Odolnost pšenice vůči viru žluté zakrslosti ječmene

21. 08. 2026 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Martina Trávníčková; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 2198x

Virová žlutá zakrslost ječmene patří mezi nejzávažnější choroby obilnin. Původce žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) napadá všechny druhy obilnin včetně kukuřice i trav. Působí největší škody u ječmene a ovsa, přičemž pšenice bývá napadena méně. Žito je možno považovat za tolerantní. Napadá také většinu trav z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Významným zdrojem infekce jsou především obilní výdroly a plevelné jednoleté trávy, jako oves hluchý, chundelka metlice, sveřepy nebo lipnice roční. K přenosu dochází prostřednictvím vektorů - mšic (Rhopalosiphum padi, Sitobion avenae, Metopolophium dirhodum).

V napadených rostlinách virus žluté zakrslosti ječmene způsobuje ucpávání cévních svazků, což omezuje transport živin. Rostliny pak vytvářejí menší kořenový systém a vykazují příznaky podobné nedostatku živin. Typickými projevy jsou změny barvy listů, zakrslý růst, snížení počtu produktivních odnoží a v některých případech i sterilita. Infekce zároveň zhoršuje technologickou kvalitu produkce a zvyšuje náchylnost rostlin k houbovým chorobám (např. rody Alternaria, Cladosporium, Fusarium, Rhizoctonia nebo Septoria) i k nepříznivým vlivům prostředí.

Největší ztráty na výnosu způsobují podzimní infekce. Na jaře se sice objevují další, tzv. sekundární infekce, ty však mívají na výnos zrna menší dopad než infekce podzimní.

V podmínkách ČR představuje významné riziko také virus zakrslosti pšenice (WDV). Přenašečem jsou nymfy i dospělci kříska polního. Rostliny infikované na podzim často nepřezimují. Ty, které přežijí, zůstávají zakrslé, nevytvářejí klasy a jejich listy výrazně žloutnou až červenají.

Samotné vizuální posouzení symptomů však k určení virové infekce nestačí, protože projevy mohou být snadno zaměněny za důsledky sucha, mrazu nebo nedostatku živin. Spolehlivé potvrzení proto poskytují až laboratorní metody, jako jsou ELISA nebo molekulární analýzy. Infekce BYDV a WDV se navíc často vyskytují současně a jejich poměr se každoročně mění v závislosti na průběhu počasí i dostupnosti zdrojů infekce.

Možnosti ochrany

Účinná ochrana proti virovým chorobám obilnin spočívá především v kombinaci agrotechnických opatření. Klíčová je volba vhodného termínu setí - u ozimů je vhodné vyhnout se příliš časnému výsevu, zatímco u jarních obilnin se doporučuje spíše časný výsev. Důležitá je také včasná likvidace výdrolu a plevelů, které slouží jako zdroj viru. Součástí strategie je i výběr odrůd s vyšší odolností a případně cílený insekticidní zásah na podzim proti přenašečům.

Odolnost odrůd u pšenice

Na rozdíl od ječmene, kde je s úspěchem využíván gen rezistence Yd2, současné odrůdy ozimé pšenice vysoké úrovně odolnosti vůči BYDV většinou nedosahují. U pšenice byly dosud popsány 4 geny rezistence (Bdv1, Bdv2, Bdv3 a Bdv4), jejich širší využití v komerčních odrůdách však zatím není příliš úspěšné.

Tab. 1: Odolnost pšenice proti BYDV (2023–25)

Hodnocení odolnosti

Odolnost odrůd je na našem pracovišti dlouhodobě sledována v polních pokusech s umělou infekcí. K přenosu viru se využívají mšice Rhopalosiphum padi ze skleníkových chovů, je využíván kmen BYDV-PAV.

V současnosti jsou k dispozici výsledky hodnocení odrůd pšenice ozimé a jarní za roky 2023–25 (tab. 1). Kromě sledování symptomů na rostlinách v období kvetení byla posuzována také redukce výšky rostlin a hmotnosti tisíce zrn (HTZ) v důsledku infekce BYDV ve srovnání s neinfikovanou kontrolou.

U odrůd pšenice ozimé převažuje mírná náchylnost. Výraznou odolností se vyznačuje pšenično-pýrný hybrid PSR 3628, což potvrzují i dřívější pokusy. Úrovni rezistence mírně odolné kontrolní odrůdy Sparta se blíží odrůda Hyacinth. Pozitivním zjištěním je, že žádná z hodnocených odrůd nedosahuje úrovně vysoce náchylné kontroly.

U jarní pšenice má infekce BYDV obecně mírnější dopad na rostliny, což se projevuje slabšími symptomy a nižší redukcí výšky i HTZ. Odrůda Anza, která je nositelem genu Bdv1, se v reakci na infekci BYDV výrazně neliší od ostatních odrůd. Stejně tak testované zdroje rezistence pocházející z východní Evropy nevykazují odlišnou reakci. Jako perspektivní se jeví odrůda Reflex, avšak zatím jsou k dispozici pouze dvouleté výsledky hodnocení.

Závěr

U pšenice je klíčové zaměřit se především na agrotechnická opatření. Dosažení vysoké úrovně odolnosti vůči BYDV, zejména u pšenice ozimé, zatím zůstává výzvou. Ve šlechtění je proto věnována pozornost tomu, aby nově pěstované odrůdy nedosahovaly úrovně náchylnosti srovnatelné s náchylnou kontrolou.

Hodnocení odolnosti pšenice vůči BYDV v pokusech s umělou infekcí (vlevo infikovaná varianta)

Příspěvek byl zpracován za podpory institucionálního příspěvku MZE-RO0426.