Odolnost ozimé a jarní pšenice vůči fuzariózám klasů

25. 07. 2025 Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Martina Trávníčková, Daniela Pátková Choroby Zobrazeno 1693x

Fuzariózy klasů patří k závažným chorobám obilnin. Napadení klasu vede k výnosovým ztrátám a ovlivňuje i technologickou a hygienickou kvalitu. Nejčastějšími původci klasových fuzarióz v Evropě jsou druhy Fusarium graminearum, F. culmorum, F. poae a F. avenaceum. Podle našich poznatků se na území České republiky nyní vyskytují s největší četností druhy F. poae a F. graminearum. Nejvíce sledovaným mykotoxinem je deoxynivalenol (DON), který patří mezi trichothecenové deriváty.

Od 1. 7. 2024 byl nařízením Evropské Komise zpřísněn maximální limit pro obsah deoxynivalenolu v potravinářských obilninách. Pro pšenici (s výjimkou pšenice tvrdé T. durum) a ječmen je nově nejvyšší možný obsah 1 000 μg/kg, tj. 1,0 mg/kg (dříve 1 250 μg/kg, tj. 1,25 mg/kg). Při napadení porostu klasovými fuzarii hraje vždy roli více faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je počasí (množství srážek a teploty) v daném ročníku. Mezi další patří způsob zpracování půdy, předplodina i úroveň rezistence a další vlastnosti pěstovaných odrůd. Vysoká kontaminace zrna mykotoxiny je až důsledkem kumulace těchto faktorů.

Možnosti ochrany

Jako účinný se jeví komplexní přístup k ochranným opatřením proti této chorobě. Ke snížení ohrožení porostů patogeny z rodu Fusarium přispívá dodržování vhodného osevního postupu, především nezvyšování podílu obilnin a kukuřice. Z dalších opatření se jedná o zaorávku strniště a slámy, podpoření rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem a dobrého růstu vyváženou výživou a ochranu proti poléháním. Cílená fungicidní ochrana obilnin významně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Aplikace fungicidu však musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci, tedy ve fázi kvetení. Zvláště v oblastech, kde k nadlimitní akumulaci DON dochází opakovaně a po rizikové předplodině, je vhodné volit odrůdy s vyšší rezistencí vůči fuzarióze klasu.

Odolnost vůči fuzariózám klasů je polygenně založena a má různé komponenty. Při hodnocení odolnosti odrůd pšenice je pozornost zaměřena především na rezistenci vůči invazi patogenu a jeho šíření v klasu a na rezistenci vůči hromadění mykotoxinů v zrnu. Významnou roli hrají i tzv. mechanizmy pasivní bezpečnosti, mezi které patří především výška rostliny, hustota klasu a typ kvetení. Rezistence vůči fuzariózám klasů je považovaná za trvalou a není rasově specifická. Navzdory intenzivnímu výzkumu nebyl dosud nalezen žádný zcela odolný zdroj rezistence.

Čínská odrůda pšenice Sumai 3, která je nositelem genu Fhb1, je uznávána jako nejlepší zdroj rezistence proti fuzariózám klasů a byla široce používána jako rodič v mnoha šlechtitelských programech. Odrůdy se Sumai 3 v rodokmenu se rozšířily především na severu USA a v Kanadě, kde se pravidelně vyskytují závažné epidemie způsobené patogeny z rodu Fusarium. V Evropě se však odrůdy odvozené od Sumai 3 prakticky nepěstují. Pomocí konvenčních šlechtitelských přístupů mohou totiž šlechtitelé přenést kromě rezistence podmíněné genem Fhb1 i nežádoucí vlastnosti, které komplikují pěstování v intenzivní zemědělské výrobě. Tato omezení může pomoci překonat editace genů nebo transgenoze. Stále také probíhá hledání odrůd s vyšším stupněm rezistence adaptovaných do místních podmínek.

Odrůdy pšenice ozimé po umělé infekci Fusarium culmorum, vlevo - rozvinuté symptomy, vpravo - výška rostliny a řidší klas se uplatňují jako mechanizmy pasivní rezistence

Hodnocení odolnosti

Hodnocení odolnosti vůči fuzariózám klasů je u pšenice dlouhodobě věnována velká pozornost. Odolnost odrůd je hodnocena ve spolupráci ÚKZÚZ a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (dříve VÚRV, v.v.i.). Hodnocení odolnosti odrůd pšenice ozimé a pšenice jarní doporučených pro pěstování v ČR probíhalo na základě sledování symptomů napadení v klasech a obsahu mykotoxinu (DON) v zrnu ve VÚRV v ročnících 2022, 2023 a 2024. Inokulace probíhala v polních pokusech ve 3 opakováních formou postřiku suspenzí konidií F. culmorum do 10 vybraných klasů zkoušených odrůd ve fázi BBCH 65 (střed kvetení). Pro rozvoj infekce byla použita ve všech ročnících závlaha.

Po infekci byla hodnocena intenzita napadení klasů (symptomatické hodnocení) 14., 21. a 28. den po infekci. Pro hodnocení byla využita devítibodová stupnice ÚKZÚZ, kdy 9 = < 5 %, 8 = 5–17 %, 7 = 18–30 %, 6 = 31–43 %, 5 = 44–56 %, 4 = 57–69 %, 3 = 70–82 %, 2 = 83–95 % a 1 = > 95 % napadení klasu. Obsah DON byl stanoven metodou ELISA.

Pšenice ozimá

U  jsou k dispozici výsledky hodnocení odolnosti 27 odrůd. Na základě 3letých výsledků byly zjištěny rozdíly v úrovni rezistence zkoušených odrůd. Hodnocení je uvedeno v tabulce 1. Zjištěný obsah DO (mg/kg) se pohyboval od 14,2 mg/kg do 94,1 mg/kg. Nejnižší akumulace DON a současně nejméně symptomů (7,2) byly zjištěny u velmi rané odrůdy RGT Telemark. Relativně nízkou akumulaci DON (<35 mg/kg) a málo symptomů v klasu (7,1–6,7) prokázaly také odrůdy Dynamite, Wiwa, RGT Davirio a Mercedes. Podle akumulace DON patří do této skupiny taky odrůda Illusion, která však již měla více symptomů napadení v klase (5,1). Kromě odrůdy Wiwa, která je pozdní, se jedná o odrůdy rané a polorané. Nejvyšší akumulace DON (94,1 mg/kg) a současně i nejvíce symptomů (3,6) byly zjištěny u odrůdy Skif. Relativně vysoká akumulace DON (>80 mg/kg) byla zjištěna i u odrůd LG Mondial, LG Lunaris, Pontiform a trochu překvapivě i u odrůdy Campesino, která při předchozích hodnoceních tak vysokých hodnot DON nedosahovala. Odrůdy s nejvyšší akumulací DON byly vesměs polopozdní, popř. polopozdní–pozdní, s krátkým stéblem nebo středně vysoké.

Tab. 1: Hodnocení odolnosti odrůd pšenice ozimé vůči fuzariózám klasů (umělá infekce Fusarium culmorum, 2022–24)

Pšenice jarní

Hodnocení výsledků reakce 16 odrůd jarní pšenice na umělou infestaci Fusarium culmorum probíhalo stejně jako u pšenice ozimé v polních pokusech v ročnících 2022, 2023 a 2024. Obsah DON (mg/kg) zjištěný v zrnu odrůd pšenice jarní se pohyboval od 8,3 do 45,8 mg/kg. Nejnižší obsah DON a nejméně symptomů bylo zjištěno u mírně rezistentní kontrolní odrůdy Vánek a u nově registrované odrůdy Kelda. Relativně nižší akumulaci DON vykazovaly také odrůdy Alicia, Pexeso, WPB Troy, Tercie a KWS Carusum. Nejvyšší akumulace DON byla zjištěna u odrůdy Kabot.

Závěr

Opakovaně bylo zjištěno, že v pokusech s umělou infekcí odrůdy pšenice jarní v porovnání s odrůdami pšenice ozimé akumulují méně DON.

Mezi odrůdami pšenice ozimé i mezi odrůdami pšenice jarní existují rozdíly v odolnosti, které je třeba brát v úvahu při volbě odrůdy pro konkrétní lokalitu a stanoviště. Zvláště u pšenice ozimé byla nižší akumulace DON opakovaně zjištěna u raných a poloraných odrůd. Existují samozřejmě výjimky. U pozdní odrůdy Wiwa se zřejmě uplatňuje výška rostliny jako mechanizmus pasivní rezistence, díky kterému odrůda patří k méně napadeným s nižší akumulací DON. Krátkostébelnost naopak z hlediska odolnosti k fuzarióze klasu může být faktorem rizikovým.

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu MZe RO0423.

Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Martina Trávníčková, Daniela Pátková; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně