Chemap Agro s.r.o.

Odolnost odrůd pšenice proti virovým chorobám (BYDV a WDV)

09. 03. 2018 Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Palicová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 307x

Obilné viry, virus žluté zakrslost ječmene (BYDV) a virus zakrslosti pšenice (WDV), představují na území ČR opakovaně ohrožení porostů.

Agronutrition

Výskyt a škodlivost virových chorob

Obě virové choroby se vyskytují každoročně s různou intenzitou, více ohrožené jsou teplé a suché oblasti. V poslední době (2015) však byly zjištěny porosty napadené BYDV i v chladnějších oblastech (např. na Vysočině), kde se virózy dosud škodlivě nevyskytovaly. V minulosti došlo vícekrát k epidemickému výskytu obou virových chorob, v posledním době celkově převládá WDV. Významnou úlohu při výskytu obou virových chorob hrají podmínky vhodné pro výskyt přenašečů. BYDV přenášejí různé druhy mšic (mšice střemchová, kyjatky), vektorem WDV jsou nymfy a imága kříska polního. Jiný přenos (např. osivem) než pomocí těchto přenašečů není možný.

Viry v infikovaných rostlinách ucpávají cévní svazky a omezují celkový růst. Menší kořenový systém a problémy s asimilačním tokem v rostlinách navozují symptomy nedostatečné výživy. Intenzita příznaků je závislá na citlivosti druhů a odrůd obilnin, na druhu a kmenu viru, povětrnostních podmínkách během roku, především však na růstové fázi obilniny v době infekce. Mezi hlavní příznaky patří různě silná zakrslost. Při infekci BYDV bývá pšenice napadena méně než ječmen. U WDV jsou ale častěji závažně napadeny pšenice. Rostliny infikované WDV na podzim většinou nepřezimují. Přezimované rostliny zůstávají zakrslé, nesloupkují, listy silně žloutnou nebo červenají.

Přítomnost virů v rostlině nelze s jistotou určit jen na základě symptomů, protože mohou být zaměnitelné s jinými fyziologickými stresy. Vždy je nutné potvrzení laboratorní analýzou (ELISA). Pro detekci virů je možné použít i molekulární metody. Infekce BYDV i WDV se často vyskytují jako směsné.

Možnosti ochrany

Ochrana proti virovým chorobám vyžaduje komplexní přístup a zahrnuje agrotechnická opatření (pozdější výsev ozimů, likvidace zdrojů infekce - přerušení tzv. zeleného mostu) a chemickou ochranu (použití insekticidních mořidel, insekticidní postřiky rostlin). V případě BYDV je také možno použít odrůdy s vyšší rezistencí. Mezi odrůdami pšenice byly opakovaně zaznamenány rozdíly v úrovni rezistence, i když diference nejsou tak velké jako u ječmene ozimého, kde hraje významnou roli použití genu rezistence Yd2.

Při hodnocení rezistence odrůd pšenice a ječmene vůči WDV zatím nebyly detekovány žádné významné zdroje odolnosti. Podle provedených šetření (Vacke a Cibulka: Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 2000,36: 1–4; Ripl a Kumar: Úroda, 2013, 61(8): 76) vykazují registrované odrůdy pšenice velmi silnou až mírnou náchylnost (83–93% redukce výnosu zrna) k této virové chorobě. Také mezi vzdálenými příbuznými pšenice nebyly zaznamenány žádné rezistentní materiály s potenciálem pro využití ve šlechtění. V porovnání s BYDV však bylo otestováno málo materiálů (celosvětově několik desítek položek, zejména komerčních odrůd).

Vzhledem k tomu, že se WDV vyskytuje v poslední době s velkou četností, je předmětem zvýšeného zájmu odborné veřejnosti tzv. polní rezistence. V odrůdových pokusech na stanovištích se silným přirozeným infekčním tlakem byly již dříve zjištěny rozdíly v napadení zkoušených materiálů. Polní odolnost byla detekována při silném infekčním tlaku WDV u některých vzdálených příbuzných pšenice z tribu Triticeae hodnocených v pokusech Genové banky VÚRV, v.v.i. Lepší schopnost vyrovnat se s infekcí byla u některých z těchto materiálů následně potvrzena i v testech s experimentální infekcí.

Dostupné výsledky hodnocení rezistence odrůd pšenice vůči virovým chorobám

Hodnocení v pokusech s řízenou experimentální (umělou) infekcí

V pokusech jsou používáni přenašeči (mšice, křísi), kteří jsou cíleně aplikováni přímo na rostliny. Testování odolnosti vůči WDV probíhá v izolaci pod stanovou konstrukcí, která umožňuje volný pohyb křísků v prostoru izolace mezi odrůdami. Vzhledem ke schopnosti kříska se snadno přemístit a volnému prostoru nad rostlinami je umožněn výběr z testovaných odrůd, a tím i projev případné preference.

V případě BYDV se vzhledem k menší pohyblivosti používaných většinou neokřídlených mšic preference přenašečů projevit nemůže. Výhoda řízené infekce spočívá ve spolehlivé infekci rostlin, na základě které je možné hodnotit geneticky podmíněnou odolnost .

Hodnocení v pokusech s přirozenou infekcí

Nevýhodou je nespolehlivost, k napadení dochází více méně náhodně podle výskytu virů a přenašečů na lokalitě v daném ročníku. Přirozený průběh infekce však umožňuje i přirozený projev preference/nonpreference přenašečů.

Odolnost vůči BYDV v polních pokusech s umělou infekcí

Odolnost registrovaných odrůd pšenice je průběžně hodnocena v polních infekčních testech ve VÚRV, v.v.i. (obr. 1). Nejvyšší úroveň rezistence byla zjištěna u pšenično-pýrného hybridu PSR 3628, který je využívaný jako rezistentní kontrola. Jako kontrola pro mírnou odolnost je používána odrůda pšenice ozimé Sparta. V minulosti byla větší schopnost vyrovnat se s infekcí zjištěna u odrůd Saskia, Rialto, Meritto, Rexia, Svitava, Anduril, Simila, Baryton a Orlando. Později byla vyšší úroveň rezistence spojená s výnosovou tolerancí k chorobě zjištěna také u odrůd Elan, Matylda , Brokat, Fakir, Zeppelin a Athlon.

V současné době jsou k dispozici výsledky hodnocení rezistence odrůd pšenice ozimé v pokusech s řízenou infekcí vůči BYDV v ročnících 2015–2017. Jedná se o odrůdy, které byly registrovány v roce 2015. Na základě tříletých výsledků hodnocení bylo zjištěno, že zkoušené odrůdy se v úrovni rezistence od sebe liší velmi málo. Z tabulky je zřejmé, že zkoušené odrůdy se na úrovni symptomů i redukce hmotnosti zrna na klas nacházejí mezi kontrolními odrůdami. Odrůda Bonanza vykazovala symptomy na úrovni mírně rezistentní odrůdy Sparta, redukce hmotnosti zrna na klas byla však o něco větší než u této kontrolní odrůdy. Je pozitivní, že žádná ze zkoušených odrůd nedosáhla takové redukce hmotnosti zrna na klas jako mírně náchylná Vlada nebo náchylná linie SG-S 27-03.

Tab.: Hodnocení odolnosti vůči BYDV u odrůd pšenice ozimé, Praha-Ruzyně (2015–2017)

Odrůda

Symptomatické hodnocení

Odrůda

Hmotnost zrna na klas - redukce v %

(0–9, 0 bez napadení)

PSR 3628 - R

1,3

PSR 3628 - R

7,9

Sparta - MR

4,8

Sparta - MR

28,1

Bonanza

4,8

RGT Matahari

29,8

Bernstein

5,3

Frisky

31,6

Frisky

5,3

Pankratz

32,3

Pankratz

5,3

Bonanza

33,3

RGT Matahari

5,3

Bernstein

35,7

Balitus

5,5

Balitus

36,2

Vlada - MN

5,8

Vlada - MN

44

SG-S 27-03 -N

7,3

SG-S 27-03 - N

59,7

Pozn.: R - rezistentní kontrola, MR - mírně rezistetní kontrola, MN - mírně náchylná kontrola, N - náchylná kontrola

Obr. 1: Hodnocení rezistence vůči BYDV u odrůd pšenice ozimé v pokusech s umělou infekcí v Praze-Ruzyni (v pozadí neinfikovaná kontrola)
Obr. 1: Hodnocení rezistence vůči BYDV u odrůd pšenice ozimé v pokusech s umělou infekcí v Praze-Ruzyni (v pozadí neinfikovaná kontrola)

Odrůdové rozdíly pozorované při přirozeném výskytu WDV

V roce 2017 se objevily silné projevy napadení odrůd pšenice ozimé virózami (obr. 2) v pokusech vysetých na stanicích ÚKZÚZ v Oblekovicích a v Žatci (suché a teplé lokality). Na základě laboratorní analýzy byl jako původce označen virus zakrslosti pšenice (WDV). Byly zjištěny velké meziodrůdové rozdíly v napadení se shodou v opakováních, intenzitě ošetření i na stanovištích, takže lze předpokládat, že při přenosu viru sehrála roli skutečnost, že přenašeči dávali přednost některým odrůdám. Toto zjištění vyžaduje další studium. Některé odrůdy, které vykazovaly nízké napadení v odrůdových pokusech v roce 2017, budou zařazeny do pokusů s řízenou infekcí ve VÚRV, v.v.i. Zatím lze konstatovat, že mezi odrůdami s nízkým napadením jsou i odrůdy, které již ve VÚRV, v.vi. v pokusech s řízenou infekcí WDV zkoušeny byly (Bohemia - dlouhodobě, Julie - 2 roky) a vykazovaly i zde nižší stupeň náchynosti (J. Ripl, ústní sdělení, 2017).

Obr. 2 Meziodrůdové rozdíly v pokuse na stanici ÚKZÚZ v Oblekovicích - přirozená infekce WDV
Obr. 2 Meziodrůdové rozdíly v pokuse na stanici ÚKZÚZ v Oblekovicích - přirozená infekce WDV

Závěry

Odrůdy s prokázanou vyšší úrovní rezistence vůči BYDV lze doporučit do oblastí, kde se BYDV vyskytuje opakovaně (např. okresy Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Beroun, Havlíčkův Brod, Karviná). Celkově však rozdíly mezi odrůdami pšenice nejsou velké. Je pozitivní, že mezi zkoušenými odrůdami pšenice ozimé se nevyskytovaly odrůdy s náchylností na úrovni náchylných kontrol.

Jaký význam má zjišťovat stupeň náchylnosti k WDV? Vzhledem ke škodlivosti choroby má pozitivní efekt i odrůda s mírnou náchylností. K největšímu poškození dochází u silně náchylných odrůd po infekci na podzim. Vacke a Cibulka (2000) uvádějí, že u odrůd s prokázanou mírnou náchylností dochází k menším výnosovým ztrátám při sekundárních infekcích (jaro, začátek léta). Při sekundární infekci na jaře může pomoci i ranost odrůd, protože rané odrůdy jsou v době přenosu už v méně citlivé fázi a infekce rostliny tolik nezasáhne.

Potvrzení předpokladu, že přenašeči preferují některé odrůdy a jiné vynechávají, může být při absenci využitelných zdrojů rezistence vůči WDV zajímavé. Není však jisté, do jaké míry by nonpreference ochránila výnos při pěstování odrůd na velkých plochách, kde přenašeči nejsou motivováni k výběru. Odolnosti odrůd k WDV i preferenci přenašečů by měly být věnovány další pokusy.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QJ1310055.

foto©1 - Š. Bártová, 2 - V. Horáková

Obr. 2 Meziodrůdové rozdíly v pokuse na stanici ÚKZÚZ v Oblekovicích - přirozená infekce WDV

Související články

Listové skvrnitosti na pšenici a ochrana proti nim

07. 06. 2018 Mgr. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Brožová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 275x

Když fungicid není pouze fungicidem

02. 06. 2018 Ing. Vladimír Sys, Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 155x

Vychází nová hvězda - Elatus™ Era

28. 05. 2018 Ing. Eva Kabylová, Syngenta Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 142x

Výskyt rzí na pšenici a prognóza jejich rozšíření

24. 05. 2018 Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., Ing. Pavel Bartoš, DrSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 406x

Fungicidní ochrana jarních obilnin proti chorobám

15. 05. 2018 Ing. Michaela Hospodková; DuPont CZ s.r.o. Choroby Zobrazeno 295x

Další články v kategorii Choroby

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
DuPont CZ s.r.o.
Sumi Agro s.r.o.
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018
DuPont
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
2%
18%
3%
46%
detail