Ochrana pšenice proti fuzariózám klasu

14. 07. 2020 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Jana Kozová; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 1561x

Fuzariózy klasu jsou nejvýznamnější klasovou chorobou pšenice. Vzhledem k tomu, že některé druhy rodu Fusarium jsou producenty mykotoxinů, dochází u napadeného zrna nejen k redukci výnosů, ale i ke snížení hygienické kvality zrna. K napadení porostů obilnin přispívá zúžení osevních postupů i zvýšené využití minimalizace nebo bezorebného zpracování půdy.

Ačkoliv Česká republika nepatří k nejvíce ohroženým oblastem světa, problémy s napadením patogeny z rodu Fusarium a s následnou akumulací mykotoxinů v zrnu se pravidelně objevují. Stupeň napadení a kontaminaci zrna mykotoxiny ovlivňuje celá řada faktorů. Rozhodující význam má průběh počasí v daném roce (především srážky a teploty) a dále stupeň rezistence odrůdy, předplodina a způsob zpracování půdy. Jako rizikové se z hlediska zvýšeného obsahu mykotoxinů v zrnu jeví pěstování pšenice po předplodině kukuřici při bezorebném zpracování půdy.

Limity maximálního obsahu fuzáriových toxinů v obilninách jsou stanoveny podle Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 z 19. 12. 2006. Pro nezpracované obilniny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice je limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg a pro zearalenon 0,1 mg/kg. Další fuzáriové mykotoxiny - fumonisiny jsou limitovány pouze v kukuřici, a to sumou fumonisinů B1 a B2 (limit - 4 mg/kg). Již delší dobu se diskutuje zavedení souhrnného limitu pro T-2 a HT-2 toxiny, zatím však není konkrétní hodnota v legislativě uvedena.

Výskyt klasových fuzarióz u pšenice na území ČR

Výskyt jednotlivých druhů patogenů Fusarium sp. výrazně souvisí s klimatickými podmínkami dané lokality a existují i údaje o vlivu měnícího se klimatu na patogeny z rodu Fusarium. V období 2010 až 2019 (tab. 1) byl v rámci monitoringu z tzv. pozorovacích bodů prováděného ve spolupráci ÚKZÚZ a VÚRV, v. v. i. zjištěn průměrný podíl vzorků s nadlimitním obsahem DON (s obsahem DON překračujícím 1,25 mg/kg) na úrovni 5,9 % s velkým kolísáním v jednotlivých ročnících.

Největší podíl nadlimitních vzorků byl v roce 2013. K vyššímu zastoupení nadlimitních vzorků v tomto roce zřejmě přispělo vydatné sněžení na konci zimy. Návrat zimy způsobil i pozdní zahájení jarních prací. Vlhký začátek jara dále pokračoval nadprůměrnými srážkami v květenu a v červnu, což komplikovalo aplikaci pesticidů.

Naopak žádné vzorky s nadlimitním obsahem DON nebyly zjištěny v roce 2015, kdy bylo dlouhé jaro bez velkých teplotních výkyvů. Jarní nedostatek srážek na některých lokalitách se začátkem léta prohloubil a rozšířil na celé území republiky. Celé léto pak bylo suché s vysokým počtem tropických dnů.

V porovnání s ročníky 2004–2009 (Úroda 2010) byl zaznamenán určitý posun. Dříve byl za nejohroženější považován východ Moravy, v jihozápadních a jižních Čechách okresy Plzeň-jih, Domažlice, Rokycany, Klatovy a České Budějovice a na severovýchodě Čech okresy Česká Lípa a Trutnov. Z tabulky 1 je zřejmé, že vzorky s nadlimitní hodnotou DON v období 2010–2019 byly v některých okresech zjištěny pravidelně (Jeseník, Opava, Znojmo). Nyní se výskyt nadlimitních vzorků částečně přesunuje do výše položených okresů (např. Žďár nad Sázavou, Třebíč, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí).

Tab. 1: Podíl vzorků překračujících limit maximálního obsahu DON v jednotlivých ročnících; hodnoty byly získány z pozorovacích bodů ÚKZÚZ

Ochranná opatření

V rámci ochrany proti klasovým fuzariózám je třeba dodržovat komplex opatření, které zahrnují střídání plodin, správné ošetření půdy po sklizni i před setím a racionální aplikaci hnojiv a pesticidů. Cílená fungicidní ochrana spolu s pěstováním odrůd s vyšším stupněm rezistence představuje nejúčinnější ochranné opatření. Význam má i včasná sklizeň a zajištění dobrých podmínek pro skladování sklizeného obilí.

Vzhledem k přísuškům v uplynulých letech se může zdát, že problematika klasových fuzarióz už není tak aktuální jako v minulosti. Nízký úhrn srážek představuje limitující faktor pro výskyt klasových fuzarióz a akumulaci mykotoxinů v zrnu. Podle výsledků monitoringu se nadlimitní vzorky vyskytují nyní i ve vyšších polohách než dříve. Stále je také třeba počítat s lokálními přívalovými dešti, které mohou přispět ke zvýšení vlhkosti v krajině, a tím i k vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj napadení.

Pozitivní vliv cílené fungicidní ochrany v zemědělské praxi byl prokázán pouze při použití doporučené dávky přípravku a aplikace fungicidu ve vhodném termínu. Aplikace fungicidu by měla proběhnout od počátku kvetení - BBCH 61 do konce kvetení - BBCH 69. Vhodnější je aplikace fungicidu na počátku kvetení (do fáze 65). K cílené fungicidní ochraně je vhodné přistoupit především na lokalitách s opakovanými problémy s mykotoxiny v zrnu. V úvahu je třeba brát průběh počasí především 14 dní před kvetením. Je třeba brát v úvahu i množství srážek na jaře, kde se vytváří přírodní inokulum.

Odrůdová rezistence

Rezistence je polygenně založená, podle dosavadních výsledků je druhově i izolátově nespecifická a trvalá. Odrůdy rezistentní vůči fuzarióze klasu dosud nebyly vyšlechtěny a při pěstování současných komerčně využívaných odrůd je třeba vždy počítat s určitou mírou rizika. Z tohoto důvodu ÚKZÚZ nejlépe hodnocené odrůdy označuje pouze jako méně náchylné k napadení fuzariózami klasu.

Rezistence vůči fuzarióze klasu u pšenice je dlouhodobě hodnocena pracovníky VÚRV, v. v. i. v pokusech s umělou infekcí. Je aplikována přímá infekce klasů suspenzí konidií F. culmorum. Na stanovištích ÚKZÚZ je pak využívána pro hodnocení rezistence odrůd přirozená infekce na pozemku po předplodině kukuřici s definovaným množstvím kukuřičných zbytků. Původcem napadení je zde především F. graminearum. Intenzita napadení klasů je hodnocena pomocí 9 bodové stupnice ÚKZÚZ. Po sklizni je stanoven obsah nejvýznamnějšího mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) metodou ELISA.

V rámci souboru 37 odrůd pšenice ozimé doporučených pro pěstování v ČR byla na základě hodnocení v období 2016–2019 zjištěna nejnižší akumulace DON u odrůdy Dagmar (38 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a 1,2 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí). Dále byla nižší akumulace DON (<60 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a zároveň <3 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí) zjištěna u odrůd Butterfly, Gaudio, Hyfy, Illusion, Julie, Pirueta, Steffi a Turandot.

Naopak nejvyšší akumulace DON (>110 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a zároveň >6 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí) byla zjištěna u odrůd LG Orlice a Futurum.

Napadené klasy pšenice po umělé infekci F. culmorum

Spory F. culmorum

Závěr

• Dosažené výsledky naznačují, že i v ročnících s přísuškem mohou způsobit na některých lokalitách klasové fuzariózy problémy. Podle nejnovějších poznatků se riziko zvýšené akumulace mykotoxinů v důsledku zvyšujících se teplot může posunout i do vyšších poloh.
• Rezistentní odrůdy nejsou k dispozici, meziodrůdové rozdíly však existují. Údaje o rezistenci odrůd jsou k dispozici v publikaci Seznam doporučených odrůd vydávané ÚKZÚZ a na webových stránkách ÚKZÚZ.
• Při kumulaci více rizikových faktorů (nevhodná předplodina, minimalizace, opakovaně zvýšený obsah DON na lokalitě) je třeba volit odrůdy s vyšší odolností vůči fuzarióze klasu a současně aplikovat cílenou fungicidní ochranu.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.