Ochrana obilnin proti fuzariózám klasu u pšenice

23. 06. 2026 Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Martina Trávníčková; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 1596x

Fuzarióza klasu pšenice (Fusarium head blight, FHB) patří mezi nejvýznamnější choroby obilnin v Evropě. Nejčastějším původcem u pšenice je Fusarium graminearum, v podmínkách střední Evropy se také pravidelně vyskytují druhy F. poae, F. culmorum a F. avenaceum. V ČR donedávna dominoval druh F. graminearum, který nahradil dříve nejrozšířenější druh F. culmorum. V současnosti bývá v suchých a teplých ročnících dominantní druh F. poae. Nejvýznamnějším důvodem změny druhového složení jsou pravděpodobně zejména rozdílné nároky jednotlivých druhů na optimální životní podmínky. F. culmorum vyžaduje chladnější a vlhčí podmínky, F. graminearum vyšší teploty i vlhkost. F. poae je teplomilný a suchomilný druh, jehož zastoupení je v jednotlivých letech velmi proměnlivé.

Význam choroby nespočívá pouze ve ztrátách na výnosu, ale také ve zhoršení technologické kvality zrna a v kontaminaci mykotoxiny. Riziko kontaminace úzce souvisí s průběhem počasí v období kvetení a krátce po něm. Nejvýznamnější jsou trichotheceny, zejména deoxynivalenol (DON), a dále zearalenon. Obsah těchto látek je legislativně limitován. Pro obsah DON v pšenici platí v současnosti v Evropské unii zpřísněný limit stanovený Nařízením Komise (EU) 2024/1022, které novelizuje předchozí nařízení o kontaminantech v potravinách. Maximální povolený obsah DON v potravinářské pšenici (nepočítaje pšenici tvrdou - Triticum durum) je 1 000 μg/kg (1 mg/kg) - dříve to bylo 1 250 μg/kg. Tato hodnota platí pro nezpracované obiloviny uváděné na trh k dalšímu zpracování nebo spotřebě. Změny druhového složení původců mohou vést k produkci dalších mykotoxinů, jejichž účinky nebo interakce s tradičními toxiny nejsou dosud dostatečně prostudovány.

Odolnost odrůd jako základ ochrany

Z ekonomického i environmentálního hlediska představuje pěstování odolných odrůd nejefektivnější a nejstabilnější nástroj ochrany proti fuzarióze klasu. Odolnost pšenice vůči FHB je převážně kvantitativní, podmíněná větším počtem genů s menším účinkem. Nejedná se o druhově specifickou rezistenci, ale o komplexní obranné mechanizmy rostliny.

Vedle geneticky podmíněné (aktivní) odolnosti mají význam i tzv. pasivní faktory, jako je výška rostlin, hustota klasu, zadržování prašníků v klasu a částečně i ranost odrůdy. Tyto znaky mohou významně ovlivnit průběh infekce i následnou akumulaci mykotoxinů.

Navzdory pokroku ve šlechtění poskytují dostupné zdroje odolnosti pouze částečnou a na prostředí závislou ochranu.

Hodnocení odolnosti odrůd pšenice ve spolupráci CARC a ÚKZÚZ

Hodnocení odolnosti odrůd pšenice probíhá ve spolupráci ÚKZÚZ a CARC Praha-Ruzyně (dříve VÚRV, v.v.i.). Používají se 2 metody - inokulace, kdy jsou klasy v době květu postříkány suspenzí F. culmorum a je zajištěna vysoká vlhkost vzduchu, což umožňuje rovnoměrný infekční tlak a přesné rozlišení odrůd podle schopnosti akumulovat DON, a přirozená infekce, kdy pšenice následuje po kukuřici s definovaným množstvím posklizňových zbytků. Tento postup napodobuje reálné podmínky v praxi a umožňuje projevit se pasivním mechanizmům rezistence, například výšce rostlin či morfologii klasu. Nejlépe hodnocené odrůdy jsou označovány jako středně odolné, protože úplné vyloučení rizika infekce a kontaminace nelze zaručit.

V Seznamu doporučených odrůd v roce 2025 jsou jako středně, popř. středně až méně odolné uvedeny odrůdy Dagmar (registrace 2012), Dynamite (reg. 2023), Mercedes (reg. 2021), Netta (reg. 2023) a RGT Davirio (reg. 2023). Jedná se vesměs o odrůdy z raného sortimentu.

Náchylnost byla zjištěna u odrůd LG Dita (reg. 2020), Maxus (reg. 2020) a Skif (reg. 2021).

Odrůdy pšenice jarní jsou hodnoceny pouze v CARC v pokusech s inokulací F. culmorum. Také mezi odrůdami pšenice jarní byly zjištěny rozdíly v symptomatickém hodnocení i v akumulaci DON. Celkově však akumulace DON nedosahuje tak vysokých hodnot jako u pšenice ozimé, zřejmě v důsledku odlišných podmínek po infekci a při dozrávání. Střední odolnost byla zjištěna u odrůdy Kelda (reg. 2024) a náchylnost byla zjištěna u odrůdy Kabot (reg. 2017).

Agrotechnická opatření

Ústup od tradičního zemědělství, zejména změny v osevních postupech a zpracování půdy, významně ovlivnil výskyt fuzarióz klasu pšenice. Tradiční systémy hospodaření byly charakteristické širšími osevními postupy, častějším zařazováním pícnin a hlubší orbou, která přispívala k zapravení a rozkladu posklizňových zbytků. Tím se snižovalo množství infekčního materiálu na povrchu půdy. Moderní intenzivní systémy, často s úzkými osevními postupy a vysokým podílem obilnin či kukuřice, vedou častěji k vyššímu infekčnímu tlaku. Zařazení kukuřice jako předplodiny pšenice představuje významný rizikový faktor, protože její posklizňové zbytky jsou důležitým zdrojem inokula původců fuzarióz. Riziko dále může zvýšit minimalizační zpracování půdy nebo přímé setí, při nichž zůstává větší množství infikovaných zbytků na povrchu.

Úloha fungicidů v ochraně proti FHB

Chemická ochrana představuje důležitou součást integrované ochrany, zejména v letech s vysokým infekčním tlakem. Účinnost fungicidů proti fuzarióze klasu je však silně závislá na správném načasování aplikace. Klíčovým obdobím je začátek kvetení (BBCH 61–65), kdy jsou klasy nejvnímavější k infekci.

Nejvyšší účinnost vykazují účinné látky ze skupiny azolů, případně jejich kombinace. Správně provedená aplikace může významně snížit intenzitu napadení i obsah DON v zrnu. Je třeba brát v úvahu, že cílené ošetření klasů proti patogenům z rodu Fusarium je vždy preventivní. Pozdní aplikace fungicidu do klasů nebývá účinná, a navíc zatěžuje potravinové zdroje možnými rezidui fungicidů.

Fungicidní ošetření nenahrazuje odolnost odrůdy, ale doplňuje ji. Účinnost ošetření je dále ovlivněna kvalitou pokrytí klasu postřikem, použitým aplikačním zařízením a průběhem počasí po aplikaci.

V rámci integrované ochrany je proto vhodné při rozhodování o aplikaci fungicidu brát v úvahu předplodinu (zejména kukuřici), způsob zpracování půdy, náchylnost pěstované odrůdy i vývoj a předpověď počasí.

Závěr

Napadení porostů pšenice patogeny z rodu Fusarium představuje trvalé a každoročně se opakující riziko, jehož intenzita je zásadně ovlivněna průběhem počasí v období před a během kvetení a bezprostředně po něm. Výskyt klasových fuzarióz a následná akumulace mykotoxinů jsou dále podmíněny pěstitelskými faktory, zejména způsobem zpracování půdy a strukturou osevních postupů. Úplné eliminace klasových fuzarióz a následné kontaminace zrna mykotoxiny za reálných podmínek dosáhnout nelze. Efektivní strategie proto spočívá v komplexním přístupu zahrnujícím vhodný výběr odrůd, optimalizaci osevního postupu, odpovídající zpracování půdy a cílená agrotechnická opatření. Důsledné uplatňování těchto preventivních postupů představuje klíčový nástroj ke snížení rizika infekce a zajištění zdravotní nezávadnosti produkce pšenice.

Symptomy po umělé infekci Fusarium culmorum u náchylné odrůdy

Příspěvek byl zpracován za podpory institucionálního příspěvku MZE-RO0426.