmezí 18–25 °C podporují infekci.

Spora na blizně klíčí. Houbová vlákna prorůstají do semeníku a zasahují štítek embrya tvořící se obilky. Se zralostí obilky nastává klidové stadium, ve kterém může houba přetrvat delší dobu. Napadení rostlin pocházejících z infikovaného osiva klesá po více než 2 letech skladování. V daném roce další vývoj obilky a klasu není ovlivněn. Patogenní houba se aktivuje při klíčení obilky. Dochází k obnovení růstu mycelia. Houbová vlákna systémově prorůstají pletivy rostliny. Růst houby v rostlině podporují vyšší teploty v době klíčení obilek. Nízké teploty v době klíčení mohou výskytu sněti zamezit, neboť houba se při nich nedokáže dostatečně rozrůst v embryu. Pozdější pokles teplot již na napadení vliv nemá. Pokud dojde k zasažení základů klasů, houbové mycelium je po zahájení prodlužovacího růstu vyneseno vzhůru a v klasech tak může dojít ke vzniku ložisek spor obsahujících černou masu teliospor.

Kdy a jak lze infekci zabránit?

Choroba je přenosná osivem. Infekci lze efektivně zabránit mořením. Proti snětím je možné bojovat pouze preventivními opatřeními. Jakmile již jednou infekce nastane, žádné pozdější kurativní prostředky ochrany proti sněti už nejsou k dispozici. Foliární přípravky nejsou proti snětím účinné.

Účinné fungicidní látky musí proti houbovým hyfám nacházejícím se uvnitř obilky ve štítku embrya působit systémově. Kontaktní fungicidy působící povrchově mycelium ukryté uvnitř obilky nezasáhnou.

Prostředky k moření osiva jsou používány jak proti sněti prašné ječné, tak i proti sněti ječné tvrdé. Škála registrovaných přípravků proti sněti ječné tvrdé je však o něco užší.

Jak sněť prašná ječná škodí?

U napadených odnoží se netvoří žádné obilky a dochází k poklesu výnosu.

Infikované obilky mají nižší klíčivost. U rostlin pocházejících z infikovaného osiva bývá popisováno horší vzcházení. Napadené rostliny jsou menší, zaostávají ve vývoji. Oslabení kořenového systému může vést k vyššímu riziku vyzimování.

Nejvýznamnější roli hraje ale sněť prašná ječná při výrobě osiva. U množitelských porostů může být sněť prašná ječná důvodem k neuznání porostu. Nesmí být překročeny limity pro uznání množitelského porostu. Vyhláška č. 129/2012 Sb., uvádějící nejvyšší dovolené počty rostlin napadených chorobami na 100 m2 množitelského porostu, stanovuje pro prašnou snětivost ječmene maximálně 5 ks v kategorii SE a E a 20 ks v kategorii C. Mezní hodnoty výskytu pro sněť prašnou ječnou v osivu jsou u nás maximálně 0,8 % pro stupně SE a E a pro stupeň C je maximum 2 %.

Nemořené osivo lze proto používat pouze pokud nejde o výrobu osiva. Při zakládání porostů určených pro výrobu merkantilu má moření osiva menší význam. Opakované použití nemořeného osiva pro výrobu dalšího osiva však není vhodné z důvodu prevence šíření sněti prašné ječné.

Co se děje bez použití mořidel?

Zatímco v prvním roce může dojít k infekci jediné obilky ojedinělou sporou zanesenou ze vzdálenějších míst na bliznu kvetoucího klasu vzdušnými proudy, ve druhém roce už z jediné infikované obilky může vzniknout celá infikovaná rostlina, jejíž každý snětivý klas obsahuje množství spor. Vysoká koncentrace spor ve vzduchu v okolí snětivé rostliny nastává zejména v okruhu do 50 m. Tomu odpovídá vyšší množství spor dopadajících na blizny a vyšší riziko tvorby infikovaných obilek. To se ve třetím roce může projevit opět vyšším počtem napadených rostlin. Vzniklý oblak spor ve vzduchu v době kvetení představuje hrozbu pro příští sezonu.

Vlastnosti mořidel

Registrovaná mořidla mají vysokou účinnost. Kromě moření osiva v ochraně před snětí prašnou ječnou není mnoho jiných dostupných dostatečně efektivních alternativ.

Nevýhodou používání certifikovaného a mořeného osiva může být cena. Ve srovnání s farmářským osivem je certifikované a mořené osivo výrazně finančně nákladnější.

Používání pesticidů může mít vliv na zdraví lidí a životní prostředí. Ke snížení rizik použití jednotlivých přípravků na přijatelnou úroveň jsou stanovena omezující opatření, která je potřeba dodržovat, tzv. standardizované věty.

Povolené přípravky proti sněti prašné ječné, jejich ekotoxikologické vlastnosti a míru rizik, které přípravky na ochranu rostlin představují pro jednotlivé složky životního prostředí, je možné zjistit pomocí elektronického nástroje Semafor přípravků, jenž je součástí Rostlinolékařského portálu.

Bývají popisovány i pozitivní vedlejší vlivy mořidel, kdy se investice do kvalitního osiva promítne do výnosu a kvality zrna. Uvádí se možné pozitivní vlivy mořidel na růst a vývoj, celkový zdravotní stav, rozvoj kořenového systému, na rychlost vzcházení, na dobré založení porostu.

Fungicidní působení některých mořidel přináší ochranu před škodlivým vlivem dalších houbových chorob přenosných osivem i pocházejících z půdy. Mořidla se systémovým účinkem mohou mít vliv na snížení napadení chorobami v raných vývojových fázích rostlin ječmene.

Některá mořidla účinná proti sněti prašné ječné mají registrovaný účinek kromě sněti prašné ječné i proti pruhovitosti ječné, hnědé skvrnitosti ječmene, fuzariózám, padlí travnímu, palušce travní, plísni sněžné, ramulariové skvrnitosti ječmene, rzi ječné, rynchosporiové skvrnitosti ječmene a sněti ječné tvrdé.

Pokud dojde výskytu sněti prašné ječné v porostu, osivo se musí dobře namořit. Před aplikací mořidla je důležité řádně osivo přečistit, odstranit prach a nečistoty, aby nedošlo ke snížení účinnosti mořidla.

Preventivní kontroly

Možnou alternativou k moření osiva by mohlo být důsledné provádění kontrol porostu, případně i laboratorních analýz osiva. K tomu by ale musely být k dispozici potřebné kapacity a určité zkušenosti, což může představovat problém.

Agronomické postupy

Určitý vliv na výskyt sněti prašné ječné mohou mít agronomické postupy. Doporučuje se časné setí jarního ječmene, tak aby vzcházení probíhalo při nižších teplotách. Infekci snětí prašnou ječnou snáze odolává dobře založený porost s optimální hloubkou setí. V okruhu 50 m od partie určené na osivo by neměl být infikovaný porost. Napadení snětí prašnou ječnou lze omezit pěstováním odrůd ječmene s uzavřeným kvetením, odrůdy s otevřeným kvetením jsou napadány více.

Biologické a fyzikální metody

K dalším metodám ochrany rostlin obecně patří biologické a fyzikální metody.

Biologické metody působí specificky pouze na určité patogeny. Zatímco například u mazlavých snětí je přípravek Polyversum obsahující mikroorganizmus Pythium oligandrum účinný proti mazlavé sněti pšeničné (ale nikoliv už proti sněti zakrslé), houbové hyfy sněti prašné ječné jsou před působením biopreparátů chráněny pletivy hostitele a na sněť prašnou ječnou u nás v současnosti žádný registrovaný přípravek na bázi biologických metod nemáme.

Fyzikální metody jako prostředek ochrany proti snětím jsou často stále ještě ve stadiu výzkumu a ověřování. Zahrnují například ošetření horkou vodou nebo horkým vzduchem. Pro dobrý účinek proti sněti bez ztráty klíčivosti ječmene je nezbytné dodržet přesně nastavení teplot a vysušování, což může být zejména u větších objemů osiva obtížné. Fyzikální metody je možné použít pouze u osiva, které z hlediska legislativy nepodléhá povinnému moření. Pro ošetření certifikovaného osiva v ČR k dispozici žádná registrovaná fyzikální metoda není.

Odolnost odrůd

Nižší citlivost odrůd ječmene k napadení snětí prašnou ječnou může být založena na různých mechanizmech. První z nich je založen na uzavřeném kvetení. U dalšího typu rezistence se houbovým vláknům vůbec nepodaří zasáhnout embryo obilky, což může například souviset s rychlostí tvorby kutikuly. Jiným mechanizmem je hypersenzitivní reakce buněk embrya, kdy buňky hostitelské rostliny v kontaktu s infekcí odumírají. Existuje také účinný mechanizmus rezistence, kdy houba sice embryo zasáhne, ale neobsadí dostatečně rychle vegetační meristém.

K uplatnění rezistence v ochraně proti sněti prašné ječné by bylo potřeba upřednostňovat méně citlivé odrůdy. O odolnosti našich odrůd jarního ječmene vůči sněti prašné ječné máme málo údajů. V Německu byla v roce 2006 popsána odolnost vůči sněti prašné ječné u odrůdy jarního ječmene Steffi, nesoucí gen rezistence Un6.

Ekologické zemědělství

Moření osiva v ekologickém zemědělství není možné. Tím vzniká v ekologickém zemědělství problém, jak získat neinfikované zdravé osivo tak, aby nebyla ohrožena výroba dalšího osiva. Při opakovaném vysévání nemořeného osiva roste riziko překročení limitů výskytu sněti prašné ječné platných pro množitelské porosty. Bez legislativních úprav, spočívajících ve zvýšení limitů pro výskyt sněti prašné ječné v ekologickém zemědělství nebo povolení pěstování z namořeného osiva, je výskyt sněti prašné ječné v ekologickém zemědělství v současnosti obtížně řešitelný.

Závěr

Soubor aktuálních ochranných doporučení spočívá v následujících bodech:

  1. Provádět kontroly porostů pěstovaných na osivo. První příznaky jsou zřetelné až po vymetání.
  2. Používat zdravé uznané osivo. U certifikovaného osiva je riziko výskytu sněti prašné ječné nízké.
  3. Základem ochrany je ošetření osiva vhodným mořidlem.

Symptomy prašné snětivosti ječmene jsou zřetelné až po vymetání
Symptomy prašné snětivosti ječmene jsou zřetelné až po vymetání

Ložiska spor sněti prašné ječné jsou zpočátku krytá jemnou stříbřitou blankou
Ložiska spor sněti prašné ječné jsou zpočátku krytá jemnou stříbřitou blankou

Prašnou sněť ječná způsobuje destrukci klasu, později zůstává zachováno pouze vřeteno
Prašnou sněť ječná způsobuje destrukci klasu, později zůstává zachováno pouze vřeteno

Teliospory sněti prašné ječné jsou na povrchu jemně osténkaté
Teliospory sněti prašné ječné jsou na povrchu jemně osténkaté

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418

Související články

Virové choroby řepky, jejich výskyt, přenos, přirozené rezervoáry a ochrana

30. 09. 2020 Ing. Lucie Slavíková a kol. Choroby Zobrazeno 43x

Choroby řebříčku

11. 09. 2020 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 338x

Nové postupy ochrany proti Plasmodiophora brassicae - poloprovozní testy

06. 09. 2020 Ing. Jonáš Hnátek a kol. Choroby Zobrazeno 406x

Choroby bramboru (2): Bakteriální choroby bramboru (I.)

04. 09. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 438x

Ochrana kmínu proti houbovým chorobám

02. 09. 2020 Mgr. Eliška Ondráčková; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Choroby Zobrazeno 417x

Další články v kategorii Choroby

detail