Ochrana kmínu proti houbovým chorobám

02. 09. 2020 Mgr. Eliška Ondráčková; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Choroby Zobrazeno 2354x

Kmín kořenný (Carum carvi) patří mezi nejstarší pěstované plodiny. Své uplatnění nachází ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, nicméně jeho nezastupitelné místo je také v potravinářství, kde se používá jako koření.

V České republice má jeho pěstování dlouholetou tradici a je významnou minoritní komoditou českého zemědělství. Podle Českého statistického úřadu byl v roce 2019 kmín zaset celkem na 2 950 ha. V porovnání s předchozími dvěma roky došlo k poměrně velkému poklesu osevních ploch (graf 1). Efektivita jeho pěstování závisí především na tržní poptávce, dodržování zásad správné agrotechniky a na ochraně proti škodlivým činitelům.

Výnosová jistota a vysoká kvalita sklizených semen kmínu závisí především na dobrém zdravotním stavu rostlin v průběhu celé vegetace. Vzhledem k tomu, že se jedná o minoritní plodinu, není nabídka přípravků na ochranu rostlin v českém registru příliš bohatá (tab. 1), nicméně většina registrovaných účinných látek je šetrná k životnímu prostředí. O to více je při pěstování této plodiny důležité dodržování zásad správné praxe, jejíž součástí je i integrovaná ochrana rostlin (IOR).

Graf 1: Osevní plochy kmínu kořenného v ČR dle Českého statistického úřadu v jednotlivých letech

Spektrum a rozšíření patogenů kmínu

Škodlivost patogenů závisí na povětrnostních podmínkách v daném ročníku. Primárním zdrojem infekce mnoha patogenů kmínu je infikované osivo (Septoria carvi, Phoma spp., Ascochyta carvi, Alternaria spp. aj.). Dalším zdrojem je půda (Mycocentrospora acerina, Rhizoctonia solani, Colletotrichum gloeosporioides, Sclerotinia sclerotiorum, Fusarium spp.) a častý je i přenos některých původců chorob z divoce rostoucích plevelných rostlin čeledi Apiaceae (Erysiphe heraclei, Ascochyta phomoides, Phomopsis diachenii a Phoma spp).

V různých geografických oblastech se fytopatogenní houby podílejí na houbových chorobách kmínu s rozdílnou intenzitou. Například hnědá stonková skvrnitost (M. acerina) je rozšířena v Holandsku, septorióza (S. carvi) zase v Polsku a Rakousku. V Německu byla na konci 90. let minulého století diagnostikována fomopsisová spála kmínu (P. diachenii), která byla později zjištěna i v Bulharsku, Maďarsku nebo Polsku.

V České republice se v posledních letech často vyskytuje padlí (E. heraclei), bílá hniloba (S. sclerotiorum) a hnědá stonková hniloba (M. acerina). Občas je zaznamenán výskyt septoriového žloutnutí listů a hnědnutí stonků a okolíků kmínu (S. carvi). V jarních měsících se u dvouletého kmínu vyskytuje bakteriální spála kmínu (Pseudomonas syringae pv. appii).

Padlí kmínu

Padlí se na kmínu objevuje téměř každoročně a způsobuje pěstitelům nemalé potíže. Původcem je houba Erysiphe heraclei, která nenapadá pouze kmín, ale i jiné druhy z čeledi miříkovitých. Jedná se o obligátního biotrofa, což znamená, že ke svému přežití potřebuje živého hostitele a živí se pouze živou rostlinnou tkání. Kmín může být v podmínkách ČR padlím napaden buď v prvním roce vegetace na konci léta, nebo v druhém roce vegetace většinou ve fázi dokvétání a zelené zralosti, což bývá v druhé polovině června.

Nicméně první fáze životního cyklu patogena začíná již na jaře, kdy se z plodniček (askomat) uvolňují askospory, které se vodou a větrem dostávají na hostitelské rostliny. Na těchto rostlinách klíčí, vytváří typický bělavý povlak mycelia, které produkuje obrovské množství nepohlavních konidií, jež jsou zdrojem sekundární infekce pro další rostlinné druhy. K produkci konidií dochází již několik dnů po infekci rostliny, čím dochází k velmi rychlému rozvoji a šíření napadení. Na rozdíl od většiny houbových chorob výskyt padlí podporuje teplé a suché klima za vysoké relativní vlhkosti, což je vlhkost těsně kolem rostliny, tedy rosa. Při silném napadení dochází ke snížení asimilační plochy a rostliny jsou nuceny nouzově dozrávat. Patogen přechází na nažky kmínu, což znehodnocuje kvalitu semen (obr. 1). Ke konci vegetace tvoří patogen na napadených částech rostlin plodničky s vřecky a askosporami, jimiž přežívá zimní období.

Fungicidní ochrana proti padlí by měla následovat co nejdříve v případě výskytu a trvání příznivých podmínek pro rozvoj choroby. Nejdůležitějším aspektem při aplikaci fungicidů je načasování. Aby fungicidy byly co nejúčinnější, musí se aplikovat včas, nejlépe preventivně ještě před výskytem prvních příznaků (hlavně u biologických přípravků) a nejpozději při prvních příznacích. Účinné látky by se měly střídat, aby se zabránilo vzniku rezistence patogena. Český zemědělec to nemá z hlediska výběru přípravků proti padlí příliš jednoduché, protože v registru přípravků na ochranu rostlin není proti padlí do kmínu registrován žádný chemický přípravek.

Má na výběr pouze jeden biologický přípravek Sonata. Účinnou látkou je kmen bakterie Bacillus pumillus QST 2808. Přípravek je možné aplikovat po celou dobu vegetace, tedy i pokud se padlí vyskytne krátce před sklizní. Výhodou je, že aplikaci je možné několikrát opakovat bez negativního dopadu na životní prostředí.

Protože se kmín řadí k aromatickým a kořeninovým rostlinám, je možné proti padlí použít i přípravky, které jsou registrovány na tyto plodiny. Jedná se o přípravky s účinnými látkami hydrogenuhličitanem draselným nebo sírou (tab. 1). V literárních zdrojích se uvádí, že přípravky na bázi síry a azoxystrobinu byly v testech proti E. heraclei na mrkvi nejúčinnější. Vůči strobilurinůmy nicméně rychle vzniká rezistence. Azoxystrobin je do kmínu registrován například v sousedním Německu nebo Rakousku.

V Agritec Plant Research, s. r. o. byla v roce 2019 pokusně testována účinnost chemických fungicidních přípravků Amistar, Signum, Kuprikol 50 a Askon na výskyt padlí u kmínu kořenného odrůdy Rekord. Aplikace byla provedena v polovině června v době, kdy byl zaznamenán první výskyt padlí. Hodnocení napadení na nažkách bylo provedeno 21 dní po aplikaci (BBCH 87). Nejlepší účinnost měly fungicidní přípravky Amistar (56 %) a Askon (54 %). Srovnání účinnosti přípravků je v grafu 2.

Graf 2: Srovnání účinnosti fungicidních přípravků proti padlí kmínu (Erysiphe heraclei) v maloparcelkovém pokusu s kmínem kořenným (Rekord) v růstové fázi BBCH 87 v roce 2019

Obr. 1: Padlí (Erysiphe heraclei) na dozrávajících nažkách kmínu

Obr. 2: Bílá hniloba (Sclerotinia sclerotiorum) na bázi stonku kmínu

Obr. 3: Sklerocium houby Sclerotinia sclerotiorum uvnitř stonku kmínu

Bílá hniloba kmínu

Další v našich podmínkách závažnou chorobou kmínu je bílá hniloba, kterou způsobuje fytopatogenní houba Sclerotinia sclerotiorum. Bílá hniloba není významnou chorobou pouze u kmínu, ale také u řepky, slunečnice, luskovin a dalších plodin. Je známo, že napadá více než 400 rostlinných druhů.

K infekci kmínu dochází buď z půdy, nebo větrem. V důsledku častého pěstování plodin citlivých na tuto chorobu, bývají půdy zamořeny klidovými stadii houby - sklerocii, která na jaře klíčí v apotecia s vřecky, z nichž se uvolňují askospory. Askospory jsou unášeny větrem, dokud nepřistanou na hostiteli, na kterém za vhodných podmínek vyklíčí a začnou napadat jeho tkáně. Mycelium houby vyrůstající ze sklerocií v půdě může do rostlin prorůstat přímo přes kořeny a křenové krčky. Příznaky takto napadených rostlin se projevují na stonkových bázích těsně nad povrchem půdy (obr. 2). Z askosporové infekce se příznaky objevují většinou kolem větvení stonku ve větší vzdálenosti od země. Patogen často prorůstá stonkem až do okolíku. Na napadených částech rostlin za vlhka narůstá bílé vatovité mycelium a později se v něm tvoří šedá postupně černající sklerocia (obr. 3). Za suchého počasí jsou napadená místa šedozeleně zbarvená a postupně dále světlají, často do béžové nebo až bílé barvy. Napadení porostů bílou hnilobou bývá vysoké převážně v letech se zvýšenou srážkovou činností ve fázi kvetení a dokvétání.

Zatímco do řepky je na bílou hnilobu registrována řada fungicidních přípravků, ochrana kmínu proti tomuto škodlivému činiteli je závislá hlavně na zásadách IOR s použitím biologických přípravků. Z registrovaných přípravků jsou do kmínu povoleny dva: Contans WG a Serenade ASO (tab. 1). Přípravek Contans WG se aplikuje do půdy před setím s cílem redukovat klidová stadia patogena v půdě. Serenade ASO se může opakovaně foliárně aplikovat během vegetace. Klíčové je vhodné načasování aplikace, která se řídí prognózou výskytu patogena. První aplikaci je nutné podle výrobce provést preventivně před prvním výskytem patogena.

Z agrotechnických opatření se doporučuje zakládat porosty na dobře odvodněných pozemcích, zamezit založení přehoustlých porostů, aby byla zabezpečena dobrá cirkulace vzduchu a dodržovat osevní postup tak, aby se na stejném pozemku náchylná plodina nevyskytla minimálně 3 roky.

Tab. 1: Přehled registrovaných fungicidních přípravků na ochranu rostlin do kmínu v roce 2020

Hnědá stonková hniloba a spála květů kmínu

Hnědou stonkovou hnilobu kmínu způsobuje houba Mycocentrospora acerina. Choroba je známá pod názvem antraknóza kmínu. Kromě kmínu škodí také např. u mrkve, kde způsobuje skládkovou hnilobu.

Půda je hlavním zdrojem infekce. Houba v ní přežívá pomocí tlustostěnných chlamydospor, které si mohou udržet životaschopnost i po několik let. U kmínu se přenáší také osivem. Chlamydospory v půdě vyklíčí pouze tehdy, pokud zaznamenají přítomnost hostitele. Patogen preferuje chladnější a deštivé počasí, optimální teplota pro růst je 18 °C. Ke sporulaci houby jsou nutné srážky. M. acerina může napadat všechny části rostlin kmínu.

První příznaky se objevuji již na jaře, kdy se na řapících tvoří světlé, rezavě hnědé podlouhlé skvrny. Z řapíků se choroba šíří na listové čepele a stonky, rostliny napadá postupně od báze do horní části. U listů dochází k jejich žloutnutí a tvorbě hnědých nekróz na okraji. S rozvojem infekce napadené rostlinné části odumírají. Na stoncích tvoří protáhlé tmavě hnědé skvrny se světlejším středem (obr. 4). Na stopkách okolíčků jsou patrné žlutohnědé až hnědé malé skvrnky, které často objímají celou stopku, a část květenství nad místem infekce odumírá. Kmín může být chorobou napaden i v prvním roce vegetace.

Ochrana proti hnědé stonkové hnilobě je obdobná jako v případě bílé hniloby. Porosty by měly být zakládány tak, aby byly dobře provzdušněné a neudržovala s v nich příliš vlhkost. V literárních zdrojích se uvádí, že nižší dávky dusíku snižují riziko rozvoje antraknózy. Přehnojení vede k většímu riziku polehnutí, a tím i zvýšení vlhkosti uvnitř porostu. Setí do širších řádků také snižuje napadení hnědou stonkovou hnilobou.

Z chemické ochrany je registrován přípravek na bázi mědi.

Protože hlavním zdrojem původce choroby je půda, je možné k redukci patogena v půdě využít biologické přípravky obsahující mykoparazitické houby (např. Clonostachys, Trichoderma). Registrovaný je přípravek Trianum-P nebo jsou dostupné pomocné látky Gliorex a Clonoplus.

V roce 2019 byla v Agritec Plant Research, s. r. o. pokusně testována účinnost chemických přípravků na výskyt hnědé stonkové hniloby u kmínu kořenného odrůdy Rekord. Přípravky byly aplikovány ve dvou termínech (kromě přípravku Teb-azol), a to před rozkvětem hlavních okolíků a po odkvětu. Teb-azol byl aplikován pouze v prvním termínu. Hodnocení bylo provedeno v růstové fázi BBCH 75 (graf 3). Nejvyšší účinnost byla zjištěna u přípravků s účinnými látkami tebukonazol (Teb-azol) a boskalid v kombinaci s pyraklostrobinem (Signum). Přípravek na bázi tebukonazolu je do kmínu registrován v Německu.

V dalším pokusu byla v roce 2019 testována účinnost biologických přípravků na bázi mykoparazitických hub (Gliorex, Clonoplus a Polymix) na redukci napadení houbou M. acerina. Biologické přípravky byly aplikovány na osivo před setím v dávce 12 kg/t. V průběhu vegetace nebyly provedeny žádné další listové aplikace chemickými přípravky. Ve všech variantách s ošetřeným osivem biologickými přípravky bylo zjištěno nižší napadení rostlin houbou M. acerina v průměru o 23 % při hodnocení krátce před sklizní (BBCH 87–89).

Graf 3: Srovnání účinnosti chemických přípravků na výskyt hnědé stonkové hniloby (Mycocentrospora acerina) v maloparcelkovém pokusu s kmínem (Rekord) v růstové fázi BBCH 75 v roce 2019

Obr. 4: Hnědá stonková hniloba kmínu (Mycocentrospora acerina)

Žloutnutí listů a hnědnutí stonků a okolíků kmínu

Houbu Septoria carvi je možné považovat za příležitostného parazita, nicméně za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek je velmi agresivním patogenem kmínu. Z okolních zemí způsobuje významné škody v Polsku nebo Rakousku. U nás zatím není významným škodlivým organizmem, nicméně se změnami klimatu je možné, že bude nabývat na významu. Výskytu a škodlivosti napomáhají vyšší teploty s vyšší vlhkostí vzduchu.

Patogen způsobuje nekrotické skvrny na všech nadzemních částech rostlin. Na listech jsou skvrny kulaté o velikosti cca 1 mm (obr. 5). Z počátku jsou žlutavé, později hnědnou a zvětšují se. Listy celkově žloutnou (obr. 6). Na stoncích jsou skvrny protáhlé. Uprostřed skvrn se tvoří pyknidy (obr. 7), ze kterých se uvolňují konidie. Konidie se poté šíří kapkami vody. Napadená květenství usychají a dochází k vypadávání dozrávajících nažek. Houba přežívá na infikovaných zbytcích rostlin v půdě a na osivu.

Protože se patogen přenáší osivem, spočívá ochrana především v setí zdravého osiva. V oblastech se škodlivým výskytem tohoto patogena se doporučuje nechat si osivo před setím testovat na přítomnost spor S. carvi.

Obr. 5: Skvrny na listech způsobené houbou Septoria carvi

Obr. 6: Žloutnutí listů kmínu v důsledku napadení houbou Septoria carvi

Obr. 7: Pyknidy Septoria carvi na stonku kmínu

Závěr

V ochraně kmínu před houbovými chorobami platí především obecné zásady IOR, a to především nepřímé metody ochrany rostlin, jako je střídání plodin, vhodné pěstitelské postupy, používání certifikovaného osiva, vyvážené hnojení, vápnění a vodní režim, hygienická opatření omezující šíření škodlivých organizmů a ochrana a podpora užitečných organizmů.

Příspěvek byl napsán za institucionální podpory DKRVO MZE-RO1018.